A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | S | T | U | V | W | X | Y | Z | 0 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9
Kaiserliche Marine Císařské námořnictvo | |
---|---|
Země | Německá říše |
Existence | 1871–1918 |
Funkce | Námořnictvo |
Účast | |
Války | |
Insignie | |
Znak | Soubor: Válečná vlajka (Reichskriegsflagge) (1903–1918) Válečná vlajka (1892–1903) Válečná vlajka (1871–1892) Čelenová vlajka 1903–1919 |80px| |
Kaiserliche Marine, česky Císařské námořnictvo, bylo německé válečné námořnictvo, které vzniklo spolu s německým císařstvím. Existovalo mezi lety 1871 – 1919 a v podstatě se vyvinulo z pruského námořnictva a námořnictva severoněmeckého spolku. Císař Vilém II. velkou měrou podporoval růst loďstva, čímž došlo k závodům ve zbrojení mezi německým císařstvím a britským impériem. Většina německého válečného námořnictva byla roku 1919 zničena v základně Royal Navy ve Scapa Flow. Při této události, známé jako Incident ve Scapa Flow, byly německé válečné lodě poté, co Německo prohrálo první světovou válku, potopeny vlastními posádkami.
Německé lodě nesly před svým názvem zkratku SMS: Seiner Majestät Schiff – loď Jeho Veličenstva.
Organizaceeditovat | editovat zdroj
Vrchním velitelem německého námořnictva byl německý císař. Jemu byli podřízeni ministr námořnictva (Staatssekretär des Reichsmarineamtes), náčelník admiralitního štábu (Chef des Admiralstabes) a náčelník námořního kabinetu (Chef des Marinekabinetts). Ministr námořnictva měl v kompetenci záležitosti organizační, administrativní a rozpočtové. O vlastní operace námořnictva se staral admiralitní štáb a o povyšování důstojníků a jmenování velitelů lodí rozhodoval námořní kabinet.
Hlavní síly Kaiserliche Marine byly soustředěny do tzv. Širokomořského loďstva, jehož operační oblastí bylo Severní moře. Jeho hlavní základnou byl Wilhelmshaven, menší jednotky pak byly umísťovány i na základny v Cuxhavenu, Brünsbüttelu, na ostrovech Helgoland a Sylt a v ústí řeky Emže.
Dalším samostatným oddílem byly lodě na Baltu, kde však sloužily starší a méně početné lodě, neboť Němci mohli využívat Kielského průplavu na přesouvání lodí od Širokomořského loďstva a zpět. Německo také disponovalo námořními jednotkami, bránícími jeho kolonie. Nejvýznamnějším uskupením byla Německá Východoasijská eskadra, kotvící v Němci pronajatém čínském přístavu Čching-tao. Ostatní zámořská území v Africe a jižním Tichém oceánu byla chráněna staršími a menšími jednotkami, jako byly například dělové čluny.
Program námořního zbrojeníeditovat | editovat zdroj
Rozkvět německého císařského námořnictva nastal za panování císaře Viléma II. a je spojen především s osobou ministra námořnictva Alfreda von Tirpitz. Ten přišel s myšlenkou tzv. Risikoflotte (~ risiková flota) - německá flota se měla stát tak silnou, že vojenský střet s ní by byl rizikem pro jakoukoliv námořní mocnost. Aby uskutečnil tento záměr, nechal schválit německou Říšskou radou zákony o loďstvu (Flottengesetze). První zákon o loďstvu, odhlasovaný dne 28. března 1898, měl rozšířit námořní síly na 19 bitevních lodí, 8 lodí pobřežní ochrany, 12 velkých a 30 malých křižníků. Druhý zákon, který následoval v roce 1900, stanovil konečný stav na 38 bitevních lodích. Novela tohoto zákona z roku 1908 pak zavedla stavbu bitevních křižníků. Poslední novelou byla ta z roku 1912, která zvýšila plánovaný počet bitevních lodí na 41 kusů.
Odkazyeditovat | editovat zdroj
Související článkyeditovat | editovat zdroj
- Seznam německých bitevních lodí
- Seznam německých bitevních křižníků
- Seznam německých křižníků
- Seznam německých torpédoborců
Externí odkazyeditovat | editovat zdroj
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Německé císařské námořnictvo na Wikimedia Commons
Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok. Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.
Antény
Chemické zdroje elektriny
Chladenie v elektrotechnike
Elektrická sústava automobilu
Elektrická trakcia
Elektrické prístroje
Elektrické súčiastky
Elektrické spotrebiče
Elektrické stroje
Čítanie (elektrotechnika)
Činný výkon
Štatistická dynamika
Živý vodič
Admitancia
Antiparalelné zapojenie
Asynchrónny motor
Blúdivý prúd
Bočník (elektrotechnika)
Diak (polovodičový prvok)
Displej s kvapalnými kryštálmi
Elektrická inštalácia
Elektrická rezonancia
Elektrická sila
Elektrická vodivosť
Elektrické zariadenie
Elektrický obvod
Elektrický zvonec
Elektroenergetika
Elektromer
Elektrometer
Elektromobil
Elektromotor
Elektromotorické napätie
Elektrotechnický náučný slovník
Elektrotechnika
Elektrotechnológia
Fázor
Faradayova klietka
Frekvencia (fyzika)
Graetzov mostík
Impedancia
Indukčnosť
Induktancia
Istič
Izolácia (elektrotechnika)
Izolant
Jadro vodiča
Jednobran
Jednosmerný prúd
Joulovo teplo
Katóda
Koaxiálny kábel
Kompenzácia účinníka
Konduktometria
Konektor (elektrotechnika)
Korónový výboj
Lanko (elektrotechnika)
Leptanie
Logické hradlo
Magnetická susceptibilita
Magnetizácia (veličina)
Merný elektrický odpor
Mobilné zariadenie
Napájací zdroj
Napäťový chránič
Napäťový násobič
Nortonova veta
Odpínač
Odpojovač
OLED
Olovený akumulátor
Paralelné zapojenie
Peltierov článok
Plošná hustota elektrického prúdu
Poistka (elektrotechnika)
Posuvný prúd
Prúdový chránič
Prenosové médium
Prieletový klystrón
Primárny elektrochemický článok
Reaktancia
Rekuperácia (dopravný prostriedok)
Relé
Reproduktorová výhybka
Rezistancia
Rozhranie (interface)
Sériové zapojenie
Seebeckov jav
Sekundárny elektrochemický článok
Settopbox
Skrat
Sonar
Spínač
Spínaný zdroj
Straty v mikropásikových vedeniach
Striedavý prúd
Stupeň ochrany krytom
Svetelná výbojka
Symetrizačný člen
Technická normalizácia
Tepelné relé
Tepelne vodivostný detektor
Termočlánok
Théveninova veta
Transformátor
Transformátor s fázovou reguláciou
Trojfázová sústava
Tuhá fáza (elektronika)
Tyratrón
Usmerňovač (elektrotechnika)
Uzemnenie
Uzol (vodiče)
Vírivý prúd
Výbojka
Varistor
Ventilátor
Vodič (elektrotechnika)
Voltov stĺp
Vstavaný systém
Zásuvka (elektrotechnika)
Zdroj (elektrotechnika)
Zisk antény
Text je dostupný za podmienok Creative
Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších
podmienok.
Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky
použitia.
www.astronomia.sk | www.biologia.sk | www.botanika.sk | www.dejiny.sk | www.economy.sk | www.elektrotechnika.sk | www.estetika.sk | www.farmakologia.sk | www.filozofia.sk | Fyzika | www.futurologia.sk | www.genetika.sk | www.chemia.sk | www.lingvistika.sk | www.politologia.sk | www.psychologia.sk | www.sexuologia.sk | www.sociologia.sk | www.veda.sk I www.zoologia.sk