A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | S | T | U | V | W | X | Y | Z | 0 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9
Jihoosetská autonomní oblast Хуссар Ирыстоны автономон бӕстӕ
| |||||||
Geografie
| |||||||
Obyvatelstvo | |||||||
Počet obyvatel
|
70 - 100 tisíc
| ||||||
Národnostní složení
|
|||||||
Islám (39%), Křesťanství (61%)
| |||||||
Státní útvar | |||||||
Vznik
|
|||||||
Zánik
|
|||||||
Státní útvary a území | |||||||
|
Jihoosetská autonomní oblast, ve starších mapách uváděna jako Jihoosetinská autonomní oblast, (osetsky: Хуссар Ирыстоны автономон бӕстӕ[pozn. 1]; gruzínsky: სამხრეთ ოსეთის ავტონომიური ოლქი[pozn. 2]; rusky: Юго-Осетинская автономная область[pozn. 3]) byla autonomní oblast (AO) v Sovětském svazu.[1] Zřízena byla 20. dubna 1922 jako součást Gruzínské SSR, zrušena byla 11. prosince 1990.
Vznik
Tato AO vznikla jako odměna Osetům za loajalitu vůči bolševické vládě v Moskvě[2] a v rámci projektu sovětské národnostní politiky, která měla za cíl dát malým národnostním menšinám určitou formu autonomní vlády na jejich území, aby nebyly vystaveny rusifikaci a národnostnímu útlaku v takové míře, jako za carského Ruska. Přesto ale byly za úřední jazyky AO sovětským režimem uznány jen ruština a gruzínština. Osetštinu se obyvatelé Jižní Osetie mohli učit ve školách. Mezi národy v Jihoosetské AO panoval za sovětské éry mír a smíšená manželství mezi Osety a Gruzínci byla zcela běžným úkazem. V roce 1989 zde žilo 98 tisíc obyvatel, z toho 66.61% Osetů a 29.44% Gruzínců. Dalších 39 tisíc Osetů obývalo zbývající část Gruzie.
Zánik
První třenice mezi oběma národy nastaly (když nebudeme počítat gruzínsko-osetský konflikt z let 1918 – 1920) koncem 80. let, když se pomalu začal rozpadat Sovětský svaz. V roce 1988 vzniklo místní vlivné politické uskupení „Jihoosetská lidová fronta“ (Ademon Nychas), která šířila mezi Osety nacionalistické nálady a program, jehož cílem by bylo sjednocení Jižní a Severní Osetie. V listopadu 1989 předložili členové jihoosetského regionálního sovětu žádost gruzínskému Nejvyššímu sovětu o přetvoření Jihoosetské AO na autonomní republiku takové formy, jakou měla Abcházie či Adžarie. V témže roce však gruzínský Nejvyšší sovět určil jako jediný úřední jazyk gruzínštinu, následující rok v létě potom ještě gruzínský Nejvyšší sovět zakázal činnost všech malých politických stran na území Gruzínské SSR, což bylo Osety považováno za krok proti Ademonu Nychas. Na to Oseti 20. září 1990 reagovali vyhlášením na Gruzii nezávislé svazové republiky„Jihoosetské sovětské demokratické republiky“, což jihoosetský regionální sovět 16. října a 28. listopadu potvrdil. Tento krok však podle očekávání nebyl přijatelný ani pro gruzínský Nejvyšší sovět, ani pro Kreml. Oseti pak bojkotovali i první demokratické volby, které se v Gruzii konaly od roku 1921, a v prosinci 1990 vyhlásili vlastní volby. Na to 11. prosince 1990 nové gruzínské vedení v čele se Zviadem Gamsachurdiou reagovalo zrušením Jihoosetské autonomní oblasti a správa jeho území připadla centrální vládě v Tbilisi.[2] Oseti reagovali masovými protesty, které přerostly v ozbrojený gruzínsko-osetský konflikt, avšak dodnes jim nebyla gruzínskou vládou autonomie oficiálně vrácena. V listopadu 1991 byla vyhlášena nezávislá Jihoosetská republika, kterou žádný stát okamžitě neuznal. Prvním státem, který uznal nezávislost Jižní Osetie se 26. srpna 2008 stalo Rusko, které má na oblast značný vliv, následováno po několika dnech Nikaraguou. Mezinárodní společenství však nezávislou Jižní Osetii neuznává.
Vedení Jižní Osetie 1922–1990
- První tajemník oblastního výboru KSSS v Jižní Osetii:
- Vladimir Arževanovič Sanakojev (1921 – 192?)
- Sergej Grigorjevič Gaglojev (192? – 192?)
- Aleksandr Michailovič Džatijev (192? – 193?)
- Abdul-Bekir Gasanovič Tautijev (193? – 1937)
- Vladimir Gedenvanovič Cchovrebašvili (1938 – 1949)
- I. Kudžiašvili (1949 – 195?)
- A.G. Imnadze (1951 – 195?)
- Grigori Georgijevič Sanakojev (195? – 1960)
- Vladimir Dmitrijevič Kozajev (1960 – 1962)
- Josif Semjonovič Čiajev (1962 – 1965)
- Georgi Nikolajevič Džussojev (únor 1965 – listopad 1973)
- Felix Sergejevič Sanakojev (listopad 1973 – duben 1988)
- Anatolij Georgijevič Čechojev (duben 1988 – listopad 1989)
- Valnin Vladimirovič Cchovrebašvili (1990 – 1991)
- Znaur Nikolajevič Gassijev (1991)
- Předseda výkonného výboru Jižní Osetie
- Aleksandr Michailovič Džatijev (1922 – 192?)
- ??? (192? – 193?)
- Ivan Petrovič Džidžojev (193? – 1937)
- ??? (1937 – 1943)
- Aleksandr Georgijevič Galavanov (1943 – 194?)
- ??? (194? – 1961)
- Vladimir Isakovič Gazzajev (1961 – 1964)
- Georgi Nikolajevič Džussojev (1964 – 1965)
- Kosta Kargojevič Džiojev (1965 – 1972)
- Felix Sergejevič Sanakojev (1972 – listopad 1973)
- Genrich Iraklijevič Mardanov (listopad 1973 – listopad 1981)
- Tamara Šalvovna Kabulovová (listopad 1981 – květen 1986)
- Anatolij Kačmazov (květen 1986 – 1990)
- Předseda výkonného výboru lidové rady zastupitelů
- Předseda prozatímního výkonného výboru
- Torez Georgijevič Kulumbegov 16. října 1990 – 10. prosince 1990
Související články
Poznámky
Přepisy:
Reference
- ↑ www.geonames.de Archivováno 5. 3. 2008 na Wayback Machine. - místní názvy zemí Sovětského svazu
- ↑ a b www.time.com Archivováno 23. 8. 2013 na Wayback Machine. - TIME Magazine, 28. leden 1991
Externí odkazy
- www.mzv.cz – Velvyslanectví ČR v Gruzii, článek o historii Gruzie a jejích autonomních částí
- www.worldstatesmen.org – seznam vládních špiček jihoosetské AO.
Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok. Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.
Antény
Chemické zdroje elektriny
Chladenie v elektrotechnike
Elektrická sústava automobilu
Elektrická trakcia
Elektrické prístroje
Elektrické súčiastky
Elektrické spotrebiče
Elektrické stroje
Čítanie (elektrotechnika)
Činný výkon
Štatistická dynamika
Živý vodič
Admitancia
Antiparalelné zapojenie
Asynchrónny motor
Blúdivý prúd
Bočník (elektrotechnika)
Diak (polovodičový prvok)
Displej s kvapalnými kryštálmi
Elektrická inštalácia
Elektrická rezonancia
Elektrická sila
Elektrická vodivosť
Elektrické zariadenie
Elektrický obvod
Elektrický zvonec
Elektroenergetika
Elektromer
Elektrometer
Elektromobil
Elektromotor
Elektromotorické napätie
Elektrotechnický náučný slovník
Elektrotechnika
Elektrotechnológia
Fázor
Faradayova klietka
Frekvencia (fyzika)
Graetzov mostík
Impedancia
Indukčnosť
Induktancia
Istič
Izolácia (elektrotechnika)
Izolant
Jadro vodiča
Jednobran
Jednosmerný prúd
Joulovo teplo
Katóda
Koaxiálny kábel
Kompenzácia účinníka
Konduktometria
Konektor (elektrotechnika)
Korónový výboj
Lanko (elektrotechnika)
Leptanie
Logické hradlo
Magnetická susceptibilita
Magnetizácia (veličina)
Merný elektrický odpor
Mobilné zariadenie
Napájací zdroj
Napäťový chránič
Napäťový násobič
Nortonova veta
Odpínač
Odpojovač
OLED
Olovený akumulátor
Paralelné zapojenie
Peltierov článok
Plošná hustota elektrického prúdu
Poistka (elektrotechnika)
Posuvný prúd
Prúdový chránič
Prenosové médium
Prieletový klystrón
Primárny elektrochemický článok
Reaktancia
Rekuperácia (dopravný prostriedok)
Relé
Reproduktorová výhybka
Rezistancia
Rozhranie (interface)
Sériové zapojenie
Seebeckov jav
Sekundárny elektrochemický článok
Settopbox
Skrat
Sonar
Spínač
Spínaný zdroj
Straty v mikropásikových vedeniach
Striedavý prúd
Stupeň ochrany krytom
Svetelná výbojka
Symetrizačný člen
Technická normalizácia
Tepelné relé
Tepelne vodivostný detektor
Termočlánok
Théveninova veta
Transformátor
Transformátor s fázovou reguláciou
Trojfázová sústava
Tuhá fáza (elektronika)
Tyratrón
Usmerňovač (elektrotechnika)
Uzemnenie
Uzol (vodiče)
Vírivý prúd
Výbojka
Varistor
Ventilátor
Vodič (elektrotechnika)
Voltov stĺp
Vstavaný systém
Zásuvka (elektrotechnika)
Zdroj (elektrotechnika)
Zisk antény
Text je dostupný za podmienok Creative
Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších
podmienok.
Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky
použitia.
www.astronomia.sk | www.biologia.sk | www.botanika.sk | www.dejiny.sk | www.economy.sk | www.elektrotechnika.sk | www.estetika.sk | www.farmakologia.sk | www.filozofia.sk | Fyzika | www.futurologia.sk | www.genetika.sk | www.chemia.sk | www.lingvistika.sk | www.politologia.sk | www.psychologia.sk | www.sexuologia.sk | www.sociologia.sk | www.veda.sk I www.zoologia.sk