A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | S | T | U | V | W | X | Y | Z | 0 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9
Centrum dopravního výzkumu | |
---|---|
Sídlo Centra dopravního výzkumu v Brně | |
Zkratka | CDV |
Vznik | 1. ledna 1993 |
Právní forma | veřejná výzkumná instituce |
Sídlo | Líšeňská 2657/33a, Brno, 636 00, Česká republika, Česko (budova Centra dopravního výzkumu) |
Souřadnice | 49°11′49,85″ s. š., 16°39′39,51″ v. d. |
Ředitel | Jindřich Frič |
Oficiální web | www |
Datová schránka | pzkgw87 |
IČO | 44994575 (VR) |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Centrum dopravního výzkumu, v. v. i. (CDV) je česká veřejná výzkumná instituce se sídlem v Líšni v Brně. Ústav se věnuje výzkumu dopravy a dalším činnostem souvisejícím s dopravou. Původně státní příspěvková organizace byla založena 1. ledna 1993 jako právní nástupce českých částí federálního Výzkumného ústavu dopravního v Žilině. Od roku 2007 má ústav formu veřejné výzkumné instituce a jeho zřizovatelem je Ministerstvo dopravy České republiky.[1]
Regionální pobočky CDV sídlí v Olomouci a Ostravě.[2]
Poslání a mise
Posláním, misí CDV je:[1]
- uskutečňovat výzkumnou a vývojovou činnost v oblasti dopravy,
- poskytovat odborně nezávislou expertní a servisní podporu pro ministerstva (zejména dopravy, vnitra a životního prostředí), krajské, městské a obecní orgány státní správy a samosprávy pro jejich strategické a taktické rozhodování,
- být oporou a nástrojem transferu znalostí komerčním subjektům s cílem posílit jejich konkurenceschopnost v domácím i evropském měřítku,
- zastupovat resort dopravy v mezinárodních organizacích a být aktivní i na poli vzdělávacím.
Výzkum a transfer technologií
Centrum dopravního výzkumu svým výzkumným zaměřením pokrývá klíčové potřeby rozvoje dopravy v České republice, a to na celostátní, regionální i místní úrovni.[1]
Zabývá se obory, jako jsou bezpečnost silničního provozu, technologie výstavby, údržby, oprav a rekonstrukcí dopravní infrastruktury včetně geotechnických aspektů a diagnostiky dopravních staveb.[1]
Dále řeší dopady dopravy a její infrastruktury na životní prostředí, ale také ekonomiku dopravy, multimodální dopravu, dopravní psychologii, vzdělávání v dopravě, modelování dopravní poptávky, geografické informačními systémy, odbavovací a parkovací systémy a telematické řídicí systémy.[1]
Zaměřuje se také na smart mobilitu a nové technologie, jako jsou kupříkladu autonomní systémy v dopravě.[1]
Do České republiky CDV přineslo švédskou VIZI NULA. Jde o ambiciózní plán Švédska z roku 1997 (pozn. poprvé představen již v roce 1995) dosáhnout nulového počtu usmrcených osob a nulového počtu vážných zranění při silničních dopravních nehodách. Hovoří se o ní také v Bílé knize Komise evropských společenství z roku 2001: „Evropská dopravní politika pro rok 2010: čas rozhodnout“. Na VIZI NULA byla postavena také Národní strategie bezpečnosti silničního provozu.[1]
DOPRAVA PRO BUDOUCNOST se stala ústředním sloganem CDV pro komunikaci s odbornou i laickou veřejností. Vyjadřuje úsilí o dopravu bezpečnou, funkční, chytrou (použitím moderních IT technologií), šetrnou k lidem i k životnímu prostředí. Podpora udržitelného rozvoje dopravy je důležitým cílem CDV.[1]
Výstupy z uskutečňovaného výzkumu CDV přímo aplikuje různými cestami do praxe. Pro podporu této činnosti vybudovalo vlastní Centrum transferu technologií. Jeho úkolem je efektivní komercializace dosažených výsledků výzkumu ve všech oblastech dopravy, vytváření nových výzkumných a komerčních příležitostí a podmínek pro zajištění účelné spolupráce s potenciálními partnery i aplikační sférou.[1]
Znalecký ústav
Od roku 2014 je CDV znaleckým ústavem, a to v oborech:[1]
- doprava městská a doprava silniční,
- dopravní psychologie,
- vliv dopravy na kvalitu a čistotu ovzduší,
- ochrana ovzduší před vlivy způsobenými dopravou,
- stavby dopravní, stavby inženýrské, stavební materiál,
- měření a vyhodnocování hlukové zátěže z dopravy.
Laboratoře
Centrum dopravního výzkumu disponuje vlastními laboratořemi s odborným personálem.[1]
V akreditovaném režimu pracují:[1]
- Laboratoř dopravní infrastruktury
- Laboratoř životního prostředí
- Laboratoř dopravního značení
Další laboratoře:[1]
- Laboratoř dopravních nehod
- Psychologické laboratoře
Odkazy
Reference
Související články
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Centrum dopravního výzkumu na Wikimedia Commons
- Oficiální stránky
Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok. Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.
Antény
Chemické zdroje elektriny
Chladenie v elektrotechnike
Elektrická sústava automobilu
Elektrická trakcia
Elektrické prístroje
Elektrické súčiastky
Elektrické spotrebiče
Elektrické stroje
Čítanie (elektrotechnika)
Činný výkon
Štatistická dynamika
Živý vodič
Admitancia
Antiparalelné zapojenie
Asynchrónny motor
Blúdivý prúd
Bočník (elektrotechnika)
Diak (polovodičový prvok)
Displej s kvapalnými kryštálmi
Elektrická inštalácia
Elektrická rezonancia
Elektrická sila
Elektrická vodivosť
Elektrické zariadenie
Elektrický obvod
Elektrický zvonec
Elektroenergetika
Elektromer
Elektrometer
Elektromobil
Elektromotor
Elektromotorické napätie
Elektrotechnický náučný slovník
Elektrotechnika
Elektrotechnológia
Fázor
Faradayova klietka
Frekvencia (fyzika)
Graetzov mostík
Impedancia
Indukčnosť
Induktancia
Istič
Izolácia (elektrotechnika)
Izolant
Jadro vodiča
Jednobran
Jednosmerný prúd
Joulovo teplo
Katóda
Koaxiálny kábel
Kompenzácia účinníka
Konduktometria
Konektor (elektrotechnika)
Korónový výboj
Lanko (elektrotechnika)
Leptanie
Logické hradlo
Magnetická susceptibilita
Magnetizácia (veličina)
Merný elektrický odpor
Mobilné zariadenie
Napájací zdroj
Napäťový chránič
Napäťový násobič
Nortonova veta
Odpínač
Odpojovač
OLED
Olovený akumulátor
Paralelné zapojenie
Peltierov článok
Plošná hustota elektrického prúdu
Poistka (elektrotechnika)
Posuvný prúd
Prúdový chránič
Prenosové médium
Prieletový klystrón
Primárny elektrochemický článok
Reaktancia
Rekuperácia (dopravný prostriedok)
Relé
Reproduktorová výhybka
Rezistancia
Rozhranie (interface)
Sériové zapojenie
Seebeckov jav
Sekundárny elektrochemický článok
Settopbox
Skrat
Sonar
Spínač
Spínaný zdroj
Straty v mikropásikových vedeniach
Striedavý prúd
Stupeň ochrany krytom
Svetelná výbojka
Symetrizačný člen
Technická normalizácia
Tepelné relé
Tepelne vodivostný detektor
Termočlánok
Théveninova veta
Transformátor
Transformátor s fázovou reguláciou
Trojfázová sústava
Tuhá fáza (elektronika)
Tyratrón
Usmerňovač (elektrotechnika)
Uzemnenie
Uzol (vodiče)
Vírivý prúd
Výbojka
Varistor
Ventilátor
Vodič (elektrotechnika)
Voltov stĺp
Vstavaný systém
Zásuvka (elektrotechnika)
Zdroj (elektrotechnika)
Zisk antény
Text je dostupný za podmienok Creative
Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších
podmienok.
Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky
použitia.
www.astronomia.sk | www.biologia.sk | www.botanika.sk | www.dejiny.sk | www.economy.sk | www.elektrotechnika.sk | www.estetika.sk | www.farmakologia.sk | www.filozofia.sk | Fyzika | www.futurologia.sk | www.genetika.sk | www.chemia.sk | www.lingvistika.sk | www.politologia.sk | www.psychologia.sk | www.sexuologia.sk | www.sociologia.sk | www.veda.sk I www.zoologia.sk