A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | S | T | U | V | W | X | Y | Z | 0 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9
Hermann Weyl | |
---|---|
Rodné jméno | Hermann Klaus Hugo Weyl |
Narození | 9. listopadu 1885 Elmshorn |
Úmrtí | 8. prosince 1955 (ve věku 70 let) Curych |
Místo pohřbení | hřbitov v Princetonu (40°21′18″ s. š., 74°39′34″ z. d.) |
Alma mater | Univerzita v Göttingenu (1904–1908) Mnichovská univerzita (1905–1906) Christianeum Hamburg |
Povolání | matematik, fyzik, filozof a vysokoškolský učitel |
Zaměstnavatelé | Univerzita v Göttingenu (1909–1913) Spolková vysoká technická škola v Curychu (1913–1930) Univerzita v Göttingenu (1930–1933) Institut pro pokročilé studium (1933–1952) |
Ocenění | Lobačevského cena (1927) zahraniční člen Královské společnosti (1936) Josiah Willard Gibbs Lectureship (1948) Arnold-Reymond prize (1954) čestný doktor Stuttgartské univerzity … více na Wikidatech |
Děti | Fritz Joachim Weyl[1] Michael Weyl |
Podpis | |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Hermann Klaus Hugo Weyl (9. listopadu 1885 Elmshorn u Hamburku, Německo – 8. prosince 1955 Curych, Švýcarsko) byl německý matematik, teoretický fyzik a filosof.
Život
Narodil se v rodině bankovního ředitele, po maturitě na gymnáziu Christianeum v Altoně se roku 1904 zapsal na univerzitu v Göttingenu, kde studoval matematiku u Davida Hilberta a fyziku. U Hilberta roku 1908 promoval prací o singulárních integrálních rovnicích a 1910 se habilitoval. Navštěvoval také filosofické přednášky E. Husserla, kde se seznámil se svou pozdější ženou Helene Joseph, později překladatelkou spisů J. Ortegy y Gasseta. Roku 1913 se s ní oženil a měli pak spolu dva syny. Téhož roku byl pozván jako profesor geometrie na ETH v Curychu, kde se seznámil s Albertem Einsteinem a začal se zajímat o matematické otázky jeho teorií, zejména diferenciální geometrii. Roku 1918 vydal jednu z prvních učebnic obecné teorie relativity pod názvem Raum, Zeit, Materie („Prostor, čas, hmota“). 1921 přišel do Curychu Erwin Schrödinger, s nímž se Weyl velice spřátelil. V roce 1928 vydal významnou práci „Teorie grup a kvantová mechanika“ a roku 1930 přijal pozvání převzít katedru matematiky v Göttingenu po D. Hilbertovi, ale už roku 1933 odešel před sílícím antisemitismem zpět do Curychu. S pomocí A. Einsteina se dostal do Princetonu, kde přednášel do roku 1952. Roku 1948 zemřela jeho žena a Weyl se podruhé oženil se švýcarskou sochařkou Ellen Bär. Po svém emeritování v roce 1952 žil většinou v Curychu.[2]
Dílo
Weylovo dílo je velmi rozsáhlé a dotýká se velmi široké oblasti matematiky, od teorie čísel přes Lieovy algebry, vlastní čísla a diferenciální geometrii až po teoretické základy matematiky a filosofii vědy vůbec. Weyl měl zpočátku blízko k intuicionismu a odmítal důkazy, založené na axiomu výběru, později však uznal, že by se tím matematika příliš ochudila. Vytvořil sjednocenou teorii pole, která vyložila Maxwellovo elektromagnetické pole i gravitační pole jako geometrické vlastnosti prostoročasu, a zabýval se také kalibrační invariancí.
O rozsahu a významu jeho prací svědčí i to, kolik matematických pojmů je spojeno s jeho jménem: Weylova grupa, Weylův tensor a spinor, Weylova algebra a mnoho dalších. Mezi nejvýznamnější publikace patří:
- Die Idee der Riemannschen Fläche (Idea Riemannovy plochy), Teubner 1913,
- Raum, Zeit, Materie – Vorlesungen über Allgemeine Relativitätstheorie (Prostor, čas, hmota – přednášky o obecné teorii relativity), 1918 (8. vyd, Springer 1993) Online
- Das Kontinuum- kritische Untersuchungen über die Grundlagen der Analysis (Kontinuum – kritická zkoumání o základech anaýzy), Leipzig, von Veit und Comp., 1918 Online
- Gravitation und Elektrizität (Gravitace a elektřina), Sitzungsberichte Preuss. Akademie der Wiss., 1918 (znovu otištěno v Lorentz, Einstein, Minkowski Das Relativitätsprinzip).
- Was ist Materie? – Zwei Aufsätze zur Naturphilosophie (Co je hmota? Dvě pojednání k filosofii přírody), Springer, Berlin 1924
- Philosophie der Mathematik und Naturwissenschaft (Filosofie matematiky a přírodních věd), München: Oldenbourg Verlag 1927
- Gruppentheorie und Quantenmechanik (Teorie grup a kvantová mechanika), Leipzig, Hirzel 1928
- The classical groups - their invariants and representations , Princeton University Press 1939, 1946, 1961
- Symmetry, Princeton 1952
Ocenění
- 1936 zvolen členem Royal Society v Londýně
- 1939 čestný člen Královské matematické společnosti
- 1948 Gibbsovy přednášky Americké matematické společnosti
- Kráter Weyl na Měsíci.[2]
Člen Královské holandské akademie věd, Papežské akademie věd, čestný doktor ETH Curych, Sorbonna, Columbia university, dále univerzit Stuttgart a Oslo.
Odkazy
Reference
Související články
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Hermann Weyl na Wikimedia Commons
- Osoba Hermann Weyl ve Wikicitátech
- (anglicky)
- Životopis na MacTutor
- H. Weyl na Stanford encyclopedia of philosophy
- Erhard Scholz The changing concept of matter in Weyls thought 1918–1930, 2004 Archivováno 11. 6. 2020 na Wayback Machine.
- Erhard Scholz "Philosophy as a cultural resource and medium of reflection for Hermann Weyl", 2004 Archivováno 11. 6. 2020 na Wayback Machine.
Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok. Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.
Antény
Chemické zdroje elektriny
Chladenie v elektrotechnike
Elektrická sústava automobilu
Elektrická trakcia
Elektrické prístroje
Elektrické súčiastky
Elektrické spotrebiče
Elektrické stroje
Čítanie (elektrotechnika)
Činný výkon
Štatistická dynamika
Živý vodič
Admitancia
Antiparalelné zapojenie
Asynchrónny motor
Blúdivý prúd
Bočník (elektrotechnika)
Diak (polovodičový prvok)
Displej s kvapalnými kryštálmi
Elektrická inštalácia
Elektrická rezonancia
Elektrická sila
Elektrická vodivosť
Elektrické zariadenie
Elektrický obvod
Elektrický zvonec
Elektroenergetika
Elektromer
Elektrometer
Elektromobil
Elektromotor
Elektromotorické napätie
Elektrotechnický náučný slovník
Elektrotechnika
Elektrotechnológia
Fázor
Faradayova klietka
Frekvencia (fyzika)
Graetzov mostík
Impedancia
Indukčnosť
Induktancia
Istič
Izolácia (elektrotechnika)
Izolant
Jadro vodiča
Jednobran
Jednosmerný prúd
Joulovo teplo
Katóda
Koaxiálny kábel
Kompenzácia účinníka
Konduktometria
Konektor (elektrotechnika)
Korónový výboj
Lanko (elektrotechnika)
Leptanie
Logické hradlo
Magnetická susceptibilita
Magnetizácia (veličina)
Merný elektrický odpor
Mobilné zariadenie
Napájací zdroj
Napäťový chránič
Napäťový násobič
Nortonova veta
Odpínač
Odpojovač
OLED
Olovený akumulátor
Paralelné zapojenie
Peltierov článok
Plošná hustota elektrického prúdu
Poistka (elektrotechnika)
Posuvný prúd
Prúdový chránič
Prenosové médium
Prieletový klystrón
Primárny elektrochemický článok
Reaktancia
Rekuperácia (dopravný prostriedok)
Relé
Reproduktorová výhybka
Rezistancia
Rozhranie (interface)
Sériové zapojenie
Seebeckov jav
Sekundárny elektrochemický článok
Settopbox
Skrat
Sonar
Spínač
Spínaný zdroj
Straty v mikropásikových vedeniach
Striedavý prúd
Stupeň ochrany krytom
Svetelná výbojka
Symetrizačný člen
Technická normalizácia
Tepelné relé
Tepelne vodivostný detektor
Termočlánok
Théveninova veta
Transformátor
Transformátor s fázovou reguláciou
Trojfázová sústava
Tuhá fáza (elektronika)
Tyratrón
Usmerňovač (elektrotechnika)
Uzemnenie
Uzol (vodiče)
Vírivý prúd
Výbojka
Varistor
Ventilátor
Vodič (elektrotechnika)
Voltov stĺp
Vstavaný systém
Zásuvka (elektrotechnika)
Zdroj (elektrotechnika)
Zisk antény
Text je dostupný za podmienok Creative
Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších
podmienok.
Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky
použitia.
www.astronomia.sk | www.biologia.sk | www.botanika.sk | www.dejiny.sk | www.economy.sk | www.elektrotechnika.sk | www.estetika.sk | www.farmakologia.sk | www.filozofia.sk | Fyzika | www.futurologia.sk | www.genetika.sk | www.chemia.sk | www.lingvistika.sk | www.politologia.sk | www.psychologia.sk | www.sexuologia.sk | www.sociologia.sk | www.veda.sk I www.zoologia.sk