A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | S | T | U | V | W | X | Y | Z | 0 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9
Délka vazby nebo vazebná délka je pojem z molekulové geometrie označující průměrnou vzdálenost mezi jádry dvou vázaných atomů v molekule.
Délka vazby souvisí s jejím řádem: čím více elektronů se na vazbě podílí, tím je vazba kratší. Za jinak stejných podmínek jsou také vazby s vyššími vazebnými energiemi kratší než ty, jejichž energie jsou nižší. Délka vazby mezi dvěma atomy téhož prvku je rovna dvojnásobku kovalentního poloměru.
Délky vazeb se měří v pevné fázi rentgenovou krystalografií, případně se dá přibližně určit v plynné fázi mikrovlnnou spektroskopií. Délky vazeb mezi stejnými atomy mohou být v různých molekulách značně odlišné, například vazby uhlík-vodík v methanu se tak liší od stejných vazeb v chlormethanu; lze však provést zobecnění tam, kde jsou základní struktury stejné.
Délky vazeb uhlíku s ostatními prvky
Níže je uvedena tabulka experimentálně zjištěných délek jednoduchých vazeb mezi atomy uhlíku a jiných prvků ; délky vazeb jsou uvedeny v pikometrech. Vazebná délka mezi dvěma různými atomy je přibližně rovna součtu jednotlivých kovalentních poloměrů. Obecně platí, že vazebné délky klesají v řadách periodické tabulky zleva doprava a rostou ve skupinách shora dolů; tento trend je stejný jako u atomových poloměrů.
Navázaný prvek | Délka vazby (pm) | Skupina |
---|---|---|
H | 106–112 | 1 |
Be | 193 | 2 |
Mg | 207 | 2 |
B | 156 | 13 |
Al | 224 | 13 |
In | 216 | 13 |
C | 120–154 | 14 |
Si | 186 | 14 |
Sn | 214 | 14 |
Pb | 229 | 14 |
N | 147–210 | 15 |
P | 187 | 15 |
As | 198 | 15 |
Sb | 220 | 15 |
Bi | 230 | 15 |
O | 143–215 | 16 |
S | 181–255 | 16 |
Cr | 192 | 6 |
Se | 198–271 | 16 |
Te | 205 | 16 |
Mo | 208 | 6 |
W | 206 | 6 |
F | 134 | 17 |
Cl | 176 | 17 |
Br | 193 | 17 |
I | 213 | 17 |
Délky vazeb v organických sloučeninách
Délka vazby mezi dvěma atomy v molekule závisí nejen na druhu spojených atomů, ale též na hybridizaci orbitalů a elektronových a sterických vlastnostech substituentů. Vazba uhlík-uhlík (C–C) u diamantu má délku je154 pm, což se často považuje za průměrnou délku takovéto vazby, ale také jde o největší délku kovalentní vazby mezi dvěma běžnými uhlíky.
Existují i neobvykle dlouhé vazby, například u tricyklobutabenzenu byla popsána vazba o délce 160 pm. Nejdelší známá vazba mezi uhlíky se vyskytuje u jiného cyklobutabenzenu a má hodnotu 174 pm; tato délka byla určena rentgenovou krystalografií.[2]
U této sloučeniny cyklobutanový kruh vytváří vazebné úhly 90° na atomech uhlíku spojených s benzenovým jádrem, na kterém mají tyto úhly obvykle hodnotu 120°.
Existence velmi dlouhých (až 290 pm) vazeb C–C se přičítá dimeru tetrakyanoethylenového radikál-aniontu, i když se zde jedná o dvouelektronovou čtyřcentrovou vazbu.[3][4]
Tento druh vazby byl také pozorován u neutrálních dimerů fenalenylu. Vazebné délky zde činí až 305 pm.[5]
Jsou známy i vazby C–C kratší než „průměrné“: alkeny mají mezi uhlíky vazby dlouhé 133 pm a u alkynů jde o 120 pm; příčinou zkracování je narůstající s-charakter vazby sigma. U benzenu mají všechny vazby stejnou délku 139 pm. Rostoucí s-charakter vazeb uhlík-uhlík je rovněž patrný u prostřední vazby butadiynu (137 pm) a dimeru jednoho tetraedranu (144 pm).
Kyanoskupina propionitrilu odtahuje elektrony, což také způsobuje menší délku vazby (144 pm). Zkrácení vazby C–C může být také způsobeno sterickým napětím. Je známa sloučenina nazvaná in-methylcyklofan, u níž je délka vazby v methylové skupině jen 147 pm, protože se tato skupina nachází mezi triptycenovým a fenylovým substituentem. Při výpočetním experimentu byla pro neopentan uzavřený ve fullerenu odhadnuta délka vazby 136 pm.[6] Nejkratší teoreticky předpovězené jednoduché vazby C-C měly délku 131 pm, a to u hypotetického derivátu tetraedranu.[7]
Ve stejné studii bylo rovněž odhadnuto, že zkrácení vazby C–C v molekule ethanu o 5 pm vyžaduje 2,8 až 3,5 kJ/mol. Ke zkrácení o 15 pm je třeba 21,9 až 37,7 kJ/mol.
C–H | Délka (pm) | C–C | Délka (pm) | Násobná vazba | Délka (pm) |
---|---|---|---|---|---|
sp3–H | 110 | sp3–sp3 | 154 | Benzen | 140 |
sp2–H | 109 | sp3–sp2 | 150 | Alken | 134 |
sp–H | 108 | sp2–sp2 | 147 | Alkyn | 120 |
sp3–sp | 146 | Allen | 130 | ||
sp2–sp | 143 | ||||
sp–sp | 137 |
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Bond length na anglické Wikipedii.
- ↑ Handbook of Chemistry & Physics. : CRC Press, 1984-06-27. Dostupné online. ISBN 0-8493-0465-2.
- ↑ Fumio Toda. Naphthocyclobutenes and Benzodicyclobutadienes: Synthesis in the Solid State and Anomalies in the Bond Lengths. European Journal of Organic Chemistry. 2000, s. 1377–1386. Dostupné online. DOI 10.1002/(SICI)1099-0690(200004)2000:8<1377::AID-EJOC1377>3.0.CO;2-I.
- ↑ J. J. Novoa; P. Lafuente; R. E. Del Sesto; J. S. Miller. Exceptionally Long (2.9 Å) C–C Bonds between − Ions: Two-Electron, Four-Center π*–π* C–C Bonding in π-22−. Angewandte Chemie International Edition. 2001-07-02, s. 2540–2545. Dostupné online. DOI 10.1002/1521-3773(20010702)40:13<2540::AID-ANIE2540>3.0.CO;2-O.
- ↑ J.-M. Lü; S. V. Rosokha; J. K. Kochi. Stable (Long-Bonded) Dimers via the Quantitative Self-Association of Different Cationic, Anionic, and Uncharged -Radicals: Structures, Energetics, and Optical Transitions. Journal of the American Chemical Society. 2003, s. 12161–12171. DOI 10.1021/ja0364928. PMID 14519002.
- ↑ S. Suzuki; Y. Morita; K. Fukui; K. Sato; D. Shiomi; T. Takui; K. Nakasuji. Aromaticity on the Pancake-Bonded Dimer of Neutral Phenalenyl Radical as Studied by MS and NMR Spectroscopies and NICS Analysis. Journal of the American Chemical Society. 2006, s. 2530–2531. DOI 10.1021/ja058387z. PMID 16492025.
- ↑ D. R. Huntley; G. Markopoulos; P. M. Donovan; L. T. Scott; R. Hoffmann. Squeezing C–C Bonds. Angewandte Chemie International Edition. 2005, s. 7549–7553. DOI 10.1002/anie.200502721. PMID 16259033.
- ↑ G. Martinez-Guajardo; K. J. Donald; B. K. Wittmaack; M. A. Vazquez; G. Merino. Shorter Still: Compresing C–C Single Bonds. Organic Letters. 2010, s. 4058–4061. DOI 10.1021/ol101671m. PMID 20718457.
- ↑ Marye Anne Fox; James K. Whitesell. Organische Chemie: Grundlagen, Mechanismen, Bioorganische Anwendungen. : Springer, 1995. ISBN 978-3-86025-249-9.
Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok. Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.
Antény
Chemické zdroje elektriny
Chladenie v elektrotechnike
Elektrická sústava automobilu
Elektrická trakcia
Elektrické prístroje
Elektrické súčiastky
Elektrické spotrebiče
Elektrické stroje
Čítanie (elektrotechnika)
Činný výkon
Štatistická dynamika
Živý vodič
Admitancia
Antiparalelné zapojenie
Asynchrónny motor
Blúdivý prúd
Bočník (elektrotechnika)
Diak (polovodičový prvok)
Displej s kvapalnými kryštálmi
Elektrická inštalácia
Elektrická rezonancia
Elektrická sila
Elektrická vodivosť
Elektrické zariadenie
Elektrický obvod
Elektrický zvonec
Elektroenergetika
Elektromer
Elektrometer
Elektromobil
Elektromotor
Elektromotorické napätie
Elektrotechnický náučný slovník
Elektrotechnika
Elektrotechnológia
Fázor
Faradayova klietka
Frekvencia (fyzika)
Graetzov mostík
Impedancia
Indukčnosť
Induktancia
Istič
Izolácia (elektrotechnika)
Izolant
Jadro vodiča
Jednobran
Jednosmerný prúd
Joulovo teplo
Katóda
Koaxiálny kábel
Kompenzácia účinníka
Konduktometria
Konektor (elektrotechnika)
Korónový výboj
Lanko (elektrotechnika)
Leptanie
Logické hradlo
Magnetická susceptibilita
Magnetizácia (veličina)
Merný elektrický odpor
Mobilné zariadenie
Napájací zdroj
Napäťový chránič
Napäťový násobič
Nortonova veta
Odpínač
Odpojovač
OLED
Olovený akumulátor
Paralelné zapojenie
Peltierov článok
Plošná hustota elektrického prúdu
Poistka (elektrotechnika)
Posuvný prúd
Prúdový chránič
Prenosové médium
Prieletový klystrón
Primárny elektrochemický článok
Reaktancia
Rekuperácia (dopravný prostriedok)
Relé
Reproduktorová výhybka
Rezistancia
Rozhranie (interface)
Sériové zapojenie
Seebeckov jav
Sekundárny elektrochemický článok
Settopbox
Skrat
Sonar
Spínač
Spínaný zdroj
Straty v mikropásikových vedeniach
Striedavý prúd
Stupeň ochrany krytom
Svetelná výbojka
Symetrizačný člen
Technická normalizácia
Tepelné relé
Tepelne vodivostný detektor
Termočlánok
Théveninova veta
Transformátor
Transformátor s fázovou reguláciou
Trojfázová sústava
Tuhá fáza (elektronika)
Tyratrón
Usmerňovač (elektrotechnika)
Uzemnenie
Uzol (vodiče)
Vírivý prúd
Výbojka
Varistor
Ventilátor
Vodič (elektrotechnika)
Voltov stĺp
Vstavaný systém
Zásuvka (elektrotechnika)
Zdroj (elektrotechnika)
Zisk antény
Text je dostupný za podmienok Creative
Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších
podmienok.
Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky
použitia.
www.astronomia.sk | www.biologia.sk | www.botanika.sk | www.dejiny.sk | www.economy.sk | www.elektrotechnika.sk | www.estetika.sk | www.farmakologia.sk | www.filozofia.sk | Fyzika | www.futurologia.sk | www.genetika.sk | www.chemia.sk | www.lingvistika.sk | www.politologia.sk | www.psychologia.sk | www.sexuologia.sk | www.sociologia.sk | www.veda.sk I www.zoologia.sk