A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | S | T | U | V | W | X | Y | Z | 0 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9
Fischerovy šachy | |
---|---|
Jedna z 960 možných počátečních pozic | |
Základní informace | |
Autor | Robert James Fischer |
Datum vydání | 19. června 1996 |
Druh hry | Desková |
Počet hráčů | 2 |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Fischerovy šachy (známé také jako Fischerovy náhodné šachy nebo Chess960) je varianta šachu, kterou vymyslel bývalý šachový mistr světa Bobby Fischer a veřejně ji oznámil 19. června 1996 v Buenos Aires v Argentině.[1][2] K Fischerovým šachům se používá stejná šachovnice i stejné figury. Rozdíl je v tom, že figury na 1. a 8. řadě nemají pevně dané postavení, ale náhodně se jejich pozice vybírá. Náhodné rozestavení nedovoluje hráči získat výhodu pamatováním si variant v zahájení a tím podporuje samotnou kreativitu hráče.
Aby se zachovala dynamická povaha šachové hry, jsou pravidla rozestavení figur přizpůsobena tak, že střelci musí být na obou barvách polí a oba hráči mají právo provést rošádu na obě strany.[3] Existuje 960 možných pozic rozestavení figur na začátku partie.
V roce 2008 FIDE přidalo Fischerovy šachy do dodatků pravidel šachu.[4]
Rozestavení figur
Před partií se rozestavení figur náhodně určí, ovšem jenom v rámci pravidel Fischerových šachů. Po rozestavení se partie hraje jako klasické šachy až na rošádu, která může být provedena nezávisle na rozdílném postavení krále a věží.
Pravidla výchozí pozice
Pěšci se umístí na druhé (a sedmé) řadě jako v klasickém šachu a pro figury na první (a osmé) řadě platí následující omezení:
Figury černého jsou umístěny zrcadlově proti bílým figurám. Například pokud je bílý král postaven na f1, pak černý král musí být umístěn na f8. Král nikdy nezačíná na a- nebo h-sloupci, protože by nezbyl žádný prostor pro věže.
Určení rozestavení figur
Rozestavení figur na první (a osmé) řadě se určuje před partií náhodně pomocí házení kostkou, házení mincí, karet nebo speciálního počítačového programu.
Náhodné rozmístění figur je možné určit pomocí několika vrhů obyčejou šestistěnnou kostkou například následovně[5]:
- Nejprve se umístí pěšci.
- První vrh určí postavení černopolného bílého střelce: 1 = a1, 2 = c1, 3 = e1, 4 = g1, 5 a 6 = hází se znovu.
- Druhý vrh určí postavení bělopolného bílého střelce: 1 = b1, 2 = d1, 3 = f1, 4 = h1, 5 a 6 = hází se znovu.
- Třetí vrh určí postavení bílé dámy: 1 = první prázdné pole (zleva) na první řadě, 2 = druhé prázdné pole na první řadě atd.
- Čtvrtý vrh určí postavení prvního bílého jezdce: 1 = první prázdné pole (zleva) na první řadě, 2 = druhé prázdné pole (zleva) na první řadě atd.; padne-li 6, hází se znovu.
- Pátý vrh určí postavení druhého bílého jezdce: 1 = první prázdné pole (zleva) na první řadě, 2 = druhé prázdné pole (zleva) na první řadě) atd.; padne-li 5 nebo 6, hází se znovu.
- Bílá věž se umístí na první (zleva) prázdné pole na 1. řadě, bílý král na druhé prázdné pole na první řadě, druhá bílá věž na třetí prázdné pole na první řadě.
- Černé figury se umístí proti bílým.
Počet vrhů se liší v závislosti na tom, kolik z nich je třeba opakovat. V průměru je ke stanovení pozice třeba 6,7 vrhu.
Původ názvu Chess960
Název Chess960 se skládá ze dvou částí: Chess (anglicky šachy) a 960 (což odkazuje na 960 možných počátečních pozic). Každý ze dvou střelců se může postavit na jedno ze čtyř polí. Dáma se potom může postavit na jedno ze šesti polí. Jezdec se poté může postavit na jedno z pěti (druhý na jedno ze čtyř) polí. Zbývají tři pole, na které se postaví král a věže tak, aby byl král mezi věžemi. To znamená, že je zde 4×4×6×5×4=1920 různých počátečních pozic, kdyby se jezdci od sebe nějak lišili. Jezdci se ale nijak neliší, tudíž existuje 1920÷2=960 různých počátečních pozic. Polovina z 960 pozic je sice zrcadlově symetrická s druhou polovinou, ale Fischerovy šachy mají vzhledově stejné rošády jako v klasických šachách a ty jsou asymetrické (tudíž se v těchto symetrických pozicích rozdíl nachází).
Odkazy
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Chess960 na anglické Wikipedii.
- ↑ Eric van Reem. The birth of Fischer Random Chess . chessvariants.com . Dostupné online.
- ↑ Gligorić (2002), p. 9
- ↑ Gligorić (2002), p. 40
- ↑ E. Miscellaneous F. Chess960 Rules . FIDE. Dostupné online.
- ↑ https://www.chessvariants.org/diffsetup.dir/fischer-random-setup.html
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Fischerovy šachy na Wikimedia Commons
Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok. Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.
Antény
Chemické zdroje elektriny
Chladenie v elektrotechnike
Elektrická sústava automobilu
Elektrická trakcia
Elektrické prístroje
Elektrické súčiastky
Elektrické spotrebiče
Elektrické stroje
Čítanie (elektrotechnika)
Činný výkon
Štatistická dynamika
Živý vodič
Admitancia
Antiparalelné zapojenie
Asynchrónny motor
Blúdivý prúd
Bočník (elektrotechnika)
Diak (polovodičový prvok)
Displej s kvapalnými kryštálmi
Elektrická inštalácia
Elektrická rezonancia
Elektrická sila
Elektrická vodivosť
Elektrické zariadenie
Elektrický obvod
Elektrický zvonec
Elektroenergetika
Elektromer
Elektrometer
Elektromobil
Elektromotor
Elektromotorické napätie
Elektrotechnický náučný slovník
Elektrotechnika
Elektrotechnológia
Fázor
Faradayova klietka
Frekvencia (fyzika)
Graetzov mostík
Impedancia
Indukčnosť
Induktancia
Istič
Izolácia (elektrotechnika)
Izolant
Jadro vodiča
Jednobran
Jednosmerný prúd
Joulovo teplo
Katóda
Koaxiálny kábel
Kompenzácia účinníka
Konduktometria
Konektor (elektrotechnika)
Korónový výboj
Lanko (elektrotechnika)
Leptanie
Logické hradlo
Magnetická susceptibilita
Magnetizácia (veličina)
Merný elektrický odpor
Mobilné zariadenie
Napájací zdroj
Napäťový chránič
Napäťový násobič
Nortonova veta
Odpínač
Odpojovač
OLED
Olovený akumulátor
Paralelné zapojenie
Peltierov článok
Plošná hustota elektrického prúdu
Poistka (elektrotechnika)
Posuvný prúd
Prúdový chránič
Prenosové médium
Prieletový klystrón
Primárny elektrochemický článok
Reaktancia
Rekuperácia (dopravný prostriedok)
Relé
Reproduktorová výhybka
Rezistancia
Rozhranie (interface)
Sériové zapojenie
Seebeckov jav
Sekundárny elektrochemický článok
Settopbox
Skrat
Sonar
Spínač
Spínaný zdroj
Straty v mikropásikových vedeniach
Striedavý prúd
Stupeň ochrany krytom
Svetelná výbojka
Symetrizačný člen
Technická normalizácia
Tepelné relé
Tepelne vodivostný detektor
Termočlánok
Théveninova veta
Transformátor
Transformátor s fázovou reguláciou
Trojfázová sústava
Tuhá fáza (elektronika)
Tyratrón
Usmerňovač (elektrotechnika)
Uzemnenie
Uzol (vodiče)
Vírivý prúd
Výbojka
Varistor
Ventilátor
Vodič (elektrotechnika)
Voltov stĺp
Vstavaný systém
Zásuvka (elektrotechnika)
Zdroj (elektrotechnika)
Zisk antény
Text je dostupný za podmienok Creative
Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších
podmienok.
Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky
použitia.
www.astronomia.sk | www.biologia.sk | www.botanika.sk | www.dejiny.sk | www.economy.sk | www.elektrotechnika.sk | www.estetika.sk | www.farmakologia.sk | www.filozofia.sk | Fyzika | www.futurologia.sk | www.genetika.sk | www.chemia.sk | www.lingvistika.sk | www.politologia.sk | www.psychologia.sk | www.sexuologia.sk | www.sociologia.sk | www.veda.sk I www.zoologia.sk