A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | S | T | U | V | W | X | Y | Z | 0 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9
Planckova konstanta je jedna ze základních fyzikálních konstant. Jako fyzikální veličina má rozměr momentu hybnosti nebo akce. Planckova konstanta byla poprvé zavedena Maxem Planckem, po němž nese jméno, jako konstanta vyzařovacího zákona černého tělesa.
Základní vztahy a hodnota
Základní vztahy
Planckova konstanta, značená h, vystupuje kromě vyzařovacího zákona černého tělesa např. v důležitých vztazích mezi energií E a frekvencí f fotonu:
a mezi hybností p částice a vlnovou délkou λ její De Broglieovy vlny:
- .
Tyto vztahy kvantitativně spojují vlnové a částicové vlastnosti hmoty (viz též Dualita částice a vlnění).
Hodnota v SI
Hodnota Planckovy konstanty v jednotkách SI je od 20. května 2019 stanovena jako konstanta s hodnotou
- (přesně);[1]
resp. je-li vyjádřena v elektronvoltech na hertz:
- (přesně).[1]
Tato hodnota byla zavedena v souvislosti s redefinicí kilogramu.
Do tohoto data měla Planckova konstanta (CODATA 2014) experimentálně zjištěnou hodnotu:[2]
(nepřesnost stanovení je vyjádřena v závorce standardní odchylkou v řádu poslední platné číslice).[3]
V elektronvoltsekundách pak:[4]
Redukovaná Planckova konstanta
Často se také používá tzv. redukovaná hodnota Planckovy konstanty někdy nazývaná Diracova konstanta,[5] jež se značí ℏ a je definovaná vztahem
- .
Základní vztahy
Redukovaná Planckova konstanta vystupuje v kvantové mechanice např. ve vztazích částicově-vlnového dualismu mezi energií E a úhlovou frekvencí ω resp. mezi hybností částice a vlnovým vektorem :
- resp.
nebo jako imaginární část komutátoru operátorů dvou základních kanonických veličin – délky a hybnosti:
- ;
z tohoto vztahu plyne známá Heisenbergova relace neurčitosti.
Hodnota v SI
V jednotkách SI je po jejich redefinici od r. 2019 její hodnota pevně stanovenou konstantou:[1]
- (přesně).
V elektronvoltsekundách pak:[1]
- (přesně).
Ve většině variant soustavy přirozených jednotek má číselnou hodnotu 1.
Měření
Nejpřesnější způsob měření Planckovy konstanty na počátku 21. století představovaly wattové váhy, které porovnávají tíhu tělesa s magnetickou silou[6]. K měření elektrických veličin se přitom využívá Josephsonův jev a kvantový Hallův jev, což umožňuje dát hmotnost do přímého vztahu s Planckovou konstantou. Když Mezinárodní úřad pro míry a váhy uvažoval změnit definici kilogramu, jednou z možností bylo právě stanovení přesné hodnoty Planckovy konstanty [7][8]. K zavedení této definice došlo v roce 2019. Její hodnotu pak již není třeba měřit a wattové váhy slouží pro přesnou realizaci prototypu kilogramu.
Použití
Planckova konstanta se hojně vyskytuje v kvantové mechanice, a to už v Schrödingerově rovnici (časové: ), při přepočtu vlnové délky fotonu na jeho energii s využitím rychlosti světla (), hybnosti na vlnový vektor (). Dále je výsledkem celé řady komutačních relací mezi kvantově-mechanickými operátory, velikosti spinu a jeho jednotlivých složek.
Historie
Konstantu poprvé uvedl Max Planck (tehdy pod označením b) v květnu 1899 ve svém referátu „Über irreversible Strahlungsvorgänge“ pro Královskou Pruskou akademii věd[9] a uvedl i její hodnotu[10]. V tomto referátu také naznačil myšlenku přirozené soustavy jednotek (Planckovy jednotky)[10], ve kterých by byla číselná hodnota konstanty jednotková.
Odkazy
Reference
- ↑ a b c d Fundamental Physical Constants; 2018 CODATA recommended values. NIST, květen 2019. Dostupné online, PDF (anglicky)
- ↑ Adjustace konstant CODATA 2014. Dostupné online. NIST, 2014 (anglicky)
- ↑ Standard Uncertainty and Relative Standard Uncertainty
- ↑ Adjustace konstant CODATA 2014. Dostupné online. NIST, 2014 (anglicky)
- ↑ Norma ISO 31-9 ani její česká varianta ČSN ISO 31-9 název Diracova konstanta neuvádí, používá se však zřejmě kvůli nezaměnitelnosti s názvem Planckova konstanta.
- ↑ Archivovaná kopie. www.eeel.nist.gov . . Dostupné v archivu pořízeném dne 2008-09-16.
- ↑ http://www.iupac.org/publications/ci/2005/2705/3_mills.html
- ↑ Archivovaná kopie. www.nist.gov . . Dostupné v archivu pořízeném dne 2008-07-02.
- ↑ Archivovaná kopie. bibliothek.bbaw.de . . Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2015-07-17.
- ↑ a b Archivovaná kopie. bibliothek.bbaw.de . . Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2016-04-22.
Literatura
- Z. Horák, F. Krupka, Fyzika, 3. vydání. SNTL / Alfa, Praha 1981
- Beiser Arthur : Úvod do moderní fyziky (překlad z angličtiny). Academia, Praha 1978
- Úlehla Ivan, Suk Michal, Trka Zbyšek : Atomy, jádra, částice. Academia, Praha 1990. ISBN 80-200-0135-2
- ČSN ISO 31-9
Externí odkazyeditovat | editovat zdroj
- Aktuální hodnoty fyzikálních konstant podle poslední adjustace
- Václav Kaizr: Měření Planckovy konstanty
Související článkyeditovat | editovat zdroj
Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok. Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.
Antény
Chemické zdroje elektriny
Chladenie v elektrotechnike
Elektrická sústava automobilu
Elektrická trakcia
Elektrické prístroje
Elektrické súčiastky
Elektrické spotrebiče
Elektrické stroje
Čítanie (elektrotechnika)
Činný výkon
Štatistická dynamika
Živý vodič
Admitancia
Antiparalelné zapojenie
Asynchrónny motor
Blúdivý prúd
Bočník (elektrotechnika)
Diak (polovodičový prvok)
Displej s kvapalnými kryštálmi
Elektrická inštalácia
Elektrická rezonancia
Elektrická sila
Elektrická vodivosť
Elektrické zariadenie
Elektrický obvod
Elektrický zvonec
Elektroenergetika
Elektromer
Elektrometer
Elektromobil
Elektromotor
Elektromotorické napätie
Elektrotechnický náučný slovník
Elektrotechnika
Elektrotechnológia
Fázor
Faradayova klietka
Frekvencia (fyzika)
Graetzov mostík
Impedancia
Indukčnosť
Induktancia
Istič
Izolácia (elektrotechnika)
Izolant
Jadro vodiča
Jednobran
Jednosmerný prúd
Joulovo teplo
Katóda
Koaxiálny kábel
Kompenzácia účinníka
Konduktometria
Konektor (elektrotechnika)
Korónový výboj
Lanko (elektrotechnika)
Leptanie
Logické hradlo
Magnetická susceptibilita
Magnetizácia (veličina)
Merný elektrický odpor
Mobilné zariadenie
Napájací zdroj
Napäťový chránič
Napäťový násobič
Nortonova veta
Odpínač
Odpojovač
OLED
Olovený akumulátor
Paralelné zapojenie
Peltierov článok
Plošná hustota elektrického prúdu
Poistka (elektrotechnika)
Posuvný prúd
Prúdový chránič
Prenosové médium
Prieletový klystrón
Primárny elektrochemický článok
Reaktancia
Rekuperácia (dopravný prostriedok)
Relé
Reproduktorová výhybka
Rezistancia
Rozhranie (interface)
Sériové zapojenie
Seebeckov jav
Sekundárny elektrochemický článok
Settopbox
Skrat
Sonar
Spínač
Spínaný zdroj
Straty v mikropásikových vedeniach
Striedavý prúd
Stupeň ochrany krytom
Svetelná výbojka
Symetrizačný člen
Technická normalizácia
Tepelné relé
Tepelne vodivostný detektor
Termočlánok
Théveninova veta
Transformátor
Transformátor s fázovou reguláciou
Trojfázová sústava
Tuhá fáza (elektronika)
Tyratrón
Usmerňovač (elektrotechnika)
Uzemnenie
Uzol (vodiče)
Vírivý prúd
Výbojka
Varistor
Ventilátor
Vodič (elektrotechnika)
Voltov stĺp
Vstavaný systém
Zásuvka (elektrotechnika)
Zdroj (elektrotechnika)
Zisk antény
Text je dostupný za podmienok Creative
Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších
podmienok.
Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky
použitia.
www.astronomia.sk | www.biologia.sk | www.botanika.sk | www.dejiny.sk | www.economy.sk | www.elektrotechnika.sk | www.estetika.sk | www.farmakologia.sk | www.filozofia.sk | Fyzika | www.futurologia.sk | www.genetika.sk | www.chemia.sk | www.lingvistika.sk | www.politologia.sk | www.psychologia.sk | www.sexuologia.sk | www.sociologia.sk | www.veda.sk I www.zoologia.sk