A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | S | T | U | V | W | X | Y | Z | 0 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9
Madona je původně označení pro Pannu Marii obecně (italsky Madonna má paní; srov. francouzsky Notre Dame a anglicky Our Lady naše paní a německy Unsere Liebe Frau, česky také někdy jako naše milá paní), v umění pak pro sochu nebo obraz zobrazující Pannu Marii, v užším slova smyslu pouze Pannu Marii s Ježíškem. Je jedním z nejčastějších vyobrazení křesťanského výtvarného umění, zvláště katolického (sochy, obrazy, iluminace rukopisů) a pravoslavného (pouze obrazy - ikony).
Termíny a pravopis
V katolickém prostředí v češtině převládá termín Panna Maria, v méně užívané počeštěné verzi či v textech ovlivněných necírkevním prostředím s koncovkou Marie, v označení uměleckých děl a v teorii umění se užívá počeštěný italský výraz Madona. Pro označení Panny Marie jako osoby se slovo Madona používá s velkým počátečním písmenem, v obecném označení výtvarného ztvárnění madona s malým počátečním písmenem.
V řeckokatolickém a pravoslavném prostředí se zásadně užívají termíny Bohorodička nebo Matka Boží (z řeckého Theotókos, rusky Bogomátěr).
Na rozdíl od některých germánských (angličtina, němčina), románských (italština, francouzština) a i některých slovanských (polština) jazyků, které zachovávají původní italský pravopis se dvěma n (Madonna) se v češtině píše madona ve významu "výtvarné znázornění Matky Boží" s jedním n (na rozdíl od zpěvačky Madonny).
Typy zobrazení
Zobrazení Panny Marie se dělí trojím způsobem:
1) Odborná umělecko-historická literatura je dělí podle postoje či pozice Mariina, eventuálně Kristova těla a jejich vzájemného vztahu. Nazývají se řeckou terminologií (např. Hodegetría, Galaktotrofusa, Galaktofylussa...).
2) Historická a hagiografická literatura je dělí nejčastěji podle místa původu uctívaných madon.
3) Obecně vžité je rovněž rozdělení podle epizod z Mariina života, prožívání či vlastnosti[1]
- Narození a dětství Kristovo
- Immaculata (latinsky Neposkvrněná) – podle tridentského dogmatu: vznáší se, s dvanácti hvězdami kolem hlavy, šlape na hada/draka obtáčejícího zemskou sféru, který symbolizuje ďábla, nad nímž Maria vítězí – odkaz na Zjevení sv. Jana, 12. kap.)
- Maria Loretánská – na střeše svého domku z Nazareta, přenášeného anděly do Loreta
- Mater amabilis – Matka milující, s tváří u tváře Ježíškovy
- Maria lactans, Virgo lactans – Maria kojící (francouzská, italská, v Česku vzácněji: konopišťská, provodovská nebo višňovská)
- Infantia Christi – Kristovo dětství, Panna Maria učí Ježíška chodit
- Smrt Krista a Nanebevzetí
- Pieta – s tělem Krista po jeho snětí z kříže
- Panna Maria Bolestná – zobrazena plačící, s jedním mečem v srdci, truchlí pod křížem
- Panna Maria Sedmibolestná – zobrazena se sedmi meči v srdci, upomíná na jejích sedm ran
- Assumpta (latinsky Nanebevzatá) – zobrazena stojící na půlměsíci (často v období gotiky) nebo na oblaku nadnášená či nesená anděly během svého Nanebevzetí
- Ostatní
- Regina Coeli – Královna nebes – sedící na trůnu, s korunou na hlavě a se žezlem v ruce
- Mater Sapientiae – Matka Moudrosti, sedící na trůnu se lvy – symboly její moudrosti, (varianta předchozí madony)
- Hortus Marianus – Panna Maria sedící na trávníku v uzavřené (ohrazené) zahradě, například Vyšehradská
- Madona se lvy a draky symbolizovala ve středověku vítězství Krista, přeneseně Panny Marie, nad ďáblem. Odkazovaly na žalm 91,13: „po šelmě a zmiji budeš kráčet, pošlapeš lvíče a draka“.[2]
Zvláštnosti
- Netradičním (přesto ne zas tak zřídkavým) zobrazením jsou tzv. černé madony, zobrazující Pannu Marii tmavé pleti (např. Černá madona brněnská (svatotomášská), Čenstochová, Montserratská v Katalánsku, Uherský Brod aj.).
- Kovový reliéf Panny Marie Staroboleslavské je nazýván také Palladium země české (palladium - ochrana, záštita).
Typy madon nazvané podle míst (výběr)
Sochy madon (polychromované) jsou typické pro gotické umění po celé Evropě (v Českých zemích např. Mistr vyšebrodského oltáře a mnoho jiných). Podle míst, kde býval obraz či socha umístěna, získává madona přídomek. Někdy dalo takové zobrazení vzniknout vlastnímu typu výtvarného zobrazení Panny Marie (viz seznam níže).[3]
Madony korunované
- bozkovská (Bozkov na Semilsku)
- budějovická
- čenstochovská - Černá Matka Boží typu Hodegetria
- hájecká - Černá Panna Maria Loretánská v klášteře Hájek u Červeného Újezda, okres Praha-západ
- chlumská (kulmská, kulmenská) - křižovníků z Chlumu Svaté Máří na Sokolovsku, zvaná také Panna Maria v ořeší
- mariazellská či zellská - u Mariazell ve Štýrsku (její replika v Česku je mj. v Chlumu na Svitavsku)
- montserratská (replika v Česku je mj. v Praze v Emauzích)
- pasovská zvaná Pomocná či Maria Hilf
- tismická (Tismice u Českého Brodu)
Madony korunované - assumpty (Nanebevzaté)
- bozkovská ("Královna hor")
- hostýnská
- hradčanská
- šternberská
Madony nekorunované
- fjodorovská - varianta Bogorodicy Umilenija (typ P. Marie Dobré rady)
- jičínská (rušánská, Černá Matka Boží rušánská) - z chrámu sv. Ignáce z Loyoly v Jičíně, přenesena sem roku 1637 z Moskvy
- Kazaňská
- mariazellská
- mostecká (z Mostu, nyní v Národní galerii v Praze)
- romská (od Tiziana Vecceliho)
- Vladimirská - podle tradice dílo sv. Lukáše Evangelisty
- Madona z Bošilce (dnes nezvěstná)
Madony milostné
- Madony milostné Čechy
- Panna Maria Budějovická (Klasová)
- Panna Maria Doudlebská
- Panna Maria Filipovská
- Panna Maria Karlovská - v naději
- Panna Maria Klatovská
- Panna Maria Klokotská
- Panna Maria Královédvorská
- Panna Maria Makovohorská
- Panna Maria Rudolfovská[4] [5]
- Panna Maria Staroboleslavská - Palladium země české
- Panna Maria Svatohorská
- Panna Maria Vítězná - Bělohorská (Strakonická)
- Panna Maria Vyšebrodská
- Panna Maria Lomecká
- Madony milostné Morava a Slezsko
- Panna Maria Brněnská (Svatotomská, dnes v bazilice Nanebevzetí Panny Marie u Starobrněnského kláštera)
- Panna Maria Cvilínská
- Panna Maria dubská
- Panna Maria Frýdecká
- Panna Maria Fulnecká
- Panna Maria Hostýnská
- Panna Maria Hrabyňská
- Panna Maria Křtinská
- Panna Maria Mašůvecká
- Panna Maria Provodovská (kojící)
- Panna Maria Svatokopecká
- Panna Maria Štípská
- Panna Maria Vranovská
- Panna Maria Zašovská
- Madony milostné v Evropě
- Panna Maria Altöttinská (Německo)
- Panna Maria Aracoelijská (Řím, Itálie)
- Panna Maria Čenstochovská (Polsko)
- Panna Maria Dobré rady (Genazzano; Itálie)
- Panna Maria Dreieichenská (Rakousko)
- Panna Maria Einsiedelnská (Švýcarsko)
- Panna Maria Fátimská (Portugalsko)
- z editovat | editovat zdroj
- ↑ SKRUŽNÝ, Ludvík. Atributy vybraných biblických postav, světců a blahoslavených. Čelákovice: Městské muzeum v Čelákovicích, 1996. S. 116.
- ↑ HLOBIL, Ivo; HRBÁČOVÁ, Jana. Gotické Madony na lvu. Olomouc: Herausgeber – Muzeum umění Olomouc, 2014. 143 s. ISBN 978-80-87149-74-4. S. 34.
- ↑ SKRUŽNÝ, Ludvík. Atributy vybraných biblických postav, světců a blahoslavených. Čelákovice: Městské muzeum v Čelákovicích, 1996. S. 213–226.
- ↑ Panna Maria Rudolfovská | ENCYKLOPEDIE ČESKÝCH BUDĚJOVIC. encyklopedie.c-budejovice.cz online. cit. 2019-04-20. Dostupné online.
- ↑ Rudolfov - socha Madony. katolicka-kultura.sweb.cz online. cit. 2019-04-20. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2019-03-29.
Literaturaeditovat | editovat zdroj
- ČERNÝ, Jiří: Kult milostných mariánských obrazů ve výtvarném umění. Nástin nejčastěji zobrazovaných ikonografických typů na jižní Moravě, in O křesťanské výtvarné kultuře (sborník ze seminářů). Biskupství brněnské, 2006, s. 79-93.
- ROYT, Jan: Obraz a kult v Čechách 17. a 18. století, Praha 1999.
- SKRUŽNÝ, Ludvík. Atributy vybraných biblických postav, světců a blahoslavených. Čelákovice: Městské muzeum v Čelákovicích, 1996. S. 295.
- ŠTAJNOCHR, Vítězslav: Panna Maria divotvůrkyně: nauka o Panně Marii, mariánské ikonografii, mariánská poutní místa, Uherské Hradiště 2000,
Související článkyeditovat | editovat zdroj
Externí odkazyeditovat | editovat zdroj
- Obrázky, zvuky či videa k tématu madona na Wikimedia Commons
- Slovníkové heslo madona ve Wikislovníku
Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok. Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.
Antény
Chemické zdroje elektriny
Chladenie v elektrotechnike
Elektrická sústava automobilu
Elektrická trakcia
Elektrické prístroje
Elektrické súčiastky
Elektrické spotrebiče
Elektrické stroje
Čítanie (elektrotechnika)
Činný výkon
Štatistická dynamika
Živý vodič
Admitancia
Antiparalelné zapojenie
Asynchrónny motor
Blúdivý prúd
Bočník (elektrotechnika)
Diak (polovodičový prvok)
Displej s kvapalnými kryštálmi
Elektrická inštalácia
Elektrická rezonancia
Elektrická sila
Elektrická vodivosť
Elektrické zariadenie
Elektrický obvod
Elektrický zvonec
Elektroenergetika
Elektromer
Elektrometer
Elektromobil
Elektromotor
Elektromotorické napätie
Elektrotechnický náučný slovník
Elektrotechnika
Elektrotechnológia
Fázor
Faradayova klietka
Frekvencia (fyzika)
Graetzov mostík
Impedancia
Indukčnosť
Induktancia
Istič
Izolácia (elektrotechnika)
Izolant
Jadro vodiča
Jednobran
Jednosmerný prúd
Joulovo teplo
Katóda
Koaxiálny kábel
Kompenzácia účinníka
Konduktometria
Konektor (elektrotechnika)
Korónový výboj
Lanko (elektrotechnika)
Leptanie
Logické hradlo
Magnetická susceptibilita
Magnetizácia (veličina)
Merný elektrický odpor
Mobilné zariadenie
Napájací zdroj
Napäťový chránič
Napäťový násobič
Nortonova veta
Odpínač
Odpojovač
OLED
Olovený akumulátor
Paralelné zapojenie
Peltierov článok
Plošná hustota elektrického prúdu
Poistka (elektrotechnika)
Posuvný prúd
Prúdový chránič
Prenosové médium
Prieletový klystrón
Primárny elektrochemický článok
Reaktancia
Rekuperácia (dopravný prostriedok)
Relé
Reproduktorová výhybka
Rezistancia
Rozhranie (interface)
Sériové zapojenie
Seebeckov jav
Sekundárny elektrochemický článok
Settopbox
Skrat
Sonar
Spínač
Spínaný zdroj
Straty v mikropásikových vedeniach
Striedavý prúd
Stupeň ochrany krytom
Svetelná výbojka
Symetrizačný člen
Technická normalizácia
Tepelné relé
Tepelne vodivostný detektor
Termočlánok
Théveninova veta
Transformátor
Transformátor s fázovou reguláciou
Trojfázová sústava
Tuhá fáza (elektronika)
Tyratrón
Usmerňovač (elektrotechnika)
Uzemnenie
Uzol (vodiče)
Vírivý prúd
Výbojka
Varistor
Ventilátor
Vodič (elektrotechnika)
Voltov stĺp
Vstavaný systém
Zásuvka (elektrotechnika)
Zdroj (elektrotechnika)
Zisk antény
Text je dostupný za podmienok Creative
Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších
podmienok.
Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky
použitia.
www.astronomia.sk | www.biologia.sk | www.botanika.sk | www.dejiny.sk | www.economy.sk | www.elektrotechnika.sk | www.estetika.sk | www.farmakologia.sk | www.filozofia.sk | Fyzika | www.futurologia.sk | www.genetika.sk | www.chemia.sk | www.lingvistika.sk | www.politologia.sk | www.psychologia.sk | www.sexuologia.sk | www.sociologia.sk | www.veda.sk I www.zoologia.sk