A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | S | T | U | V | W | X | Y | Z | 0 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9
Bulharština (български език, bălgarski ezik) | |
---|---|
![]() | |
![]() Rozšíření bulharštiny: oblasti, kde většina populace mluví bulharsky oblasti s významnou bulharsky mluvící menšinou | |
Rozšíření | Bulharsko, Severní Makedonie, Řecko, Srbsko, Moldavsko, Rumunsko, Turecko |
Počet mluvčích | asi 8-9 milionů ve světě 7 milionů v Bulharsku |
Klasifikace | |
Písmo | Cyrilice |
Postavení | |
Regulátor | Ústav pro jazyk bulharský při Bulharské akademii věd (Институт за български език) |
Úřední jazyk | Bulharsko, Evropská unie |
Kódy | |
ISO 639-1 | bg |
ISO 639-2 | bul (B) bul (T) |
ISO 639-3 | bul |
Ethnologue | BUL |
Wikipedie | |
bg.wikipedia.org | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Bulharština je jihoslovanský jazyk zapisující se cyrilicí. Spolu s makedonštinou tvoří východní větev jihoslovanských jazyků.
Etymologie
Slovem Bulhaři (българи) se původně označoval národ ze střední Asie, jehož jazyk neměl nic společného se slovanskými jazyky. Bulhaři se v 7. století usadili na Balkáně a byli asimilováni místním slovanským obyvatelstvem; dali mu však své jméno a zanechali stopy jak ve slovní zásobě slovanské bulharštiny, tak v její gramatice.[zdroj?
Rozšíření
Kromě Bulharska se bulharsky mluví v sousedních a dalších zemích, kam v minulosti Bulhaři emigrovali: Kanada, Řecko, Maďarsko, Izrael, Severní Makedonie, Moldavsko, Rumunsko, Srbsko, Turecko, Ukrajina, USA. Celkový počet mluvčích se odhaduje na 9 miliónů, z toho 8 miliónů ve vlastním Bulharsku, kde tvoří 85 % populace.
Historie
Bulharština má ze všech slovanských jazyků nejdéle psanou formu. Rozlišujeme starobulharštinu (9. až 11. století), střední bulharštinu (12. až 15. století) a moderní bulharštinu (od 16. století). Mnoho starých rukopisů zničili v bulharských klášterech řečtí mniši. Dnešní pravopis se ustálil v 19. století. První bulharský slabikář byl vydán v roce 1825 v Brašově.[1]
Abeceda a výslovnost
![](http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/8/83/Bulgarian_identity_card.png/220px-Bulgarian_identity_card.png)
První bulharské prameny jsou psány hlaholicí, ale už ve starobulharském období byla tato abeceda nahrazena cyrilicí, později modernizovanou. Od ruské cyrilice (azbuky), která je v Česku známější, se liší následujícím:
- Е se čte , neměkčí předchozí souhlásku.
- Ё () chybí, někdy se píše ьо.
- И neměkčí předchozí souhlásku – ди, ти, ни - , , .
- Э (ruské ) chybí.
- Щ se čte .
- Ъ označuje samohlásku , do latinky se přepisuje jako ă. Tento znak je nazýván „er goljam“ (velký jer) a po úpravě písemné formy jazyka se objevuje na začátku slova zcela výjimečně. Často jím bývá nahrazena libovolná samohláska, která se vyslovuje nezněle. Obvyklé je použití pro přepis cizích slov/jmen např. Carol – Каръл. Více se dočtete ve článku Šva.
- Ы (jery, ) chybí. Používá se jen jedno i a nerozlišuje se tvrdé a měkké.
Bulharská abeceda:
velké: | А | Б | В | Г | Д | Е | Ж | З | И | Й | К | Л | М | Н | О | П | Р | С | Т | У | Ф | Х | Ц | Ч | Ш | Щ | Ъ | Ь | Ю | Я |
malé: | а | б | в | г | д | е | ж | з | и | й | к | л | м | н | о | п | р | с | т | у | ф | х | ц | ч | ш | щ | ъ | ь | ю | я |
přepis: | a | b | v | g | d | e | ž | z | i | j | k | l | m | n | o | p | r | s | t | u | f | h | c | č | š | št | ă | j | ju | ja |
výslovnost | a | b | v | g | d | e | ʒ | z | i | j | k | l | m | n | o | p | r | s | t | u | f | x | ts | tʃ | ʃ | ʃt | ə | ʲ | ju, ʲu | ja, ʲa |
Přepis současně udává i českou výslovnost, s výjimkou písmene х, které se přepisuje h (také ch v nelingvistických textech, např. chán Asparuch), ale čte se , a výše zmíněného ъ/ă.
V bulharštině se často vyskytují v tištěném textu písmena v tzv. „rukopisném stylu“[2], ve kterém jsou některá písmena naprosto odlišná i v základním (kolmém) typu písma a který je podobný kurzivě. V tomto stylu se písmeno д (kurzivou д) píše podobně jako malé „g“ v latince, písmeno т (kurzivou т) jako malé „m“ v latince, písmeno и (kurzivou и) jako malé „u“ v latince, písmeno п (kurzivou п) jako malé „n“ v latince, písmeno г (kurzivou г) jako zrcadlově otočené „s“ v latince, písmeno к (kurzivou к) jako malé „k“ v latince a písmeno л (kurzivou л) se píše podobně jako vzhůru nohama obrácené „v“ tedy podobně jako řecká Λ.[3][4]
V roce 1945 byly z bulharské cyrilice odstraněny znaky, které neexistovaly v ruské azbuce, jež byla sama reformována v roce 1917. Bulharské písmo a pravopis se tak vzdálily od svých staroslověnských kořenů, aby se vše přizpůsobilo sovětské praxi. Od 27. února 1945 měly v Bulharsku právní platnost pouze dokumenty vytištěné s použitím nového písma.
Jednoduchá transkripce
Bulharský přepis cyrilice do latinky se vyvíjel a v 90. letech 20. století vyústil v Jednoduchý systém transliterace bulharštiny orientovaný na angličtinu a používající výhradně znaky základní latinky a jejich spřežky, podobně jako čínský pchin-jin. V roce 2009 byl uzákoněn.
Gramatika
Bulharština má některé rysy, které ji odlišují od většiny ostatních slovanských jazyků. Téměř chybí skloňování podstatných jmen, naopak se vyvinul člen (nikoli jako samostatné slovo jako v západoevropských jazycích, nýbrž jako přípona jmen, ke kterým člen patří). Slovesa nemají infinitiv, zato mají mnoho staro- a předslovanských tvarů, které z jiných jazyků vymizely. Existují zvláštní slovesné tvary pro děje, které mluvčí neviděl, slyšel o nich z druhé ruky či má o nich pochybnosti.
Bulharská mluvnice vychází ze stejných principů jako mluvnice ostatních slovanských jazyků, vyznačuje se však určitými zvláštnostmi:
Člen
Bulharština spolu s makedonštinou se od ostatních slovanských jazyků odlišují tím, že mají gramatický člen, a to postponovaný (postpozitivní), tedy takový, který se připojuje za příslušný výraz (podstatné jméno, přídavné jméno, zájmeno nebo číslovku). Graficky tvoří s daným slovem jednu jednotku (slovo a člen se píše dohromady). Existence členu i jeho realizace v postpozici (podobně jako např. v rumunštině) je jedním z dokladů vzájemného ovlivňování jazyků Balkánského jazykového svazu.
K označování známých osob a věcí se používá určitý člen (ve významu „ten“).
- човекът – (ten) člověk, жената – (ta) žena, морето – (to) moře, мъжете – (ti) muži
- старият човек – (ten) starý člověk
- моята жена – (ta) moje žena
Podstatná a přídavná jména
V bulharštině došlo ke ztrátě pádových koncovek. Z původních 7 pádů zůstal pouze tvar nominativu (1. pádu) a vokativu (5. pádu – podobně jako v češtině u podstatných jmen mužského a ženského rodu v jednotném čísle). České pády se v bulharštině vyjadřují pomocí předložek.
Rod přídavného jména se shoduje s rodem podstatného jména. Rodové koncovky se rozlišují pouze v jednotném čísle (добър – dobrý, добра – dobrá, добро – dobré), v množném čísle je společný tvar pro všechny tři rody (добри – dobří, dobré i dobrá).
Přídavná jména se stupňují pomocí předpon по- a най- (добър – dobrý, по-добър – lepší, най-добър – nejlepší).
Zájmena
Osobní zájmena mají zjednodušené skloňování oproti češtině – mají méně tvarů (základní – podmětový – a předmětový). Předmětové tvary jsou i v bulharštině dlouhé (мене – mně) a krátké (ми – mi). Oba tvary se ve větě často používají současně (мене ми се присъни тази нощ – zdálo se mi dnes v noci). Krátkého tvaru osobního zájmena se často užívá místo zájmena přivlastňovacího (майка ми – moje matka).
Ostatní zájmena mají ve všech pádech stejný tvar.
Číslovky
Bulharsky | Česky |
едно | jeden |
двe | dva |
три | tři |
чeтири | čtyři |
пeт | pět |
шeст | šest |
сeдeм | sedm |
oсeм | osm |
дeвeт | devět |
дeceт | deset |
Slovesa
Bulharština nemá zvláštní tvar pro infinitiv. Vyjadřuje se opisně pomocí částice да a tvaru slovesa v přítomném čase (искаш да купиш – chceš koupit). Ve slovnících se slovesa uvádějí v 1. osobě jednotného čísla přítomného času.
Bulharština si zachovala systém čtyř minulých časů, které v češtině zanikly již ve středověku.
- Jednoduché minulé časy:
- Aorist – minulý čas ukončený (написах – napsal jsem)
- Imperfektum – minulý čas neukončený (пишех – psal jsem)
- Složené minulé časy:
- Perfektum – neurčitý minulý čas (předpřítomný), tvoří se stejným způsobem jako minulý čas v češtině s tím rozdílem, že tvar pomocného slovesa být (съм) je zachován i ve 3. osobě (написал е – napsal, написали са – bylo napsáno).
- Plusquamperfektum – předminulý čas (написал бях – byl jsem napsal – )
Kromě toho existuje i tzv. forma nepřímé výpovědi, která vyjadřuje děje, které mluvčí osobně nezažil. Používá se často ve vyprávěních historických událostí a pohádek a do češtiny se může překládat použitím příslovce prý. Tento způsob vyjadřování je hojně využíván novináři. Běžně se používá ve 3. osobě minulého času (aoristu nebo imperfekta). Má podobné tvary jako perfektum, ve 3. osobě však nejsou pomocné tvary е (je) nebo са (jsou), např. той написал това – on to (prý) napsal.
Budoucí čas se vyjadřuje pomocí slovesa ще (nečasuje se), a to jak u dokonavých, tak i nedokonavých sloves:
- ще чакам – budu čekat
- ще почакам – počkám
- ще бъде – bude
Předbudoucí čas se tvoří slovesem ще, přítomným časem slovesa být a příčestím minulým významového slovesa. Vyjadřuje (např. jako v angličtině, španělštině či němčině) děj, který se odehraje před jiným budoucím dějem.
- ще съм учил – doslova: budu jsem učil (budu se učit před nějakým jiným budoucím dějem)
Futurum preteritum – budoucnost v minulosti – čas, který vyjadřuje děj budoucí v minulosti. Např. chtěl jsem něco udělat. Tvoří se slovesem щях (=imperfektum slovesa ще, ale na rozdíl od něj se časuje), částicí да a přítomným časem významového slovesa:
- щях да уча – chtěl jsem se učit
Futurum exaktum preteritum – předbudoucnost v minulosti – jedná se o velmi speciální čas. Bulharština je jedna z mála řečí (možná i jediná), která používá tento čas. Vyjadřuje děj budoucí v minulosti jako futurum preteritum (viz výše), který má ovšem vztah k jiné události v budoucnosti, nebo následuje v souslednosti po tomto ději ('Chtěl jsem se učit a pak jsem se chtěl dívat na televizi', nebo 'Chtěl jsem jít studovat obchodní akademii, ale oni mi to chtěli rozmluvit'). K jeho složení použijeme opět щях, částici да, přítomný čas slovesa být a příčestí minulé významového slovesa.
- щях да съм учил – chtěl jsem se učit (ale potom následuje ještě další děj...)
Vzorový text
Všeobecná deklarace lidských práv
Pro srovnání bulharštiny s makedonštinou je text uveden v obou jazycích.
bulharsky |
Всички човешки същества се раждат свободни и равни по достойнство и права. Те са надарени с разум и съвест и следва да се отнасят помежду си в дух на братство. |
přepis |
Vsički čoveški săštestva se raždat svobodni i ravni po dostojnstvo i prava. Te sa nadareni s razum i săvest i sledva da se otnasjat pomeždu si v duch na bratstvo. |
makedonsky |
Сите човечки суштества се раѓаат слободни и еднакви по достоинство и права. Тие се обдарени со разум и совест и треба да се однесуваат еден кон друг во духот на општо човечката припадност. |
přepis |
Site čovečki suštestva se ragjaat slobodni i ednakvi po dostoinstvo i prava. Tie se obdareni so razum i sovest i treba da se odnesuvaat eden kon drug vo duhot na opšto čovečkata pripadnost. |
česky |
Všichni lidé se rodí svobodní a sobě rovní co do důstojnosti a práv. Jsou nadáni rozumem a svědomím a mají spolu jednat v duchu bratrství. |
Odkazyeditovat | editovat zdroj
Referenceeditovat | editovat zdroj
- ↑ KLECANDA, Jan a kolektiv. Devatenácté století slovem i obrazem: Dějiny politické a kulturní. Svazek Díl I. Svazek prvý. Praha: Jos. R. Vilímek. Rok vydání neuveden. S. 484-485.· · ·
- ↑ Richard Watkins, Christopher Deliso: Bulharsko. Praha : Svojtka & Co., 2008, 356 s.
- ↑ Varovný nápis „Pušeneto vredi seriozno na Vas i na drugite okolo Vas“ na cigaretách P Prestige (Bulgarian version) (Silver) KS-20-H - Bulgaria
- ↑ Bulgarian MPs pass bill introducing graphic tobacco packaging
Literaturaeditovat | editovat zdroj
- Gladková, H. Učebnice bulharštiny - I. díl. 1. vyd. Praha: FF UK. 1996. 173 S.
- Heřman, Sáva. Cvičebnice bulharštiny. 1. vyd. Praha: SPN. 1955. 171 S.
- Kufnerová Z., Panev, P. Bulharština pro samouky. 1. vyd. Praha: SPN. 1987. 334 S.
- Kufnerová, Z. Stručná mluvnice bulharštiny. 1. vyd. Praha: Academia. 1990. 309 S.
- Nikolaev N., Nikolaevová R., Hora K. Bulharština pro samouky. 4. vyd. Praha: SPN. 1977. 247 S.
Související článkyeditovat | editovat zdroj
Externí odkazyeditovat | editovat zdroj
Obrázky, zvuky či videa k tématu bulharština na Wikimedia Commons
Slovníkové heslo bulharština ve Wikislovníku
Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok. Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.
Antény
Chemické zdroje elektriny
Chladenie v elektrotechnike
Elektrická sústava automobilu
Elektrická trakcia
Elektrické prístroje
Elektrické súčiastky
Elektrické spotrebiče
Elektrické stroje
Čítanie (elektrotechnika)
Činný výkon
Štatistická dynamika
Živý vodič
Admitancia
Antiparalelné zapojenie
Asynchrónny motor
Blúdivý prúd
Bočník (elektrotechnika)
Diak (polovodičový prvok)
Displej s kvapalnými kryštálmi
Elektrická inštalácia
Elektrická rezonancia
Elektrická sila
Elektrická vodivosť
Elektrické zariadenie
Elektrický obvod
Elektrický zvonec
Elektroenergetika
Elektromer
Elektrometer
Elektromobil
Elektromotor
Elektromotorické napätie
Elektrotechnický náučný slovník
Elektrotechnika
Elektrotechnológia
Fázor
Faradayova klietka
Frekvencia (fyzika)
Graetzov mostík
Impedancia
Indukčnosť
Induktancia
Istič
Izolácia (elektrotechnika)
Izolant
Jadro vodiča
Jednobran
Jednosmerný prúd
Joulovo teplo
Katóda
Koaxiálny kábel
Kompenzácia účinníka
Konduktometria
Konektor (elektrotechnika)
Korónový výboj
Lanko (elektrotechnika)
Leptanie
Logické hradlo
Magnetická susceptibilita
Magnetizácia (veličina)
Merný elektrický odpor
Mobilné zariadenie
Napájací zdroj
Napäťový chránič
Napäťový násobič
Nortonova veta
Odpínač
Odpojovač
OLED
Olovený akumulátor
Paralelné zapojenie
Peltierov článok
Plošná hustota elektrického prúdu
Poistka (elektrotechnika)
Posuvný prúd
Prúdový chránič
Prenosové médium
Prieletový klystrón
Primárny elektrochemický článok
Reaktancia
Rekuperácia (dopravný prostriedok)
Relé
Reproduktorová výhybka
Rezistancia
Rozhranie (interface)
Sériové zapojenie
Seebeckov jav
Sekundárny elektrochemický článok
Settopbox
Skrat
Sonar
Spínač
Spínaný zdroj
Straty v mikropásikových vedeniach
Striedavý prúd
Stupeň ochrany krytom
Svetelná výbojka
Symetrizačný člen
Technická normalizácia
Tepelné relé
Tepelne vodivostný detektor
Termočlánok
Théveninova veta
Transformátor
Transformátor s fázovou reguláciou
Trojfázová sústava
Tuhá fáza (elektronika)
Tyratrón
Usmerňovač (elektrotechnika)
Uzemnenie
Uzol (vodiče)
Vírivý prúd
Výbojka
Varistor
Ventilátor
Vodič (elektrotechnika)
Voltov stĺp
Vstavaný systém
Zásuvka (elektrotechnika)
Zdroj (elektrotechnika)
Zisk antény
Text je dostupný za podmienok Creative
Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších
podmienok.
Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky
použitia.
www.astronomia.sk | www.biologia.sk | www.botanika.sk | www.dejiny.sk | www.economy.sk | www.elektrotechnika.sk | www.estetika.sk | www.farmakologia.sk | www.filozofia.sk | Fyzika | www.futurologia.sk | www.genetika.sk | www.chemia.sk | www.lingvistika.sk | www.politologia.sk | www.psychologia.sk | www.sexuologia.sk | www.sociologia.sk | www.veda.sk I www.zoologia.sk