A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | S | T | U | V | W | X | Y | Z | 0 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9
Bulvární médium je označení masového sdělovacího prostředku, v němž hrají klíčovou roli emoce (krev atd.) a aktualita, jejíž význam postupem času klesá.[1] Vyznačují se pětkrát až desetkrát vyšším nákladem než seriózní média.[2] Dále je jejich obsah charakterizován, mimo jiné, provinčností, navozováním paniky, skandalizací, personalizací, populismem, povrchností, negativismem, jednoduchostí, jasností, vytvářením celebrit a prací s nimi, předstírání autoritativnosti a blízkosti konzumentovi. Provádí interpretaci jevů na základě zákulisních informací a drbů.[3][4]
Proces nazývaný bulvarizace je přijímáním pravidel bulváru zavedenými běžnými médii.[5] Příčinou tohoto procesu v českém prostředí je malý trh a tlak majitelů na tvorbu zisku.[6]
Jednu z kategorií bulvárních médií tvoří bulvární tisk. Jedná se o označení používané v Evropě, jehož americkými ekvivalenty jsou pennypress nebo yellowpress.[1] České označení zní „žlutá žurnalistika“.
Historie
Označení bulvár pochází z francouzského slova boulevard, které označuje širokou ulici, třídu s významnou zelení. Na ní prodávali kameloti první noviny od 30. let 19. století lidem po cestě do práce. Postupný rozvoj tisku nastal o století později se zlepšením tiskových technologií (rotačka, telegraf, psací stroj). V českých zemích byl bulvární tisk označován jako šestákový nebo krejcarový, v USA pennypress, v Německu Groschenpresse.
USA
Za úspěšný pennypress je považován New York Sun (The Sun), vydávaný od roku 1833, jehož hlavním nástrojem je inzerce, senzace (zločin a sex) i smyšlené senzace na stejné téma, nebo proslulá fikce o pozorování obyvatel a zvířat na Měsíci.[zdroj? V roce 1835 začalo vydávání The New York Herald, který senzace o zločinu spojil se reportážemi o skutečném zločinu, přidal sport, společenské události, ekonomii, kulturu. Ustoupil z publikování předem smyšlených událostí a zřídil si dopisovatele v Evropě. Dalším bulvárním deníkem je i New York Post který je jedním z nejstarších amerických deníků v USA 1801. Toto periodikum přešlo k bulvární formě novinařiny v roce 1993.
Noviny New York World, které v roce 1883 koupil Joseph Pulitzer, vytvořily v žurnalistice nový směr – politické zpravodajství. Senzacechtivé nadpisy a grafické ilustrace pouze doplňují přesné a pravdivé informace. V 19. století se objevuje tzv. yellow press. Název je odvozen od kresleného seriálu The Yellow Kid novin New York (Sunday) World. Tisk se vyznačuje velkými poplašnými titulky, přemírou obrázků, novinářskými podvody, barevnými komiksy a důrazem na emoce.
České země
V meziválečném období vycházely bulvární deníky Expres, Polední list, Večerní list, Nedělní Tisk, Pondělní list (z koncernu Jiřího Stříbrného), dále Telegraf a České slovo (Melantrich). Vydavatelská kontinuita byla přerušena v době nacistické okupace za Protektorátu (za 2. světové války) a dále také po roce 1948 v době komunistické totality. K obnovení vydávání bulvárního tisku došlo na počátku 90. let 20. století po Sametové revoluci.
V roce 1990 byl založen politický bulvár Špígl, který zanikl zřejmě v roce 2002. V roce 1992 vznikl Blesk, který měl problémy s prodejem. Změnu přinesl nový majitel se svými technologiemi a znalostmi – Ringier. Své místo na trhu také měl deník Expres, který koupil Blesk a deník Super (2001–2002), krátce také Deník Impuls (2003).[7]
Vlastnosti
Bulvární noviny obsahují velké titulky a obrázky, zkrácené články, jazyk může být vulgární, výrazně pracuje s emotivními slabikami a výkřiky,[1] jednoduchou větnou skladbou, omezeným slovníkem.[7] Finančně žije z inzerce velkých řetězců a statisícových nákladů.[1]
Bulvár pracuje ve zpravodajství s aktualitou, jejíž význam postupem času klesá. Zprostředkovává pudové emoce (sex, násilí), namísto informací. Pohybuje se na hranici nebo za hranicí etických pravidel. Zaměstnává fotografy paparazzi.[8][9]
Pro nákladnost modelu „paparazzi“ český bulvár zprávy raději falšuje, finguje nebo konstruuje společně s jejich celebritami.[10][11] Zjevně také existuje napojení a křížová propagace mezi masovými televizemi a bulvárem v oblasti televizních soutěží, seriálů.[8][11]
Přínosy
Mezi přínosy, které Karel Hvížďala připisuje zahraničnímu bulváru a které pro český trh platí jen částečně nebo vůbec, patří:[8][2]
- zprostředkování politického dění nejširším vrstvám
- bezplatná sociálně-právní poradna
- podpora a motivace čtenářů prostřednictvím celebrit
- emoční ventil (kanalizace neukojených tužeb po krvi a sexu)
- kvalitní sportovní rubrika o masových sportech tvořící i značnou část obsahu
Zahraniční bulvár je také více orientován na nadsázku a humor, český na negativní emoce (vztahy, choroby a peníze).[11]
Příklady
Bulvár v českém denním tisku tvoří dva deníky Blesk a Aha!. Dříve také Šíp (2005–2016), Super (2001–2002), Impuls (2003–2003).[12][13] Lze sem zařadit také tzv. společenské časopisy Rytmus života či Pestrý svět a časopisy pro teenagery Popcorn nebo Top Dívky.[14] Dříve rovněž Bravo. Mezi internetové bulvární deníky patří např. Super.cz, Extra.cz, Blesk.cz, Expres.cz nebo ShowBiz.cz. Příkladem zahraničního bulváru jsou např. rakouský Kronen-Zeitung,[2] německý Bild nebo britský The Sun.[11]
Odkazy
Související články
Reference
- ↑ a b c d Karel Hvížďala: Bulvár, to není nadávka (neautorizovaná kopie), in Euro 43/2007, 2. listopad 2007
- ↑ a b c Karel Hvížďala: Pět zvláštností české mediální krajiny, in Moc a nemoc médií, str.173-174, vydání první, Praha 2003, ISBN 80-86643-07-7, ISBN 80-86569-70-5
- ↑ Gabriela Šamanová, Markéta Škodová: Média ve výzkumu veřejného mínění 4. leden 2006
- ↑ Vendula Běláčková: Bulvarizace jako droga Archivováno 4. 7. 2010 na Wayback Machine., abstrakt bakalářské práce na FSV UK 2005.
- ↑ Milan Kruml, Viliam Buchert, Roman Gallo, Ondřej Štindl: Jsou česká média opravdu na dně?[nedostupný zdroj, Zápis z diskuse na FF UK in i-polis.cz, 13. duben 2005
- ↑ Libuše Koubská: Bulvarizace seriózních médií v České republice 2002
- ↑ a b Dana Smrčková: Kdy vzniká bulvár a kde se toto označení vzalo, seminární práce, FSV UK, 2007
- ↑ a b c Ondřej Berka: Média v postmoderním světě: Vývoj na trhu bulvárních medií a trendy v tomto segmentu deníků a časopisů[nedostupný zdroj. in Česká media, 11. listopad 2007
- ↑ Andrea Cerqueirová: Bulvár má další oběť – mladou novinářku[nedostupný zdroj in Gita, 06. září 2007
- ↑ Ondřej Berka: Média v postmoderním světě: O bulváru, regionálním tisku a neplacených printech[nedostupný zdroj in Česká media, 15. duben 2007
- ↑ a b c d Kateřina Šafaříková: Život a smrt s bulvárem, Respekt č. 30/2010 XXI, S. 29-31 24. července 2010
- ↑ Karel Hvížďala: České noviny o prázdninách 2007 in iHNed.cz, 26. červenec 2007
- ↑ Karel Hvížďala: Bulvár Super, in Moc a nemoc médií, str.208-214173-174, vydání první, Praha 2003, ISBN 80-86643-07-7, ISBN 80-86569-70-5
- ↑ Radek Sárközi Jak se dělá školní časopis Archivováno 29. 10. 2004 na Wayback Machine. (6) Mediální výchova, in Česká škola. 13. březen 2002
Externí odkazy
- Radko Kubičko, Karel Hvížďala: Vývoj na trhu bulvárních médií a trendy v tomto segmentu deníků[nedostupný zdroj in Média v postmoderním světě, ČRo 6, 9. listopad 2007
- Radko Kubičko, Miloš Čermák, Jiří Pehe, Ivan Binar: Bulvární a seriózní témata – v bulvárních a seriózních médiích[nedostupný zdroj in Média v postmoderním světě, ČRo 6, 14. září 2007
- Jan Vávra, Karel Hvížďala, Michal Viewegh, Tomáš Sokol: Společenské celebrity a fenomén bulváru aneb souboj o ochranu osobnosti nebo tichá spolupráce?[nedostupný zdroj in Média v postmoderním světě, ČRo 6, 1. srpen 2008
- Radko Kubičko, Petr Žantovský, Jan Jemelka, Milan Šmíd, Miroslav Korecký, Robert Čásenský: Bulvarizují se české deníky?[nedostupný zdroj panelová diskuze serveru Česká media, 18. březen 2004.
- Rozhovor Bohumila Pečinky s Barborou Osvaldovou Noviny jsou (také) zboží in Revue Politika 3/2004
Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok. Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.
Antény
Chemické zdroje elektriny
Chladenie v elektrotechnike
Elektrická sústava automobilu
Elektrická trakcia
Elektrické prístroje
Elektrické súčiastky
Elektrické spotrebiče
Elektrické stroje
Čítanie (elektrotechnika)
Činný výkon
Štatistická dynamika
Živý vodič
Admitancia
Antiparalelné zapojenie
Asynchrónny motor
Blúdivý prúd
Bočník (elektrotechnika)
Diak (polovodičový prvok)
Displej s kvapalnými kryštálmi
Elektrická inštalácia
Elektrická rezonancia
Elektrická sila
Elektrická vodivosť
Elektrické zariadenie
Elektrický obvod
Elektrický zvonec
Elektroenergetika
Elektromer
Elektrometer
Elektromobil
Elektromotor
Elektromotorické napätie
Elektrotechnický náučný slovník
Elektrotechnika
Elektrotechnológia
Fázor
Faradayova klietka
Frekvencia (fyzika)
Graetzov mostík
Impedancia
Indukčnosť
Induktancia
Istič
Izolácia (elektrotechnika)
Izolant
Jadro vodiča
Jednobran
Jednosmerný prúd
Joulovo teplo
Katóda
Koaxiálny kábel
Kompenzácia účinníka
Konduktometria
Konektor (elektrotechnika)
Korónový výboj
Lanko (elektrotechnika)
Leptanie
Logické hradlo
Magnetická susceptibilita
Magnetizácia (veličina)
Merný elektrický odpor
Mobilné zariadenie
Napájací zdroj
Napäťový chránič
Napäťový násobič
Nortonova veta
Odpínač
Odpojovač
OLED
Olovený akumulátor
Paralelné zapojenie
Peltierov článok
Plošná hustota elektrického prúdu
Poistka (elektrotechnika)
Posuvný prúd
Prúdový chránič
Prenosové médium
Prieletový klystrón
Primárny elektrochemický článok
Reaktancia
Rekuperácia (dopravný prostriedok)
Relé
Reproduktorová výhybka
Rezistancia
Rozhranie (interface)
Sériové zapojenie
Seebeckov jav
Sekundárny elektrochemický článok
Settopbox
Skrat
Sonar
Spínač
Spínaný zdroj
Straty v mikropásikových vedeniach
Striedavý prúd
Stupeň ochrany krytom
Svetelná výbojka
Symetrizačný člen
Technická normalizácia
Tepelné relé
Tepelne vodivostný detektor
Termočlánok
Théveninova veta
Transformátor
Transformátor s fázovou reguláciou
Trojfázová sústava
Tuhá fáza (elektronika)
Tyratrón
Usmerňovač (elektrotechnika)
Uzemnenie
Uzol (vodiče)
Vírivý prúd
Výbojka
Varistor
Ventilátor
Vodič (elektrotechnika)
Voltov stĺp
Vstavaný systém
Zásuvka (elektrotechnika)
Zdroj (elektrotechnika)
Zisk antény
Text je dostupný za podmienok Creative
Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších
podmienok.
Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky
použitia.
www.astronomia.sk | www.biologia.sk | www.botanika.sk | www.dejiny.sk | www.economy.sk | www.elektrotechnika.sk | www.estetika.sk | www.farmakologia.sk | www.filozofia.sk | Fyzika | www.futurologia.sk | www.genetika.sk | www.chemia.sk | www.lingvistika.sk | www.politologia.sk | www.psychologia.sk | www.sexuologia.sk | www.sociologia.sk | www.veda.sk I www.zoologia.sk