A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | S | T | U | V | W | X | Y | Z | 0 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9
Kardanův závěs je uložení, které umožňuje zavěšenému přístroji volný pohyb ve všech třech osách. Tvoří je tři v sobě umístěné obvykle kovové prstence, spojené otočnými čepy tak, že osy čepů sousedících prstenců jsou navzájem kolmé. Užívá se k zavěšení kompasu, lodního chronometru nebo jiného citlivého zařízení, jehož činnost by změna polohy mohla ovlivnit. Zařízení bylo známo už ve starověku (Filón Byzantský, kolem 230 př. n. l.) a ve středověku. Svůj název získal na počest italského matematika a fyzika Gerolama Cardana (1501–1576), který jej podrobně popsal ve své knize Důmyslné uspořádání věcí.[1][2]
Jiné použití představuje gyroskop – setrvačník, uložený v Kardanově závěsu (viz obrázek). Protože setrvačník udržuje stálý směr své osy, může se z jeho polohy určovat poloha například letadla, v němž je umístěn.
Historie
První zmínka o kardanu ze 3. století před naším letopočtem a se připisuje řeckému matematikovi Filónu Byzantskému.[3] Vědci však v současné době zastávají názor, že kardan nemůže mít jednoho vynálezce. Dokazuje to argument, že se v Ódě na krásy,[ujasnit][kde?] která sahá až do roku 140 př. n. l., nachází popis zařízení, které je velmi podobné kardanovému závěsu. Kolem roku 180 n. l., jej znovu objevil čínský inženýr Ding Huan. Toto zařízení pak bylo ve starověké Číně velmi populární. Bylo používáno ve vojenských a domácích činnostech v různých variantách, vytvořených čínskými inženýry. Ale pak byl princip tohoto zařízení ztracen.[zdroj?
Díky arabskému překladu Filóových děl se tento mechanismus objevil i v Evropě. Vědci uznali tento překlad poté, co byl potvrzen Carrou de Vaux – autorkou nejuznávanějšího francouzského překladu.[ujasnit]
O dalších 800 let později Robert Hooke v spolupráci s dalšími vědci změnil obvyklé používání kardanového závěsu a začal jej používat ne ke stabilizaci ústředního prvku, ale k přenosu vnějších sil. Tento vynález tvoří např. základ mechanismu přenosu energie moderních automobilů.
V Evropě byla zmínka o tomto zařízení nalezena v knize Malý klíč ke kresbě (Mappae Сlavicula) z 9. století, později v knize kreseb francouzského architekta 13. století Villarda de Honnecourt (viz vyobrazení).
Kardanova hřídel
Jednodušší zařízení, které se skládá ze dvou navzájem kolmo umístěných vidlic, spojených (ježkem) se zkříženými osami v úhlu 90°, se někdy nazývá Kardanův kloub. Používá se jako spojka pro přenos točivého momentu tam, kde osy hnacího a hnaného hřídele mohou být různoběžné, případně se vůči sobě pohybují v rozsahu daném možným úhlem vychýlení kloubu. Kardanův kloub není homokinetický (stejnoběžný). Je zachován směr otáčení, ale vzhledem ke konstrukci Kardanova kloubu dochází v průběhu jedné půlotáčky k periodické odchylce úhlové rychlosti hnaného hřídele vůči rychlosti hnacího hřídele. Jinými slovy, když se hnací hřídel otáčí konstantní rychlostí, úhlová rychlost hnaného hřídele kolísá tím více, čím více se osy hřídelů odchylují.
Nejčastějším použitím je Kardanova hřídel nebo stručně kardan v pohonech, u kterých je třeba počítat s většími vzájemnými pohyby jednotlivých částí. Typickým příkladem je pohon kol vozidla (automobil, tramvaj, lokomotiva atd.). Skládá se ze dvou za sebou řazených Kardanových kloubů, obvykle ještě doplněných úpravou umožňující malou změnu délky hřídele (střední část bývá dělená pomocí drážkovaného spoje). Pokud jsou oba klouby zalomeny o stejný úhel (v absolutní hodnotě, v téže rovině), pak je Kardanova hřídel jako celek homokinetická – odchylky rotace obou kloubů se navzájem ruší.
Jednodušší řešení pro malé úhly vychýlení je pružná či Hardyho spojka, kde funkci zkřížených os zastává pružné mezikruží.
Použití
V současné době se kardanový závěs nejčastěji používá ve fotografii a kině pro přenosné fotografické vybavení. Co je zajímavé, používá se ve všech zařízeních od malých fotoaparátů po fotografické dalekohledy. Přenosné tříosé závěsy se používají ke stabilizaci videokamer pro fotografování bez vibrací nebo otřesů.
Odkazy
Reference
- ↑ NEEDHAM, Joseph; RONAN, Colin A. The Shorter Science and Civilisation in China: Volume 4. : Cambridge University Press 362 s. Dostupné online. ISBN 978-0-521-32995-8. (anglicky) Google-Books-ID: PehoSnJfstUC.
- ↑ MOON, Francis C. The Machines of Leonardo Da Vinci and Franz Reuleaux: Kinematics of Machines from the Renaissance to the 20th Century. : Springer Science & Business Media 445 s. Dostupné online. ISBN 978-1-4020-5599-7. (anglicky) Google-Books-ID: lw7lN8JibZsC.
- ↑ SEHERR-THOSS, Hans-Christoph; SCHMELZ, Friedrich; AUCKTOR, Erich. Universal Joints and Driveshafts: Analysis, Design, Applications. : Springer Science & Business Media 367 s. Dostupné online. ISBN 978-3-540-30170-7. (anglicky) Google-Books-ID: GPdmft_cpKQC.
Literatura
- Ottův slovník naučný nové doby, heslo Kardanův závěs. Sv. 5, str. 391.
Související články
Externí odkazy
Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok. Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.
Antény
Chemické zdroje elektriny
Chladenie v elektrotechnike
Elektrická sústava automobilu
Elektrická trakcia
Elektrické prístroje
Elektrické súčiastky
Elektrické spotrebiče
Elektrické stroje
Čítanie (elektrotechnika)
Činný výkon
Štatistická dynamika
Živý vodič
Admitancia
Antiparalelné zapojenie
Asynchrónny motor
Blúdivý prúd
Bočník (elektrotechnika)
Diak (polovodičový prvok)
Displej s kvapalnými kryštálmi
Elektrická inštalácia
Elektrická rezonancia
Elektrická sila
Elektrická vodivosť
Elektrické zariadenie
Elektrický obvod
Elektrický zvonec
Elektroenergetika
Elektromer
Elektrometer
Elektromobil
Elektromotor
Elektromotorické napätie
Elektrotechnický náučný slovník
Elektrotechnika
Elektrotechnológia
Fázor
Faradayova klietka
Frekvencia (fyzika)
Graetzov mostík
Impedancia
Indukčnosť
Induktancia
Istič
Izolácia (elektrotechnika)
Izolant
Jadro vodiča
Jednobran
Jednosmerný prúd
Joulovo teplo
Katóda
Koaxiálny kábel
Kompenzácia účinníka
Konduktometria
Konektor (elektrotechnika)
Korónový výboj
Lanko (elektrotechnika)
Leptanie
Logické hradlo
Magnetická susceptibilita
Magnetizácia (veličina)
Merný elektrický odpor
Mobilné zariadenie
Napájací zdroj
Napäťový chránič
Napäťový násobič
Nortonova veta
Odpínač
Odpojovač
OLED
Olovený akumulátor
Paralelné zapojenie
Peltierov článok
Plošná hustota elektrického prúdu
Poistka (elektrotechnika)
Posuvný prúd
Prúdový chránič
Prenosové médium
Prieletový klystrón
Primárny elektrochemický článok
Reaktancia
Rekuperácia (dopravný prostriedok)
Relé
Reproduktorová výhybka
Rezistancia
Rozhranie (interface)
Sériové zapojenie
Seebeckov jav
Sekundárny elektrochemický článok
Settopbox
Skrat
Sonar
Spínač
Spínaný zdroj
Straty v mikropásikových vedeniach
Striedavý prúd
Stupeň ochrany krytom
Svetelná výbojka
Symetrizačný člen
Technická normalizácia
Tepelné relé
Tepelne vodivostný detektor
Termočlánok
Théveninova veta
Transformátor
Transformátor s fázovou reguláciou
Trojfázová sústava
Tuhá fáza (elektronika)
Tyratrón
Usmerňovač (elektrotechnika)
Uzemnenie
Uzol (vodiče)
Vírivý prúd
Výbojka
Varistor
Ventilátor
Vodič (elektrotechnika)
Voltov stĺp
Vstavaný systém
Zásuvka (elektrotechnika)
Zdroj (elektrotechnika)
Zisk antény
Text je dostupný za podmienok Creative
Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších
podmienok.
Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky
použitia.
www.astronomia.sk | www.biologia.sk | www.botanika.sk | www.dejiny.sk | www.economy.sk | www.elektrotechnika.sk | www.estetika.sk | www.farmakologia.sk | www.filozofia.sk | Fyzika | www.futurologia.sk | www.genetika.sk | www.chemia.sk | www.lingvistika.sk | www.politologia.sk | www.psychologia.sk | www.sexuologia.sk | www.sociologia.sk | www.veda.sk I www.zoologia.sk