A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | S | T | U | V | W | X | Y | Z | 0 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9
American Philosophical Society | |
---|---|
Zakladatel | Benjamin Franklin |
Vznik | 1743 |
Sídlo | Filadelfie, 191 06, USA |
Souřadnice | 39°56′55″ s. š., 75°8′58″ z. d. |
Úřední jazyk | angličtina |
Oficiální web | amphilsoc |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
American Philosophical Society (APS, česky Americká filozofická společnost), založená v roce 1743 a sídlící ve Filadelfii, je přední vědecká organizace s mezinárodní pověstí, která podporuje znalosti v přírodních a humanitních vědách prostřednictvím vědeckého bádání, odborných setkání, publikací, knihoven a podpory odborné komunity. Je považována za první učenou společnost ve Spojených státech a hrála důležitou roli v americkém kulturním a intelektuálním životě více než 270 roků.
Prostřednictvím výzkumných grantů, vydávaných časopisů, American Philosophical Society Museum, rozsáhlé knihovny a pravidelných setkání, společnost i nadále podporuje celou řadu disciplín v humanitních a přírodních vědách. Philosophical Hall, nyní muzeum, se nachází bezprostředně na východ od Independence Hall a byla prohlášena za kulturní památku v roce 1966; spolu s Independence National Historical Park.
Dějiny
Původně nazvaná Philosophical Society, byla společnost založena 1743 Benjaminem Franklinem a Johnem Bartramem jako odnož dřívější klubu Junto. Byla založena dva roky po Pensylvánské univerzitě a instituce zůstaly nadále úzce svázané.
Od svého vzniku společnost přitahovala nejlepší mozky Ameriky. Členy byli George Washington, John Adams, Thomas Jefferson,[1] Alexander Hamilton, James McHenry, Thomas Paine, David Rittenhouse, Nicholas Biddle, Owen Biddle, Benjamin Rush, James Madison, Michael Hillegas, John Marshall, a John Andrews. Společnost také rekrutovala filozofy z jiných zemí jako členy (Alexander von Humboldt, Gilbert du Motier, markýz de La Fayette, Friedrich Wilhelm von Steuben, Tadeusz Kościuszko, a Kateřina Voroncovová-Daškovová).
Od roku 1746 společnost upadla do nečinnosti. V roce 1767 nastalo oživení a 2. ledna 1769 se spojila s American Society for Promoting Useful Knowledge pod jménem American Philosophical Society Held at Philadelphia for Promoting Useful Knowledge. Benjamin Franklin byl zvolen prvním prezidentem.[2]
Po americké revoluci vedl společnost Francis Hopkinson, jeden ze signatářů Deklarace nezávislosti. Pod jeho vlivem společnost získala pozemky od vlády Pensylvánie, spolu s pozemkem ve Filadelfii, kde stojí American Philosophical Society Hall.
Během let se stali členy Charles Darwin, Robert Frost, Louis Pasteur, Elizabeth Cabot Agassizová, John James Audubon, Linus Pauling, Margaret Meadová, Maria Mitchellová a Thomas Edison.
Ocenění
V roce 1786 společnost založila Magellanic Premium, cenu za přínos v "navigaci, astronomii nebo přírodní filozofii", nejstarší vědeckou cenu udělovanou americkou institucí, která je stále udělována. Dalšími cenami jsou Barzun Prize za kulturní historii, Judson Daland Prize za klinickou medicínu, Benjamin Franklin Medal, Lashley Award za neurobiologii, Lewis Award a Thomas Jefferson Medal za dobré výsledky v oblasti umění, humanitních věd nebo společenských věd.
Publikace
APS publikuje Transactions of the American Philosophical Society již od roku 1771. Každý rok vyjde 5 čísel. Proceedings of the American Philosophical Society je vydáváno od roku 1838. Společnost také zveřejnila různé sebrané spisy (Benjamin Franklin, Joseph Henry, William Penn, Meriwether Lewis a William Clark).
Budovy
Philosophical Hall
Philosophical Hall, stojící na 104 South Fifth Street, mezi Chestnut a Walnut Streets, jižně od radnice, byla postavena v letech 1785-89 jako sídlo společnosti podle návrhu Samuela Vaughana.[3] Druhé patro bylo přistavěno v roce 1890 pro rozšiřující se knihovnu, ale bylo odstraněno v letech 1948-50[4] při rekonstrukci do původní podoby před zařazením do Independence National Historical Park.[5] Roku 2001 byla otevřena veřejnosti jako The American Philosophical Society Museum. Hostí výstavy, které se zabývají křižovatkami historie, umění a vědy. Muzeum představuje umělecká díla, vědecké přístroje, originální rukopisy, vzácné knihy, přírodní vzorky a kuriozity všeho druhu z vlastních sbírek APS, spolu s předměty zapůjčené z jiných institucí.[6]
Library Hall
V letech 1789-90 Library Company of Philadelphia (LCP) vybudovala své sídlo přímo naproti APS na 5th Street. LCP prodala svou budovu v roce 1884. Ta byla zbourána pro rozšíření Drexel & Company Building v roce 1887. Nová budova byla zbořena v polovině 50. let při vytváření Independence National Historical Park.
APS postavila knihovnu na tomto místě v roce 1958 a to s průčelím staré budovy LCP.
Benjamin Franklin Hall
APS rekonstruovala původní Farmers' & Mechanics' Bank building na 425-29 Chestnut Street, která byla postavena v období 1854-5 a navržena Johnem M. Griesem,[7] jako vzdělávací prostory. Hostí většinu hlavních událostí společnosti.
Richardson Hall
Constance C. and Edgar P. Richardson Hall na 431 Chestnut Street, západně od Benjamin Franklin Hall, je původní Pennsylvania Company for Insurances on Lives and Granting Annuities Building, která byla postavena v letech 1871-73, architektem byl Addison Hutton.[8]Dnes zde sídlí kanceláře a Philadelphia Area Center for History of Science.
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku American Philosophical Society na anglické Wikipedii.
- ↑ American Philosophical Society selected records, 1784-1954, Archives of American Art
- ↑ New International Encyclopedia
- ↑ Gallery, John Andrew, ed. (2004). Philadelphia Architecture: A Guide to the City (2. ed.). Philadelphia: Foundation for Architecture. ISBN 0962290815. S.160
- ↑ Teitelman, Edward & Longstreth, Richard W. (1981). Architecture in Philadelphia: A Guide. Cambridge, Massachusetts: MIT Press. ISBN 0262700212., S.30
- ↑ Richard Webster, Philadelphia Preserved (Philadelphia: Temple University Press, 1976), S. 92.
- ↑ American Philosophical Society Museum: About, ARTINFO, 2008
- ↑ Gallery, John Andrew, ed. (2004). Philadelphia Architecture: A Guide to the City (2. ed.). Philadelphia: Foundation for Architecture. ISBN 0962290815., S.55-56
- ↑ Gallery, John Andrew, ed. (2004). Philadelphia Architecture: A Guide to the City (2. ed.). Philadelphia: Foundation for Architecture. ISBN 0962290815. S.64
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu American Philosophical Society na Wikimedia Commons
- Oficiální stránky
- American Philosophical Society Museum
- American Philosophical Society publications Archivováno 10. 1. 2023 na Wayback Machine.
Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok. Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.
Antény
Chemické zdroje elektriny
Chladenie v elektrotechnike
Elektrická sústava automobilu
Elektrická trakcia
Elektrické prístroje
Elektrické súčiastky
Elektrické spotrebiče
Elektrické stroje
Čítanie (elektrotechnika)
Činný výkon
Štatistická dynamika
Živý vodič
Admitancia
Antiparalelné zapojenie
Asynchrónny motor
Blúdivý prúd
Bočník (elektrotechnika)
Diak (polovodičový prvok)
Displej s kvapalnými kryštálmi
Elektrická inštalácia
Elektrická rezonancia
Elektrická sila
Elektrická vodivosť
Elektrické zariadenie
Elektrický obvod
Elektrický zvonec
Elektroenergetika
Elektromer
Elektrometer
Elektromobil
Elektromotor
Elektromotorické napätie
Elektrotechnický náučný slovník
Elektrotechnika
Elektrotechnológia
Fázor
Faradayova klietka
Frekvencia (fyzika)
Graetzov mostík
Impedancia
Indukčnosť
Induktancia
Istič
Izolácia (elektrotechnika)
Izolant
Jadro vodiča
Jednobran
Jednosmerný prúd
Joulovo teplo
Katóda
Koaxiálny kábel
Kompenzácia účinníka
Konduktometria
Konektor (elektrotechnika)
Korónový výboj
Lanko (elektrotechnika)
Leptanie
Logické hradlo
Magnetická susceptibilita
Magnetizácia (veličina)
Merný elektrický odpor
Mobilné zariadenie
Napájací zdroj
Napäťový chránič
Napäťový násobič
Nortonova veta
Odpínač
Odpojovač
OLED
Olovený akumulátor
Paralelné zapojenie
Peltierov článok
Plošná hustota elektrického prúdu
Poistka (elektrotechnika)
Posuvný prúd
Prúdový chránič
Prenosové médium
Prieletový klystrón
Primárny elektrochemický článok
Reaktancia
Rekuperácia (dopravný prostriedok)
Relé
Reproduktorová výhybka
Rezistancia
Rozhranie (interface)
Sériové zapojenie
Seebeckov jav
Sekundárny elektrochemický článok
Settopbox
Skrat
Sonar
Spínač
Spínaný zdroj
Straty v mikropásikových vedeniach
Striedavý prúd
Stupeň ochrany krytom
Svetelná výbojka
Symetrizačný člen
Technická normalizácia
Tepelné relé
Tepelne vodivostný detektor
Termočlánok
Théveninova veta
Transformátor
Transformátor s fázovou reguláciou
Trojfázová sústava
Tuhá fáza (elektronika)
Tyratrón
Usmerňovač (elektrotechnika)
Uzemnenie
Uzol (vodiče)
Vírivý prúd
Výbojka
Varistor
Ventilátor
Vodič (elektrotechnika)
Voltov stĺp
Vstavaný systém
Zásuvka (elektrotechnika)
Zdroj (elektrotechnika)
Zisk antény
Text je dostupný za podmienok Creative
Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších
podmienok.
Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky
použitia.
www.astronomia.sk | www.biologia.sk | www.botanika.sk | www.dejiny.sk | www.economy.sk | www.elektrotechnika.sk | www.estetika.sk | www.farmakologia.sk | www.filozofia.sk | Fyzika | www.futurologia.sk | www.genetika.sk | www.chemia.sk | www.lingvistika.sk | www.politologia.sk | www.psychologia.sk | www.sexuologia.sk | www.sociologia.sk | www.veda.sk I www.zoologia.sk