A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | S | T | U | V | W | X | Y | Z | 0 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9
Parní lokomotiva, ve starší češtině také parovůz, je nezávislé trakční kolejové vozidlo, poháněné parním strojem, které představovalo od poloviny 19. století do poloviny 20. století nejdůležitější druh hnacího vozidla (lokomotivy) na železnici.
Historie
Vývoj parní lokomotivy byl umožněn vynálezem parního stroje a jeho zdokonalením Jamesem Wattem. Vynálezu parní lokomotivy předcházely pokusy s parními vozy. První vůz, pohybující se silou páry, sestrojil francouzský důstojník N. J. Cugnot v roce 1769. První parní lokomotivu, pohybující se po kolejnicích, sestrojil Richard Trevithick v roce 1804. Nejvýznamnějším konstruktérem se ale stal George Stephenson. Konstrukcí parních lokomotiv se zabýval od roku 1814. Později sestrojil například stroj Locomotion, který dal lokomotivám jméno, a především slavnou Rocket, jež dosahovala rychlosti 50 km/h, s níž 8. září 1829 zvítězil v soutěži na trati Liverpool–Manchester (u Rainhillu). Na Rocket uplatnil principy, využívané pak po celou další dobu existence parních lokomotiv, zejména konstrukci kotle s žárovými trubkami.
V době největšího rozvoje, který nastal kolem poloviny 20. století, jezdilo ve světě téměř čtvrt miliónu parních lokomotiv, které zabezpečovaly zhruba 90 % veškeré železniční dopravy. Nejrychlejší parní lokomotiva na světě jezdila ve Velké Británii. Byla to upravená lokomotiva společnosti London and North Eastern Railway A4 – Mallard, jež při rychlostním rekordu dosáhla rychlosti 203,5 km/h. Lokomotiva PRR S1 údajně dosáhla ještě vyšší rychlosti, jízda však nebyla dokumentována.
Přes mnohá vylepšení nebyla parní lokomotiva schopna obstát ve druhé polovině 20. století v konkurenci jiných druhů lokomotiv a to především pro:
- nízkou energetickou účinnost parního stroje
- pracnost obsluhy (velká náročnost na manuální práci lokomotivních čet)
- prašnost a exhalace
- velmi pomalá akcelerace
- složitá příprava na provoz (roztápění kotlů ve výtopnách po několik hodin dopředu)
- nutnost manipulovat s velkými objemy pohonných hmot, vody a odpadu (uhlí, popel a voda) spojené s nutností vybudování speciálních zařízení drážní infrastruktury určené pouze pro tyto účely (vodovody se systémem vodáren a vodních jeřábů v každé větší železniční stanici)
- omezením maximální rychlosti (to je dáno maximální rychlostí pohybu pístů a problémy s vyvažováním oscilujících hmot hnacího mechanismu)
V Československu byla výroba ukončena roku 1958 a z pravidelného provozu ČSD byla poslední parní lokomotiva vyřazena roku 1980. Parní lokomotivy však příležitostně jezdily v pravidelném provozu až do roku 1983. Jedinou zemí s významnějším provozem parních lokomotiv je Čína (6 500 aktivních lokomotiv v roce 1996 – většina světového provozu posledních let). Ve zbytku světa jsou využívány sporadicky v místech výskytu levného uhlí (například Jižní Afrika) a jinde už jen pro turistické účely.
Konstrukce
Části lokomotivy s taženým tendrem, uspořádání 1'C1' | |
|
|
Převažujícím stavebním materiálem je ocel.
Zajímavosti
- Některé konstrukce parních lokomotiv jsou zajímavé. Například v někdejším Sovětském svazu byla vyrobena lokomotiva s hybridním pohonem s parním strojem s protiběžnými písty ve válcích. Rozjížděla se na páru, ale po dosažení určité rychlosti se přerušil přívod páry a zapnulo se vstřikovací čerpadlo nafty a dále stroj fungoval jako vznětový motor. Lokomotiva měla značnou hmotnost a mohla jezdit jen po některých tratích, protože na tratích s menší únosností se pod lokomotivou lámaly výměny.
- Ve filmu je často vidět, jak strojvůdce topičovi otvírá a zavírá dvířka kotle přesně na vhození paliva. Je to z důvodu úspory paliva – při otevření dvířek na 4 s na jednu lopatu je ztráta tepla asi 3 %. Při topení hnědým uhlím je ztráta přibližně dvojnásobná. Při přikládání nesmějí zůstávat díry v ohni. Pokud jsou díry při stěnách topeniště, vede to k prudkému ochlazování stěn kotle a následně k netěsnostem[1].
- Za 2. světové války, při nočním leteckém útoku tzv. kotlářů nebo náletu obecně, bylo přísně zakázáno otvírat dvířka kotle a přikládat, i za tu cenu, že došla pára a vlak zůstal stát. Důvodem byla záře vycházející z topeniště, která mohla navést útočící stroj na lokomotivu. Pokud došlo k zásahu vytopeného lokomotivního kotle, mohl být tlak unikající páry, případně exploze tak silná, že dokázala převrátit mnohatunovou lokomotivu.
- Za první světové války u frontové železnice, a za druhé světové války po celé okupované Evropě měly lokomotivní čety největší obavy z nočních směn, když byl měsíc v úplňku. Za měsíční noci jsou lesknoucí se koleje z letadla dobře vidět, a zrovna tak i jedoucí vlak, i když je zatemněný. Za dne letadlo viděli a měli šanci zastavit a od lokomotivy utéci. Za noci tuto šanci neměli. Když začaly dopadat střely, skočili do tendru a zalehli do uhlí, nebo vylezli ven na schůdky, pod úroveň dveří, které zavřeli a drželi se. Měli strach, že kotel dostane takový zásah, že proud vařící vody nebo přehřáté páry vnikne do budky – smrt byla pak hrozná. Nejhorší bylo, když střely prostřelily obě stěny kotle v místě topeniště. Prudký tlak přehřáté páry vyrazil do topeniště a doslova vystřelil přikládací dvířka. Do budky vrazila přehřátá pára, vařící voda a žhavé uhlí z topeniště.
Konstruktéři parních lokomotiv
- George Stephenson a Robert Stephenson – tvůrci prvních prakticky použitelných lokomotiv
- Richard Trevithick – tvůrce prvních lokomotiv
- Karl Gölsdorf – významný rakouský konstruktér
- Vojtěch Kryšpín – český konstruktér a tvůrce značení lokomotiv ČSD
- Edmund Heusinger – německý vynálezce lokomotivního rozvodu
- Anatole Mallet – vynálezce sdruženého parního stroje, konstruktér dělených lokomotiv pro horské trati a jednokolejnicové dráhy
- André Chapelon – francouzský konstruktér, jeho konstrukce představují vrchol parní éry
- Joseph Anton von Maffei – německý konstruktér, průkopník železniční dopravy v Bavorsku
- Herbert William Garratt – vynálezce garratek – lokomotiv soustavy Garratt
Parní lokomotiva v kultuře
Parní lokomotivy byly důležitou, někdy dokonce hlavní rekvizitou mnoha uměleckých děl. Připomeňme třeba film Bustera Keatona General (v Česku uváděn pod názvem Frigo na mašině), český film Železný dědek, britskou sérii lokomotiva Tomáš či knihu Pohádky o mašinkách a mnohé další.
Obrazy akademického malíře Viléma Kreibicha zobrazovaly z velké části lokomotivy. Autor též navrhl barevný design parních lokomotiv 498.0 a 498.1 Albatros.
Velkým obdivovatelem lokomotiv byl i Antonín Dvořák.
Odkazy
Reference
- ↑ LOUDA, Jaroslav; MAREŠ, Vlastimil a kol. Příručka pro strojvedoucí. Praha: Ministerstvo dopravy - Dopravní nakladatelství, 1957. Kapitola 2. Obsluha lokomotivního kotle za jízdy, s. 262–272.
Literatura
- J. Kozinka, Parní lokomotivy 1. Praha: Nadatur 1994
- B. Nosek, Výroba kolejových vozidel 1. Parní lokomotivy. Praha: SNTL 1957
- H. Palát, Parní lokomotivy ČSD: konstrukce, systém označování a atlas hlavních lokomotivních řad. Brno: Computer Press 2011
- Wilhelm Zach, Erlebnisse deutscher Lokomotivführer Cottbus 1926
Související články
Parní lokomotiva:
- Lokomotiva
- Lokomotivní parní stroj
- Lokomotivní parní kotel
- Lokomotivní rozvody
- Pojezd parní lokomotivy
- Seznam českých a slovenských parních lokomotiv
- Šoupátko pro rozvod páry
Ostatní:
- Parní stroj (historie stroje)
- Železniční dvojkolí
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu parní lokomotiva na Wikimedia Commons
- Kniha Parní lokomotiva ve Wikiknihách
- Atlas parních lokomotiv Archivováno 22. 3. 2013 na Wayback Machine.
- Atlas na parniloko.wz.cz
- Parná lokomotíva na prehriatu paru
- Jak rozjet parní lokomotivu (komentovaná galerie)
Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok. Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.
Ústavní soud České republiky
Úzkorozchodná dráha
Časová osa ruské invaze na Ukrajinu (2023)
Česká Wikipedie
Česko
Řeholnice
Špitál
Železniční trať Kostelec u Jihlavy – Slavonice
Ženeva
11. srpen
13. srpen
1523
1553
1873
1898
1923
1963
2. srpen
25. světové skautské jamboree
4. srpen
5. srpen
523
6. srpen
7. srpen
9. srpen
Akutní stav
Alexandr Viktorenko
Antropocén
Berlín
Carl Davis
Chronické onemocnění
Commons:Featured pictures/cs
Dekomunizace Ukrajiny
Donald Trump
Ekvádor
Encyklopedie
Federico Bahamontes
František Valošek
Gerard David
Gustav Stresemann
Havaj
Henri Konan Bédié
Hereze
Hlavní strana
Józef Haller de Hallenburg
Jan I. (papež)
Jižní Korea
Josef Baxa
Joseph Süß Oppenheimer
Kateřina Ronovská
Kosmodrom Vostočnyj
Kyjev
Lahaina
Lukostřelba
Luna 25
Měsíc
Marie Horáčková
Martin Povejšil
Matka vlast
Maui
Michael Servetus
Mistrovství světa ve fotbale žen 2023
Mistrovství světa v lukostřelbě
Mura (přítok Drávy)
Nápověda:Úvod
Nápověda:Úvod pro nováčky
Nápověda:Obsah
Německo
Nadace Wikimedia
Nermin Crnkić
Oddělení (geologie)
Paliativní péče
Parní lokomotiva
Petr Pavel
Plénum (soud)
Plutonium
Podbílek šupinatý
Porodní asistentka
Portál:Aktuality
Portál:Doprava
Portál:Geografie
Portál:Historie
Portál:Kultura
Portál:Lidé
Portál:Náboženství
Portál:Obsah
Portál:Příroda
Portál:Sport
Povodně ve Slovinsku 2023
Praktická sestra
Prezident Spojených států amerických
Quito
Rügensche Kleinbahn
Robbie Robertson
Robert Fremr
Rujána
Ruská invaze na Ukrajinu
Rusko
Rusko vyslalo k Měsíci sondu Luna 25
Saemangeum
Senát Parlamentu České republiky
Severní Dakota
Seznam předsedů Ústavního soudu České republiky
Sixto Rodriguez
Slovinsko
Sojuz 2#Sojuz 2.1b
Soubor:KVLY-TV Mast Tower Wide.jpg
Soubor:Lathraea squamaria kz24.jpg
Soubor:Nursing students.jpg
Soubor:Rügen asv2022-08 img27 Lauterbach Mole Bahnhof.jpg
Speciální:Kategorie
Speciální:Nové stránky
Speciální:Statistika
Special:CentralAutoLogin/start?type=1x1
Spiknutí
Spojené státy americké
Státní znak Sovětského svazu
Státní znak Ukrajiny
Ukrajina
Václav Libenský
Výmarská republika
Všeobecná sestra
Veronika Křesťanová
Volby prezidenta USA 2020
Vysílač KVLY-TV
Wiki
Wikicitáty:Hlavní strana
Wikidata:Hlavní strana
Wikimedia Česká republika
Wikislovník:Hlavní strana
Wikiverzita:Hlavní strana
Wikizprávy:Hlavní strana
William Friedkin
Zdenek Slouka
Zdravotník
Zdravotnictví
Text je dostupný za podmienok Creative
Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších
podmienok.
Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky
použitia.
www.astronomia.sk | www.biologia.sk | www.botanika.sk | www.dejiny.sk | www.economy.sk | www.elektrotechnika.sk | www.estetika.sk | www.farmakologia.sk | www.filozofia.sk | Fyzika | www.futurologia.sk | www.genetika.sk | www.chemia.sk | www.lingvistika.sk | www.politologia.sk | www.psychologia.sk | www.sexuologia.sk | www.sociologia.sk | www.veda.sk I www.zoologia.sk