A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | S | T | U | V | W | X | Y | Z | 0 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9
Laser Interferometer Gravitational-Wave Observatory (LIGO) je rozsiahly fyzikálny experiment a observatórium, ktoré deteguje kozmické gravitačné vlny (súčasť všeobecnej teórie relativity).[1] V USA boli postavené dve veľké observatória (Hanford v štáte Washington a Livingston v Louisiane), ktoré detegujú gravitačné vlny pomocou laserovej interferometrie. Dokážu zaznamenať zmeny na ploche veľkej ako desaťtisícina nábojového polomeru protónu na zrkadlách vzdialených 4 km.[2] Relatívne veľká vzdialenosť oboch lokalít (3 000 km) umožňuje jednak elimináciu šumu a miestnych rušivých vplyvov, napríklad v dôsledku zemetrasení a iných otrasov a v druhom rade, ideálne v súčinnosti s ďalšími detektormi (Virgo v Taliansku), určiť z rozdielov v časoch detekcie smer v priestore z ktorého detegovaná gravitačná vlna pochádzala.[3]
Observatóriá boli financované National Science Foundation (NSF) a boli koncipované, postavené a prevádzkované univerzitami Caltech a MIT.[4][5] Zbierali dáta od roku 2002 až do 2010 ale žiadne gravitačné vlny nepozorovali.
Pokročilý projekt LIGO začal v roku 2008 s podporou NSF a s príspevkami od britskej Science and Technology Facilities Council, nemeckej Max-Planck-Gesellschaft a austrálskej Australian Research Council.[6][7] Pokročilé merania začali v roku 2015. V roku 2016 oznámila LIGO Scientific Collaboration (LSC) a Virgo, v spolupráci s viacerým univerzitami a výskumnými zariadeniami, objav gravitačných vĺn. Vedci spolupracujúci na projekte a analýza dát boli organizovaní LSC. Išlo o viac ako tisíc vedcov po celom svete[8][9][10] a 440 tisíc aktívnych užívateľov Einstein@Home (v decembri 2016).[11]
LIGO bol najväčší a najambicióznejší projekt financovaný NSF.[12]
V roku 2017 získali Rainer Weiss, Kip Thorne a Barry C. Barish Nobelovu cena za fyziku „za rozhodujúce príspevky k detektoru LIGO a pozorovanie gravitačných vĺn“.[13]
V decembri 2018 LIGO pozoroval 11 gravitačných vĺn, z ktorých 10 boli kolízie binárnych čiernych dier. Ostatná jedenásta udalosť bola kolízia dvoch neutrónových hviezd (GW170817) dňa 17. augusta 2017, ktorej optické signály zachytili aj konvenčné teleskopy. Všetkých 11 pozorovaní zachytil pokročilý projekt LIGO.[14]
Referencie
- ↑ WEISS, Rainer; BARISH, Barry C.. LIGO and the Detection of Gravitational Waves . physicstoday.scitation.org, 1999-10-01, . Dostupné online. DOI:10.1063/1.882861
- ↑ Facts . ligo.caltech.edu, . Je to ekvivalent meraniu vzdialenosti od Zeme k najbližšej hviezde s presnosťou menšou ako je šírka ľudského vlasu. (je to k Proxima Centauri na 4,0208×1013 km). Dostupné online. (po anglicky)
- ↑ WAGNER, Vladimír. Byly už konečně přímo pozorovány gravitační vlny?. OSEL.cz (Telč: Osel), 2016-02-11. Dostupné online .
- ↑ LIGO Lab Caltech MIT . ligo.caltech.edu, . Dostupné online. (po anglicky)
- ↑ LIGO MIT . space.mit.edu, . Dostupné online. (po anglicky)
- ↑ Major research project to detect gravitational waves is underway . University of Birmingham, . Dostupné online. (po anglicky)
- ↑ SHOEMAKER, David. The evolution of Advanced LIGO . LIGO Magazine, 2012, . Dostupné online. (po anglicky)
- ↑ Revolutionary Grassroots Astrophysics Project "Einstein@Home" Goes Live . aps.org, . Dostupné online. (po anglicky)
- ↑ LSC/Virgo Census . my.ligo.org, . Dostupné online. (po anglicky)
- ↑ Hunt for gravitational waves to resume after massive upgrade . Nature, 2015-09-15, . Dostupné online. (po anglicky)
- ↑ BOINCstats project statistics . boincstats.com, . Dostupné online. (po anglicky)
- ↑ Väčšie projekty v USA, napr. Fermilab, sú bežne financované United States Department of Energy
- ↑ The Nobel Prize The Nobel Prize Logo . nobelprize.org, . Dostupné online. (po anglicky)
- ↑ Phys. Rev. X 9, 031040 (2019) - GWTC-1: A Gravitational-Wave Transient Catalog of Compact Binary Mergers Observed by LIGO and Virgo during the First and Second Observing Runs online. journals.aps.org, 2019-09-04, cit. 2019-09-20. Dostupné online. DOI:10.1103/PhysRevX.9.031040
Iné projektyupraviť | upraviť zdroj
- Commons ponúka multimediálne súbory na tému LIGO
Externé odkazyupraviť | upraviť zdroj
- Byly už konečně přímo pozorovány gravitační vlny? – článok RNDr. Vladimír Wagnera, CSc. na portáli OSEL.cz
Zdrojupraviť | upraviť zdroj
Tento článok je čiastočný alebo úplný preklad článku LIGO na anglickej Wikipédii.
Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok. Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.
Antény
Chemické zdroje elektriny
Chladenie v elektrotechnike
Elektrická sústava automobilu
Elektrická trakcia
Elektrické prístroje
Elektrické súčiastky
Elektrické spotrebiče
Elektrické stroje
Čítanie (elektrotechnika)
Činný výkon
Štatistická dynamika
Živý vodič
Admitancia
Antiparalelné zapojenie
Asynchrónny motor
Blúdivý prúd
Bočník (elektrotechnika)
Diak (polovodičový prvok)
Displej s kvapalnými kryštálmi
Elektrická inštalácia
Elektrická rezonancia
Elektrická sila
Elektrická vodivosť
Elektrické zariadenie
Elektrický obvod
Elektrický zvonec
Elektroenergetika
Elektromer
Elektrometer
Elektromobil
Elektromotor
Elektromotorické napätie
Elektrotechnický náučný slovník
Elektrotechnika
Elektrotechnológia
Fázor
Faradayova klietka
Frekvencia (fyzika)
Graetzov mostík
Impedancia
Indukčnosť
Induktancia
Istič
Izolácia (elektrotechnika)
Izolant
Jadro vodiča
Jednobran
Jednosmerný prúd
Joulovo teplo
Katóda
Koaxiálny kábel
Kompenzácia účinníka
Konduktometria
Konektor (elektrotechnika)
Korónový výboj
Lanko (elektrotechnika)
Leptanie
Logické hradlo
Magnetická susceptibilita
Magnetizácia (veličina)
Merný elektrický odpor
Mobilné zariadenie
Napájací zdroj
Napäťový chránič
Napäťový násobič
Nortonova veta
Odpínač
Odpojovač
OLED
Olovený akumulátor
Paralelné zapojenie
Peltierov článok
Plošná hustota elektrického prúdu
Poistka (elektrotechnika)
Posuvný prúd
Prúdový chránič
Prenosové médium
Prieletový klystrón
Primárny elektrochemický článok
Reaktancia
Rekuperácia (dopravný prostriedok)
Relé
Reproduktorová výhybka
Rezistancia
Rozhranie (interface)
Sériové zapojenie
Seebeckov jav
Sekundárny elektrochemický článok
Settopbox
Skrat
Sonar
Spínač
Spínaný zdroj
Straty v mikropásikových vedeniach
Striedavý prúd
Stupeň ochrany krytom
Svetelná výbojka
Symetrizačný člen
Technická normalizácia
Tepelné relé
Tepelne vodivostný detektor
Termočlánok
Théveninova veta
Transformátor
Transformátor s fázovou reguláciou
Trojfázová sústava
Tuhá fáza (elektronika)
Tyratrón
Usmerňovač (elektrotechnika)
Uzemnenie
Uzol (vodiče)
Vírivý prúd
Výbojka
Varistor
Ventilátor
Vodič (elektrotechnika)
Voltov stĺp
Vstavaný systém
Zásuvka (elektrotechnika)
Zdroj (elektrotechnika)
Zisk antény
Text je dostupný za podmienok Creative
Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších
podmienok.
Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky
použitia.
www.astronomia.sk | www.biologia.sk | www.botanika.sk | www.dejiny.sk | www.economy.sk | www.elektrotechnika.sk | www.estetika.sk | www.farmakologia.sk | www.filozofia.sk | Fyzika | www.futurologia.sk | www.genetika.sk | www.chemia.sk | www.lingvistika.sk | www.politologia.sk | www.psychologia.sk | www.sexuologia.sk | www.sociologia.sk | www.veda.sk I www.zoologia.sk