A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | S | T | U | V | W | X | Y | Z | 0 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9
Georg Friedrich Grotefend | |
---|---|
Narození | 9. června 1775 Hannoversch Münden |
Úmrtí | 15. prosince 1853 (ve věku 78 let) Hannover |
Místo pohřbení | Gartenfriedhof (52°22′10″ s. š., 9°44′48″ v. d.) |
Národnost | německá |
Alma mater | Univerzita Georga Augusta v Göttingenu |
Povolání | učitel, lingvista, |
Děti | C. L. Grotefend |
Příbuzní | Hermann Grotefend (vnuk) |
Podpis | |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Georg Friedrich Grotefend (9. června 1775 Münden – 15. prosince 1853 Hannover) byl německý učitel, lingvista a epigrafik, který rozluštil první znaky starověkého klínového písma. Zabýval se i latinskou a německou gramatikou a italickými jazyky.
Život
Pocházel z početné rodiny mündenského ševce Johanna Christiana Grotefenda. Navštěvoval latinskou školu v Mündenu a v 18 letech přešel na učitelský ústav do Ilfeldu. V letech 1795–1799 studoval teologii a filologii na univerzitě v Götingenu. Stal se zaměstnancem školské správy s pověřením zmodernizovat výuku jazyků. Inspirován knihou Gottfrieda Leibnize O umění kombinatoriky sepsal v roce 1799 latinsky pojednání, ve kterém se zabýval myšlenkou vytvoření univerzálního světového jazyka. [1]
V roce 1802 uzavřel sázku se svým přítelem Karlem Fiorillem, tajemníkem göttingenské knihovny, že rozluští nápisy psané klínovým písmem.[2] Použil k tomu kopie nápisů z města Persepole, které pořídil na svých cestách po Persii a Mezopotámii Carsten Nieburh a otiskl je ve svých cestopisech. Grotefend během několika měsíců rozluštil pět ze sedmi znaků ve jménu krále Dareia. Pokračoval dál v identifikaci jmen králů v nápisech, ale protože nerozuměl samotnému staroperskému jazyku, jeho identifikace fonetické hodnoty jednotlivých písmen byla mnohdy chybná. Grotefend správně identifikoval fonetickou hodnotu pouhých osmi písmen mezi třiceti znaky, které porovnal. Své výsledky prezentoval Göttingenské společnosti věd, ale jinak tento objev však zůstal téměř bez povšimnutí. Tato induktivní metoda nedokázala přesvědčit akademiky a oficiální uznání jeho práce bylo téměř na generaci odepřeno.[3] Grotefend vedl spor o autorství svého objevu s Friedrichem Münterem z Kodaně, který dospěl k podobným závěrům a v roce 1802 je popsal v knize Pokus o klínové nápisy. Celý systém staroperského písma byl odhalen až v roce 1847, kdy bylo přečteno dalších 26 znaků. [1]
Georg Grotefend získal v roce 1803 místo učitele klasických jazyků na gymnáziu ve Frankfurtu nad Mohanem, v letech 1806–1821 tam působil jako prorektor. V roce 1806 se oženil s dcerou bohatého kupce Christel Bornemannovou, se kterou měl pět synů a dvě dcery. V roce 1817 založil Frankfurtský spolek učenců německé řeči, vydával učebnice gramatiky, sbíral lidové pohádky a pověsti.[1] V roce 1821 se stal ředitelem gymnázia v Hannoveru.
Teprve dvacet let po rozluštění prvních klínopisných znaků byl Grotefend přijat za řádného člena Královské společnosti věd v Göttingenu. Nikoliv za svůj objev, ale za zásluhy o zvelebení německého jazyka a podíl na vydání spisů Martina Luthera. V roce 1847 byl Grotefend přijat za člena korespondenta Pruské akademie věd.
V roce 1849 Grotefend odešel do penze. Byl jmenován čestným občanem města Hannoveru. Zemřel 15. prosince 1853 a je pohřben na zahradním hřbitově (Marienstraße) v Hannoveru. [3]
Dílo (výběr)
- K vysvětlení klínového písma a zvláště nápisů Persepolis. In: Představy o politice, dopravě a obchodu nejušlechtilejších národů starého světa. První díl. Druhá divize. Z AHL Heeren. Druhé, rozšířené vydání Göttingen 1805, s. 931-958.[4]
- Počátky německé prozodie. Jako příloha k počátkům výuky německého jazyka a pravopisu, kterou navrhl Dr. GM Roth. Heyer, Giessen 1815.
- Latinská gramatika . 2 svazky (Frankfurt nad Mohanem 1823–1824)
- Nové příspěvky k výkladu persepolského klínového písma . (Hanover 1837) ( digitální kopie )[5]
- Rudimenta linguae umbricae . 8 čísel (Hannover 1835-1838)
- Rudimentae linguae oscae . (Hannover 1839)
- O geografii a dějinách starověké Itálie . 5 čísel (Hannover 1840-1842)
- První zpráva G. Fr. Grotefenda o jeho rozluštění klínového písma. Přetištěno W. Meyerem . In: Zprávy z Královské společnosti věd a Univerzity Georga Augusta v Göttingenu 1893, s. 573-616 .[6]
Odkazy
Reference
- ↑ a b c HRUŠKA, Bohuslav. Přemožitelé času sv. 11. Příprava vydání Milan Codr. Praha: Mezinárodní organizace novinářů, 1989. Kapitola Georg Friedrich Grotefend, s. 40–43.
- ↑ CERAM, C.W. Oživená minulost. Praha: Orbis, 1972. S. 201–204.
- ↑ a b CERAM, C.W. Bohové, hroby a učenci. Praha: Orbis, 1975. S. 200–206.
- ↑ Ideen über die Politik, den Verkehr und den Handel, der vornehmsten Völker der alten Welt (1805) - Bayerische Staatsbibliothek. opacplus.bsb-muenchen.de . . Dostupné online.
- ↑ Grotefend, Georg Friedrich, 1775-1853: Neue Beiträge zur Erläuterung der persepolitanischen Keilschrift (1837) - Bayerische Staatsbibliothek. opacplus.bsb-muenchen.de . . Dostupné online.
- ↑ Digizeitschriften. www.digizeitschriften.de . . Dostupné online.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Georg Friedrich Grotefend na Wikimedia Commons
- Autor Georg Friedrich Grotefend ve Wikizdrojích
Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok. Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.
Antény
Chemické zdroje elektriny
Chladenie v elektrotechnike
Elektrická sústava automobilu
Elektrická trakcia
Elektrické prístroje
Elektrické súčiastky
Elektrické spotrebiče
Elektrické stroje
Čítanie (elektrotechnika)
Činný výkon
Štatistická dynamika
Živý vodič
Admitancia
Antiparalelné zapojenie
Asynchrónny motor
Blúdivý prúd
Bočník (elektrotechnika)
Diak (polovodičový prvok)
Displej s kvapalnými kryštálmi
Elektrická inštalácia
Elektrická rezonancia
Elektrická sila
Elektrická vodivosť
Elektrické zariadenie
Elektrický obvod
Elektrický zvonec
Elektroenergetika
Elektromer
Elektrometer
Elektromobil
Elektromotor
Elektromotorické napätie
Elektrotechnický náučný slovník
Elektrotechnika
Elektrotechnológia
Fázor
Faradayova klietka
Frekvencia (fyzika)
Graetzov mostík
Impedancia
Indukčnosť
Induktancia
Istič
Izolácia (elektrotechnika)
Izolant
Jadro vodiča
Jednobran
Jednosmerný prúd
Joulovo teplo
Katóda
Koaxiálny kábel
Kompenzácia účinníka
Konduktometria
Konektor (elektrotechnika)
Korónový výboj
Lanko (elektrotechnika)
Leptanie
Logické hradlo
Magnetická susceptibilita
Magnetizácia (veličina)
Merný elektrický odpor
Mobilné zariadenie
Napájací zdroj
Napäťový chránič
Napäťový násobič
Nortonova veta
Odpínač
Odpojovač
OLED
Olovený akumulátor
Paralelné zapojenie
Peltierov článok
Plošná hustota elektrického prúdu
Poistka (elektrotechnika)
Posuvný prúd
Prúdový chránič
Prenosové médium
Prieletový klystrón
Primárny elektrochemický článok
Reaktancia
Rekuperácia (dopravný prostriedok)
Relé
Reproduktorová výhybka
Rezistancia
Rozhranie (interface)
Sériové zapojenie
Seebeckov jav
Sekundárny elektrochemický článok
Settopbox
Skrat
Sonar
Spínač
Spínaný zdroj
Straty v mikropásikových vedeniach
Striedavý prúd
Stupeň ochrany krytom
Svetelná výbojka
Symetrizačný člen
Technická normalizácia
Tepelné relé
Tepelne vodivostný detektor
Termočlánok
Théveninova veta
Transformátor
Transformátor s fázovou reguláciou
Trojfázová sústava
Tuhá fáza (elektronika)
Tyratrón
Usmerňovač (elektrotechnika)
Uzemnenie
Uzol (vodiče)
Vírivý prúd
Výbojka
Varistor
Ventilátor
Vodič (elektrotechnika)
Voltov stĺp
Vstavaný systém
Zásuvka (elektrotechnika)
Zdroj (elektrotechnika)
Zisk antény
Text je dostupný za podmienok Creative
Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších
podmienok.
Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky
použitia.
www.astronomia.sk | www.biologia.sk | www.botanika.sk | www.dejiny.sk | www.economy.sk | www.elektrotechnika.sk | www.estetika.sk | www.farmakologia.sk | www.filozofia.sk | Fyzika | www.futurologia.sk | www.genetika.sk | www.chemia.sk | www.lingvistika.sk | www.politologia.sk | www.psychologia.sk | www.sexuologia.sk | www.sociologia.sk | www.veda.sk I www.zoologia.sk