A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | S | T | U | V | W | X | Y | Z | 0 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9
Plzeň hlavní nádraží | |
---|---|
Pohled na výpravní budovu v roce 2019 | |
Stát | Česko |
Kraj | Plzeňský |
Město | Plzeň |
Ulice | Nádražní |
Souřadnice | 49°44′37″ s. š., 13°23′17″ v. d. |
Plzeň hlavní nádraží | |
Provozovatel dráhy | Správa železnic |
Kód stanice | 732750[1] |
Tratě | Praha–Plzeň, Plzeň–Cheb, Plzeň – Železná Ruda-Alžbětín, Plzeň – České Budějovice, Plzeň – Furth im Wald, Plzeň–Žatec |
Nadmořská výška | 325[2] m n. m. |
V provozu od | 1862 |
Dopravní koleje | 11 (lobezské + čekací koleje), 16 (seřaďovací nádraží), 26 (osobní nádraží)[3] |
Nástupiště (nástupní hrany) | 6 (12) |
Prodej jízdenek | |
Návazná doprava | MHD v přednádražním prostoru, zastávka linkových autobusů. |
Poznámky | Výpravní budova i s okolím byla 15. května roku 2000 vyhlášena kulturní památkou.[4] |
Služby ve stanici | |
Kód památky | 50202/4-5194 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
Obrázky, zvuky či videa na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Plzeň hlavní nádraží je centrální železniční stanice v Plzni. Zprovozněna byla v roce 1862, kdy byla uvedena do provozu část České západní dráhy z Prahy do Plzně. Stanice je elektrizovaná, výpravní budova je majetkem České republiky.[5] Areál plzeňského hlavního nádraží je zapsaný v Ústředním seznamu kulturních památek ČR.[6]
Název
Nádraží několikrát změnilo jméno. V době svého vzniku bylo někdy označováno jako centrální nádraží, po dobu první republiky se používal název Plzeň hlavní nádraží. V roce 1949 bylo nádraží přejmenováno na Plzeň Gottwaldovo nádraží na počest prvního komunistického prezidenta Klementa Gottwalda. V roce 1971 byl před výpravní budovou odhalen pomník Klementa Gottwalda, ten byl ale po roce 1989 odstraněn. Po sametové revoluci se nádraží opět vrátilo k názvu Plzeň hlavní nádraží.
Výpravní budova
Výpravní budova hlavního nádraží | |
---|---|
Hlavní průčelí výpravní budovy | |
Účel stavby | |
nádraží | |
Základní informace | |
Sloh | secese |
Architekt | Rudolf Štech |
Výstavba | 1898–1908 |
Současný majitel | Česká republika |
Poloha | |
Adresa | Nádražní 9, Plzeň, Česko |
Ulice | Nádražní |
Nadmořská výška | 325 m |
Další informace | |
Rejstříkové číslo památky | 50202/4-5194 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Současná výpravní budova plzeňského hlavního nádraží byla slavnostně otevřena v roce 1907. Budova byla postavena v neorenesančním a secesním slohu (secese patrná zejména na štukové výzdobě a kovových prvcích) podle návrhu architekta Rudolfa Štecha, který se podílel i na financování stavby. Přitom se však významně zadlužil a nevida východiska z tíživé situace se 2. ledna 1908 oběsil.[7]
Nádraží je koncipováno jako tzv. ostrovní, tj. výpravní budova je umístěna mezi kolejišti, která jsou vedena na vysokých náspech. Některé z kolejí byly navrženy jako železniční vlečky do plzeňských průmyslových podniků (Škodovy závody, pivovar).[8]
Budova těžce utrpěla spojeneckým bombardováním na jaře 1945, kdy v noci ze 16. na 17. dubna zaútočily na Plzeň britské bombardéry. Když jedna z bomb zasáhla jihozápadní roh kopule výpravní budovy, celá kopule se výbuchem nadzdvihla a posunula o 15 cm. Poškozeno bylo i mnoho dalších nosných částí budovy. Po druhé světové válce se zvažovala i kompletní demolice poničené budovy. Kopuli nakonec opravila skupina 15 mostařů Škodových závodů, kteří pomocí hydrauliky vrátili kopuli zpět na její místo (opravovali ji ve svém volném čase). Celá budova byla poté rekonstruována do původní podoby.
V 50. letech 20. století byly v hale instalovány sochy hutníka a posunovače, které se zachovaly až do současnosti. V letech 2011–2012 proběhla velká rekonstrukce interiérů výpravní budovy, na to navázala rekonstrukce nástupišť a okolí budovy.[9]
V roce 2014 byl dokončen spojovací podchod nástupišť směrem k pivovaru.
Budova i s okolím byla 15. května 2000 vyhlášena kulturní památkou. Památkově chráněná je především samotná výpravní budova, ale i zastřešení nástupišť, terasy před hlavním průčelím, náměstíčko před budovou (zde stojí památník československým legionářům s plaketou T. G. Masaryka) a opěrné zdi směrem k viaduktům.[4] Budova je charakteristická také svou velkolepou kopulí, která sahá do výšky 40 m.
Dne 9. prosince 2018 se slavnostně otevřel nový autobusový terminál u hlavního vlakového nádraží v Šumavské ulici, který disponuje deseti autobusovými stanovišti a jednou provozní budovou s veřejnými toaletami. Projekt stavby byl spolufinancován z fondů Evropské unie a Ministerstva pro místní rozvoj České republiky. Terminál je v délce 134 metrů zastřešen. Nově vzniklá autobusová stání jsou bezbariérově spojena s železniční stanicí.[10][11]
Od května 2021 probíhá celková rekonstrukce výpravní budova, jež se nese v myšlence více propojit nádraží s městem.[12]
Železniční uzel
Plzeňské hlavní nádraží je klíčovou součástí plzeňského železničního uzlu, vychází odtud železniční tratě : Praha–Plzeň, Plzeň – Klatovy – Železná Ruda, Plzeň – Furth im Wald, Plzeň–Cheb a Plzeň–Žatec. Trať Praha–Plzeň–Cheb je součástí budovaného III. železničního koridoru, tedy páteřní trati uzpůsobené pro rychlosti až 160 km/h. Na území města se nachází též železniční stanice a zastávky Plzeň-Křimice, Plzeň-Orlík, Plzeň-Doubravka, Plzeň-Jižní Předměstí, Plzeň-Slovany, Plzeň-Bolevec, Plzeň-Bílá Hora, Plzeň-Doudlevce, Plzeň-Koterov, Plzeň-Skvrňany, Plzeň-Zadní Skvrňany, Plzeň zastávka a Plzeň-Valcha.
Reference
- ↑ Hledání v seznamu žel.stanic - nákladní doprava. SŽDC a O11 GŘ ČD . 15-10-2013, rev. 15-10-2013 . Dostupné v archivu pořízeném dne 04-03-2016.
- ↑ Nadmořské výšky železničních stanic a zastávek. www.provoz.szdc.cz . 13-10-2013, rev. 13-10-2013 . Dostupné online.
- ↑ Staniční řád železniční stanice Plzeň hl. n.. www.iwan.eu07.pl . 5-10-2013, rev. 5-10-2013 . Dostupné online.
- ↑ a b Ústřední seznam kulturních památek České republiky . Praha: Národní památkový ústav . Identifikátor záznamu 163433 : Železniční stanice - hlavní nádraží, z toho jen: výpravní budova včetně podchodů pro pěší, příčná ocelová hala, severní viadukt, plocha přednádražního náměstí, zastřešení nástupišť, atd. viz spis. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ .
- ↑ Nahlížení do katastru nemovitostí, Plzeň, Nádražní 9
- ↑ Areál: Železniční stanice Plzeň - hlavní nádraží . Praha: Národní památkový ústav . Dostupné online.
- ↑ Životopis Rudolfa Štecha na www.artarchiv.cz
- ↑ MALIVÁNKOVÁ WASKOVÁ, Marie. Příběhy plzeňských domů I.. Plzeň: Starý most, 2012. ISBN 978-80-87338-21-6. Kapitola Hlavní nádraží.
- ↑ Zpráva o rekonstrukci na stránkách Národního památkového ústavu. www.npu.cz . . Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2013-10-04.
- ↑ Útvar koordinace evropských fondů města Plzně . 2019-03-01 . Dostupné online.
- ↑ VESELÁ, Dana. Terminál Šumavská: devět autobusových stanovišť. Plzeňský deník . 2018-11-7 . Dostupné online.
- ↑ KRIEGEROVÁ, Eva. Plzeňské hlavní nádraží prochází rekonstrukcí. Plzen.eu . Město Plzeň, 2022-10-17 . Dostupné online.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Plzeň hlavní nádraží na Wikimedia Commons
Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok. Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.
Antény
Chemické zdroje elektriny
Chladenie v elektrotechnike
Elektrická sústava automobilu
Elektrická trakcia
Elektrické prístroje
Elektrické súčiastky
Elektrické spotrebiče
Elektrické stroje
Čítanie (elektrotechnika)
Činný výkon
Štatistická dynamika
Živý vodič
Admitancia
Antiparalelné zapojenie
Asynchrónny motor
Blúdivý prúd
Bočník (elektrotechnika)
Diak (polovodičový prvok)
Displej s kvapalnými kryštálmi
Elektrická inštalácia
Elektrická rezonancia
Elektrická sila
Elektrická vodivosť
Elektrické zariadenie
Elektrický obvod
Elektrický zvonec
Elektroenergetika
Elektromer
Elektrometer
Elektromobil
Elektromotor
Elektromotorické napätie
Elektrotechnický náučný slovník
Elektrotechnika
Elektrotechnológia
Fázor
Faradayova klietka
Frekvencia (fyzika)
Graetzov mostík
Impedancia
Indukčnosť
Induktancia
Istič
Izolácia (elektrotechnika)
Izolant
Jadro vodiča
Jednobran
Jednosmerný prúd
Joulovo teplo
Katóda
Koaxiálny kábel
Kompenzácia účinníka
Konduktometria
Konektor (elektrotechnika)
Korónový výboj
Lanko (elektrotechnika)
Leptanie
Logické hradlo
Magnetická susceptibilita
Magnetizácia (veličina)
Merný elektrický odpor
Mobilné zariadenie
Napájací zdroj
Napäťový chránič
Napäťový násobič
Nortonova veta
Odpínač
Odpojovač
OLED
Olovený akumulátor
Paralelné zapojenie
Peltierov článok
Plošná hustota elektrického prúdu
Poistka (elektrotechnika)
Posuvný prúd
Prúdový chránič
Prenosové médium
Prieletový klystrón
Primárny elektrochemický článok
Reaktancia
Rekuperácia (dopravný prostriedok)
Relé
Reproduktorová výhybka
Rezistancia
Rozhranie (interface)
Sériové zapojenie
Seebeckov jav
Sekundárny elektrochemický článok
Settopbox
Skrat
Sonar
Spínač
Spínaný zdroj
Straty v mikropásikových vedeniach
Striedavý prúd
Stupeň ochrany krytom
Svetelná výbojka
Symetrizačný člen
Technická normalizácia
Tepelné relé
Tepelne vodivostný detektor
Termočlánok
Théveninova veta
Transformátor
Transformátor s fázovou reguláciou
Trojfázová sústava
Tuhá fáza (elektronika)
Tyratrón
Usmerňovač (elektrotechnika)
Uzemnenie
Uzol (vodiče)
Vírivý prúd
Výbojka
Varistor
Ventilátor
Vodič (elektrotechnika)
Voltov stĺp
Vstavaný systém
Zásuvka (elektrotechnika)
Zdroj (elektrotechnika)
Zisk antény
Text je dostupný za podmienok Creative
Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších
podmienok.
Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky
použitia.
www.astronomia.sk | www.biologia.sk | www.botanika.sk | www.dejiny.sk | www.economy.sk | www.elektrotechnika.sk | www.estetika.sk | www.farmakologia.sk | www.filozofia.sk | Fyzika | www.futurologia.sk | www.genetika.sk | www.chemia.sk | www.lingvistika.sk | www.politologia.sk | www.psychologia.sk | www.sexuologia.sk | www.sociologia.sk | www.veda.sk I www.zoologia.sk