A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | S | T | U | V | W | X | Y | Z | 0 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9
Oskar Klein | |
---|---|
Rodné jméno | Oskar Benjamin Klein |
Narození | 15. září 1894 Stockholm, Švédsko |
Úmrtí | 5. února 1977 (ve věku 82 let) Stockholm, Švédsko |
Místo pohřbení | Mosaic Cemetery, Northern Cemetery (59°21′30″ s. š., 18°1′32″ v. d.) |
Bydliště | Švédsko |
Alma mater | Stockholmská univerzita Kodaňská univerzita |
Povolání | fyzik, vysokoškolský učitel a teoretický fyzik |
Zaměstnavatelé | Michiganská univerzita (1923–1926) Lundská univerzita (1926–1931) Stockholmská univerzita (1930–1962) Univerzita v Leidenu (1964) |
Ocenění | Björkén Prize (1937) medaile Maxe Plancka (1959) |
Děti | Birgit Arrhenius Ernst Klein |
Rodiče | Gottlieb Klein |
Příbuzní | Ernst Klein (sourozenec) |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Oskar Benjamin Klein (15. září 1894 Stockholm – 5. února 1977 Stockholm) byl švédský teoretický fyzik.[1]
Narodil se v Dandyredu na předměstí Stockholmu vrchnímu rabínovi Stockholmu a jeho manželce. Již v mladém věku se stal studentem Stanteho Arrhenia na Nobelově institutu. Měl odcestovat za Jeanem Baptiste Perrinem do Francie, když vypukla první světová válka a on byl povolán do armády.
Od roku 1917 pracoval několik let s Nielsem Bohrem na Kodaňské univerzitě. Doktorát získal v roce 1921 na Stockholmské univerzitě. Roku 1923 získal profesuru na Michiganské univerzitě. Do Kodaně se vrátil roku 1925, potom strávil nějaký čas u Paula Ehrenfesta v Leidenu. V roce 1926 přijal pozici docenta na Lundské univerzitě a v roce 1930 přijal místo na Stockholmské univerzitě, kde působil jako profesor fyziky. Ve Stockholmu setrval až do odchodu do penze v roce 1962.
Klein je spoluautorem myšlenky, která je součástí Kaluzovy-Kleinovy teorie, že další dimenze mohou být fyzikálně reálné, ale stočené do velmi malých rozměrů. Tento nápad byl zásadní pro teorii strun a pro M teorii.
V roce 1938 navrhl model výměny bosonů jako zprostředkování výměny nábojů ve slabé interakci, několik let poté co podobný koncept předložil Hideki Jukawa. Kleinův model byl založen na lokálně izotropních kalibračních symetriích. Později se velmi úspěšnou stala kalibrační Yangova–Millsova teorie.
V roce 1959 získal medaili Maxe Plancka.
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Oskar Klein na anglické Wikipedii.
- ↑ Deser, Stanley. Oskar Klein. Physics Today. June 1977, s. 67–68. Dostupné v archivu pořízeném dne 2013-09-28. DOI 10.1063/1.3037609. Bibcode 1977PhT....30f..67D. Archivovaná kopie. www.physicstoday.org . . Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2013-09-28.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Oskar Klein na Wikimedia Commons
Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok. Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.
Antény
Chemické zdroje elektriny
Chladenie v elektrotechnike
Elektrická sústava automobilu
Elektrická trakcia
Elektrické prístroje
Elektrické súčiastky
Elektrické spotrebiče
Elektrické stroje
Čítanie (elektrotechnika)
Činný výkon
Štatistická dynamika
Živý vodič
Admitancia
Antiparalelné zapojenie
Asynchrónny motor
Blúdivý prúd
Bočník (elektrotechnika)
Diak (polovodičový prvok)
Displej s kvapalnými kryštálmi
Elektrická inštalácia
Elektrická rezonancia
Elektrická sila
Elektrická vodivosť
Elektrické zariadenie
Elektrický obvod
Elektrický zvonec
Elektroenergetika
Elektromer
Elektrometer
Elektromobil
Elektromotor
Elektromotorické napätie
Elektrotechnický náučný slovník
Elektrotechnika
Elektrotechnológia
Fázor
Faradayova klietka
Frekvencia (fyzika)
Graetzov mostík
Impedancia
Indukčnosť
Induktancia
Istič
Izolácia (elektrotechnika)
Izolant
Jadro vodiča
Jednobran
Jednosmerný prúd
Joulovo teplo
Katóda
Koaxiálny kábel
Kompenzácia účinníka
Konduktometria
Konektor (elektrotechnika)
Korónový výboj
Lanko (elektrotechnika)
Leptanie
Logické hradlo
Magnetická susceptibilita
Magnetizácia (veličina)
Merný elektrický odpor
Mobilné zariadenie
Napájací zdroj
Napäťový chránič
Napäťový násobič
Nortonova veta
Odpínač
Odpojovač
OLED
Olovený akumulátor
Paralelné zapojenie
Peltierov článok
Plošná hustota elektrického prúdu
Poistka (elektrotechnika)
Posuvný prúd
Prúdový chránič
Prenosové médium
Prieletový klystrón
Primárny elektrochemický článok
Reaktancia
Rekuperácia (dopravný prostriedok)
Relé
Reproduktorová výhybka
Rezistancia
Rozhranie (interface)
Sériové zapojenie
Seebeckov jav
Sekundárny elektrochemický článok
Settopbox
Skrat
Sonar
Spínač
Spínaný zdroj
Straty v mikropásikových vedeniach
Striedavý prúd
Stupeň ochrany krytom
Svetelná výbojka
Symetrizačný člen
Technická normalizácia
Tepelné relé
Tepelne vodivostný detektor
Termočlánok
Théveninova veta
Transformátor
Transformátor s fázovou reguláciou
Trojfázová sústava
Tuhá fáza (elektronika)
Tyratrón
Usmerňovač (elektrotechnika)
Uzemnenie
Uzol (vodiče)
Vírivý prúd
Výbojka
Varistor
Ventilátor
Vodič (elektrotechnika)
Voltov stĺp
Vstavaný systém
Zásuvka (elektrotechnika)
Zdroj (elektrotechnika)
Zisk antény
Text je dostupný za podmienok Creative
Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších
podmienok.
Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky
použitia.
www.astronomia.sk | www.biologia.sk | www.botanika.sk | www.dejiny.sk | www.economy.sk | www.elektrotechnika.sk | www.estetika.sk | www.farmakologia.sk | www.filozofia.sk | Fyzika | www.futurologia.sk | www.genetika.sk | www.chemia.sk | www.lingvistika.sk | www.politologia.sk | www.psychologia.sk | www.sexuologia.sk | www.sociologia.sk | www.veda.sk I www.zoologia.sk