A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | S | T | U | V | W | X | Y | Z | 0 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9
Vévodství brunšvické a lüneburské Herzogtum Braunschweig-Lüneburg
| |||||||||||||
Geografie
| |||||||||||||
Obyvatelstvo | |||||||||||||
Národnostní složení
|
|||||||||||||
západní dolnoněmčina
| |||||||||||||
Státní útvar | |||||||||||||
Státní útvary a území | |||||||||||||
|
Brunšvicko-lüneburské vévodství (německy Herzogtum Braunschweig-Lüneburg), přesněji Vévodství brunšvické a lüneburské, byl historický německý státní útvar na území Svaté říše římské. O statut hlavního města se dělily společně Braunschweig a Lüneburg.
Historie
Titul vévody brunšvicko-lünenburského (německy Herzog zu Braunschweig und Lüneburg) byl od roku 1235 výhradně v rukou příslušníků rodu Welfů, mocného rodu, držícího na severu Německa několik malých území bývalého Saského vévodství. Tyto državy neměly všechny formální atributy moderního unitárního státu, vzhledem ke své nekompaktnosti; když se více vévodových nástupců pokoušelo uzmout moc, často se stávalo, že byla mezi ně rozdělena. Když jedna rodinná větev ztratila moc nebo vymřela, půda byla přerozdělena mezi přeživší členy rodiny; kromě toho si různí vévodové vyměňovali území. Jednotícím prvkem všech těchto území bylo, že byly ovládány mužskými potomky vévody Oty I. (vládl 1235–1252).
Po několika počátečních peripetiích se Brunšvicko-Lünenbursko sjednotilo za vévody Magna II. (zemř. 1373). Po jeho smrti vévodství vládli společně jeho tři synové. Po zavraždění svého bratra Fridricha I., vévody brunšvicko-Lünenburského, si jeho bratři Bernard a Jindřich přerozdělili území, přičemž Jindřich získal oblast Wolfenbüttelu, tím vzniklo nové knížectví brunšvicko-wolfenbüttelské.
Seznam brunšvických panovníků
Brunšvická dynastie
- Albrecht I. Brunšvický 1269–1279. Získal jižní polovinu Brunšvicka-Lünenburska jako kníže Wolfenbüttelský, když se jeho bratr Jan I. stal knížetem Lünenburským. Albrechtovi synové vládli zpočátku společně, ale v roce 1291 si Wolfenbüttelské území rozdělili.
- Jindřich I. se stal knížetem Grubenhagenským 1291–1322
- Albrecht II. se stal knížetem Göttingenským 1286–1318
- Vilém obdržel Wolfenbüttelsko, ale v roce 1292 zemřel a jeho část připadla Albrechtu II.
- Ota 1318–1344, syn Albrechta II., byl knížetem Wolfenbüttelským a knížetem Göttingenským. Po jeho smrti si panství rozdělili jeho dva synové.
- Arnošt se stal knížetem Göttingenským 1344–1367
- Magnus I. získal knížectví Wolfenbüttelské 1344–1369. Magnův syn
- Magnus II., kníže Wolfenbüttelský 1369–1373, požadoval po Albrechtu Sasko-Wittenberském knížectví Lüneburské. Válka o Lünenburské dědictví se táhla až do roku 1388.
- Fridrich I. 1373–1400, syn Magna II., Lünenburg v roce 1388 dobyl. Následovali jeho bratři.
- Jindřich I. 1400–1408
- Bernard 1409–1428. Navrátil vládu nad Wolfenbüttelem svému synovci, Jindřichovu synovi.
- Vilém I. 1428–1432, Bernardův synovec, byl svým bratrem zbaven moci.
- Jindřich II. 1432–1473, přesunul sídlo do Wolfenbüttelu.
- Vilém I. 1473–1482, po smrti Jindřicha znovu získal kontrolu nad Wolfenbüttelem a knížectví přenechal svým dvěma synům.
- Fridrich III. 1482–1484, uvězněn a zbaven moci svým mladším bratrem.
- Vilém IV. 1484–1491, převzal kontrolu nad Wolfenbüttelem a následně jej postoupil svým synům; v roce 1495 zemřel.
- Spolupanovníci, synové Viléma IV.
- Erik I. 1491–1494, v roce 1494 rozdělil území a vzal si knížectví Calenberské.
- Jindřich IV. 1491–1514, od roku 1494 jediný pán na Wolfenbüttelu.
- Jindřich V. 1514–1568, syn Jindřicha IV. Přestoupil k luteránství.
- Julius 1568–1589, syn Jindřicha V. Po smrti svého bratrance Erika II. připojil Calenberg.
- Jindřich Julius 1589–1613, syn
- Fridrich Ulrich 1613–1634, poslední mužský potomek Albrechta I.
Dannenberská dynastie
Po smrti Fridricha Ulricha přešly jeho državy na vzdálené bratrance vládnoucí v Lüneburgu.
- August 1635–1666
- Nástupnictví přešlo na jeho syny, kteří vládli částečně společně.
- Rudolf August, 1666–1704
- Anton Ulrich 1685–1702, 1704–1714, přel se s Hannoverem. V letech 1702–1704 sesazen kvůli spojenectví s Francií ve válce o španělské dědictví. V roce 1709 konvertoval ke katolicismu.
- Antona Ulricha následovali jeho synové:
- August Vilém 1714–1731
- Ludvík Rudolf 1731–1735
Dynastie Brunšvicko-Bevernská
Ferdinand Albert, březen až září 1735, vnuk Augusta mladšího.
- Karel I. 1735–1780, syn Ferdinanda Alberta. V roce 1753 přesunul vévodský dvůr z Wolfenbüttelu do Braunschweigu.
- Karel Vilém Ferdinand 1780–1806, syn Karla I. Zemřel v bitvě u Jeny.
- Fridrich Vilém 1806–1807, 1813–1815, syn Karla Viléma Ferdinanda. Během Napoleonských válek, v letech 1806 až 1813, bylo Brunšvicko-Wolfenbüttelsko okupováno Francií. Zemřel v bitvě u Quatre Bras.
Reference
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Brunšvicko-lüneburské vévodství na Wikimedia Commons
Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok. Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.
Antény
Chemické zdroje elektriny
Chladenie v elektrotechnike
Elektrická sústava automobilu
Elektrická trakcia
Elektrické prístroje
Elektrické súčiastky
Elektrické spotrebiče
Elektrické stroje
Čítanie (elektrotechnika)
Činný výkon
Štatistická dynamika
Živý vodič
Admitancia
Antiparalelné zapojenie
Asynchrónny motor
Blúdivý prúd
Bočník (elektrotechnika)
Diak (polovodičový prvok)
Displej s kvapalnými kryštálmi
Elektrická inštalácia
Elektrická rezonancia
Elektrická sila
Elektrická vodivosť
Elektrické zariadenie
Elektrický obvod
Elektrický zvonec
Elektroenergetika
Elektromer
Elektrometer
Elektromobil
Elektromotor
Elektromotorické napätie
Elektrotechnický náučný slovník
Elektrotechnika
Elektrotechnológia
Fázor
Faradayova klietka
Frekvencia (fyzika)
Graetzov mostík
Impedancia
Indukčnosť
Induktancia
Istič
Izolácia (elektrotechnika)
Izolant
Jadro vodiča
Jednobran
Jednosmerný prúd
Joulovo teplo
Katóda
Koaxiálny kábel
Kompenzácia účinníka
Konduktometria
Konektor (elektrotechnika)
Korónový výboj
Lanko (elektrotechnika)
Leptanie
Logické hradlo
Magnetická susceptibilita
Magnetizácia (veličina)
Merný elektrický odpor
Mobilné zariadenie
Napájací zdroj
Napäťový chránič
Napäťový násobič
Nortonova veta
Odpínač
Odpojovač
OLED
Olovený akumulátor
Paralelné zapojenie
Peltierov článok
Plošná hustota elektrického prúdu
Poistka (elektrotechnika)
Posuvný prúd
Prúdový chránič
Prenosové médium
Prieletový klystrón
Primárny elektrochemický článok
Reaktancia
Rekuperácia (dopravný prostriedok)
Relé
Reproduktorová výhybka
Rezistancia
Rozhranie (interface)
Sériové zapojenie
Seebeckov jav
Sekundárny elektrochemický článok
Settopbox
Skrat
Sonar
Spínač
Spínaný zdroj
Straty v mikropásikových vedeniach
Striedavý prúd
Stupeň ochrany krytom
Svetelná výbojka
Symetrizačný člen
Technická normalizácia
Tepelné relé
Tepelne vodivostný detektor
Termočlánok
Théveninova veta
Transformátor
Transformátor s fázovou reguláciou
Trojfázová sústava
Tuhá fáza (elektronika)
Tyratrón
Usmerňovač (elektrotechnika)
Uzemnenie
Uzol (vodiče)
Vírivý prúd
Výbojka
Varistor
Ventilátor
Vodič (elektrotechnika)
Voltov stĺp
Vstavaný systém
Zásuvka (elektrotechnika)
Zdroj (elektrotechnika)
Zisk antény
Text je dostupný za podmienok Creative
Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších
podmienok.
Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky
použitia.
www.astronomia.sk | www.biologia.sk | www.botanika.sk | www.dejiny.sk | www.economy.sk | www.elektrotechnika.sk | www.estetika.sk | www.farmakologia.sk | www.filozofia.sk | Fyzika | www.futurologia.sk | www.genetika.sk | www.chemia.sk | www.lingvistika.sk | www.politologia.sk | www.psychologia.sk | www.sexuologia.sk | www.sociologia.sk | www.veda.sk I www.zoologia.sk