Jan František Josef hrabě z Thun-Hohensteinu
Rodový erb Thun-Hohenštejnů
Držitel fideikomisního panství Choltice
Ve funkci: 1719 – 1719
Předchůdce	Romedius Jan František z Thun-Hohensteinu
Nástupce	Václav Chotek z Chotkova a Vojnína, po něm Norbert z Trauttmansdorffu a v roce 1731 Marie Filipa Josefa z Harrachu pro syna Jana Josefa z Thun-Hohensteinu
Držitel fideikomisního panství Děčín
Ve funkci: 1717 – 30. června 1720
Předchůdce	Jan Arnošt Josef z Thun-Hohensteinu
Nástupce	Jan Josef z Thun-Hohensteinu
Držitel fideikomisního panství Klášterec nad Ohří
Ve funkci: 1701 – 30. června 1720
Předchůdce	Maxmilián z Thun-Hohensteinu
Nástupce	Jan Josef z Thun-Hohensteinu
Místodržící Českého království
C. k. komoří
Narození	16. června 1686 Děčín Habsburská monarchie Habsburská monarchie
Úmrtí	29. června 1720 (ve věku 34 let) Horažďovice Habsburská monarchie Habsburská monarchie
Titul	hrabě
Choť	(1708) Marie Filipa Josefa z Harrachu (1693–1763)
Rodiče	Maxmilián z Thun-Hohensteinu (1638–1701) a Marie Maxmiliána z Liechtensteinu (1659–1687)
Děti	1. Jan Josef (1711–1788) 2. Marie Josefa Klára, provd. Mannsfeldová (1714–1740)
Příbuzní	děd: Jan Zikmund z Thun-Hohensteinu (1594–1646) bratr: Jan Maxmilián Ondřej z Thun-Hohensteinu (1673–1701) sestra: Marie Magdalena Antonie z Thun-Hohensteinu (1684–1744) bratr: Jan Arnošt Josef z Thun-Hohensteinu (1694–1717) vnuk: František Josef z Thun-Hohensteinu (1734–1800) vnuk: Václav Josef z Thun-Hohensteinu (1737–1796) vnuk: Jan Nepomuk z Thun-Hohensteinu (1742–1811) vnuk: Antonín Josef z Thun-Hohensteinu (1754–1840) vnuk: Leopold Leonhard z Thun-Hohensteinu (1748–1826/1846) vnučka: Marie Kristina z Thun-Hohensteinu, provd. z Dietrichstein-Proskau-Leslie (1738–1788)
Profese	sběratel
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Jan František Josef hrabě z Thun-Hohensteinu (německy Johann Franz Joseph Graf von Thun und Hohenstein; 16. června 1686 Děčín – 30. června 1720 Horažďovice) byl český šlechtic, hrabě z Thun-Hohensteinu, císařský komorník a jeden z místodržících Českého království.

Původ

Narodil se jako syn hraběte Maxmiliána z Thun-Hohensteinu (1638–1701) a jeho manželky hraběnky Marie Maxmiliány z Lichtenštejna (1659–1687), dcery knížete Hartmana z Lichtenštejna (1613–1686) a hraběnky Zdeňky Alžběty ze Salm-Reifferscheidtu (1623–1686). Byl vnukem hraběte Jana Zikmunda z Thun-Hohensteinu (1594–1646) a jeho třetí manželky hraběnka Markéty Anny z Oettingen-Baldernu († 1684).

I když byl rozsáhlý majetek Thun-Hohensteinů v 17. století rozdělen na tři majorátni fideikomisy (Klášterec nad Ohří, Děčín, Choltice) pro tři rodové linie, úmrtím několika bezdětných členů rodu došlo k situaci, že Jan František Josef na sklonku svého krátkého života soustředil všechen český majetek ve svém vlastnictví. Děčín a Klášterec zdědil v roce 1701 po otci, po bratranci Romediu Janovi pak v roce 1719 převzal i Choltice.

Donátor

Jan František Josef byl donátorem sousoší sv. Jana z Mathy, Felixe z Valois a Ivana, které pro Karlův most vysochal v roce 1714 Ferdinand Maxmilián Brokoff.

Rodina

Jan František Josef se 4. listopadu 1708 v Salcburku oženil s hraběnkou Marií Filipou Josefou z Harrachu (9. ledna 1693, Vídeň – 2. dubna 1763, Praha), dcerou hraběte Aloise Tomáše Rajmunda z Harrachu (1669 – 1742) a jeho první manželky, hraběnky Marie Barbory ze Šternberka († 1694/95).^[1] Manželka ho přežila o 43 let. Manželé měli dvě děti:^[2][3][4]

• 1. Jan Josef František Antonín Kajetán Maria (2. července 1711, Praha – 21. května 1788 tamtéž), byl čtyřikrát ženatý a měl celkem 24 dětí.
  • 1. ∞ (22. listopadu 1733 Vídeň) hraběnka Marie Kristýna z Hohenzollern-Hechingenu (25. března 1715 – 6. srpna 1749),
  • 2. ∞ (29. července 1751 Svádov) hraběnka Marie Alžběta Kolonicsová z Kollegrádu (22. května 1732 – 18. prosince 1754),
  • 3. ∞ (11. ledna 1756 Praha) hraběnka Marie Anna z Wildenstein-Wildbachu (16. září 1734 – 18. května 1766),
  • 4. ∞ (18. února 1767 Praha) Alžběta Hennigerová ze Seebergu (2. prosince 1729 – 14. března 1800)
• 2. Marie Josefa Klára (9. září 1714 – 17. září 1740)
  • ∞ (4. prosince 1734) hrabě Jindřich Pavel z Mannsfeldu, kníže z Fondi (6. července 1712 – 15. února 1780), syn Karla Františka hraběte z Mansfeldu (1678 – 1717), 2. knížete z Fondi a jeho manželky Marie Eleonory z Mansfeldu (1682–1747)

Odkazy

Reference

Literatura

• Johann Gottfried Hoche. Vollständige Geschichte der Grafschaft Hohenstein, der Herrschaften Lohra und Klettenberg, Heeringen, Kelbra, Scharzfeld, Lutterberg, der beiden Stifter Ilfeld und Walkenried: nebst einer statistischen Beschreibung des Preußischen Antheils an dieser Grafschaft. Ein Anhang zur Brandenburgischen, Braunschweigischen, Stollbergischen, Schwarzburgischen und Witgensteinischen Geschichte. : Francke und Bispink, 1790. Dostupné online. Je zde použita šablona {{Cite book}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.

• Almanach de Gotha, Thun und Hohenstein. Justus Perthes, 1944, s. 539.
• Europäische Stammtafeln, J.A. Stargardt Verlag, Marburg, Schwennicke, Detlev (Ed.). 5:32
• Biographisches Lexikon des Kaiserthums Oesterreich 1856 – 1891 (řada svazků), Wurzbach, Constant de
• Ancestor List of Graf Felix von Ballestrem, 1978 – 2009, Ballestrem, Felix von. mr.632

Externí odkazy

• Rodokmen na stránkách genealogy.euweb.cz (Miroslav Marek)