A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | S | T | U | V | W | X | Y | Z | 0 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9
Rodina písiem/písem/písma (z angl. script family) alebo okruh písiem/písem/písma (z nem. Schriftenkreis) je zoskupenie jednotlivých písem (písmových systémov) podľa príbuznosti inej než príbuznosti založenej na type písma, teda najmä podľa geografickej a/alebo genealogickej príbuznosti a/alebo podľa podobného výzoru znakov.[1]
Technická poznámka: V texte pod prvými dvoma nadpismi tohto článku odrážka znamená "patrí pod", v texte pod posledným nadpisom odrážka naopak znamená "vyvinulo sa z".
Z geografického hľadiska
Napríklad delenie podľa Scriptscource [2]:
- africké písma - písma autochtónneho afrického pôvodu (aj ak sú ovplyvnené arabským písmom), napr. etiópske písmo, vajské písmo, tifinag
- americké písma - písma vynájdené Indiánmi a domorodými obyvateľmi Karibiku, napr. čerokézske písmo, zjednotené kanadské aborigénne slabičné písmo, mayské hieroglyfy
- centrálnoázijské písma - písma zo srdca Ázie (na rozdiel o semitských písem, indických písem a čínskych písem), napr. tibetské písmo, mongolské písmo
- východoázijské písma - písma, ktoré sú dedičmi starého čínskeho písma alebo sú vo Východnej Ázii jedinečné, napr. japonské písmo, kórejské písmo, loloské písmo
- európske písma - písma Európy, najmä tie, ktoré sú odvodené od starogréckeho a nesemitských mediteránnych písomných systémov, ale aj jedinečné systémy, napr. latinské písmo, cyrilské písmo, runy
- indické písma - písma indického subkontinentu, ktoré spravidla pochádzajú z alebo sú ovplyvnené písmom bráhmí, napr. dévanágarí, telugské písmo, bengálske písmo
- juhovýchodoázijské písma - písma vyvinuté v Mjanmarsku, Thajsku, Laose, Kambodži a Vietname, napr. thajské písmo, khmérske písmo
- ostrovné juhovýchodoázijské písma - písma Indonézie a Filipín (aj keď majú vzdialený pôvod v bráhmí), napr. batacké písmo, balijské písmo, tagalské písmo
- stredovýchodné písma - písma pochádzajúce z regiónu medzi východným Stredomorím a Indiou, napr. arabské písmo, hebrejské písmo
- pacifické písma - písma pochádzajúce na jednom z približne 25 000 ostrovov ležiacich južne od obratníka raka v Tichom oceáne (Melanézia, Mikronézia, Polynézia), napr. rongorongo (písmo Veľkonočného ostrova)
- umelé písma - písma vytvorené na vedecké, technické alebo fiktívne použitie, napr. Braillovo písmo, tengwar, shavian
- písma na zápis posunkového jazyka - napr. SignWriting, Stokova notácia
- iné - napr. matematická notácia, kód pre sprievodné písmo
Z geografického a vývojového hľadiska
Ako príklad uvádzame delenie podľa knihy Krupa, Genzor: Písma sveta 1989.
Nesledujúci prehľad je zostavený podľa textovej časti knihy (plus podľa schémy „západosemitské jazyky“ napísanej autormi). Kniha okrem toho uvádza schémy vývoja písiem prebraté od druhých autorov:
- najprv uvádza schému podľa Gelba (pozri tu nižšie)
- v ďalšej časti knihy uvádza (prakticky ako alternatívu ku Gelbovej schéme a k textovej časti knihy):
- v zásade schémy podľa Istrina (pozri tu nižšie) prebraté len s drobnými odchýlkami
- schémy pre vývoj písiem pochádzajúcich z aramejskej a gréckej abecedy sú však prebraté z Boľšoj sovetskej enciklopedie 1979 (pri schéme písem pochádzajúcich z gréckej abecedy text omylom tvrdí, že pochádza z Istrina).
Poznámky:
- Značka A, B atď. (okrem pri krétskom písme) je dolu použitá ako pomocná na rozlíšenie rovnakých názvov s rôznym významom.
- V okrúhlych zátvorkách sú synonymá
- V hranatých zátvorkách sú poznámky neuvedené v pôvodnom texte.
Autori písma delia na niekoľko okruhov:
Mezopotámsko-maloázijský okruh
- sumersko-babylonské písmo
- maloázijské klinové písma
- eblitské klinové písmo
- médske klinové písmo
- staroperzské klinové písmo
- ugaritské klinové písmo
- elamské písmo:
- protoelamské písmo
- piktografický variant
- lineárny variant
- elamské klinové písmo
- protoelamské písmo
- luvijské hieroglyfické písmo (chetitské hieroglyfické písmo)
Egyptský okruh
- egyptské písmo:
- egyptské hieroglyfické písmo
- egyptské hieratické písmo
- egyptské démotické písmo
- koptské písmo – vzniklo z egyptského démotického a gréckeho písma
- meroejské písmo (staronúbijské písmo)
- núbijské písmo
Egejský okruh (egejské písma)
- (staro)krétske písma
- cyperské písmo
Západosemitský okruh (západosemitské písma)/písmo v širšom zmysle)
- rané západosemitské písmo (ranosemitské písmo, prasemitské písmo)
- rané západosemitské písma (ranosemitské písma A)
- protosinajské písmo
- protopalestínske písmo
- nápisy z Kahúnu, osady Balu’a, Byblosu ((=?)protobybloské pseudohieroglyfické písmo), Lakíša a Bét-Šeméša
- bybloské abecedné písmo – z neho vzniklo podľa Gelba to, čo sa tu označuje ako severosemitské a juhosemitské písma
- (ugaritské písmo)
- severosemitské písma (ranosemitské písma B)
- okruh/vetva fenického písma
- fenické písmo
- iberské písmo
- líbyjské písmo (numidské písmo)
- tifinag
- turdetské písmo (andalúzske písmo) – písmostarovekého Tartessu
- písma grécko-latinského okruhu – pozri ďalej
- okruh/vetva kanaanskeho písma (starohebrejského písma)
- okruh/vetva aramejského písma
- aramejské písmo
- židovská vetva (hebrejské písmo)
- hebrejské kvadrátne písmo
- rabínské písmo (raší)
- poľsko-nemecká kurzíva hebrejského písma
- iné kurzívy hebrejského písma
- novohebrejské písmo
- palmýrske písmo
- sýrsko-nestoriánska vetva (sýrske písmo v širšom zmysle)
- (rano)sýrske písmo
- estrangelo
- jakobitské písmo (sertó, západné sýrske písmo) – vrátane sýrsko-palestínskeho písma (jeruzalemské písmo, melkitská unciála)
- nestoriánska vetva (východné sýrske písmo)
- mandejské písmo
- nabatejsko-sinajsko-arabská vetva
- nabatejské písmo
- novosinajské písmo
- arabské písmo – vrátane perzského variantu, afganského variantu, malajského variantu atď.
- kúfske písmo (kúfí) – vrátane maghríbí (maghríbsky variant arab. písma)
- neschí
- moderné arabské písmo
- stredoázijský okruh – pozri ďalej
- indické písma a iné – pozri ďalej
- kaukazské písma – pozri ďalej
- okruh/vetva fenického písma
- juhosemitské písma
- prajuhosemitské písmo – sporné (možno vôbec neexistovalo, možno je tototožné s protosinajským písmom)
- juhoarabské písma
- sabejské písmo (minejsko-sabejské písmo) – podľa niektorých názorov je toto pôvodné písmo všetkých juhosemitských písiem
- etiópske písmo
- severoarabské písma/písmo
- thamudské písmo (protoarabské písmo)
- východný štýl – nápisy z Nedždu
- západný štýl – nápisy zo severného Hidžázu
- dedansko-lihjanské písmo – vrátane novodedanských nápisov
- safatenské písmo
- thamudsko-safatenské písmo
- safatenské písmo v užšom zmysle
- thamudské písmo (protoarabské písmo)
Stredoázijský okruh
- iránske písma
- pahlaví
- avestské písmo
- indická skupina
- perzská skupina
- manichejské písmo
- sogdské písmo
- ujgurské písmo
- skupina mongolského písma
- mongolské písmo v užšom zmysle
- pagva – písmo, ktorého autorom je hP'ags-pa
- mongolské písmo v najužšom zmysle
- kalmycké písmo
- buriatske písmo
- mongolské písmo v užšom zmysle
- mandžuské písmo
- mandžuské kvadrátne písmo
- staroturecké písmo (orchonsko-jenisejské písmo, turecké runové písmo)
- staromaďarské písmo
- jezidské písmo
- baltské písmo (baltí)
Indický okruh
- protoindické písmo – t.j. Harappa atď.
- staršie indické písma
- severoindické písma
- písmo kšatrapov
- písmo kušánovských panovníkov
- guptovské písmo
- západoguptovský variant
- východoguptovský variant
- tocharské písmo (stredoázijské šikmé guptovské písmo)
- sakské písmo (stredoázijské kurzívne písmo)
- skupina tibetského písma
- siddhamátriká – vrátane kutilského variantu
- nágarí – vrátane nandi nágarí
- dévanágarí
- východný variant
- západný variant
- šáradá
- skupina písma tákrí
- landá (banijá)
- gurmukhí
- skupina bengálskeho písma
- skupina písma kaithí
- mahádžaní
- bálbódhí – vrátane módí
- juhoindické písma
- písmo kšaharátskej dynastie z Málvy a Gudžarátu
- archaizujúce písmo západného Dekkánu, Kónkanu a Amarávatí
- neskoršie písmo panovníkov Ándhry z toho istého regiónu
- ornamentálne písmo z toho istého regiónu s výraznejšími južnými črtami
- písmo prákritských nápisov pallavského kráľa Šikaskandavarmana z Kánčí
- skupina kannadského písma
- neskorokalingské písmo
- grantha
- grantha v užšom zmysle
- grantha raného obdobia - nápisy na medi a pallavské nápisy
- grantha stredného obdobia - rýchlopis
- grantha prechodného obdobia – obmena predchádzajúcich dvoch typov
- východná vetva granthy
- okrúhly duktus
- hranatý duktus
- malajálamské písmo (tulusko-malajálamské písmo, pôvodne: západná vetva granthy)
- starobylá odnož – písmo Tuluov
- malabárska odnož
- grantha v užšom zmysle
- tamilské písmo
- vatteluttu
- sauráštrí
- skupina sinhalského písma
- skupina maledivského písma
- sýrsko-malabárske písmo
- juhovýchodné písma (písma v juhovýchodnej Ázii)
- čamské písmo
- khmérske písmo
- monské písmo
- barmské písmo
- šanské písmo
- okrúhly variant
- hranatý variant
- písmo národa Lü
- písmo jazyka Piu
- thajské písma
- protothajské písmo
- laoské písmo
- ahomské písmo
- siamské písmo – písmo dnešného Thajska
- písma ostrovnej juhovýchodnej Ázie
- jávske písmo
- balijské písmo
- sumatranské písma/písmo
- písma na juhu ostrova Sulawesi
- filipínske písma
Grécko-latinský okruh
- grécke písmo
- archaické grécke písma – najstaršie nápisy z Théry, Mélu a Kréty
- západogrécke písma
- písma západného pobrežia Malej Ázie (iónska čiže milétska abeceda), východných egejských ostrovov a severovýchodného Peloponézu (Argos, Korint, Megara a i.), neskôr aj písma iónských kolónií v Iónskom mori a na Sicílii
- abecedy severozápadných Kyklád, ako aj písmo starších nápisov z Atiky (Atény, Salamis – atická abeceda) a Aigíny
- východogrécke písma - abecedy na Peloponéze (Lakónia, Arkádia, Élis), v Boiótii, na Euboii, vo Fókide, v Tesálii, ako aj v neiónskych kolóniách na Sicílii a v južnej Itálii.
- klasické grécke písmo (iónsko-atická abeceda, milétska abeceda)
- grécke písmo helenistického a rímskeho obdobia
- byzantské grécke písmo
- novogrécke písmo
- maloázijské písma – t.j. západogrécke písmo používané negréckymi národmi Malej Ázie
- gótske písmo
- koptské písmo– vzniklo z egyptského démotického a gréckeho písma
- hlaholské písmo
- cyrilské písmo
- staršia fáza
- ruské cyrilské písmo (ruská azbuka) – od 12. stor.
- rumunské cyrilské písmo
- ukrajinské cyrilské písmo
- bieloruské cyrilské písmo
- srbské cyrilské písmo
- bulharské cyrilské písmo
- macedónske cyrilské písmo
- mongolské cyrilské písmo
- ostatné písma národov ZSSR okrem Arménska, Gruzínska, Lotyšska, Litvy, Estónska a Karelov
- italické písma
- etruské písmo
- starší variant
- neskorší variant
- umbrijsko-oskické písma
- alpské písma
- jadranské písma
- mesapské písmo
- abeceda z Novilary
- predsabellské písmo
- sikulské písmo – t.j. na Sicílii
- faliské písmo
- etruské písmo
- latinské písmo –iné delenie je podľa jazykov na francúzske latinské písmo, anglické latinské písmo atď (existovali aj pokusy zaviesť latinské písmo v Číne – napr. už v 17. storočí a ďalej písma kuo ju luo ma c' a la ting chua sin wen e' začiatkom 20. storočia, dodnes sa používa pchin-jin c’mu)
- rímska kapitála (rímske kapitálne písmo)
- rímska unciála
- rímska polounciála
- mladšia rímska kurzíva
- (tzv.) národné písma
- vizigótske písmo – v Španielsku
- talianske písma
- langobarské písmo – stará talianska kurzíva
- montecassinsko-beneventské písmo – v montecassinskom kláštore
- kuriálne písmo – písmo pápežských listín
- merovejské písmo – v kancelárii Merovingovcov a prvých Karolovcov
- inzulárne písmo (ostrovné písmo, írsko-anglosaské písmo)
- karolínska minuskula (Karolína)
- gotické písmo
- humanistické písmo (renesančné písmo, humanistika)
- novogotické písmo
- moderné kurzívne latinské písmo (latinka, latinkové písmo/písma, okrúhle písma); delí sa na rody:
- germánsko-keltské písma
- (germánske) runové písmo (futhark)
- oghamové písmo
Kaukazský okruh
Ďalekovýchodný okruh
- čínske písmo
- predstupne – šnúrové mnemotechnické pomôcky, predmetné písmo a pod.
- čínske (prevažne len) logografické písmo nápisov na zvieracích kostiach a korytnačine
- čínske logofonetické písmo z konca šangskej dynastie a z obdobia dynastie Západných Čou
- čínske písmo vykazujúce veľkú variabilitu (najmä) za dynastie Východných Čou
- ta čuan (veľké pečatné písmo) – vrátane štýlu čou-wen
- siao čuan (malé pečatné písmo)
- li-šu (úradnícke písmo)
- kchaj-šu (vzorové písmo)
- cchao-šu (trávové písmo)
- sing-šu (bežné písmo)
- písmo, ktoré zostavil Wang Čao
- národná abeceda (ču jin c’mu)
- písma národností v južnej a severnej Číne:
- vietnamská adaptácia čínskeho písma
- japonské písmo
- znaky božskej éry (šindai modži, božské znaky, kami no modži)
- čínske písmo používané v Japonsku
- kana (japonské slabičné abecedy)
- kombinácia čínskeho písma (na korene) a hiragany (na gramatické morfémy) a katakany (na zápis prevzatých slov)
- kórejské písmo
- hanmun – používanie čínskeho písania (nielen písma) v Kórei
- ridu (ridok) – čínske písmo používané na zápis kórejčiny; skladá sa zo slovosledu ridu a z ridu-tcho
- kórejská (hlásková) abeceda (v južnej Kórei sa volá: hangul; v KĽDR sa volá: kungmun; iné názvy: hunmindžong-um, čong-um, onmun, amkchul)
- kombinácia čínskeho písma a kórejskej abecedy
Americký okruh (písma Nového sveta)
- písma stredoamerickej oblasti [3]
- quipu – bolo to len písmo v úvodzovkách
- andské písmo (quillca, andské hieroglyfy)
Písmo Veľkonočného ostrova
Písmo Veľkonočného ostrova (rongorongo)
Postkontaktové písma mimoeurópskych národov
Amerika:
- čerokézske písmo
- písmo Indiánov kmeňa Cree
- písmo Chippewayov
- písmo Eskimákov v Baffinovej zemi
- písma Saukov a príslušníkov kmeňov Fox a Kikapu
- písmo Winnebagov
- západoapačské písmo
- aljašské písma
- piktografické písmo aljašských Eskimákov
- kuskokwimské písmo – písmo vytvorené Uyakoqom
- písmo vytvorené Qiatuaqom (Isaacom)
- obrázkovo-slovné písmo Eskimákov na severe Aljašky
Afrika:
- vajské písmo
- mendské písmo
- bamumské písmo
- nsibidi
- somálske písmo
- basa
- oberi okaime
- gerze
- toma
- ďalšie africké písma
Ostatné:
Ďalšie (polo-)písma
Zdroj:Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok. Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.
Antény
Chemické zdroje elektriny
Chladenie v elektrotechnike
Elektrická sústava automobilu
Elektrická trakcia
Elektrické prístroje
Elektrické súčiastky
Elektrické spotrebiče
Elektrické stroje
Čítanie (elektrotechnika)
Činný výkon
Štatistická dynamika
Živý vodič
Admitancia
Antiparalelné zapojenie
Asynchrónny motor
Blúdivý prúd
Bočník (elektrotechnika)
Diak (polovodičový prvok)
Displej s kvapalnými kryštálmi
Elektrická inštalácia
Elektrická rezonancia
Elektrická sila
Elektrická vodivosť
Elektrické zariadenie
Elektrický obvod
Elektrický zvonec
Elektroenergetika
Elektromer
Elektrometer
Elektromobil
Elektromotor
Elektromotorické napätie
Elektrotechnický náučný slovník
Elektrotechnika
Elektrotechnológia
Fázor
Faradayova klietka
Frekvencia (fyzika)
Graetzov mostík
Impedancia
Indukčnosť
Induktancia
Istič
Izolácia (elektrotechnika)
Izolant
Jadro vodiča
Jednobran
Jednosmerný prúd
Joulovo teplo
Katóda
Koaxiálny kábel
Kompenzácia účinníka
Konduktometria
Konektor (elektrotechnika)
Korónový výboj
Lanko (elektrotechnika)
Leptanie
Logické hradlo
Magnetická susceptibilita
Magnetizácia (veličina)
Merný elektrický odpor
Mobilné zariadenie
Napájací zdroj
Napäťový chránič
Napäťový násobič
Nortonova veta
Odpínač
Odpojovač
OLED
Olovený akumulátor
Paralelné zapojenie
Peltierov článok
Plošná hustota elektrického prúdu
Poistka (elektrotechnika)
Posuvný prúd
Prúdový chránič
Prenosové médium
Prieletový klystrón
Primárny elektrochemický článok
Reaktancia
Rekuperácia (dopravný prostriedok)
Relé
Reproduktorová výhybka
Rezistancia
Rozhranie (interface)
Sériové zapojenie
Seebeckov jav
Sekundárny elektrochemický článok
Settopbox
Skrat
Sonar
Spínač
Spínaný zdroj
Straty v mikropásikových vedeniach
Striedavý prúd
Stupeň ochrany krytom
Svetelná výbojka
Symetrizačný člen
Technická normalizácia
Tepelné relé
Tepelne vodivostný detektor
Termočlánok
Théveninova veta
Transformátor
Transformátor s fázovou reguláciou
Trojfázová sústava
Tuhá fáza (elektronika)
Tyratrón
Usmerňovač (elektrotechnika)
Uzemnenie
Uzol (vodiče)
Vírivý prúd
Výbojka
Varistor
Ventilátor
Vodič (elektrotechnika)
Voltov stĺp
Vstavaný systém
Zásuvka (elektrotechnika)
Zdroj (elektrotechnika)
Zisk antény
Text je dostupný za podmienok Creative
Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších
podmienok.
Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky
použitia.
www.astronomia.sk | www.biologia.sk | www.botanika.sk | www.dejiny.sk | www.economy.sk | www.elektrotechnika.sk | www.estetika.sk | www.farmakologia.sk | www.filozofia.sk | Fyzika | www.futurologia.sk | www.genetika.sk | www.chemia.sk | www.lingvistika.sk | www.politologia.sk | www.psychologia.sk | www.sexuologia.sk | www.sociologia.sk | www.veda.sk I www.zoologia.sk