A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | S | T | U | V | W | X | Y | Z | 0 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9
Celé jméno | Susanne Katherina Langer |
---|---|
Region | Západní filosofie |
Období | Filosofie 20. století |
Narození | 20. prosince 1895 Manhattan, New York |
Úmrtí | 17. července 1985 Old Lyme |
Škola/tradice | Filosofie procesu |
Oblasti zájmu | Filosofie mysli, umění, estetika, vzdělání, |
Význačné ideje | diskursivní a nediskursivní symboly |
Alma mater | Radcliffe College a Harvardova univerzita |
Vlivy | Kant, Cassirer, Whitehead, Wittgenstein, Rudolf Carnap, Howard Gardner, Heinrich Schenker, Arthur Schopenhauer |
Vliv na | Bernard Lonergan |
Choť | William L. Langer (od 1921) |
Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Susanne Katherina Langer, rozená Knauth (20. prosince 1895, New York, USA – 17. července 1985, Old Lyme, USA) byla americká filosofka mysli a estetiky, kterou ovlivnili především Ernst Cassirer a Alfred North Whitehead. Byla jednou z prvních žen, jež dosáhla akademické kariéry v oblasti filosofie a první veřejně a profesionálně uznaná americká filosofka. Nejvíce se proslavila svou knihou z roku 1942 Philosophy in a New Key.
Život
Langerová se narodila na Manhattanu jako dcera německých imigrantů, právníka Antonia Knauth a Else M. (Uhlichové) Knauthové. Doma hovořili výhradně německy. Své první formální vzdělání získala na soukromé škole Veltin. Studovala na Radcliffe College, kde v roce 1920 získala bakalářský titul a v roce 1926 doktorát. Alfred North Whitehead byl jejím disertačním poradcem. Později vyučovala na Radcliffe, Wellesley College, Smith College a Columbia University a jako hostující přednášela na dalších školách.[1] V roce 1941 se setkala s Ernstem Cassirerem jehož práce The Pilosophy of Symbolic Forms silně ovlivnila směr jejího myšlení. Cassirer a Langerová zůstali v blízkém kontaktu až do jeho smrti v roce 1945.
V roce 1921 se vdala za Williama Langera pozdějšího profesora historie na Harvardu. Měli dva syny, Leonarda (* 1922) a Bertranda (* 1925). Na konci 30. let se s manželem rozešli a byli rozvedeni v roce 1942.
V letech 1952 až 1962 byla Langerová profesorkou filosofie na Connecticut College. Roku 1960 byla přijata do Americké akademie umění a vědy. V roce 1956 jí byl udělen grant od nadace E. J. Kaufmanna, která jí umožnila věnovat se po zbývajících 25 let života výzkumu a psaní.
Suzanne Langerová zemřela ve městečku Old Lyme ve státě Connecticut 17. července 1985 po dokončení třetího svazku svého pojednání Mind: An Essay on Human Feeling (Mysl: Esej o lidském cítění).
Filosofie
Filosofické práce Langerové se zabývají zkoumáním kontinuálního procesu lidské mysli při tvorbě významů skrze mohutnost “vidění” jedné věci jako věci jiné. První větší práce Langerové, Philosophy in a New Key předkládá myšlenku, jež se dnes již stala běžnou: a sice, že existuje základní a vše prostupující lidská potřeba symbolizovat, vytvářet významy a svůj svět osmyslňovat.[2] Zpočátku se zabývala kritikou positivismu, její první dílo je studií lidského myšlení, postupujíc od sémantické teorie přes filosofii hudby až po nástin teorie pro všechny druhy umění. Pro Langerovou je lidská mysl “soustavní činitelem dění v procesu symbolické transformace empirických poznatků, jež do ní vcházejí,” což způsobuje, že se mysl stává “opravdovou fontánou více či méně spontánních představ”.[1]
Reference
- ↑ a b DRYDEN, Donald. Susanne K. Langer. : Duke University, 2004. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-03-03.
- ↑ Howard Gardner. Art, Mind, and Brain: A Cognitive Approach to Creativity. New York: Basic Books Dostupné online. Kapitola Philosophy in a New Key Revisited: An Appreciation of Susanne Langer, s. 48–54.
Související články
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Suzanne Langerová na Wikimedia Commons
- Osoba Susanne Langerová ve Wikicitátech
Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok. Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.
Antény
Chemické zdroje elektriny
Chladenie v elektrotechnike
Elektrická sústava automobilu
Elektrická trakcia
Elektrické prístroje
Elektrické súčiastky
Elektrické spotrebiče
Elektrické stroje
Čítanie (elektrotechnika)
Činný výkon
Štatistická dynamika
Živý vodič
Admitancia
Antiparalelné zapojenie
Asynchrónny motor
Blúdivý prúd
Bočník (elektrotechnika)
Diak (polovodičový prvok)
Displej s kvapalnými kryštálmi
Elektrická inštalácia
Elektrická rezonancia
Elektrická sila
Elektrická vodivosť
Elektrické zariadenie
Elektrický obvod
Elektrický zvonec
Elektroenergetika
Elektromer
Elektrometer
Elektromobil
Elektromotor
Elektromotorické napätie
Elektrotechnický náučný slovník
Elektrotechnika
Elektrotechnológia
Fázor
Faradayova klietka
Frekvencia (fyzika)
Graetzov mostík
Impedancia
Indukčnosť
Induktancia
Istič
Izolácia (elektrotechnika)
Izolant
Jadro vodiča
Jednobran
Jednosmerný prúd
Joulovo teplo
Katóda
Koaxiálny kábel
Kompenzácia účinníka
Konduktometria
Konektor (elektrotechnika)
Korónový výboj
Lanko (elektrotechnika)
Leptanie
Logické hradlo
Magnetická susceptibilita
Magnetizácia (veličina)
Merný elektrický odpor
Mobilné zariadenie
Napájací zdroj
Napäťový chránič
Napäťový násobič
Nortonova veta
Odpínač
Odpojovač
OLED
Olovený akumulátor
Paralelné zapojenie
Peltierov článok
Plošná hustota elektrického prúdu
Poistka (elektrotechnika)
Posuvný prúd
Prúdový chránič
Prenosové médium
Prieletový klystrón
Primárny elektrochemický článok
Reaktancia
Rekuperácia (dopravný prostriedok)
Relé
Reproduktorová výhybka
Rezistancia
Rozhranie (interface)
Sériové zapojenie
Seebeckov jav
Sekundárny elektrochemický článok
Settopbox
Skrat
Sonar
Spínač
Spínaný zdroj
Straty v mikropásikových vedeniach
Striedavý prúd
Stupeň ochrany krytom
Svetelná výbojka
Symetrizačný člen
Technická normalizácia
Tepelné relé
Tepelne vodivostný detektor
Termočlánok
Théveninova veta
Transformátor
Transformátor s fázovou reguláciou
Trojfázová sústava
Tuhá fáza (elektronika)
Tyratrón
Usmerňovač (elektrotechnika)
Uzemnenie
Uzol (vodiče)
Vírivý prúd
Výbojka
Varistor
Ventilátor
Vodič (elektrotechnika)
Voltov stĺp
Vstavaný systém
Zásuvka (elektrotechnika)
Zdroj (elektrotechnika)
Zisk antény
Text je dostupný za podmienok Creative
Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších
podmienok.
Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky
použitia.
www.astronomia.sk | www.biologia.sk | www.botanika.sk | www.dejiny.sk | www.economy.sk | www.elektrotechnika.sk | www.estetika.sk | www.farmakologia.sk | www.filozofia.sk | Fyzika | www.futurologia.sk | www.genetika.sk | www.chemia.sk | www.lingvistika.sk | www.politologia.sk | www.psychologia.sk | www.sexuologia.sk | www.sociologia.sk | www.veda.sk I www.zoologia.sk