A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | S | T | U | V | W | X | Y | Z | 0 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9
![]() Ariane 42P se satelitem TOPEX/Poseidon | |
Země původu | Evropa |
---|---|
Rodina raket | Ariane |
Výrobce | Arianespace |
Rozměry | |
Výška | 58,72 m |
Průměr | 3,8 m |
Hmotnost | 240 000 - 470 000 kg |
Historie startů | |
Celkem startů | 116 (40: 7, 42P: 15, 42L: 13, 44P: 15, 44LP: 26, 44L: 40) |
Úspěšné starty | 113 (40: 7, 42P: 14, 42L: 13, 44P: 15, 44LP: 25, 44L: 39) |
Selhání | 3 (42P: 1, 44L: 1, 44LP: 1) |
První start | 40: 22. ledna 1990 42P: 20. listopadu 1990 |
Poslední start | 40: 3. prosince 1999 42P: 4. května 2002 |
Pomocné motory – (Ariane 42L, 44LP or 44L) – PAL | |
Počet | 0, 2 nebo 4 |
Tah | 752 kN |
Specifický impuls | 278 s |
Doba zážehu | 142 |
Palivo | N2O4/UDMH |
Pomocné motory – (Ariane 42P, 44LP or 44P) – PAP | |
Počet | 0, 2 nebo 4 |
Tah | 650 kN |
Doba zážehu | 33 s |
Palivo | tuhá |
První stupeň – L220 | |
Motor | 4 Viking 5C |
Tah | 3034,1 kN |
Specifický impuls | 278 s |
Doba zážehu | 205 s |
Palivo | N2O4/UDMH |
Druhý stupeň – L33 | |
Motor | Viking 4B |
Tah | 721 kN |
Specifický impuls | 296 s |
Doba zážehu | 132 s |
Palivo | N2O4/UDMH |
Třetí stupeň – H10 | |
Motor | HM7-B |
Tah | 62,7 kN |
Specifický impuls | 446 s |
Doba zážehu | 759 s |
Palivo | Lox/LH |
Raketa Ariane 4 byla navržena Evropskou kosmickou agenturou a vyrobena její dceřinou společností Arianespace.
Vývoj započal v roce 1983 a první úspěšný start následoval 15. června 1988. Raketa se stala základem evropského satelitního programu a rovněž rekordmankou v počtu výstupů do vesmíru, když absolvovala 104 misí, z toho 101 úspěšných. Ariane 4 zvýšila užitečné zatížení z 1700 kg (viz její předchůdkyně Ariane 3) až na 4800 kg. Rekordem Ariane 4 bylo 4946 kg.
Raketa byla využívána v mnoha variantách - mohla být doplněna dvěma nebo čtyřmi přídavnými raketovými motory na pevné i kapalné palivo. Raketa také byla vybavena systémem Spelda (Structure Porteuse Externe pour Lancements Doubles Ariane), který umožňoval dopravit do vesmíru i několik satelitů zároveň.
Základní verzí rakety byla Ariane 4 AR 40 se třemi stupni. První stupeň byl vysoký 58,4 m, měl průměr 3,8 m a maximální užitečné zatížení 2100 kg při letu na geostacionární dráhu a 5000 kg na nízký orbit. Hlavní sílu raketě poskytovaly čtyři motory Viking 5, každý o tahu 667 kN. Druhý stupeň obsahoval jeden motor Viking a třetí stupeň pak jeden motor HM7 na kapalný kyslík/vodík. AR 44L, plně vybavená čtyřmi dodatečnými raketovými motory na kapalné palivo, byla čtyřstupňová, vážila 470 tun a dokázala dostat na geostacionární dráhu 4730 kg užitečného zatížení nebo 7600 kg na nízkou oběžnou dráhu.
Ariane 4 úspěšně odstartovala 101krát, pouze v únoru 1990 a v lednu a prosinci 1994 skončil start katastrofou (dosáhla tak úspěšnosti více než 97 %). Poslední start se konal 15. února 2003, kdy raketa na oběžnou dráhu vynesla satelit Intelsat 907. Nahradila ji raketa Ariane 5 s možností nést větší užitečné zatížení.
Odkazy
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Ariane 4 na anglické Wikipedii.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Ariane 4 na Wikimedia Commons
Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok. Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.
Antény
Chemické zdroje elektriny
Chladenie v elektrotechnike
Elektrická sústava automobilu
Elektrická trakcia
Elektrické prístroje
Elektrické súčiastky
Elektrické spotrebiče
Elektrické stroje
Čítanie (elektrotechnika)
Činný výkon
Štatistická dynamika
Živý vodič
Admitancia
Antiparalelné zapojenie
Asynchrónny motor
Blúdivý prúd
Bočník (elektrotechnika)
Diak (polovodičový prvok)
Displej s kvapalnými kryštálmi
Elektrická inštalácia
Elektrická rezonancia
Elektrická sila
Elektrická vodivosť
Elektrické zariadenie
Elektrický obvod
Elektrický zvonec
Elektroenergetika
Elektromer
Elektrometer
Elektromobil
Elektromotor
Elektromotorické napätie
Elektrotechnický náučný slovník
Elektrotechnika
Elektrotechnológia
Fázor
Faradayova klietka
Frekvencia (fyzika)
Graetzov mostík
Impedancia
Indukčnosť
Induktancia
Istič
Izolácia (elektrotechnika)
Izolant
Jadro vodiča
Jednobran
Jednosmerný prúd
Joulovo teplo
Katóda
Koaxiálny kábel
Kompenzácia účinníka
Konduktometria
Konektor (elektrotechnika)
Korónový výboj
Lanko (elektrotechnika)
Leptanie
Logické hradlo
Magnetická susceptibilita
Magnetizácia (veličina)
Merný elektrický odpor
Mobilné zariadenie
Napájací zdroj
Napäťový chránič
Napäťový násobič
Nortonova veta
Odpínač
Odpojovač
OLED
Olovený akumulátor
Paralelné zapojenie
Peltierov článok
Plošná hustota elektrického prúdu
Poistka (elektrotechnika)
Posuvný prúd
Prúdový chránič
Prenosové médium
Prieletový klystrón
Primárny elektrochemický článok
Reaktancia
Rekuperácia (dopravný prostriedok)
Relé
Reproduktorová výhybka
Rezistancia
Rozhranie (interface)
Sériové zapojenie
Seebeckov jav
Sekundárny elektrochemický článok
Settopbox
Skrat
Sonar
Spínač
Spínaný zdroj
Straty v mikropásikových vedeniach
Striedavý prúd
Stupeň ochrany krytom
Svetelná výbojka
Symetrizačný člen
Technická normalizácia
Tepelné relé
Tepelne vodivostný detektor
Termočlánok
Théveninova veta
Transformátor
Transformátor s fázovou reguláciou
Trojfázová sústava
Tuhá fáza (elektronika)
Tyratrón
Usmerňovač (elektrotechnika)
Uzemnenie
Uzol (vodiče)
Vírivý prúd
Výbojka
Varistor
Ventilátor
Vodič (elektrotechnika)
Voltov stĺp
Vstavaný systém
Zásuvka (elektrotechnika)
Zdroj (elektrotechnika)
Zisk antény
Text je dostupný za podmienok Creative
Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších
podmienok.
Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky
použitia.
www.astronomia.sk | www.biologia.sk | www.botanika.sk | www.dejiny.sk | www.economy.sk | www.elektrotechnika.sk | www.estetika.sk | www.farmakologia.sk | www.filozofia.sk | Fyzika | www.futurologia.sk | www.genetika.sk | www.chemia.sk | www.lingvistika.sk | www.politologia.sk | www.psychologia.sk | www.sexuologia.sk | www.sociologia.sk | www.veda.sk I www.zoologia.sk