A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | S | T | U | V | W | X | Y | Z | 0 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9
Množství emisí skleníkových plynů ze zemědělství je značné: Odvětví zemědělství, lesnictví a využívání půdy se podílí na celosvětových emisích skleníkových plynů 13 až 21 %.[2] Zemědělství přispívá ke změně klimatu přímými emisemi skleníkových plynů a přeměnou nezemědělské půdy, jako jsou lesy, na zemědělskou půdu.[3][4] Emise oxidu dusného a methanu tvoří více než polovinu celkových emisí skleníkových plynů ze zemědělství.[5] Významným zdrojem emisí skleníkových plynů je chov zvířat.[6]
Zemědělský potravinářský systém je zodpovědný za značné množství emisí skleníkových plynů.[7] Kromě toho, že je významným uživatelem půdy a spotřebitelem fosilních paliv, přispívá zemědělství přímo k emisím skleníkových plynů prostřednictvím postupů, jako je produkce rýže a chov hospodářských zvířat.[8] Třemi hlavními příčinami nárůstu skleníkových plynů pozorovaného v posledních 250 letech jsou fosilní paliva, využívání půdy a zemědělství.[9] Trávicí soustavy hospodářských zvířat lze rozdělit do dvou kategorií: monogastrické a přežvýkavé. Přežvýkavý skot pro výrobu hovězího masa a mléka se řadí na přední příčky v emisích skleníkových plynů; monogastrické, neboli prasata a potraviny související s drůbeží, mají emise nízké. Konzumace monogastrických druhů může přinést méně emisí. Monogastrická zvířata mají vyšší účinnost přeměny krmiva a také neprodukují tolik metanu.[10] Kromě toho je CO2 v pozdějších fázích růstu plodin ve skutečnosti znovu emitován do atmosféry dýcháním rostlin a půdy, což způsobuje větší emise skleníkových plynů.[11] Množství skleníkových plynů vyprodukovaných při výrobě a používání dusíkatých hnojiv se odhaduje na přibližně 5 % antropogenních emisí skleníkových plynů. Nejdůležitějším způsobem, jak snížit emise z nich, je používat méně hnojiv a zároveň zvýšit účinnost jejich používání.[12]
Existuje mnoho strategií, které mohou pomoci zmírnit dopady a další produkci emisí skleníkových plynů – to se také označuje jako klimaticky inteligentní zemědělství. Některé z těchto strategií zahrnují vyšší efektivitu chovu hospodářských zvířat, která zahrnuje jak řízení, tak i technologie; efektivnější proces nakládání s hnojem; nižší závislost na fosilních palivech a neobnovitelných zdrojích; variabilitu v délce, čase a místě konzumace potravy a napájení zvířat; a omezení produkce i spotřeby potravin živočišného původu.[7][13][14][15] Řada politik může snížit emise skleníkových plynů ze zemědělského sektoru pro udržitelnější potravinový systém.[16]:s.816–817
Emise podle druhu skleníkových plynů
Zemědělská činnost emituje skleníkové plyny oxid uhličitý, methan a oxid dusný.[17]
Emise oxidu uhličitého
Činnosti, jako je obdělávání polí, pěstování plodin a přeprava produktů, způsobují emise oxidu uhličitého.[18] Emise oxidu uhličitého související se zemědělstvím představují přibližně 11 % celosvětových emisí skleníkových plynů.[19] Zemědělské postupy, jako je omezení obdělávání půdy, zmenšení neobdělané půdy, vracení zbytků biomasy z plodin do půdy a větší využívání krycích plodin, mohou emise oxidu uhličitého snížit.[20]
Emise methanu
Emise metanu z chovu hospodářských zvířat jsou celosvětově největším zdrojem skleníkových plynů ze zemědělství. Hospodářská zvířata jsou zodpovědná za 14,5 % celkových antropogenních emisí skleníkových plynů. Jedna samotná kráva vypustí ročně 100 kg metanu.[22] Ačkoli je doba setrvání metanu v atmosféře mnohem kratší než u oxidu uhličitého, je 28krát schopnější zadržovat teplo.[22] Hospodářská zvířata nejenže přispívají ke škodlivým emisím, ale také potřebují hodně půdy a mohou ji nadměrně spásat, což vede k nezdravé kvalitě půdy a snížení druhové rozmanitosti.[22] Několik způsobů, jak snížit emise methanu, zahrnuje přechod na stravu bohatou na rostliny s menším množstvím masa, krmení dobytka výživnějším krmivem, hospodaření s hnojem a kompostování.[23]
Tradiční pěstování rýže je po chovu hospodářských zvířat druhým největším zemědělským zdrojem methanu, jehož dopad na oteplování se v blízké budoucnosti rovná emisím oxidu uhličitého z celé letecké dopravy.[24] Vláda se do zemědělské politiky zapojuje jen omezeně kvůli vysoké poptávce po zemědělských produktech, jako je kukuřice, pšenice a mléko.[25] Globální iniciativa Agentury Spojených států pro mezinárodní rozvoj (USAID) zaměřená na hlad a potravinovou bezpečnost, projekt Feed the Future, se zabývá ztrátami potravin a plýtváním. Řešením potravinových ztrát a plýtvání se rovněž řeší zmírnění emisí skleníkových plynů. Zaměřením se pouze na mlékárenské systémy 20 řetězců ve 12 zemích by se ztráty potravin a plýtvání potravinami mohly snížit o 4–10 %.[26] Tato čísla mají dopad a zmírnily by emise skleníkových plynů, přičemž by se obyvatelstvo stále uživilo.[26]
Emise oxidu dusného
Emise oxidu dusného pocházejí ze zvýšeného používání syntetických a organických hnojiv. Hnojiva zvyšují výnosy plodin a umožňují jejich rychlejší růst. Zemědělské emise oxidu dusného tvoří 6 % emisí skleníkových plynů ve Spojených státech; od roku 1980 se jejich koncentrace zvýšila o 30 %. 6 % se může zdát jako malý příspěvek, ale oxid dusný je 300krát účinnější při zachycování tepla na kilogram než oxid uhličitý a jeho doba setrvání v atmosféře je přibližně 120 let.[27] Ke snížení emisí oxidu dusného mohou přispět různé způsoby hospodaření, jako je šetření vodou pomocí kapkové závlahy, sledování živin v půdě, aby se zabránilo přehnojování, a používání krycích plodin místo hnojení.[28]
Odkazy
Související stránky
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Greenhouse gas emissions from agriculture na anglické Wikipedii.
- ↑ RITCHIE, Hannah; ROSER, Max. Food production is responsible for one-quarter of the world’s greenhouse gas emissions. Our World in Data. 2023-09-27. Dostupné online .
- ↑ Agriculture, Forestry and Other Land Uses (AFOLU). Příprava vydání Intergovernmental Panel on Climate Change (IPCC). Cambridge: Cambridge University Press Dostupné online. ISBN 978-1-009-15792-6. DOI 10.1017/9781009157926.009. S. 747–860. DOI: 10.1017/9781009157926.009.
- ↑ FAO: Report 3 - Elaboration Process. web.archive.org . 2014-12-12 . Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2014-12-12.
- ↑ SARKODIE, Samuel A; NTIAMOAH, Evans B; LI, Dongmei. Panel heterogeneous distribution analysis of trade and modernized agriculture on CO 2 emissions: The role of renewable and fossil fuel energy consumption. Natural Resources Forum. 2019-08, roč. 43, čís. 3, s. 135–153. Dostupné online . ISSN 0165-0203. DOI 10.1111/1477-8947.12183. (anglicky)
- ↑ Emissions due to agriculture Global, regional and country trends 2000–2018 . FAO . Dostupné online.
- ↑ How livestock farming affects the environment. www.downtoearth.org.in . . Dostupné online. (anglicky)
- ↑ a b The Impacts of Climate Change on Food Production: A 2020 Perspective . FEU US, 2011-01 . Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2012-04-16.
- ↑ Livestock's long shadow: environmental issues and options. Příprava vydání Henning Steinfeld, FAO. Rom: Food and Agriculture Organization of the United Nations 390 s. ISBN 978-92-5-105571-7.
- ↑ IPCC AR4 WG1 2007
- ↑ FRIEL, Sharon; DANGOUR, Alan D; GARNETT, Tara. Public health benefits of strategies to reduce greenhouse-gas emissions: food and agriculture. The Lancet. 2009-12, roč. 374, čís. 9706, s. 2016–2025. Dostupné online . ISSN 0140-6736. DOI 10.1016/s0140-6736(09)61753-0.
- ↑ SHARMA, Gagan Deep; SHAH, Muhammad Ibrahim; SHAHZAD, Umer. Exploring the nexus between agriculture and greenhouse gas emissions in BIMSTEC region: The role of renewable energy and human capital as moderators. Journal of Environmental Management. 2021-11-01, roč. 297, s. 113316. Dostupné online . ISSN 0301-4797. DOI 10.1016/j.jenvman.2021.113316.
- ↑ Carbon emissions from fertilizers could be reduced by as much as 80% by 2050. ScienceDaily . . Dostupné online. (anglicky)
- ↑ THORNTON, P. K.; VAN DE STEEG, J.; NOTENBAERT, A. The impacts of climate change on livestock and livestock systems in developing countries: A review of what we know and what we need to know. Agricultural Systems. 2009-07-01, roč. 101, čís. 3, s. 113–127. Dostupné online . ISSN 0308-521X. DOI 10.1016/j.agsy.2009.05.002.
- ↑ J, Kurukulasuriya,Pradeep H. ,Rosenthal,Shane. Climate change and agriculture : a review of impacts and adaptations. World Bank . . Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Climate change and human health: risks and responses. Příprava vydání Anthony J. McMichael, Weltgesundheitsorganisation. Geneva: World Health Organization, 2003. 322 s. Dostupné online. ISBN 978-92-4-156248-5.
- ↑ IPCC AR5 WG3 2013, Kapitola 5: Drivers, Trends and Mitigation
- ↑ SMITH, Laurence G.; KIRK, Guy J. D.; JONES, Philip J. The greenhouse gas impacts of converting food production in England and Wales to organic methods. Nature Communications. 2019-10-22, roč. 10, čís. 1, s. 4641. Dostupné online cit. 2023-11-03. ISSN 2041-1723. DOI 10.1038/s41467-019-12622-7. PMID 31641128. (anglicky)
- ↑ Agricultural Practices Producing and Reducing Greenhouse Gas Emissions online. Sierra Club cit. 2023-11-03. Dostupné online.
- ↑ Sources of Greenhouse Gas Emissions. www.epa.gov online. US EPA cit. 2023-11-03. Dostupné online.
- ↑ FOOD, Ministry of Agriculture and. Reducing agricultural greenhouse gases - Province of British Columbia. www2.gov.bc.ca online. cit. 2023-11-03. Dostupné online.
- ↑ RITCHIE, Hannah; ROSER, Max; ROSADO, Pablo. CO₂ and Greenhouse Gas Emissions. Our World in Data. 2020-05-11. Dostupné online cit. 2023-11-03.
- ↑ a b c TDUS. Cows and Climate Change. UC Davis online. 2019-06-27 cit. 2023-11-03. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Curbing methane emissions: How five industries can counter a major climate threat | McKinsey. www.mckinsey.com online. cit. 2023-11-03. Dostupné online.
- ↑ REED, John. Thai rice farmers step up to tackle carbon footprint. Financial Times. 2020-06-25. Dostupné online cit. 2023-11-03.
- ↑ LEAHY, Sinead; CLARK, Harry; REISINGER, Andy. Challenges and Prospects for Agricultural Greenhouse Gas Mitigation Pathways Consistent With the Paris Agreement. Frontiers in Sustainable Food Systems. 2020, roč. 4. Dostupné online cit. 2023-11-03. ISSN 2571-581X. DOI 10.3389/fsufs.2020.00069.
- ↑ a b GALFORD, Gillian L.; PEÑA, Olivia; SULLIVAN, Amanda K. Agricultural development addresses food loss and waste while reducing greenhouse gas emissions. Science of The Total Environment. 2020-01-10, roč. 699, s. 134318. Dostupné online cit. 2023-11-03. ISSN 0048-9697. DOI 10.1016/j.scitotenv.2019.134318.
- ↑ WOZNIACKA, Gosia. The Greenhouse Gas No One’s Talking About: Nitrous Oxide on Farms, Explained. Civil Eats online. 2019-09-19 cit. 2023-11-03. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ RESOURCES, University of California, Division of Agriculture and Natural. Nitrous Oxide Emissions. ucanr.edu online. cit. 2023-11-03. Dostupné online. (anglicky)
Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok. Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.
Antény
Chemické zdroje elektriny
Chladenie v elektrotechnike
Elektrická sústava automobilu
Elektrická trakcia
Elektrické prístroje
Elektrické súčiastky
Elektrické spotrebiče
Elektrické stroje
Čítanie (elektrotechnika)
Činný výkon
Štatistická dynamika
Živý vodič
Admitancia
Antiparalelné zapojenie
Asynchrónny motor
Blúdivý prúd
Bočník (elektrotechnika)
Diak (polovodičový prvok)
Displej s kvapalnými kryštálmi
Elektrická inštalácia
Elektrická rezonancia
Elektrická sila
Elektrická vodivosť
Elektrické zariadenie
Elektrický obvod
Elektrický zvonec
Elektroenergetika
Elektromer
Elektrometer
Elektromobil
Elektromotor
Elektromotorické napätie
Elektrotechnický náučný slovník
Elektrotechnika
Elektrotechnológia
Fázor
Faradayova klietka
Frekvencia (fyzika)
Graetzov mostík
Impedancia
Indukčnosť
Induktancia
Istič
Izolácia (elektrotechnika)
Izolant
Jadro vodiča
Jednobran
Jednosmerný prúd
Joulovo teplo
Katóda
Koaxiálny kábel
Kompenzácia účinníka
Konduktometria
Konektor (elektrotechnika)
Korónový výboj
Lanko (elektrotechnika)
Leptanie
Logické hradlo
Magnetická susceptibilita
Magnetizácia (veličina)
Merný elektrický odpor
Mobilné zariadenie
Napájací zdroj
Napäťový chránič
Napäťový násobič
Nortonova veta
Odpínač
Odpojovač
OLED
Olovený akumulátor
Paralelné zapojenie
Peltierov článok
Plošná hustota elektrického prúdu
Poistka (elektrotechnika)
Posuvný prúd
Prúdový chránič
Prenosové médium
Prieletový klystrón
Primárny elektrochemický článok
Reaktancia
Rekuperácia (dopravný prostriedok)
Relé
Reproduktorová výhybka
Rezistancia
Rozhranie (interface)
Sériové zapojenie
Seebeckov jav
Sekundárny elektrochemický článok
Settopbox
Skrat
Sonar
Spínač
Spínaný zdroj
Straty v mikropásikových vedeniach
Striedavý prúd
Stupeň ochrany krytom
Svetelná výbojka
Symetrizačný člen
Technická normalizácia
Tepelné relé
Tepelne vodivostný detektor
Termočlánok
Théveninova veta
Transformátor
Transformátor s fázovou reguláciou
Trojfázová sústava
Tuhá fáza (elektronika)
Tyratrón
Usmerňovač (elektrotechnika)
Uzemnenie
Uzol (vodiče)
Vírivý prúd
Výbojka
Varistor
Ventilátor
Vodič (elektrotechnika)
Voltov stĺp
Vstavaný systém
Zásuvka (elektrotechnika)
Zdroj (elektrotechnika)
Zisk antény
Text je dostupný za podmienok Creative
Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších
podmienok.
Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky
použitia.
www.astronomia.sk | www.biologia.sk | www.botanika.sk | www.dejiny.sk | www.economy.sk | www.elektrotechnika.sk | www.estetika.sk | www.farmakologia.sk | www.filozofia.sk | Fyzika | www.futurologia.sk | www.genetika.sk | www.chemia.sk | www.lingvistika.sk | www.politologia.sk | www.psychologia.sk | www.sexuologia.sk | www.sociologia.sk | www.veda.sk I www.zoologia.sk