A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | S | T | U | V | W | X | Y | Z | 0 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9
Gustav Kirchhoff | |
---|---|
Narození | 12. března 1824 Königsberg |
Úmrtí | 17. října 1887 (ve věku 63 let) Berlín |
Alma mater | Královecká univerzita (1842–1846) |
Pracoviště | Vratislavská univerzita (1850–1854) Univerzita Heidelberg (od 1855) Humboldtova univerzita (od 1875) |
Obory | fyzika a mechanika |
Ocenění | Rumfordova medaile (1862) zahraniční člen Královské společnosti (1875) Cotheniova medaile (1876) Matteucciho medaile (1877) Davyho medaile (1877) … více na Wikidatech |
Manžel(ka) | Clara Richelot Luise Brömmel |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Gustav Robert Kirchhoff (12. března 1824 Königsberg, Prusko – 17. října 1887 Berlín) byl německý fyzik, který se zabýval především elektřinou a spektroskopií.
Život
Kirchhoffovým profesorem byl Carl Friedrich Gauss. V roce 1847 vyjádřil matematickou formou poučky o rozdělení elektrického proudu ve vícevětvých elektrických obvodech prostřednictvím prvních dvou tzv. Kirchhoffových zákonů, které jsou základními vztahy, pomocí nichž se řeší elektrické obvody. Od roku 1854 byl profesorem fyziky na univerzitě v Heidelbergu.
V roce 1859 dokázal zákon o vztahu mezi emisí a absorpcí světla. Spolu s Robertem Bunsenem rozvinuli metodu spektrální analýzy. Touto metodou je možné určit složení hvězd. V letech 1860–1861 pomocí spektrální analýzy objevili dva nové chemické prvky (cesium a rubidium).
Kirchhoff dále definoval pojem černého tělesa a ukázal principiální význam úlohy určit jeho spektrum. Při studiu tepelného záření Kirchhoff zjistil, že v každé dutině obklopené stejně teplými tělesy vznikne univerzální záření (záření černého tělesa) závislé jen na teplotě stěn, ne však na jejich druhu, a že na toto dutinové záření lze vztáhnout intenzitu vyzařování jakéhokoliv tělesa, jsou-li známy jeho absorpce a index lomu.
V roce 1874 vydal Gustav Kirchhoff Přednášky o mechanice. Dílo začíná větou: „Mechanika je věda o pohybu, úkolem této vědy je popsat pohyby, k nimž dochází v přírodě, úplně a co nejjednodušším způsobem“. V mechanice učinil předpoklady pro vznik Kirchhoff–Loveho teorie, která popisuje chování desek za ohybu a je rozšířením Bernoulli-Navierovy hypotézy.
Ocenění
Jeho jméno nese měsíční kráter Kirchhoff a asteroid (10358) Kirchhoff, stejně jako „Kirchhoff-Institut für Physik“ (KIP) Heidelberské univerzity. 15. února 1974 vydala Deutsche Bundespost k příležitosti 150. výročí narození zvláštní poštovní známku.
V roce 1875 se stal členem Královské společnosti. S Robertem Bunsenem se v roce 1877 stali prvními držiteli Davyho medaile.
Související články
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Gustav Kirchhoff na Wikimedia Commons
- Osoba Gustav Robert Kirchhoff ve Wikicitátech
Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok. Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.
Antény
Chemické zdroje elektriny
Chladenie v elektrotechnike
Elektrická sústava automobilu
Elektrická trakcia
Elektrické prístroje
Elektrické súčiastky
Elektrické spotrebiče
Elektrické stroje
Čítanie (elektrotechnika)
Činný výkon
Štatistická dynamika
Živý vodič
Admitancia
Antiparalelné zapojenie
Asynchrónny motor
Blúdivý prúd
Bočník (elektrotechnika)
Diak (polovodičový prvok)
Displej s kvapalnými kryštálmi
Elektrická inštalácia
Elektrická rezonancia
Elektrická sila
Elektrická vodivosť
Elektrické zariadenie
Elektrický obvod
Elektrický zvonec
Elektroenergetika
Elektromer
Elektrometer
Elektromobil
Elektromotor
Elektromotorické napätie
Elektrotechnický náučný slovník
Elektrotechnika
Elektrotechnológia
Fázor
Faradayova klietka
Frekvencia (fyzika)
Graetzov mostík
Impedancia
Indukčnosť
Induktancia
Istič
Izolácia (elektrotechnika)
Izolant
Jadro vodiča
Jednobran
Jednosmerný prúd
Joulovo teplo
Katóda
Koaxiálny kábel
Kompenzácia účinníka
Konduktometria
Konektor (elektrotechnika)
Korónový výboj
Lanko (elektrotechnika)
Leptanie
Logické hradlo
Magnetická susceptibilita
Magnetizácia (veličina)
Merný elektrický odpor
Mobilné zariadenie
Napájací zdroj
Napäťový chránič
Napäťový násobič
Nortonova veta
Odpínač
Odpojovač
OLED
Olovený akumulátor
Paralelné zapojenie
Peltierov článok
Plošná hustota elektrického prúdu
Poistka (elektrotechnika)
Posuvný prúd
Prúdový chránič
Prenosové médium
Prieletový klystrón
Primárny elektrochemický článok
Reaktancia
Rekuperácia (dopravný prostriedok)
Relé
Reproduktorová výhybka
Rezistancia
Rozhranie (interface)
Sériové zapojenie
Seebeckov jav
Sekundárny elektrochemický článok
Settopbox
Skrat
Sonar
Spínač
Spínaný zdroj
Straty v mikropásikových vedeniach
Striedavý prúd
Stupeň ochrany krytom
Svetelná výbojka
Symetrizačný člen
Technická normalizácia
Tepelné relé
Tepelne vodivostný detektor
Termočlánok
Théveninova veta
Transformátor
Transformátor s fázovou reguláciou
Trojfázová sústava
Tuhá fáza (elektronika)
Tyratrón
Usmerňovač (elektrotechnika)
Uzemnenie
Uzol (vodiče)
Vírivý prúd
Výbojka
Varistor
Ventilátor
Vodič (elektrotechnika)
Voltov stĺp
Vstavaný systém
Zásuvka (elektrotechnika)
Zdroj (elektrotechnika)
Zisk antény
Text je dostupný za podmienok Creative
Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších
podmienok.
Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky
použitia.
www.astronomia.sk | www.biologia.sk | www.botanika.sk | www.dejiny.sk | www.economy.sk | www.elektrotechnika.sk | www.estetika.sk | www.farmakologia.sk | www.filozofia.sk | Fyzika | www.futurologia.sk | www.genetika.sk | www.chemia.sk | www.lingvistika.sk | www.politologia.sk | www.psychologia.sk | www.sexuologia.sk | www.sociologia.sk | www.veda.sk I www.zoologia.sk