A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | S | T | U | V | W | X | Y | Z | 0 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9
Elektrický proud v kapalinách je uspořádaný pohyb volných částic s elektrickým nábojem prošlých za jednotku času. V kapalinách jsou nosiči elektrického proudu ionty. Elektricky vodivá kapalina se nazývá elektrolyt.
Podstata vedení elektrického proudu kovovými vodiči a elektrolyty není stejná. V kovových vodičích vzniká elektrický proud usměrněným pohybem elektronů a v elektrolytech usměrněným pohybem iontů. Další rozdíl je v tom, že kovový vodič se průchodem proudu nemění (vodič I. třídy) a elektrolyt se průchodem proudu rozkládá (vodič II. třídy).
Elektrolyt je tvořen látkou, která má schopnost se při rozpouštění štěpit na elektricky nabité ionty. Tento proces se nazývá elektrolytická disociace. Ve slabém elektrolytu většina rozpuštěné látky nedisociuje, zatímco v silném elektrolytu disociuje většina rozpuštěné látky za vzniku volných iontů. Nejběžnějším rozpouštědlem je voda a nejběžněji tvoří elektrolyty soli, které mají iontovou vazbu tvořenou kationty a anionty. Elektrolyt lze proto použít jako elektricky vodivé médium.
Elektrický proud v elektrolytu vzniká tehdy, pokud jsou do něj ponořeny dvě elektrody, mezi kterými je elektrické napětí. Tím dojde k pohybu kladných iontů (kationtů) k záporné elektrodě (katodě) a záporných iontů (aniontů) ke kladné elektrodě (anodě). Velikost proudu závisí na napětí mezi elektrodami a na množství volných iontů v elektrolytu.
Elektrolýza je proces, který nastává průchodem elektrického proudu elektrolytem mezi kladnou a zápornou elektrodou. Při tomto procesu dochází v elektrolytu k chemickým změnám. Tento jev se využívá k výrobě některých chemických látek nebo v akumulátorech. Naopak samovolné chemické reakce mezi elektrolytem a elektrodami se používá v galvanických článcích.
Základní pojmy
Elektrolytická disociace
Elektrolytická disociace je reverzibilní rozpad chemické sloučeniny na anionty a kationty v rozpouštědle (například soli ve vodě). Ionty jsou pak obklopeny rozpouštědlem a volně se pohybují. Takové roztoky se nazývají elektrolyty a mají schopnost vést elektrický proud.
V pravých nebo trvalých elektrolytech jsou ionty již přítomny v pevném stavu (iontová mřížka). Například v případě pevné kuchyňské soli NaCl jsou ionty Na+ a Cl− přítomny již v mřížce. Při rozpouštění soli ve vodě vznikají volně se pohybující ionty:
- NaCl → Na+ + Cl–
V potenciálních elektrolytech nejsou v čistých látkách ionty a iontové vazby, jsou to nevodiče. Když se tyto čisté látky rozpustí v rozpouštědle, chemickou reakcí mezi rozpuštěnou látkou a rozpouštědlem se vytvoří ionty. Předpokladem pro takovou reakci je polární vazba mezi částicemi rozpouštěné látky a polárním rozpouštědlem. Pokud se například do vody přidá čistá kyselina octová, vytvoří se kationty a anionty:
- CH3COOH + H2O ↔ CH3COO− + H3O+
Míra disociace je určena disociační konstantou - poměrem disociované a nedisociované formy pro danou koncentraci.
Elektrolyt
Elektrolyt je kapalina (roztok) obsahující volné nabité částice - ionty. Ty v kapalině vznikají především disociací molekul na kladné a záporné ionty při rozpuštění látky v kapalině nebo při vytvoření dostatečně silného elektrického pole v kapalině (disociační napětí). Příprava roztoku elektrolytu může spočívat v pouhém rozpuštění látky s již existujícími ionty nebo v chemické reakci, při které se ionty vytvářejí.
Slabý elektrolyt je látka, jejíž roztok obsahuje pouze malý počet iontů. Silný elektrolyt je látka, jejíž roztok obsahuje většinou velký počet iontů.
Elektrolyty vytvářejí především sole, což jsou chemické sloučeniny s iontovou vazbou mezi kationty a anionty. Disociací solí v roztoku (nejčastěji ve vodě) dochází ke vzniku volných kationtů a aniontů. Jednotlivé složky solí mohou být organické nebo anorganické, jednoatomové nebo víceatomové.
Elektrolýza
Elektrolýza je fyzikálně-chemický proces způsobený průchodem stejnosměrného elektrického proudu kapalinou, při kterém dochází k pohybu kladných iontů (kationtů) k záporné elektrodě (katodě) a záporných iontů (aniontů) ke kladné elektrodě (anodě). Na elektrodách pak může docházet k chemickým reakcím – mezi ionty a elektrodou, mezi ionty samotnými nebo mezi ionty a kapalinou.
Velikost proudu závisí na napětí mezi elektrodami a na množství volných iontů v elektrolytu. Zvýšená koncentrace iontů u elektrod má za následek vznik polarizačního napětí. Toto napětí má opačnou polaritu než napětí mezi elektrodami a působí tak proti němu. Aby elektrolytem protékal elektrický proud, musí být vnější napětí větší než polarizační napětí.
Elektrolýza má velké využití ve výrobě chemických látek a mnoha průmyslových odvětvích:
- metalurgie
- elektrolytické čištění kovů
- galvanické pokovování
- polarografie - elektrochemická analytická metoda
- vylučování vodíku při elektrolýze vody - perspektivní ekologicky čistý zdroj energie
Odkazy
Reference
V tomto článku byly použity překlady textů z článků Electrolyte na anglické Wikipedii a Elektrolyt na německé Wikipedii.
V tomto článku byly použity překlady textů z článků Electrolysis na anglické Wikipedii a Elektrolyse na německé Wikipedii.
Související články
Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok. Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.
Antény
Chemické zdroje elektriny
Chladenie v elektrotechnike
Elektrická sústava automobilu
Elektrická trakcia
Elektrické prístroje
Elektrické súčiastky
Elektrické spotrebiče
Elektrické stroje
Čítanie (elektrotechnika)
Činný výkon
Štatistická dynamika
Živý vodič
Admitancia
Antiparalelné zapojenie
Asynchrónny motor
Blúdivý prúd
Bočník (elektrotechnika)
Diak (polovodičový prvok)
Displej s kvapalnými kryštálmi
Elektrická inštalácia
Elektrická rezonancia
Elektrická sila
Elektrická vodivosť
Elektrické zariadenie
Elektrický obvod
Elektrický zvonec
Elektroenergetika
Elektromer
Elektrometer
Elektromobil
Elektromotor
Elektromotorické napätie
Elektrotechnický náučný slovník
Elektrotechnika
Elektrotechnológia
Fázor
Faradayova klietka
Frekvencia (fyzika)
Graetzov mostík
Impedancia
Indukčnosť
Induktancia
Istič
Izolácia (elektrotechnika)
Izolant
Jadro vodiča
Jednobran
Jednosmerný prúd
Joulovo teplo
Katóda
Koaxiálny kábel
Kompenzácia účinníka
Konduktometria
Konektor (elektrotechnika)
Korónový výboj
Lanko (elektrotechnika)
Leptanie
Logické hradlo
Magnetická susceptibilita
Magnetizácia (veličina)
Merný elektrický odpor
Mobilné zariadenie
Napájací zdroj
Napäťový chránič
Napäťový násobič
Nortonova veta
Odpínač
Odpojovač
OLED
Olovený akumulátor
Paralelné zapojenie
Peltierov článok
Plošná hustota elektrického prúdu
Poistka (elektrotechnika)
Posuvný prúd
Prúdový chránič
Prenosové médium
Prieletový klystrón
Primárny elektrochemický článok
Reaktancia
Rekuperácia (dopravný prostriedok)
Relé
Reproduktorová výhybka
Rezistancia
Rozhranie (interface)
Sériové zapojenie
Seebeckov jav
Sekundárny elektrochemický článok
Settopbox
Skrat
Sonar
Spínač
Spínaný zdroj
Straty v mikropásikových vedeniach
Striedavý prúd
Stupeň ochrany krytom
Svetelná výbojka
Symetrizačný člen
Technická normalizácia
Tepelné relé
Tepelne vodivostný detektor
Termočlánok
Théveninova veta
Transformátor
Transformátor s fázovou reguláciou
Trojfázová sústava
Tuhá fáza (elektronika)
Tyratrón
Usmerňovač (elektrotechnika)
Uzemnenie
Uzol (vodiče)
Vírivý prúd
Výbojka
Varistor
Ventilátor
Vodič (elektrotechnika)
Voltov stĺp
Vstavaný systém
Zásuvka (elektrotechnika)
Zdroj (elektrotechnika)
Zisk antény
Text je dostupný za podmienok Creative
Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších
podmienok.
Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky
použitia.
www.astronomia.sk | www.biologia.sk | www.botanika.sk | www.dejiny.sk | www.economy.sk | www.elektrotechnika.sk | www.estetika.sk | www.farmakologia.sk | www.filozofia.sk | Fyzika | www.futurologia.sk | www.genetika.sk | www.chemia.sk | www.lingvistika.sk | www.politologia.sk | www.psychologia.sk | www.sexuologia.sk | www.sociologia.sk | www.veda.sk I www.zoologia.sk