A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | S | T | U | V | W | X | Y | Z | 0 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9
Freeman Dyson | |
---|---|
Freeman Dyson (5. října 2005) | |
Narození | 15. prosince 1923 Crowthorne |
Úmrtí | 28. února 2020 (ve věku 96 let) Princeton |
Alma mater | Winchester College (1928–1932) Twyford School (1932–1936) Winchester College (1936–1941) Trinity College (1941–1945) Univerzita v Cambridgi (do 1946) |
Pracoviště | Imperial College London (1945–1946) Birminghamská univerzita (1949–1951) Cornellova univerzita (1951–1953) Institut pro pokročilé studium (1953–2020) |
Obory | matematická fyzika, fyzika pevných látek a matematika |
Ocenění | Harkness Fellowship (1947) společník Královské společnosti (1952) Cena Dannie Heinemana za matematickou fyziku (1965) Lorentzova medaile (1966) Hughesova medaile (1968) … více na Wikidatech |
Manžel(ka) | Verena Huber-Dyson (1950–1958) |
Děti | Esther Dysonová George Dyson |
Rodiče | George Dyson a Mildred Atkey |
Web | www |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Freeman John Dyson (15. prosince 1923, Crowthorne, Spojené království[1] – 28. února 2020, Princeton, New Jersey, USA[2][3][4]) byl britský teoretický fyzik a matematik, který žil a pracoval od roku 1951 v USA.
Zabýval se fyzikou pevných látek, astrofyzikou a jadernou fyzikou.[5] Byl členem Londýnské královské společnosti a Národní akademie věd Spojených států amerických. Známý je především sjednocením kvantové teorie pole a tzv. Feynmanových diagramů, v populární rovině pak také svou koncepcí tzv. Dysonovy sféry.
Byl praktikujícím křesťanem, stejně tak celoživotním bojovníkem proti nacionalismu, zastáncem jaderného odzbrojování a mezinárodní spolupráce.
Život
Narodil se v roce 1923 v anglickém maloměstě Crowthorne v hrabství Berkshire. Jeho otcem byl hudební skladatel George Dyson,[6] jeho matka Milred Lucy byla vystudovaná právnička a pracovala jako sociální pracovnice. Měl jednoho sourozence, starší sestru Alici. Ta si ho pamatovala jako chlapce obklopeného encyklopediemi a stále něco počítajícího na listech papíru. Ve 4 letech se prý pokoušel vypočíst počet atomů ve Slunci.[7] Zajímala ho zejména velká čísla a sluneční soustava.
V letech 1936 až 1941 studoval na soukromé škole Winchester College, kde učil i jeho otec.Pak začal studovat matematiku na Trinity College,[2] jeho studia však přerušila druhá světová válka. Během války pracoval jako vědec pro Royal Air Force, mj. zkoumal ideální hustoty pro bombardovací formace.[2] Po válce se vrátil na Trinity College. V roce 1947 publikoval dva články z oblasti teorie čísel. Jeho přátelé ho popisovali jako stydlivého i sebevědomého zároveň.[8]
V roce 1947 se na doporučení Geoffreyho Taylora přestěhoval do Spojených států amerických, kde studoval fyziku na Cornell University. V letech 1949 až 1951 se vrátil zpět do Spojeného království, když působil na University of Birmingham, pak se vrátil zpět na Cornell University. V roce 1952 mu Robert Oppenheimer nabídl zaměstnání v Institute for Advanced Study v Princetonu, kde pracoval až do konce své kariéry.[2]
V roce 1957 se stal americkým občanem.[6] V roce 1950 se oženil se švýcarskou matematičkou Verenou Huber, se kterou měl dvě děti. Dcera Esther Dysonová je podnikatelkou, syn George Dyson je historikem vědy. V roce 1958 se rozvedl s manželkou Verenou a oženil se s atletkou Imme Jung.[9] S tou měl další čtyři děti.
Odkazy
Reference
- ↑ Freeman Dyson's Homepage
- ↑ a b c d JOHNSON, George. Freeman Dyson, Visionary Technologist, Is Dead at 96. The New York Times. 28 February 2020. Dostupné online .
- ↑ Physicist And Iconoclastic Thinker Freeman Dyson Dies At 96 . 28 February 2020 . Dostupné online.
- ↑ STONE, Andrea. Freeman Dyson, legendary theoretical physicist, dies at 96 . 28 February 2020 . Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Ovlivní proměna zemědělství klima?[nedostupný zdroj
- ↑ a b Freeman Dyson. Encyclopedia Britannica . . Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Freeman Dyson - Rīgas Laiks. www.rigaslaiks.com . . Dostupné online. (anglicky)
- ↑ DAWIDOFF, Nicholas. The Civil Heretic. The New York Times. 2009-03-25. Dostupné online . ISSN 0362-4331. (anglicky)
- ↑ BURFOOT, Amby. Mar. 30: A Beautiful Couple: Imme and Freeman Dyson. Runner's World . 2009-03-30 . Dostupné online. (anglicky)
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Freeman Dyson na Wikimedia Commons
- Heretical thoughts about science and society
Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok. Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.
Antény
Chemické zdroje elektriny
Chladenie v elektrotechnike
Elektrická sústava automobilu
Elektrická trakcia
Elektrické prístroje
Elektrické súčiastky
Elektrické spotrebiče
Elektrické stroje
Čítanie (elektrotechnika)
Činný výkon
Štatistická dynamika
Živý vodič
Admitancia
Antiparalelné zapojenie
Asynchrónny motor
Blúdivý prúd
Bočník (elektrotechnika)
Diak (polovodičový prvok)
Displej s kvapalnými kryštálmi
Elektrická inštalácia
Elektrická rezonancia
Elektrická sila
Elektrická vodivosť
Elektrické zariadenie
Elektrický obvod
Elektrický zvonec
Elektroenergetika
Elektromer
Elektrometer
Elektromobil
Elektromotor
Elektromotorické napätie
Elektrotechnický náučný slovník
Elektrotechnika
Elektrotechnológia
Fázor
Faradayova klietka
Frekvencia (fyzika)
Graetzov mostík
Impedancia
Indukčnosť
Induktancia
Istič
Izolácia (elektrotechnika)
Izolant
Jadro vodiča
Jednobran
Jednosmerný prúd
Joulovo teplo
Katóda
Koaxiálny kábel
Kompenzácia účinníka
Konduktometria
Konektor (elektrotechnika)
Korónový výboj
Lanko (elektrotechnika)
Leptanie
Logické hradlo
Magnetická susceptibilita
Magnetizácia (veličina)
Merný elektrický odpor
Mobilné zariadenie
Napájací zdroj
Napäťový chránič
Napäťový násobič
Nortonova veta
Odpínač
Odpojovač
OLED
Olovený akumulátor
Paralelné zapojenie
Peltierov článok
Plošná hustota elektrického prúdu
Poistka (elektrotechnika)
Posuvný prúd
Prúdový chránič
Prenosové médium
Prieletový klystrón
Primárny elektrochemický článok
Reaktancia
Rekuperácia (dopravný prostriedok)
Relé
Reproduktorová výhybka
Rezistancia
Rozhranie (interface)
Sériové zapojenie
Seebeckov jav
Sekundárny elektrochemický článok
Settopbox
Skrat
Sonar
Spínač
Spínaný zdroj
Straty v mikropásikových vedeniach
Striedavý prúd
Stupeň ochrany krytom
Svetelná výbojka
Symetrizačný člen
Technická normalizácia
Tepelné relé
Tepelne vodivostný detektor
Termočlánok
Théveninova veta
Transformátor
Transformátor s fázovou reguláciou
Trojfázová sústava
Tuhá fáza (elektronika)
Tyratrón
Usmerňovač (elektrotechnika)
Uzemnenie
Uzol (vodiče)
Vírivý prúd
Výbojka
Varistor
Ventilátor
Vodič (elektrotechnika)
Voltov stĺp
Vstavaný systém
Zásuvka (elektrotechnika)
Zdroj (elektrotechnika)
Zisk antény
Text je dostupný za podmienok Creative
Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších
podmienok.
Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky
použitia.
www.astronomia.sk | www.biologia.sk | www.botanika.sk | www.dejiny.sk | www.economy.sk | www.elektrotechnika.sk | www.estetika.sk | www.farmakologia.sk | www.filozofia.sk | Fyzika | www.futurologia.sk | www.genetika.sk | www.chemia.sk | www.lingvistika.sk | www.politologia.sk | www.psychologia.sk | www.sexuologia.sk | www.sociologia.sk | www.veda.sk I www.zoologia.sk