A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | S | T | U | V | W | X | Y | Z | 0 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9
Frank Oppenheimer | |
---|---|
Narození | 14. srpna 1912 New York |
Úmrtí | 3. února 1985 (ve věku 72 let) Sausalito |
Příčina úmrtí | rakovina plic |
Alma mater | Kalifornský technologický institut Univerzita Johnse Hopkinse |
Povolání | fyzik, učitel, rancher a jaderný fyzik |
Zaměstnavatel | University College London |
Ocenění | Guggenheimovo stipendium (1965) Robert A. Millikan Medal (1973) Oerstedova medaile (1984) člen American Physical Society |
Nábož. vyznání | ateismus |
Příbuzní | Robert Oppenheimer (sourozenec) |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Frank Friedman Oppenheimer (14. srpna 1912 New York – 3. února 1985 Sausalito) byl americký částicový fyzik, rančer, profesor fyziky na Coloradské univerzitě a zakladatel Exploratoria v San Franciscu.
Život a kariéra
Byl mladším bratrem proslulého fyzika J. Roberta Oppenheimera. V dětství se věnoval malbě a hře na flétnu. Zvažoval kariéru flétnisty[1], ale na doporučení svého bratra se stal fyzikem. V době projektu Manhattan se věnoval výzkumu jaderné fyziky a zkoumal obohacování uranu. V roce 1945 byl vyslán do zařízení na obohacování uranu v Oak Ridge a později téhož roku i do tajné laboratoře v Los Alamos, kterou vedl jeho bratr.
Po válce se Oppenheimer kvůli svému dřívějšímu členství v Komunistické straně Spojených států amerických ocitl pod dohledem a rezignoval na svou pozici na Minnesotské univerzitě.[2] Společně se svou manželkou se odstěhoval do Colorada, kde téměř deset let choval dobytek. Stal se obětí mccarthismu a ocitl se na černé listině, kvůli které mu bylo až do roku 1957 zakázáno vyučovat fyziku na území USA.
Roku 1957 mu bylo umožněno vyučovat přírodní vědy na střední škole v Coloradu. Tato rehabilitace mu umožnila získat pozici vyučujícího fyziky na Coloradské univerzitě. Znovu se zapojil do výzkumu částicové fyziky, ale začal se více zajímat o rozvoj výuky věd a pomohl vypracovat nové osnovy pro výuku fyziky na středních školách.[1]
V roce 1969 založil v San Franciscu Exploratorium, které vedl až do své smrti roku 1985.
Exploratorium
Roku 1965 bylo Oppenheimerovi uděleno Guggenheimovo stipendium, které mu umožnilo studovat historii fyziky a provádět výzkum pomocí bublinkové komory na University College London v Londýně, kde se poprvé setkal s evropským pojetím muzeí vědy. Tento zážitek ho inspiroval k tomu, aby další roky svého života věnoval snaze vytvořit něco podobného ve Spojených státech. Po návratu z Evropy mu byla nabídnuta práce při plánování nové pobočky Smithsonovského institutu ve Washingtonu, D.C., ale Oppenheimer si zvolil práci na nezávislém, novém druhu muzea v San Fransciscu.[3]
V roce 1969 se v severním křídle Paláce výtvarných umění v San Fransciscu poprvé otevřelo Exploratorium – interaktivní muzeum umění, vědy a lidského vnímání založené na myšlence, že věda by měla být zábavná a přístupná lidem všech věkových skupin. Oppenheimer se stal prvním ředitelem muzea a po zbytek svého života se osobně účastnil téměř všech aspektů jeho každodenního fungování.
Frank Oppenheimer věřil v důležitost umění v rovnoprávném a blízce propojeném vztahu k vědě.[1] Osobně přesvědčil umělce Boba Millera, aby pro Exploratorium vytvořil Sun Paintning – první velkou uměleckou instalaci.[1] Další ranou prací byl Tactile Dome (1971) vytvořený Augustem Coppolou (otec herce Nicolase Cage a bratr filmového režiséra Francise Coppoly). Tactile Dome byl trojrozměrný, velmi spletitý průchod, který návštěvníci zkoumali v naprosté temnotě a museli se tak spoléhat na hmat. Obě instalace byly velmi populární a jejich obnovené verze jsou dodnes přístupné. Roku 1974 Oppenheimer zavedl v Exploratoriu program tvůrčí rezidence, který pravidelně přivádí nové i zavedené umělce pracující na hraně umění a vědy.[1]
Odkazy
Reference
- ↑ a b c d e COLE, K.C. Something Incredibly Wonderful Happens: Frank Oppenheimer and the World He Made Up. : Houghton Mifflin Harcourt, 2009. Dostupné online. ISBN 978-0-15-100822-3.
- ↑ RHODES, Richard. Dark Sun. : Touchstone, 1996. Dostupné online. ISBN 978-0-684-82414-7. S. 359.
- ↑ Dr. Frank Oppenheimer | Exploratorium. Exploratorium. 2014-07-29. Dostupné online .
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Frank Oppenheimer na anglické Wikipedii.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Frank Oppenheimer na Wikimedia Commons
Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok. Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.
Antény
Chemické zdroje elektriny
Chladenie v elektrotechnike
Elektrická sústava automobilu
Elektrická trakcia
Elektrické prístroje
Elektrické súčiastky
Elektrické spotrebiče
Elektrické stroje
Čítanie (elektrotechnika)
Činný výkon
Štatistická dynamika
Živý vodič
Admitancia
Antiparalelné zapojenie
Asynchrónny motor
Blúdivý prúd
Bočník (elektrotechnika)
Diak (polovodičový prvok)
Displej s kvapalnými kryštálmi
Elektrická inštalácia
Elektrická rezonancia
Elektrická sila
Elektrická vodivosť
Elektrické zariadenie
Elektrický obvod
Elektrický zvonec
Elektroenergetika
Elektromer
Elektrometer
Elektromobil
Elektromotor
Elektromotorické napätie
Elektrotechnický náučný slovník
Elektrotechnika
Elektrotechnológia
Fázor
Faradayova klietka
Frekvencia (fyzika)
Graetzov mostík
Impedancia
Indukčnosť
Induktancia
Istič
Izolácia (elektrotechnika)
Izolant
Jadro vodiča
Jednobran
Jednosmerný prúd
Joulovo teplo
Katóda
Koaxiálny kábel
Kompenzácia účinníka
Konduktometria
Konektor (elektrotechnika)
Korónový výboj
Lanko (elektrotechnika)
Leptanie
Logické hradlo
Magnetická susceptibilita
Magnetizácia (veličina)
Merný elektrický odpor
Mobilné zariadenie
Napájací zdroj
Napäťový chránič
Napäťový násobič
Nortonova veta
Odpínač
Odpojovač
OLED
Olovený akumulátor
Paralelné zapojenie
Peltierov článok
Plošná hustota elektrického prúdu
Poistka (elektrotechnika)
Posuvný prúd
Prúdový chránič
Prenosové médium
Prieletový klystrón
Primárny elektrochemický článok
Reaktancia
Rekuperácia (dopravný prostriedok)
Relé
Reproduktorová výhybka
Rezistancia
Rozhranie (interface)
Sériové zapojenie
Seebeckov jav
Sekundárny elektrochemický článok
Settopbox
Skrat
Sonar
Spínač
Spínaný zdroj
Straty v mikropásikových vedeniach
Striedavý prúd
Stupeň ochrany krytom
Svetelná výbojka
Symetrizačný člen
Technická normalizácia
Tepelné relé
Tepelne vodivostný detektor
Termočlánok
Théveninova veta
Transformátor
Transformátor s fázovou reguláciou
Trojfázová sústava
Tuhá fáza (elektronika)
Tyratrón
Usmerňovač (elektrotechnika)
Uzemnenie
Uzol (vodiče)
Vírivý prúd
Výbojka
Varistor
Ventilátor
Vodič (elektrotechnika)
Voltov stĺp
Vstavaný systém
Zásuvka (elektrotechnika)
Zdroj (elektrotechnika)
Zisk antény
Text je dostupný za podmienok Creative
Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších
podmienok.
Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky
použitia.
www.astronomia.sk | www.biologia.sk | www.botanika.sk | www.dejiny.sk | www.economy.sk | www.elektrotechnika.sk | www.estetika.sk | www.farmakologia.sk | www.filozofia.sk | Fyzika | www.futurologia.sk | www.genetika.sk | www.chemia.sk | www.lingvistika.sk | www.politologia.sk | www.psychologia.sk | www.sexuologia.sk | www.sociologia.sk | www.veda.sk I www.zoologia.sk