A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | S | T | U | V | W | X | Y | Z | 0 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9
Krátkozrakost (odborně myopie, z lat. myopia, resp. řeckého mυωπία) je oční refrakční vada, při které se paprsky světla usměrněné čočkou lidského oka sbíhají už před sítnicí, a na sítnici tak nevzniká ostrý obraz. Hlavním příznakem myopie je neostré vidění do větší vzdálenosti. Většinou je příčinou příliš velké (dlouhé) oko, méně často je vada způsobena zvýšenou lomivostí optického aparátu oka. Špatná schopnost vidění do dálky (a naopak dobré vidění na blízko) vedla k označení „krátkozrakost“.
Prostá krátkozrakost bývá plně řešitelná korekcí rozptylnými brýlemi nebo kontaktními čočkami (případně ji lze operativně odstranit), těžká krátkozrakost (myopia gravis) se ale pojí s vyšším rizikem makulární degenerace, odchlípení sítnice a šedého či zeleného zákalu. Myopie je také často provázena astigmatismem.
Krátkozrakost je celosvětově nejčastější oční vadou (nepočítáme-li přirozenou vetchozrakost), odhaduje se že je jí různou měrou postiženo na 1,5 miliardy lidí (více než pětina populace). Míra výskytu se ale velmi liší podle lokality – u dospělých se pohybuje od 15 % až téměř do 50 %.
Myopie se zpravidla objeví v dětském (školním) věku, s růstem se zhoršuje a po dosažení dospělosti se její rozvoj zastaví. Rozvoj krátkozrakosti u jednotlivce je dán kombinací více faktorů, mezi něž patří dědičnost, trávení času v umělém osvětlení nebo dlouhodobé zrakové soustředění na blízko (při práci, čtení, hraní her apod.).[1] V jistém smyslu jde o civilizační chorobu, vzhledem k nárůstu jejího výskytu mezi dětmi se někdy hovoří až o epidemii krátkozrakosti. Může souviset s pokleslými očními víčky (ptózou).
Vidění při krátkozrakosti
Krátkozraký člověk (tzv. myop) vidí bez korekce ostře jen do určité vzdálenosti, vzdálenější objekty vidí rozmazaně a samotné oko nemá možnost tuto vadu kompenzovat (na rozdíl od dalekozrakosti, kterou lze v mladším věku do jisté míry překonat akomodací). Vzdálenost, do níž myop vidí ostře, je dána převrácenou hodnotou počtu jeho dioptrií v metrech, přičemž u myopie se uvádí dioptrie v záporných hodnotách. Tedy např.: –0,5 D = ostré vidění nejdále do 2 metrů, –2 D = do 50 cm, –4 D = 25 cm, –6 D = 16,7 cm atd.
Jistou „výhodou“ myopie je zachované dobré vidění bez brýlí na blízko, někdy ovšem jen na velmi krátkou vzdálenost (v závislosti na počtu dioptrií). Této „výhody“ využívají lidé ve věku nad cca 45 let, kdy vlivem přirozené a postupné ztráty akomodace čočky (presbyopie) ztrácí oko schopnost zaostřovat na blízko. Myop přestává vidět dobře na blízko s korekcí, avšak když si brýle sundá, může číst apod. bez nich.
Tohoto fenoménu se využívá při korekci systémem monovision.[zdroj? Jedno oko (obvykle dominantní), má plnou korekci na dálku a na druhém je ponechána drobná krátkozrakost, obvykle do minus 1,5 dioptrie. Tím je dosaženo uspokojivého vidění na dálku i blízko bez nutnosti mít několik párů brýlí, které je nutné střídat. Systém monovision je nejlépe snášen při korekci kontaktními čočkami, laserovou operací nebo při výměně vlastní nitrooční čočky.
Možnosti korekce a léčby
Stupeň špatného vidění se určuje měřením refrakce a vyjadřuje se počtem dioptrií, v případě krátkozrakosti se znaménkem −. Náprava vidění se u krátkozrakosti děje podobně jako u opačného postižení, to jest dalekozrakosti, pomocí umělých optických čoček (rozptylná čočka). Tradičním nosičem umělých čoček jsou brýle. Druhou možností mechanické nápravy schopnosti vidění je použití kontaktních čoček. (Vynálezci dodnes používaného principu gelových kontaktních čoček byli v letech 1952–1955 českoslovenští vědci, profesor VŠCHT v Praze Otto Wichterle a jeho asistent Drahoslav Lím.)
Kromě pomocí brýlí nebo kontaktních čoček je možné myopii korigovat také některou z metod refrakční oční chirurgie. Nejvhodnější metodou refrakční chirurgie ke korekci myopie je zákrok laserem (mj. metoda LASIK/LASEK). Eventuálně se provádí implantace nitrooční čočky.
Výběr vhodného a efektivního řešení krátkozrakosti vždy záleží na individuálních potřebách, nárocích na vidění, životním stylu, věku, velikosti vady, snášenlivosti brýlí a kontaktních čoček.
Dle posledních odborných studií dnes moderní laserové metody nepřevyšují rizika spojená s nošením kontaktních čoček, některé dokonce tvrdí i opak.[zdroj?
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Myopia na anglické Wikipedii.
- ↑ Děti stále více trápí krátkozrakost. Oči jim kazí i dlouhé sledování tabletů a mobilů. ct24.ceskatelevize.cz . . Dostupné online.
Literatura
- GREHN, Franz: Augenheilkunde. 30. vydání, Springer, Berlín, 2008. ISBN 978-3-540-75264-6.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu krátkozrakost na Wikimedia Commons
- Slovníkové heslo krátkozrakost ve Wikislovníku
Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok. Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.
Antény
Chemické zdroje elektriny
Chladenie v elektrotechnike
Elektrická sústava automobilu
Elektrická trakcia
Elektrické prístroje
Elektrické súčiastky
Elektrické spotrebiče
Elektrické stroje
Čítanie (elektrotechnika)
Činný výkon
Štatistická dynamika
Živý vodič
Admitancia
Antiparalelné zapojenie
Asynchrónny motor
Blúdivý prúd
Bočník (elektrotechnika)
Diak (polovodičový prvok)
Displej s kvapalnými kryštálmi
Elektrická inštalácia
Elektrická rezonancia
Elektrická sila
Elektrická vodivosť
Elektrické zariadenie
Elektrický obvod
Elektrický zvonec
Elektroenergetika
Elektromer
Elektrometer
Elektromobil
Elektromotor
Elektromotorické napätie
Elektrotechnický náučný slovník
Elektrotechnika
Elektrotechnológia
Fázor
Faradayova klietka
Frekvencia (fyzika)
Graetzov mostík
Impedancia
Indukčnosť
Induktancia
Istič
Izolácia (elektrotechnika)
Izolant
Jadro vodiča
Jednobran
Jednosmerný prúd
Joulovo teplo
Katóda
Koaxiálny kábel
Kompenzácia účinníka
Konduktometria
Konektor (elektrotechnika)
Korónový výboj
Lanko (elektrotechnika)
Leptanie
Logické hradlo
Magnetická susceptibilita
Magnetizácia (veličina)
Merný elektrický odpor
Mobilné zariadenie
Napájací zdroj
Napäťový chránič
Napäťový násobič
Nortonova veta
Odpínač
Odpojovač
OLED
Olovený akumulátor
Paralelné zapojenie
Peltierov článok
Plošná hustota elektrického prúdu
Poistka (elektrotechnika)
Posuvný prúd
Prúdový chránič
Prenosové médium
Prieletový klystrón
Primárny elektrochemický článok
Reaktancia
Rekuperácia (dopravný prostriedok)
Relé
Reproduktorová výhybka
Rezistancia
Rozhranie (interface)
Sériové zapojenie
Seebeckov jav
Sekundárny elektrochemický článok
Settopbox
Skrat
Sonar
Spínač
Spínaný zdroj
Straty v mikropásikových vedeniach
Striedavý prúd
Stupeň ochrany krytom
Svetelná výbojka
Symetrizačný člen
Technická normalizácia
Tepelné relé
Tepelne vodivostný detektor
Termočlánok
Théveninova veta
Transformátor
Transformátor s fázovou reguláciou
Trojfázová sústava
Tuhá fáza (elektronika)
Tyratrón
Usmerňovač (elektrotechnika)
Uzemnenie
Uzol (vodiče)
Vírivý prúd
Výbojka
Varistor
Ventilátor
Vodič (elektrotechnika)
Voltov stĺp
Vstavaný systém
Zásuvka (elektrotechnika)
Zdroj (elektrotechnika)
Zisk antény
Text je dostupný za podmienok Creative
Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších
podmienok.
Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky
použitia.
www.astronomia.sk | www.biologia.sk | www.botanika.sk | www.dejiny.sk | www.economy.sk | www.elektrotechnika.sk | www.estetika.sk | www.farmakologia.sk | www.filozofia.sk | Fyzika | www.futurologia.sk | www.genetika.sk | www.chemia.sk | www.lingvistika.sk | www.politologia.sk | www.psychologia.sk | www.sexuologia.sk | www.sociologia.sk | www.veda.sk I www.zoologia.sk