A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | S | T | U | V | W | X | Y | Z | 0 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9
Alexandr Osipovič Berkman | |
---|---|
![]() | |
Rodné jméno | Овсей Осипович Беркман |
Narození | 21. listopadu 1870 Vilnius |
Úmrtí | 28. června 1936 (ve věku 65 let) Nice |
Příčina úmrtí | střelná rána |
Místo pohřbení | Cimetière du Château |
Povolání | typograf, spisovatel, novinář, mírový aktivista a autor autobiografie |
Významná díla | Prison Memoirs of an Anarchist Now and After The Bolshevik Myth The Kronstadt Rebellion |
Partner(ka) | Emma Goldmanová |
Příbuzní | Modest Stein (bratranec) |
Podpis | ![]() |
![]() | |
![]() | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Alexandr Berkman (rusky Александр Беркман, 21. listopadu 1870, Vilnius, Ruské impérium – 28. června 1936, Nice, Francie) byl anarchista židovského původu známý pro svůj politický aktivismus a psaní. Byl předním členem anarchistického hnutí na počátku 20. století.
Život
Berkman se narodil ve Vilniusu v Ruském impériu a emigroval do USA v roce 1888. Žil v New York City, kde se zapojil do anarchistického hnutí. Byl také milenec a celoživotní přítel anarchistky Emmy Goldman.
V roce 1892 se Berkman pokusil zavraždit Henry Clay Fricka jako akt propagandy činem. Přestože Frick přežil, Berkman strávil 14 let ve vězení. Jeho zkušenosti ve vězení se staly základem pro jeho první knihu, Prison Memoirs of an Anarchist (Vězeňské vzpomínky anarchisty). Po svém propuštění z vězení Berkman pracoval jako editor anarchistického časopisu vydávané Goldmanovou, Mother Earth (Matka Země), a založil si svůj vlastní časopis, The Blast (Výbuch).
V roce 1917 byli Berkman a Goldmanová odsouzeni ke 2 letům vězení za spiknutí proti branné povinnosti. Po jejich propuštění z vězení byli se stovkami dalších deportováni do Ruska. Zpočátku byl nakloněn podpoře ruské bolševické revoluce, později však vyjádřil svůj nesouhlas sovětskému používání násilí a represí nezávislých hlasů. V roce 1925 vydává knihu o svých zkušenostech, The Bolshevik Myth (Bolševický mýtus).
Po přesunu do Francie Berkman pokračuje ve své práci ve prospěch anarchistického hnutí, vydává knihu vykládající anarchistické principy, Now and After: The ABC of Communist Anarchism (Nyní a poté: ABC komunistického anarchismu). Trpící nemocemi a bídou Berkman páchá sebevraždu v roce 1936.
Biografie
Raná léta
Berkman se narodil jako Ovsej Osipovič Berkman v Litvě ve městě Vilnius (v té době část Ruského impéria).[1][2] Narodil se jako nejmladší ze čtyř dětí v majetné židovské rodiny.[3] Berkman vyrostl v Petrohradu, kde přijal ruštější jméno Alexander; mezi svými přáteli byl znám jako Saša.[1]
![](http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/6/62/Alexander_Berkman_1.png/250px-Alexander_Berkman_1.png)
Berkmanova rodina žila pohodlný život se sluhy a letním domem. Berkman studoval na gymnáziu, kde obdržel klasické vzdělání. Jako mladík byl ovlivněn rostoucím radikalismem, který se šířil mezi dělníky v hlavním městě. V roce 1881 bylo Berkmanovo vyučování přerušeno, když výbuch, který zabil Cara Alexandra II., otřásl budovou. Doma toho večera, zatímco jeho rodiče potichu mluvili, se Berkman dozvěděl více o atentátu od svého "Strýce Maxima", národnika Marka Natansona:[3]
Otec se podíval na matku hrozně vyčítavě, a Maxim byl neobvykle tichý, ale jeho tvář vypadala oslnivě, jako zvláštní záblesk v jeho oku. V noci, osamotě se mnou v ložnici se hnal k mé posteli, klekl si k mé straně, a objal mě kolem ramenem a líbal mě, a plakal, a líbal mě. Jeho divokost mě děsila. "Co je, Maximotchka?" Dýchal jsem měkce. Běhal sem a tam po pokoji, líbal mě a huhlal, "Sláva, sláva! Vítězství!" Mezi vzlykáním mě vážně ujistil o mlčenlivosti, on šeptal tajemně, úžasně inspirující slova: Vůle Lidu!—Tyran odstraněn—Svobodné Rusko.[4]
Když bylo Berkmanovi 15 let, zemřel mu otec, jeho matka zemřela příští rok. V únoru 1888 Berkman odešel do USA.[5]
New York
Krátce po svém příjezdu do New Yorku se Berkman stal anarchistou a zapojil se do skupin, které realizovaly kampaň k osvobození mužů odsouzených za Haymarketský masakr (1886).[6] Záhy se stal pod vlivem Johanna Mosta jedním z nejznámějších anarchistů ve Spojených státech a zastáncem propagandy činem, tzn. atentátů či násilí uskutečněných k povzbuzení mas ke vzpouře.[1][7] Berkman se stal sazečem pro Mostovy noviny Die Freiheit (Svoboda).[6]
V New Yorku se Berkman setkal s Emmou Goldman, jinou ruskou imigrantkou a začal s ní mít milostný vztah.
Odkazy
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Alexander Berkman na anglické Wikipedii.
- ↑ a b c WALTER, Nicolas. The Bolshevik Myth (Diary 1920-1922). London: Pluto Press, 1989. ISBN 1-85305-032-6. S. 7. (anglicky)
- ↑ NEWELL, Peter E. Alexander Berkman: An Introduction. London: Freedom Press, 1977. S. 5. (anglicky)
- ↑ a b AVRICH, Paul. Anarchist Portraits. Princeton: Princeton University Press, 1988. Dostupné online. ISBN 0-691-00609-1. S. 201. (anglicky)
- ↑ BERKMAN, Alexander. Prison Memoirs. Pittsburgh: Frontier Press, 2016. Dostupné online. S. 91. (anglicky)
- ↑ AVRICH, Paul. Anarchist Portraits. Princeton: Princeton University Press, 1988. Dostupné online. ISBN 0-691-00609-1. S. 202. (anglicky)
- ↑ a b PATEMAN, Barry. Oakland, Calif.: AK Press, 2003. ISBN 1-902593-70-7. S. 3. (anglicky)
- ↑ NEWELL, Peter E. "Alexander Berkman: An Introduction. London: Freedom Press, 1977. S. 6. (anglicky)
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Alexandr Osipovič Berkman na Wikimedia Commons
- Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Alexandr Berkman
- (anglicky) Alexander Berkman - Anarchy Archives
- (česky) Alexander Berkman - Obrana revoluce, ukázka z knihy Co je komunistický anarchismus?
Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok. Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.
Antény
Chemické zdroje elektriny
Chladenie v elektrotechnike
Elektrická sústava automobilu
Elektrická trakcia
Elektrické prístroje
Elektrické súčiastky
Elektrické spotrebiče
Elektrické stroje
Čítanie (elektrotechnika)
Činný výkon
Štatistická dynamika
Živý vodič
Admitancia
Antiparalelné zapojenie
Asynchrónny motor
Blúdivý prúd
Bočník (elektrotechnika)
Diak (polovodičový prvok)
Displej s kvapalnými kryštálmi
Elektrická inštalácia
Elektrická rezonancia
Elektrická sila
Elektrická vodivosť
Elektrické zariadenie
Elektrický obvod
Elektrický zvonec
Elektroenergetika
Elektromer
Elektrometer
Elektromobil
Elektromotor
Elektromotorické napätie
Elektrotechnický náučný slovník
Elektrotechnika
Elektrotechnológia
Fázor
Faradayova klietka
Frekvencia (fyzika)
Graetzov mostík
Impedancia
Indukčnosť
Induktancia
Istič
Izolácia (elektrotechnika)
Izolant
Jadro vodiča
Jednobran
Jednosmerný prúd
Joulovo teplo
Katóda
Koaxiálny kábel
Kompenzácia účinníka
Konduktometria
Konektor (elektrotechnika)
Korónový výboj
Lanko (elektrotechnika)
Leptanie
Logické hradlo
Magnetická susceptibilita
Magnetizácia (veličina)
Merný elektrický odpor
Mobilné zariadenie
Napájací zdroj
Napäťový chránič
Napäťový násobič
Nortonova veta
Odpínač
Odpojovač
OLED
Olovený akumulátor
Paralelné zapojenie
Peltierov článok
Plošná hustota elektrického prúdu
Poistka (elektrotechnika)
Posuvný prúd
Prúdový chránič
Prenosové médium
Prieletový klystrón
Primárny elektrochemický článok
Reaktancia
Rekuperácia (dopravný prostriedok)
Relé
Reproduktorová výhybka
Rezistancia
Rozhranie (interface)
Sériové zapojenie
Seebeckov jav
Sekundárny elektrochemický článok
Settopbox
Skrat
Sonar
Spínač
Spínaný zdroj
Straty v mikropásikových vedeniach
Striedavý prúd
Stupeň ochrany krytom
Svetelná výbojka
Symetrizačný člen
Technická normalizácia
Tepelné relé
Tepelne vodivostný detektor
Termočlánok
Théveninova veta
Transformátor
Transformátor s fázovou reguláciou
Trojfázová sústava
Tuhá fáza (elektronika)
Tyratrón
Usmerňovač (elektrotechnika)
Uzemnenie
Uzol (vodiče)
Vírivý prúd
Výbojka
Varistor
Ventilátor
Vodič (elektrotechnika)
Voltov stĺp
Vstavaný systém
Zásuvka (elektrotechnika)
Zdroj (elektrotechnika)
Zisk antény
Text je dostupný za podmienok Creative
Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších
podmienok.
Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky
použitia.
www.astronomia.sk | www.biologia.sk | www.botanika.sk | www.dejiny.sk | www.economy.sk | www.elektrotechnika.sk | www.estetika.sk | www.farmakologia.sk | www.filozofia.sk | Fyzika | www.futurologia.sk | www.genetika.sk | www.chemia.sk | www.lingvistika.sk | www.politologia.sk | www.psychologia.sk | www.sexuologia.sk | www.sociologia.sk | www.veda.sk I www.zoologia.sk