Palác Thun-Hohenštejnský - Zákldné pojmy z elektrotechniky

Dům U černého lva
Základní informace
Sloh	barokní architektura
Výstavba	1741–1745
Stavebník	Michael Fissinger
Poloha
Adresa	Karmelitská 18, Praha 1, Malá Strana, Praha 1, Česko
Ulice	Karmelitská
Souřadnice	50°5′10,64″ s. š., 14°24′15,05″ v. d.
Další informace
Rejstříkové číslo památky	39435/1-807 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD)
	multimediální obsah na Commons
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Dům U Černého lva, dům U Tří zlatých ruk nebo palác Thun-Hohenštejnský je třípatrová původně barokní budova v Karmelitské ulici 379/18 na Malé Straně v Praze 1. Od druhé čtvrtiny 19. století sloužila jako šlechtická rezidence Thun-Hohenštejnům. Od roku 1964 je kulturní památkou.^[1]

Historie

V roce 1609 velkopřevor maltézských rytířů Matouš Děpolt Popel z Lobkovic prodal pozemek, na němž nyní stojí Thun-Hohenštejnský palác, Pavlu Sutterovi, který na základě privilegia císaře Matyáše z roku 1614 a se svolením velkopřevora zde postavil míčovnu. Ta více než sto let sloužila pro cvičení a rekreaci šlechtické mládeže. Roku 1741 v dražbě objekt koupil Michael Fissinger s manželkou Evou. Menší obytnou budovu nechal přestavět na třípodlažní palác, kde bylo osmnáct pokojů, čtyři kuchyně a příslušenství, na dvoře byla postavena stáj pro třináct koní, kolny pro pět vozů a studna. Roku 1758 dům zakoupil František Leopold Hanick a zřídil zde známý hostinec U Černého lva, který se časem změnil na hotel. V roce 1800 tu za své cesty po Evropě bydlel admirál Nelson s lady Hamiltonovou.^[2]

Roku 1801 nový majitel František Brunner dům přejmenoval podle jednoho z hostů na hotel U arcivévody Karla. V roce 1811 tu byl ubytován hudební skladatel Carl Maria Weber. Když sláva hotelu ustoupila, dům byl prodán Bedřichu rytíři z Lichtenfelsu a jeho choti a objekt po nějaké době začal sloužit jako obytný dům později i dalším majitelům, Gabriele hraběnce Buquoyové a Terezii svobodné paní Zesnerové. Dalším majitelem byl František Antonín Thun-Hohenštejn, který byl po nerovném sňatku vyřazen z rodového majetkového nástupnictví. Palác zůstal v rodinném majetku Thunů do roku 1945. V současné době mají v paláci sídlo různé obchodní firmy.

Vstupní portál je ozdoben vavřínem rámovanou kartuší s reliéfem stisku tří rukou a s chronogramem 1745 po stranách. Pamětní deska na budově od Emanuela Kodeta připomíná, že od roku 1841 až do roku 1852 zde vyrůstal Miroslav Tyrš.^[1]^[3]^[4]

Odkazy

Reference

↑ ^a ^b Thun - Hohensteinský palác - Památkový Katalog. pamatkovykatalog.cz . . Dostupné online.
↑ Nemovité kulturní památky hlavního města Prahy. Operativní příruční seznam ke Státnímu seznamu nemovitých kulturních památek. Praha: Pražské středisko státní památkové péče a ochrany přírody, 1976. 332 s. S. 164.
↑ LEDVINKA, Václav; MRÁZ, Bohumír, et al. Pražské paláce. 1. vyd. Praha: Akropolis, 1995. 448 s. ISBN 80-85770-23-7. S. 328–330.
↑ POCHE, Emanuel. Prahou krok za krokem. 2. vyd. Praha: Panorama, 1985. 472 s. S. 280.

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Dům U černého lva na Wikimedia Commons

Zdroj:https://cs.wikipedia.org?pojem=Palác_Thun-Hohenštejnský
Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok. Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.

[:0-1] Thun - Hohensteinský palác - Památkový Katalog. pamatkovykatalog.cz . . Dostupné online.

[2] Nemovité kulturní památky hlavního města Prahy. Operativní příruční seznam ke Státnímu seznamu nemovitých kulturních památek. Praha: Pražské středisko státní památkové péče a ochrany přírody, 1976. 332 s. S. 164.

[3] LEDVINKA, Václav; MRÁZ, Bohumír, et al. Pražské paláce. 1. vyd. Praha: Akropolis, 1995. 448 s. ISBN 80-85770-23-7. S. 328–330.

[4] POCHE, Emanuel. Prahou krok za krokem. 2. vyd. Praha: Panorama, 1985. 472 s. S. 280.

[1]

[2]

[3]

[4]