Madona je původně označení pro Pannu Marii obecně (italsky Madonna má paní; srov. francouzsky Notre Dame a anglicky Our Lady naše paní a německy Unsere Liebe Frau, česky také někdy jako naše milá paní), v umění pak pro sochu nebo obraz zobrazující Pannu Marii, v užším slova smyslu pouze Pannu Marii s Ježíškem. Je jedním z nejčastějších vyobrazení křesťanského výtvarného umění, zvláště katolického (sochy, obrazy, iluminace rukopisů) a pravoslavného (pouze obrazy - ikony).

Termíny a pravopis

V katolickém prostředí v češtině převládá termín Panna Maria, v méně užívané počeštěné verzi či v textech ovlivněných necírkevním prostředím s koncovkou Marie, v označení uměleckých děl a v teorii umění se užívá počeštěný italský výraz Madona. Pro označení Panny Marie jako osoby se slovo Madona používá s velkým počátečním písmenem, v obecném označení výtvarného ztvárnění madona s malým počátečním písmenem.

V řeckokatolickém a pravoslavném prostředí se zásadně užívají termíny Bohorodička nebo Matka Boží (z řeckého Theotókos, rusky Bogomátěr).

Na rozdíl od některých germánských (angličtina, němčina), románských (italština, francouzština) a i některých slovanských (polština) jazyků, které zachovávají původní italský pravopis se dvěma n (Madonna) se v češtině píše madona ve významu "výtvarné znázornění Matky Boží" s jedním n (na rozdíl od zpěvačky Madonny).

Typy zobrazení

Zobrazení Panny Marie se dělí trojím způsobem:

1) Odborná umělecko-historická literatura je dělí podle postoje či pozice Mariina, eventuálně Kristova těla a jejich vzájemného vztahu. Nazývají se řeckou terminologií (např. Hodegetría, Galaktotrofusa, Galaktofylussa...).

2) Historická a hagiografická literatura je dělí nejčastěji podle místa původu uctívaných madon.

3) Obecně vžité je rovněž rozdělení podle epizod z Mariina života, prožívání či vlastnosti^[1]

• Narození a dětství Kristovo
  • Immaculata (latinsky Neposkvrněná) – podle tridentského dogmatu: vznáší se, s dvanácti hvězdami kolem hlavy, šlape na hada/draka obtáčejícího zemskou sféru, který symbolizuje ďábla, nad nímž Maria vítězí – odkaz na Zjevení sv. Jana, 12. kap.)
  • Maria Loretánská – na střeše svého domku z Nazareta, přenášeného anděly do Loreta
  • Mater amabilis – Matka milující, s tváří u tváře Ježíškovy
  • Maria lactans, Virgo lactans – Maria kojící (francouzská, italská, v Česku vzácněji: konopišťská, provodovská nebo višňovská)
  • Infantia Christi – Kristovo dětství, Panna Maria učí Ježíška chodit

• Smrt Krista a Nanebevzetí
  • Pieta – s tělem Krista po jeho snětí z kříže
  • Panna Maria Bolestná – zobrazena plačící, s jedním mečem v srdci, truchlí pod křížem
  • Panna Maria Sedmibolestná – zobrazena se sedmi meči v srdci, upomíná na jejích sedm ran
  • Assumpta (latinsky Nanebevzatá) – zobrazena stojící na půlměsíci (často v období gotiky) nebo na oblaku nadnášená či nesená anděly během svého Nanebevzetí

• Ostatní
  • Regina Coeli – Královna nebes – sedící na trůnu, s korunou na hlavě a se žezlem v ruce
  • Mater Sapientiae – Matka Moudrosti, sedící na trůnu se lvy – symboly její moudrosti, (varianta předchozí madony)
  • Hortus Marianus – Panna Maria sedící na trávníku v uzavřené (ohrazené) zahradě, například Vyšehradská
  • Madona se lvy a draky symbolizovala ve středověku vítězství Krista, přeneseně Panny Marie, nad ďáblem. Odkazovaly na žalm 91,13: „po šelmě a zmiji budeš kráčet, pošlapeš lvíče a draka“.^[2]

Zvláštnosti

• Netradičním (přesto ne zas tak zřídkavým) zobrazením jsou tzv. černé madony, zobrazující Pannu Marii tmavé pleti (např. Černá madona brněnská (svatotomášská), Čenstochová, Montserratská v Katalánsku, Uherský Brod aj.).

• Kovový reliéf Panny Marie Staroboleslavské je nazýván také Palladium země české (palladium - ochrana, záštita).

Typy madon nazvané podle míst (výběr)

Sochy madon (polychromované) jsou typické pro gotické umění po celé Evropě (v Českých zemích např. Mistr vyšebrodského oltáře a mnoho jiných). Podle míst, kde býval obraz či socha umístěna, získává madona přídomek. Někdy dalo takové zobrazení vzniknout vlastnímu typu výtvarného zobrazení Panny Marie (viz seznam níže).^[3]

• Panna Maria Podsrpenská

Madony korunované

• bozkovská (Bozkov na Semilsku)
• budějovická
• čenstochovská - Černá Matka Boží typu Hodegetria
• hájecká - Černá Panna Maria Loretánská v klášteře Hájek u Červeného Újezda, okres Praha-západ
• chlumská (kulmská, kulmenská) - křižovníků z Chlumu Svaté Máří na Sokolovsku, zvaná také Panna Maria v ořeší
• mariazellská či zellská - u Mariazell ve Štýrsku (její replika v Česku je mj. v Chlumu na Svitavsku)
• montserratská (replika v Česku je mj. v Praze v Emauzích)
• pasovská zvaná Pomocná či Maria Hilf
• tismická (Tismice u Českého Brodu)

Madony korunované - assumpty (Nanebevzaté)

• bozkovská ("Královna hor")
• hostýnská
• hradčanská
• šternberská

Madony nekorunované

• fjodorovská - varianta Bogorodicy Umilenija (typ P. Marie Dobré rady)
• jičínská (rušánská, Černá Matka Boží rušánská) - z chrámu sv. Ignáce z Loyoly v Jičíně, přenesena sem roku 1637 z Moskvy
• Kazaňská
• mariazellská
• mostecká (z Mostu, nyní v Národní galerii v Praze)
• romská (od Tiziana Vecceliho)
• Vladimirská - podle tradice dílo sv. Lukáše Evangelisty
• Madona z Bošilce (dnes nezvěstná)

Madony milostné

Madony milostné Čechy

• Panna Maria Budějovická (Klasová)
• Panna Maria Doudlebská
• Panna Maria Filipovská
• Panna Maria Karlovská - v naději
• Panna Maria Klatovská
• Panna Maria Klokotská
• Panna Maria Královédvorská
• Panna Maria Makovohorská
• Panna Maria Rudolfovská^{[4] [5]}
• Panna Maria Staroboleslavská - Palladium země české
• Panna Maria Svatohorská
• Panna Maria Vítězná - Bělohorská (Strakonická)
• Panna Maria Vyšebrodská
• Panna Maria Lomecká

Madony milostné Morava a Slezsko

• Panna Maria Brněnská (Svatotomská, dnes v bazilice Nanebevzetí Panny Marie u Starobrněnského kláštera)
• Panna Maria Cvilínská
• Panna Maria dubská
• Panna Maria Frýdecká
• Panna Maria Fulnecká
• Panna Maria Hostýnská
• Panna Maria Hrabyňská
• Panna Maria Křtinská
• Panna Maria Mašůvecká
• Panna Maria Provodovská (kojící)
• Panna Maria Svatokopecká
• Panna Maria Štípská
• Panna Maria Vranovská
• Panna Maria Zašovská

Madony milostné v Evropě

• Panna Maria Altöttinská (Německo)
• Panna Maria Aracoelijská (Řím, Itálie)
• Panna Maria Čenstochovská (Polsko)
• Panna Maria Dobré rady (Genazzano; Itálie)
• Panna Maria Dreieichenská (Rakousko)
• Panna Maria Einsiedelnská (Švýcarsko)
• Panna Maria Fátimská (Portugalsko)
• z editovat | editovat zdroj
  1. ↑ SKRUŽNÝ, Ludvík. Atributy vybraných biblických postav, světců a blahoslavených. Čelákovice: Městské muzeum v Čelákovicích, 1996. S. 116. 
  2. ↑ HLOBIL, Ivo; HRBÁČOVÁ, Jana. Gotické Madony na lvu. Olomouc: Herausgeber – Muzeum umění Olomouc, 2014. 143 s. ISBN 978-80-87149-74-4. S. 34. 
  3. ↑ SKRUŽNÝ, Ludvík. Atributy vybraných biblických postav, světců a blahoslavených. Čelákovice: Městské muzeum v Čelákovicích, 1996. S. 213–226. 
  4. ↑ Panna Maria Rudolfovská | ENCYKLOPEDIE ČESKÝCH BUDĚJOVIC. encyklopedie.c-budejovice.cz online. cit. 2019-04-20. Dostupné online. 
  5. ↑ Rudolfov - socha Madony. katolicka-kultura.sweb.cz online. cit. 2019-04-20. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2019-03-29. 

  Literaturaeditovat | editovat zdroj

  • ČERNÝ, Jiří: Kult milostných mariánských obrazů ve výtvarném umění. Nástin nejčastěji zobrazovaných ikonografických typů na jižní Moravě, in O křesťanské výtvarné kultuře (sborník ze seminářů). Biskupství brněnské, 2006, s. 79-93.
  • ROYT, Jan: Obraz a kult v Čechách 17. a 18. století, Praha 1999.
  • SKRUŽNÝ, Ludvík. Atributy vybraných biblických postav, světců a blahoslavených. Čelákovice: Městské muzeum v Čelákovicích, 1996. S. 295. 
  • ŠTAJNOCHR, Vítězslav: Panna Maria divotvůrkyně: nauka o Panně Marii, mariánské ikonografii, mariánská poutní místa, Uherské Hradiště 2000,

  Související článkyeditovat | editovat zdroj

  • Panna Maria
  • Pieta
  • Mariánský sloup

  Externí odkazyeditovat | editovat zdroj

  • Obrázky, zvuky či videa k tématu madona na Wikimedia Commons
  • Slovníkové heslo madona ve Wikislovníku
  Portály: Křesťanství | Umění