A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | S | T | U | V | W | X | Y | Z | 0 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9
Ťi-lin | |
---|---|
Geografie | |
Hlavní město | Čchang-čchun |
Status | Provincie |
Souřadnice | 43°53′3″ s. š., 125°18′30″ v. d. |
Rozloha | 187 400 km² |
Časové pásmo | UTC+08:00 |
Geodata (OSM) | OSM, WMF |
Obyvatelstvo | |
Počet obyvatel | 24 073 453 (2020) |
Hustota zalidnění | 128,5 obyv./km² |
Národnostní složení | Chanové 90%, Korejci 4%, Mandžuové 4% |
Správa regionu | |
Stát | Čína |
Mezinárodní identifikace | |
ISO 3166-2 | CN-JL |
Oficiální web | www |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Ťi-lin ( výslovnost; zjednodušené znaky: 吉林; pinyin: Jílín; volný překlad: Les přinášející štěstí) je provincie Čínské lidové republiky, leží na severovýchodě země. Správním střediskem provincie je město Čchang-čchun. Mimo to se v této provincii nachází i stejnojmenné město.
Název
Jméno Ťi-lin pravděpodobně pochází z Ťi-lin wu-la (tradiční znaky: 吉林烏拉; zjednodušené znaky: 吉林乌拉), což je čínská transkripce mandžuského výrazu girin ula, „podél řeky Song Chua Ťiang“. Doslovný překlad současného čínského pojmenování je „příznivý les“.[1]
Zeměpisné podmínky
Poloha
Provincie Ťi-lin se nachází mezi 40°52' a 46°18' severní šířky a 121°38' a 131°19' východní délky[2]. Vzdálenost ze severu na jih je asi 600 km, z východu na západ 750 km. Provincie sousedí na východě s provincií Chej-lung-ťiang, na jihozápadě s provincií Liao-ning, na západě s autonomní oblastí Vnitřní Mongolsko. Dále má provincie na východě společné hranice se Severní Koreou a Ruskem.
Krajina
Tato provincie má rozmanitý tvar krajiny všeobecně se svažující směrem na severozápad. Přibližně středem provincie prochází horské pásmo Ta-chej-šan, jež ji rozděluje na dva topografické regiony – hornatý východ, dále dělený na pohoří Čchan-paj-šan a jeho podhůří, a rovinatý středozápad, který má vysoké planiny ve středu a travnaté mokřiny, jezera, rybníky a písčitá pole na západě. Hlavní horské hřebeny jsou Ta-chej-šan, Čang-kuang-cchaj-ling, Ťi-lin-cha-ta-ling, Lao-ling a Mu-tan-ling. Nejvýznamnějšími planiny jsou Liao-chen a Sung-nen.
Podnebí
Území Ťi-linu je klimaticky přechodem mezi severní a jižní částí severovýchodní Číny. Je zde mírné kontinentální monzunové podnebí, které se v závislosti na místních podmínkách může velmi lišit. Na jihovýchodě provincie je podnebí polomokré, na severozápadě polosuché. V této oblasti je zima chladná a dlouhá, léto krátké, teplé a deštivé, podzimy a jara bývají deštivá s proměnlivým počasím. Průměrná teplota v celé provincii je v zimě -11 °C, v létě 23 °C.[2] Průměrně zde spadá 400–800 mm srážek[3], množství srážek je však silně lokálně závislé a taktéž sezónně proměnlivé.
Dějiny
Území dnešní provincie Ťi-lin bylo podle archeologických nálezů[2] člověkem osídleno již v mladším paleolitu (10–50 000 př. n. l.). V době bronzové (4000–3000 př. n. l.) měly mít místní rody podřízené postavení vůči legendárním císařům (Jao, Šun a Jü) a platit jim tribut.
V roce 37 př. n. l.[2] se Chumong (z národa Fu-jü) vymanil z vlivu čínských vladařů a založil království Kogurjo, jež zasahovalo východní část dnešní provincie Ťi-lin, severovýchodní část provincie Liao-ning a sever Korejského poloostrova. Kogurjo bylo největší a nejmocnější ze tří království Koreje. Dobyto bylo až roku 668 vládci sousedního království Silla spojenými s čínskou dynastií Tang. V letech 698–924 se Ťi-lin stal součástí mandžusko-korejského království Po-chaj zahrnující jihovýchod Mandžuska a sever Koreje. Později bylo toto území součástí Říše Kitanů Liao (existující v letech 916–1125) a ovládané džürčenskou dynastií Ťin (1115–1234) a mongolskou dynastií Jüan (1271–1368), jež obě postupně ovládaly severní Čínu.
Obyvatelstvo
Složení obyvatelstva sčítání ob. 2000 | ||
---|---|---|
národnost | poč. obyvatel | % |
Číňané | 24 348 815 | 90,85 % |
Korejci | 1 145 688 | 4,27 % |
Mandžuové | 993 112 | 3,71 % |
Mongolové | 172 026 | 0,642 % |
Chuejové | 125 620 | 0,469 % |
Nejvýznamnější města
|
|
Administrativní členění
Mapa provincie | # | Název (čínsky) | Sídelní městský obvod | Počet obyvatel (2010) | ||
---|---|---|---|---|---|---|
český přepis | znaky | pchin-jin | ||||
Subprovinční město | ||||||
1 | Čchang-čchun | 长春市 | Chángchūn Shì | Čchao-jang | 7 677 089 | |
Městské prefektury | ||||||
2 | Paj-čcheng | 白城市 | Báichéng Shì | Tchao-pej | 2 033 058 | |
3 | Paj-šan | 白山市 | Báishān Shì | Pa-tao-ťiang | 1 295 750 | |
4 | Ťi-lin | 吉林市 | Jílín Shì | Čchuan-jing | 4 414 681 | |
5 | Liao-jüan | 辽源市 | Liáoyuán Shì | Lung-šan | 1 176 645 | |
6 | S’-pching | 四平市 | Sìpíng Shì | Tchie-si | 3 386 325 | |
7 | Sung-jüan | 松原市 | Sōngyuán Shì | Ning-ťiang | 2 881 082 | |
8 | Tchung-chua | 通化市 | Tōnghuà Shì | Tung-čchang | 2 325 242 | |
autonomní kraj | ||||||
9 | Jen-pien (korejský) | 延边朝鲜族自治州 | Yánbiān Cháoxiǎnzú Zìzhìzhōu | městský okres Jen-ťi | 2 271 600 |
Hospodářství
Hrubý domácí produkt této provincie, svým objemem podobný například HDP Lucemburska, byl v roce 2004 295,82 miliard juanů (36,69 miliard dolarů)[2], což což Ťi-lin řadí na 19. místo v rámci Číny. HDP na osobu zde činil 10 932 juanů (1 321 dolarů)[2], 13. nejvyšší v rámci země. Rozmístění ekonomiky podle sektorů je v poměru 19:46,6:34,4[2].
Zemědělství
Rostlinná výroba
Ťi-lin je nejdůležitější zemědělská provincie seveozápadní Číny a v rámci celé země významné centrum produkce obilovin, živočišné výroby a zpracovatelského průmyslu zemědělských plodin. Je zde úrodná zemědělská půda vhodná především k pěstování obilovin, kterých se tu ze všech provincií vyprodukuje nejvíce na počet obyvatel a nejvíce jich je také vyvezeno do ostatních částí Číny. Ze zemědělských plodin je zde pěstována především pšenice a dále sojový bob, kukuřice, čirok, proso, rýže, fazole, řepka olejná, červená řepa, tabák, brambory, ginseng a ovoce. Rozloha obdělávané půdy je 3 959 000 hektarů.[4]
Živočišná výroba
Živočišné výrobě se daří hlavně díky rozlehlým pastvinám o celkové ploše 2 960 000 hektarů[5], díky kterým patří Ťi-lin mezi největší producenty dobytku a ovcí v severní Číně.
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Jilin na anglické Wikipedii.
- ↑ The names of the provinces in China - staženo 13. srpna 2006, 11:00
- ↑ a b c d e f g People's Government of Jilin Province: A Survey of Jilin Province Archivováno 27. 9. 2007 na Wayback Machine. - stáhnuto 26. července 2006, 17:40
- ↑ http://www.chinaculture.org/gb/en_map/2003-09/24/content_21559.htm Archivováno 26. 8. 2006 na Wayback Machine. - stáhnuto 26. července 2006, 1:25
- ↑ - staženo 12. srpna 2006, 21:55
- ↑ Archivováno 17. 12. 2005 na Wayback Machine. - Staženo 12. srpna 2006, 22:00
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Ťi-lin na Wikimedia Commons
Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok. Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.
Antény
Chemické zdroje elektriny
Chladenie v elektrotechnike
Elektrická sústava automobilu
Elektrická trakcia
Elektrické prístroje
Elektrické súčiastky
Elektrické spotrebiče
Elektrické stroje
Čítanie (elektrotechnika)
Činný výkon
Štatistická dynamika
Živý vodič
Admitancia
Antiparalelné zapojenie
Asynchrónny motor
Blúdivý prúd
Bočník (elektrotechnika)
Diak (polovodičový prvok)
Displej s kvapalnými kryštálmi
Elektrická inštalácia
Elektrická rezonancia
Elektrická sila
Elektrická vodivosť
Elektrické zariadenie
Elektrický obvod
Elektrický zvonec
Elektroenergetika
Elektromer
Elektrometer
Elektromobil
Elektromotor
Elektromotorické napätie
Elektrotechnický náučný slovník
Elektrotechnika
Elektrotechnológia
Fázor
Faradayova klietka
Frekvencia (fyzika)
Graetzov mostík
Impedancia
Indukčnosť
Induktancia
Istič
Izolácia (elektrotechnika)
Izolant
Jadro vodiča
Jednobran
Jednosmerný prúd
Joulovo teplo
Katóda
Koaxiálny kábel
Kompenzácia účinníka
Konduktometria
Konektor (elektrotechnika)
Korónový výboj
Lanko (elektrotechnika)
Leptanie
Logické hradlo
Magnetická susceptibilita
Magnetizácia (veličina)
Merný elektrický odpor
Mobilné zariadenie
Napájací zdroj
Napäťový chránič
Napäťový násobič
Nortonova veta
Odpínač
Odpojovač
OLED
Olovený akumulátor
Paralelné zapojenie
Peltierov článok
Plošná hustota elektrického prúdu
Poistka (elektrotechnika)
Posuvný prúd
Prúdový chránič
Prenosové médium
Prieletový klystrón
Primárny elektrochemický článok
Reaktancia
Rekuperácia (dopravný prostriedok)
Relé
Reproduktorová výhybka
Rezistancia
Rozhranie (interface)
Sériové zapojenie
Seebeckov jav
Sekundárny elektrochemický článok
Settopbox
Skrat
Sonar
Spínač
Spínaný zdroj
Straty v mikropásikových vedeniach
Striedavý prúd
Stupeň ochrany krytom
Svetelná výbojka
Symetrizačný člen
Technická normalizácia
Tepelné relé
Tepelne vodivostný detektor
Termočlánok
Théveninova veta
Transformátor
Transformátor s fázovou reguláciou
Trojfázová sústava
Tuhá fáza (elektronika)
Tyratrón
Usmerňovač (elektrotechnika)
Uzemnenie
Uzol (vodiče)
Vírivý prúd
Výbojka
Varistor
Ventilátor
Vodič (elektrotechnika)
Voltov stĺp
Vstavaný systém
Zásuvka (elektrotechnika)
Zdroj (elektrotechnika)
Zisk antény
Text je dostupný za podmienok Creative
Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších
podmienok.
Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky
použitia.
www.astronomia.sk | www.biologia.sk | www.botanika.sk | www.dejiny.sk | www.economy.sk | www.elektrotechnika.sk | www.estetika.sk | www.farmakologia.sk | www.filozofia.sk | Fyzika | www.futurologia.sk | www.genetika.sk | www.chemia.sk | www.lingvistika.sk | www.politologia.sk | www.psychologia.sk | www.sexuologia.sk | www.sociologia.sk | www.veda.sk I www.zoologia.sk