A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | S | T | U | V | W | X | Y | Z | 0 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9
Hunajn ibn Išák | |
---|---|
Narození | 808 Al-Hirah |
Úmrtí | 873 (ve věku 64–65 let) Bagdád |
Obory | překladatelská činnost, lékařství, věda a filozofie |
Děti | Ishaq ibn Hunayn |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Abú Zaid Hunajn ibn Ishák al-ʿIbádí (přepisováno i ibn Išák, latinizovaně Johannitius, arabsky أبو زيد حنين بن إسحاق العبادي; 808 Hira v dnešním Iráku - 873 Bagdád), byl křesťanský arabský učenec, překladatel a lékař. Napsal nejstarší arabskou učebnici oftalmologie.
Život
Po studiích medicíny v Bagdádu, kde byl od svých 16 let zvídavým[1] studentem Juhanny ibn Masawaiha (také nestoriánského křesťana), odjel Hunajn na studijní cestu do Alexandrie v Egyptě, kde se naučil řecky. V Basře studoval arabštinu. Jako nestoriánský křesťan ovládal i syrský jazyk.
Po svém návratu do Bagdádu pracoval v Domě moudrosti v Bagdádu, kulturním centru s nejvýznamnější překladatelskou školou té doby, kterou podporoval chalífa al-Ma'mún.[2] Z Juhannova pověření cestoval ibn Ishák s kolegy do Sýrie, Palestiny a Egypta, aby získal starověké rukopisy řeckých vědců, zejména texty Galénovy. V Domě moudrosti pak on a jeho studenti překládali převážně syrské verze klasických řeckých textů do arabštiny. Díky tomu se s těmito díly seznámil i arabský svět. Jeho překlady se vyznačují vysokou kvalitou. Zvláště významné jsou jeho překlady Galénových děl z řečtiny (někdy také ze staré aramejštiny)[3] do arabštiny, pokud se jejich původní řecké znění nedochovalo. Později byl Hunajn jmenován hlavním lékařem u dvora chalífy al-Mutawakkíla; tuto pozici zastával až do konce života. Jednou ho však chalífa nechal zavřít do vězení, protože odmítl vyrobit jed k vraždě jednoho z chalífových nepřátel.
Hunajn ibn Ishák byl také autorem asi 100 vlastních knih. Za zmínku stojí zejména jeho desetidílná práce o oftalmologii, kterou v Salernu upravil do latiny přeložil Konstantin Africký. Stala se pak pod názvem Liber de oculis (Constantini Africani) základem toho, co se o tomto předmětu vyučovalo na západních univerzitách.[4][5] Napsal také řecko-syrský slovník. Jeho Kniha o kamenech (také Aristotelova kniha o kamenech) je jednou z nejstarších dochovaných knih o chemii a nejstarším arabským rukopisem o mineralogii a je založena na poznatcích arabských a španělských učenců. Je v ní popsáno kolem 70 nerostů a těžba kovů (zlato, stříbro, olovo, měď, výroba mosazi, rtuti). Jako jedy jmenuje rtuť a měděnku.
Bez překladatelské práce Hunajna ibn Isháka a také bez jeho vlastních knih (např. lékařská isagogika podle Galéna a oftalmologie), díla starověké vědy by se pro potomky nezachovala a tehdejší znalosti by se nerozšířily. Právě díky odborným termínům, které vytvořil, se arabština stala jazykem vědy. Jeho překladatelské metody jsou uznávány dodnes.
Hunajnovými nejbližšími spolupracovníky na překladech, zejména filozofických pramenů, byli jeho syn Ishák ibn Hunain a syn jeho sestry Hubayš Ibn al-Hasan al-A'sam al-Dimaškí († 888). Podle encyklopedie Kitab al-Fihrist od Ibn al-Nadima († 998) Hunain přeložil Platónovu Ústavu a Nomoi a jeho syn přeložil také Sofisty. Hunain se svými spolupracovníky údajně také překládal díla Hippokrata a matematická díla Euklida a Archiméda, logická díla Aristotela a Platónova Timaia. Některá z Hunainových děl přeložil do hebrejštiny Moses ibn Tibbon.
Odkazy
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Hunain ibn Ishāq na německé Wikipedii.
- ↑ Friedrun R. Hau: Ḥunain ibn Isḥāq. In: Werner E. Gerabek, Bernhard D. Haage, Gundolf Keil, Wolfgang Wegner (Hrsg.): Enzyklopädie Medizingeschichte. De Gruyter, Berlin/ New York 2005, ISBN 3-11-015714-4, S. 643.
- ↑ Wolfgang U. Eckart: Geschichte der Medizin. Springer, Berlin/Heidelberg 1990; zu Hunain ibn Ishāq und al-Ma'mũn S. 80 f. ISBN 3-540-52845-8; 3. Auflage ebenda 1998, S. 102. ISBN 3-540-57678-9.
- ↑ Friedrun R. Hau: Sergios von Resaina. In: Werner E. Gerabek, Bernhard D. Haage, Gundolf Keil, Wolfgang Wegner (Hrsg.): Enzyklopädie Medizingeschichte. De Gruyter, Berlin/ New York 2005, ISBN 3-11-015714-4, S. 1322.
- ↑ Carl Hans Sasse: Geschichte der Augenheilkunde in kurzer Zusammenfassung mit mehreren Abbildung und einer Geschichtstabelle (= Bücherei des Augenarztes. Heft 18). Ferdinand Enke, Stuttgart 1947, S. 30.
- ↑ Gundolf Keil: „blutken – bloedekijn“. Anmerkungen zur Ätiologie der Hyposphagma-Genese im ‚Pommersfelder schlesischen Augenbüchlein‘ (1. Drittel des 15. Jahrhunderts). Mit einer Übersicht über die augenheilkundlichen Texte des deutschen Mittelalters. In: Fachprosaforschung – Grenzüberschreitungen. Band 8/9, 2012/2013, S. 7–175, hier: S. 8.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Hunajn ibn Išák na Wikimedia Commons
Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok. Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.
Antény
Chemické zdroje elektriny
Chladenie v elektrotechnike
Elektrická sústava automobilu
Elektrická trakcia
Elektrické prístroje
Elektrické súčiastky
Elektrické spotrebiče
Elektrické stroje
Čítanie (elektrotechnika)
Činný výkon
Štatistická dynamika
Živý vodič
Admitancia
Antiparalelné zapojenie
Asynchrónny motor
Blúdivý prúd
Bočník (elektrotechnika)
Diak (polovodičový prvok)
Displej s kvapalnými kryštálmi
Elektrická inštalácia
Elektrická rezonancia
Elektrická sila
Elektrická vodivosť
Elektrické zariadenie
Elektrický obvod
Elektrický zvonec
Elektroenergetika
Elektromer
Elektrometer
Elektromobil
Elektromotor
Elektromotorické napätie
Elektrotechnický náučný slovník
Elektrotechnika
Elektrotechnológia
Fázor
Faradayova klietka
Frekvencia (fyzika)
Graetzov mostík
Impedancia
Indukčnosť
Induktancia
Istič
Izolácia (elektrotechnika)
Izolant
Jadro vodiča
Jednobran
Jednosmerný prúd
Joulovo teplo
Katóda
Koaxiálny kábel
Kompenzácia účinníka
Konduktometria
Konektor (elektrotechnika)
Korónový výboj
Lanko (elektrotechnika)
Leptanie
Logické hradlo
Magnetická susceptibilita
Magnetizácia (veličina)
Merný elektrický odpor
Mobilné zariadenie
Napájací zdroj
Napäťový chránič
Napäťový násobič
Nortonova veta
Odpínač
Odpojovač
OLED
Olovený akumulátor
Paralelné zapojenie
Peltierov článok
Plošná hustota elektrického prúdu
Poistka (elektrotechnika)
Posuvný prúd
Prúdový chránič
Prenosové médium
Prieletový klystrón
Primárny elektrochemický článok
Reaktancia
Rekuperácia (dopravný prostriedok)
Relé
Reproduktorová výhybka
Rezistancia
Rozhranie (interface)
Sériové zapojenie
Seebeckov jav
Sekundárny elektrochemický článok
Settopbox
Skrat
Sonar
Spínač
Spínaný zdroj
Straty v mikropásikových vedeniach
Striedavý prúd
Stupeň ochrany krytom
Svetelná výbojka
Symetrizačný člen
Technická normalizácia
Tepelné relé
Tepelne vodivostný detektor
Termočlánok
Théveninova veta
Transformátor
Transformátor s fázovou reguláciou
Trojfázová sústava
Tuhá fáza (elektronika)
Tyratrón
Usmerňovač (elektrotechnika)
Uzemnenie
Uzol (vodiče)
Vírivý prúd
Výbojka
Varistor
Ventilátor
Vodič (elektrotechnika)
Voltov stĺp
Vstavaný systém
Zásuvka (elektrotechnika)
Zdroj (elektrotechnika)
Zisk antény
Text je dostupný za podmienok Creative
Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších
podmienok.
Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky
použitia.
www.astronomia.sk | www.biologia.sk | www.botanika.sk | www.dejiny.sk | www.economy.sk | www.elektrotechnika.sk | www.estetika.sk | www.farmakologia.sk | www.filozofia.sk | Fyzika | www.futurologia.sk | www.genetika.sk | www.chemia.sk | www.lingvistika.sk | www.politologia.sk | www.psychologia.sk | www.sexuologia.sk | www.sociologia.sk | www.veda.sk I www.zoologia.sk