A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | S | T | U | V | W | X | Y | Z | 0 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9
Ivan I. Kalita | |
---|---|
Narození | 1288, 1304 nebo 1. listopadu 1288 Moskva |
Úmrtí | 31. března 1340, 31. března 1341 nebo 13. března 1341 Moskva |
Místo pohřbení | Archandělský chrám |
Povolání | politik |
Nábož. vyznání | Pravoslavná církev |
Choť | Jelena Smolenská[1] Uljana |
Děti | Semjon Hrdý Ivan II. Moskevský[2] Andrej Serpuchovský Jevdokie Moskevská[3] Marie Moskevská[3] Feodosija Moskevská |
Rodiče | Daniel I. Moskevský[4] a Agrippina a Vasilisa Rostovská[5][6] |
Rod | Rurikovci |
Příbuzní | Jurij III. Moskevský a Afanasij Novgorodský (sourozenci) Vasilisa Moskevská (vnučka) |
Funkce | moskevský velkokníže (1325–1340) novgorodský velkokníže (1328–1337) vladimirský velkokníže (1328–1340) |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Ivan I. Daniilovič zvaný Kalita, (1288 – 31. března 1341) pocházel z dynastie Rurikovců. Byl synem knížete Daniila, syna Alexandra Něvského a mladším bratrem velikého knížete vladimirského Jurije III. Daniiloviče. Kníže moskevský od roku 1325, od roku 1328 veliký kníže vladimirský.
Panování
Ivan Kalita byl schopným vládcem a protřelým diplomatem. Dokázal obratně shromáždit značné finanční prostředky, a to zřejmě především díky tomu, že daně, které odváděla ruská knížectví do Zlaté hordy, procházely jeho rukama, neboť chán Uzbek mu udělil privilegium vybírat pro něj daně na území všech ruských knížectví. Díky tomu bohatl nejen kníže, ale prospívala celá jeho země. Díky svému bohatství si vysloužil přezdívku Kalita, tedy Boháč.[7] Získané prostředky použil na další rozšiřování území moskevského knížectví (kupoval vesnice a snad i celá knížectví), okázalou výstavbu v sídelním městě (nové dubové hradby), ale také k podplácení představitelů Zlaté hordy, aby je přiměl jednat v jeho zájmu. Prestiž Moskvy jako velkoknížecí rezidence se výrazně zvýšila, když se tu roku 1328 natrvalo usídlil metropolita řeckého původu Theognost (rusky Feognost), představený celé ruské církve.
Ivanova politika byla velmi pragmatická. Žádný z jeho předchůdců nebyl tak loajální k chánům Zlaté hordy jako on. Na počátku své vlády neváhal využít živelného povstání, které vypuklo roku 1327 v Tveru, a na příkaz chána Uzbeka se postavil do čela tatarské kárné expedice, která zpustošila nejenom Tver a široké okolí, ale také další ruské země. Intrikoval v Hordě proti svému soupeři tverskému knížeti Alexandru Michailoviči, kterého vystřídal roku 1328 na velkoknížecím stolci. Toto odsouzeníhodné jednání Ivana Kality přineslo – můžeme-li věřit pozdějšímu letopisci – jeden velmi pozitivní výsledek, neboť Tataři "přestali bojovat proti ruské zemi a zabíjet křesťany a křesťané se zotavili z veliké trýzně a mnohých svízelů … a nastalo od těch dob ticho veliké po celé zemi". To se ovšem týkalo především moskevského knížectví, jehož území se tatarské nájezdy vyhýbaly.
Ivan I. Kalita byl prvním ruským knížetem, o němž víme, že zanechal závěť. V ní rozdělil moskevské knížectví, které bylo jeho dědičným majetkem – otčinou na rovné díly mezi své tři syny Semjona Hrdého, Ivana a Andreje. Rezidenční město Moskvu měli spravovat společně. Semjon kromě toho získal od chána Uzbeka jarlyk na titul moskevského knížete i veliké Vladimirské knížectví.
Reference
- ↑ Dostupné online. .
- ↑ Иоанн Иоаннович II. In: Ruský biografický slovník, svazek 8. 1897.
- ↑ a b Leo van de Pas: Genealogics.org. 2003.
- ↑ Andrej Vasiljevič Ekzempljarskij: Иоанн Данилович Калита I. In: Ruský biografický slovník, svazek 8. 1897.
- ↑ Darryl Roger Lundy: The Peerage.
- ↑ Michael Maclagan.
- ↑ FRANKOPAN, Peter. Hedvábné stezky: Nová historie světa. 1. vyd. Praha: Vyšehrad, 2021. 624 s. ISBN 978-80-7601-502-9. Kapitola Cesta smrti a destrukce, s. 170.
Literatura
- Borisov, N.S., Politika moskovskich kňazej koněc XIII – pervaja polovina XIV veka,Trudy istoričeskogo fakultěta MGU 4, serija II Istoričeskije issledovanija 1), Moskva 1999
- Gorskij, A.A., Moskva i Orda, Moskva 2000
- Fennell. J.L.I., The Emergence of Moscow 1304–1395, Los Angeles 1968
- Nitsche, P., Die Mongolenzeit und der Aufstieg Moskaus (1240–1538), in: Handbuch der Geschichte Russlands 1, ed. Hellmann, M., Stuttgart 1981
Veliký kníže vladimirský | ||
---|---|---|
Předchůdce: Alexandr Michailovič Tverský |
1328–1341 Ivan I. Kalita |
Nástupce: Semjon Hrdý |
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Ivan I. Kalita na Wikimedia Commons
Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok. Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.
Antény
Chemické zdroje elektriny
Chladenie v elektrotechnike
Elektrická sústava automobilu
Elektrická trakcia
Elektrické prístroje
Elektrické súčiastky
Elektrické spotrebiče
Elektrické stroje
Čítanie (elektrotechnika)
Činný výkon
Štatistická dynamika
Živý vodič
Admitancia
Antiparalelné zapojenie
Asynchrónny motor
Blúdivý prúd
Bočník (elektrotechnika)
Diak (polovodičový prvok)
Displej s kvapalnými kryštálmi
Elektrická inštalácia
Elektrická rezonancia
Elektrická sila
Elektrická vodivosť
Elektrické zariadenie
Elektrický obvod
Elektrický zvonec
Elektroenergetika
Elektromer
Elektrometer
Elektromobil
Elektromotor
Elektromotorické napätie
Elektrotechnický náučný slovník
Elektrotechnika
Elektrotechnológia
Fázor
Faradayova klietka
Frekvencia (fyzika)
Graetzov mostík
Impedancia
Indukčnosť
Induktancia
Istič
Izolácia (elektrotechnika)
Izolant
Jadro vodiča
Jednobran
Jednosmerný prúd
Joulovo teplo
Katóda
Koaxiálny kábel
Kompenzácia účinníka
Konduktometria
Konektor (elektrotechnika)
Korónový výboj
Lanko (elektrotechnika)
Leptanie
Logické hradlo
Magnetická susceptibilita
Magnetizácia (veličina)
Merný elektrický odpor
Mobilné zariadenie
Napájací zdroj
Napäťový chránič
Napäťový násobič
Nortonova veta
Odpínač
Odpojovač
OLED
Olovený akumulátor
Paralelné zapojenie
Peltierov článok
Plošná hustota elektrického prúdu
Poistka (elektrotechnika)
Posuvný prúd
Prúdový chránič
Prenosové médium
Prieletový klystrón
Primárny elektrochemický článok
Reaktancia
Rekuperácia (dopravný prostriedok)
Relé
Reproduktorová výhybka
Rezistancia
Rozhranie (interface)
Sériové zapojenie
Seebeckov jav
Sekundárny elektrochemický článok
Settopbox
Skrat
Sonar
Spínač
Spínaný zdroj
Straty v mikropásikových vedeniach
Striedavý prúd
Stupeň ochrany krytom
Svetelná výbojka
Symetrizačný člen
Technická normalizácia
Tepelné relé
Tepelne vodivostný detektor
Termočlánok
Théveninova veta
Transformátor
Transformátor s fázovou reguláciou
Trojfázová sústava
Tuhá fáza (elektronika)
Tyratrón
Usmerňovač (elektrotechnika)
Uzemnenie
Uzol (vodiče)
Vírivý prúd
Výbojka
Varistor
Ventilátor
Vodič (elektrotechnika)
Voltov stĺp
Vstavaný systém
Zásuvka (elektrotechnika)
Zdroj (elektrotechnika)
Zisk antény
Text je dostupný za podmienok Creative
Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších
podmienok.
Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky
použitia.
www.astronomia.sk | www.biologia.sk | www.botanika.sk | www.dejiny.sk | www.economy.sk | www.elektrotechnika.sk | www.estetika.sk | www.farmakologia.sk | www.filozofia.sk | Fyzika | www.futurologia.sk | www.genetika.sk | www.chemia.sk | www.lingvistika.sk | www.politologia.sk | www.psychologia.sk | www.sexuologia.sk | www.sociologia.sk | www.veda.sk I www.zoologia.sk