A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | S | T | U | V | W | X | Y | Z | 0 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9
Nathan Rosen | |
---|---|
Narození | 22. března 1909 Brooklyn |
Úmrtí | 18. prosince 1995 (ve věku 86 let) Haifa |
Bydliště | Izrael |
Alma mater | Massachusettský technologický institut |
Povolání | teoretický fyzik, vysokoškolský učitel a fyzik |
Zaměstnavatelé | Institut pro pokročilé studium Severokarolínská univerzita v Chapel Hill Technion – Izraelský technologický institut |
Ocenění | člen American Physical Society |
Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. |
Nathan Rosen (22. března 1909 – 18. prosince 1995) byl americko-izraelský fyzik známý studiemi struktury atomu vodíku. Spolupracoval s Albertem Einsteinem a Borisem Podolskym na propletení vlnové funkce a EPR paradoxu. Einsteinův–Rosenův most, známý také jako červí díra byla teorie Nathana Rosena.
Pozadí
Nathan Rosen se narodil v židovské rodině v Brooklynu v New Yorku. Během Velké hospodářské krize absolvoval Massachusettský technologický institut, kde získal bakalářský titul z elektromechanického inženýrství a později magisterský titul a doktorát z fyziky. Jako student publikoval několik prací, v jedné z nich se se snažil vysvětlit strukturu atomového jádra a navrhl existenci neutronů rok před jejich objevem Jamesem Chadwickem.[1] Zajímal se také o vlnovou funkci a později o gravitaci, když pracoval jako vědecký pracovník na Michiganské univerzitě a na Princetonské univerzitě.[2]
Stav vědy
Na začátku 20. století věda postupovala rychle a objasnění vnitřního fungování atomu bylo jen počátkem dalších objevů. V roce 1900 Max Planck navrhl kvantovou teorii, myšlenku že se všechna energie pohybuje v diskrétním množství tzv. kvantech. V roce 1905 publikoval Albert Einstein svoji speciální relativitu, která výrazně pomohla při pokroku fyziky a chápání vesmíru. Kolem roku 1927 Niels Bohr a Werner Heisenberg ve spolupráci s mnoha dalšími fyziky vyvinuli Kodaňskou interpretaci kvantové teorie, určení pravděpodobnosti pohybu částic. Tyto objevy poskytly model pro strukturu a fungování atomu.
Práce s Einsteinem
V roce 1934 se Rosen stal Einsteinovým asistentem na Ústavu pro pokročilá studia v Princetonu, tuto pozici zastával až do roku 1936.[1] Při práci s Einsteinem poukázal Rosen na zvláštnosti Einsteinovy studie zahrnující propletení vlnové funkce a v koordinaci s Borisem Podolskym vypracoval o tomto odbornou práci. Práce s názvem "Může být kvantověmechanický popis fyzikální reality považován za úplný?" představila tyto jevy ve formě Einsteinova-Podolského-Rosenova paradox neboli EPR paradoxu. Einstein podporoval Rosena, aby pokračoval ve své kariéře ve fyzice v Izraeli. Einstein a Rosen dále objevili matematické řešení pro typ červí díry spojující vzdálené oblasti v prostoru.[3] Toto řešení bylo později známo jako Einsteinův-Rosenův most, neboli Schwarzschildova červí díra. Nalezeno bylo sloučením matematických modelů, černé díry a bílé díry, pomocí Einsteinových polních rovnic. Einsteinovy-Rosenovy mosty jsou čistě teoretické. V roce 1962 prokázali teoretičtí fyzikové John A. Wheeler a Robert W. Fuller, že tento typ červích děr je nestabilní.
Pozdější roky
Později obrátil Rosen svou pozornost k učení a zřízení nových univerzit. Poté, co krátce pracoval v Sovětském svazu na Kyjevské univerzitě se vrátil do Spojených států, kde od roku 1941 vyučoval na University of North Carolina v Chapel Hill, zůstal zde až do roku 1952. V roce 1953 se přestěhoval do Izraele, kde nastoupil na Technion-Izraelský technologický institut v Haifě. Během této doby byl Rosen poradcem Ashera Perese. Univerzita má nyní[kdy? série přednášek pojmenované po něm. Byl prezidentem Ben Gurionovy univerzity v Negevu. Dále pomohl založit Izraelskou akademii věd a klasického vzdělávání, Fyzikální společnost Izraele (v letech 1955-1957 byl jejím prezidentem) a Mezinárodní společnost pro obecnou relativitu a gravitaci (prezidentem v letech 1974-1977). Byl velmi aktivní v podpoře zakládání institucí vyššího vzdělávání v Izraeli.
Příspěvky k fyzice
Jedním z jeho příspěvků v moderní fyzice a proslulých objevů je formulace struktury vodíkové molekuly, tedy molekuly, kde žádné elektrony nemají určité kvantové číslo, ale dvojice elektronů je v čistém kvantovém stavu.
Vybrané publikace
- "Can quantum mechanical description of physical reality be considered complete?", Albert Einstein, Boris Podolsky, Nathan Rosen (Princeton, Inst. Advanced Study) . 1935. 4pp. Published in Phys.Rev. 47:777-780, 1935. (In Wheeler, J.A., Zurek, W.H. (eds.): Quantum theory and measurement, Princeton U. Press, 1983 pp. 138–141)
- "The Particle Problem in the General Theory of Relativity". Albert Einstein, N. Rosen (Princeton, Inst. Advanced Study). 1935. Published in Phys.Rev. 48:73-77, 1935.
- "Energy and momentum of cylindrical gravitational waves." N. Rosen (Technion), K. S. Virbhadra 1993. Published in Gen.Rel.Grav. 25:429-433, 1993.
- "On Gravitational waves." Albert Einstein, N. Rosen. 1937. 12pp. Published in J.Franklin Inst. 223:43-54, 1937.
- "General Relativity and Flat Space. I." N. Rosen (MIT). Jan 15, 1940. 3pp. Published in Phys.Rev. 57:147-150, 1940.
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Nathan Rosen na anglické Wikipedii.
- ↑ a b Peres, Asher.. physics.technion.ac.il . . Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-03-15.
- ↑ Saxon, Wolfgang.
- ↑ George, Samuel Joseph.. www.krioma.net . . Dostupné v archivu pořízeném dne 2003-02-18.
Externí odkazy
- Peres, Asher. "Nathan Rosen." Technion Physics Department. 8 June 2009.
- December 18 - Today in Science
- George, Samuel Joseph. “The Einstein-Rosen Bridge.”
- Asher Peres' obituary
- PBS Online: Stephen Hawking’s Universe. Archivováno 4. 4. 2016 na Wayback Machine.
- Saxon, Wolfgang. Nathan Rosen, 86, of Israel; Physicist Worked With Einstein, The New York Times 23 Dec. 1995, sec. 1: 28.
Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok. Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.
Antény
Chemické zdroje elektriny
Chladenie v elektrotechnike
Elektrická sústava automobilu
Elektrická trakcia
Elektrické prístroje
Elektrické súčiastky
Elektrické spotrebiče
Elektrické stroje
Čítanie (elektrotechnika)
Činný výkon
Štatistická dynamika
Živý vodič
Admitancia
Antiparalelné zapojenie
Asynchrónny motor
Blúdivý prúd
Bočník (elektrotechnika)
Diak (polovodičový prvok)
Displej s kvapalnými kryštálmi
Elektrická inštalácia
Elektrická rezonancia
Elektrická sila
Elektrická vodivosť
Elektrické zariadenie
Elektrický obvod
Elektrický zvonec
Elektroenergetika
Elektromer
Elektrometer
Elektromobil
Elektromotor
Elektromotorické napätie
Elektrotechnický náučný slovník
Elektrotechnika
Elektrotechnológia
Fázor
Faradayova klietka
Frekvencia (fyzika)
Graetzov mostík
Impedancia
Indukčnosť
Induktancia
Istič
Izolácia (elektrotechnika)
Izolant
Jadro vodiča
Jednobran
Jednosmerný prúd
Joulovo teplo
Katóda
Koaxiálny kábel
Kompenzácia účinníka
Konduktometria
Konektor (elektrotechnika)
Korónový výboj
Lanko (elektrotechnika)
Leptanie
Logické hradlo
Magnetická susceptibilita
Magnetizácia (veličina)
Merný elektrický odpor
Mobilné zariadenie
Napájací zdroj
Napäťový chránič
Napäťový násobič
Nortonova veta
Odpínač
Odpojovač
OLED
Olovený akumulátor
Paralelné zapojenie
Peltierov článok
Plošná hustota elektrického prúdu
Poistka (elektrotechnika)
Posuvný prúd
Prúdový chránič
Prenosové médium
Prieletový klystrón
Primárny elektrochemický článok
Reaktancia
Rekuperácia (dopravný prostriedok)
Relé
Reproduktorová výhybka
Rezistancia
Rozhranie (interface)
Sériové zapojenie
Seebeckov jav
Sekundárny elektrochemický článok
Settopbox
Skrat
Sonar
Spínač
Spínaný zdroj
Straty v mikropásikových vedeniach
Striedavý prúd
Stupeň ochrany krytom
Svetelná výbojka
Symetrizačný člen
Technická normalizácia
Tepelné relé
Tepelne vodivostný detektor
Termočlánok
Théveninova veta
Transformátor
Transformátor s fázovou reguláciou
Trojfázová sústava
Tuhá fáza (elektronika)
Tyratrón
Usmerňovač (elektrotechnika)
Uzemnenie
Uzol (vodiče)
Vírivý prúd
Výbojka
Varistor
Ventilátor
Vodič (elektrotechnika)
Voltov stĺp
Vstavaný systém
Zásuvka (elektrotechnika)
Zdroj (elektrotechnika)
Zisk antény
Text je dostupný za podmienok Creative
Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších
podmienok.
Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky
použitia.
www.astronomia.sk | www.biologia.sk | www.botanika.sk | www.dejiny.sk | www.economy.sk | www.elektrotechnika.sk | www.estetika.sk | www.farmakologia.sk | www.filozofia.sk | Fyzika | www.futurologia.sk | www.genetika.sk | www.chemia.sk | www.lingvistika.sk | www.politologia.sk | www.psychologia.sk | www.sexuologia.sk | www.sociologia.sk | www.veda.sk I www.zoologia.sk