A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | S | T | U | V | W | X | Y | Z | 0 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9
Teorie deficitu (neboli Jensenův efekt, Spearman-Jensenova teorie, Teorie kulturního a jazykového zaostávání) mluví o inteligenčních rozdílech mezi lidmi. Může vysvětlovat to, proč školní prospěch nelze zvyšovat dle přání rodičů a učitelů. Tato teorie mluví o vrozených predispozicích pro učení, vzdělávání se, přemýšlení, uvažování a chápání světa. Různé rasy mají různé výsledky v IQ testech. Touto teorií Jensen vysvětluje příčiny rasových rozdílů v inteligenci.
Teorie deficitu se v USA a v dalších zemích rozvinula mimo pedagogiku a psychologii i v jiných vědních oblastech (v sociologii, lingvistice aj.) a začala být označována jako teorie tzv. kulturního a jazykového zaostávání, deprivace. Zformovala se koncepce, která se snaží vysvětlovat vzdělávací neúspěšnost žáků z některých skupin populace tím, že tyto děti trpí ve svých rodinách kulturní deprivací, která je pak brzdou pro jejich školní vzdělávání.[1]
Arthur Robert Jensen
Arthur Robert Jensen (24. srpna 1923 – 22. října 2012) byl americký psycholog a spisovatel. Byl profesorem pedagogické psychologie na Kalifornské univerzitě v Berkeley.[2][3] Během svého života se nejvíce zabýval psychometrií a diferenciální psychologií, studiem toho, jak a proč se jednotlivci liší od sebe navzájem. Byl hlavním zastáncem dědičného postavení v přírodě. Zkoumal problematiku úrovně intelektových schopností, jejich genetickou a současně sociální podmíněnost, ve vztahu ke školním procesům. Byl autorem více než 400 vědeckých článků publikovaných v recenzovaných časopisech a pracoval v redakčních radách vědeckých časopisů Intelligence [4] a Personality and Individual Differences [5].
Popis teorie
Na základě měření inteligence u různých skupin respondentů dospěl prof. Jensen k tvrzení, že velká část intelektových schopností jedince je vrozená, a tudíž že na intelektový rozvoj žáka nemá školní vzdělávání tak významný vliv. Jensen dále argumentoval, že tato genetická závislost inteligence je odlišná u sociálních a rasových skupin populace: Některé děti (v USA především černošské) přicházejí na svět s „méně hodnotným“ typem inteligence, tj. jsou geneticky (dědičně) deficitní.[1]
Autor porovnává a vyhodnocuje výzkumné nálezy o vztahu mezi sociálním prostředím, inteligencí mladých lidí a rovností, případně nerovností v přístupu ke vzdělávání. Dochází k závěru, že i kdyby školy mohly být reformovány tak, aby zajistily každému dítěti stejně kvalitní vzdělávání, nelze očekávat, že společnost dospělých bude více rovná než nyní. Je to z toho důvodu, že faktory sociálního prostředí, individuálních rozdílů v inteligenci, etnického a ekonomického rozrůznění působí natolik silně, že vedou k diferencovaným výsledkům ve vzdělávání dětí. Vzdělávací šance proto nejsou stejné. Muselo by dojít k výrazným sociálním i ekonomickým změnám, aby společnost dosáhla určité rovnosti.
Na základě genetických rozdílů vysvětloval příčiny vzdělávacích nedostatků a nižšího prospěchu u dětí z "nižších sociálních vrstev". Proto IQ ani školní prospěch nelze zvyšovat podle přání, neboť jsou zde biologicky zakotvená omezení, která nelze učením překonat.[1]
S teorií souvisí Bernsteinova teorie jazykových kódů. Bernstein mluví o jazykových kódech a to o omezeném a rozvinutém. Omezený odpovídá nižším vrstvám a rozvinutý se objevuje u rodin s vyšším formálním vzděláním.[6]
Úrovně intelektových schopností
Jensen rozlišil dvě úrovně intelektových schopností lidí:
- memorování a asociace myšlenek
- schopnost volného vytváření pojmů, abstraktního myšlení
Přitom obě úrovně jsou v hierarchickém vztahu, tj. nižší úroveň 1 je předpokladem vyšší úrovně 2. Sociální a rasové rozdíly v inteligenci se týkají podle Jensena právě vyšší úrovně. Zatímco úroveň 1 je všem lidem víceméně společná bez ohledu na sociální a etnický původ, úroveň 2 se v populaci vyskytuje a vyvíjí odlišně v některých jejích skupinách.[1]
Výzkum
Jensen díky výzkumům doložil:
V americkém průměru existují mezi skupinou bělochů a skupinou černochů rozdíly v inteligenci, a to asi v rozsahu 15 bodů IQ. Zatímco bělošský průměr je IQ = 100, černošský průměr je IQ = 85.
Obdobné rozdíly prokázal i mezi sociálními skupinami. Naopak neprokázaly se tyto rozdíly mezi muži a ženami.[7]
Jensen přitom není ve svých teoriích zaměřen negativně vůči určitým etnickým skupinám. Jensen byl veden snahou pomoci dětem z určitých minoritních populací tím, že se včas odhalí jejich deficity, korigují se a tím je jim umožněn přístup k vyššímu vzdělání.[1]
Výzkum popsal v článku "How Much Can We Boost IQ and Scholastic Achievement?". Byl publikován v únoru 1969 v Harvard Educational Review. [8]
Historický kontext
Teorie vyvolává v dané době kontroverzi a velkou diskusi (60. léta 20. století). Teorie vychází v čase, kdy se ve většině vyspělých zemí prosazuje tendence k vytváření jednotného vzdělávání na úrovni základní školy. Vzdělávací politika vzbuzuje u veřejnosti pocit, že prostřednictvím jednotné školy se dospívá ke skutečnému naplnění demokratických a humánních principů vzdělávání, vše vede k rovnosti vzdělávacích příležitostí pro všechny děti a mládež. Jensen toto přesvědčení bourá: “Běžně sdílené přesvědčení, že zavedení jednotné základní školy vytváří rovné vzdělávací šance pro všechny děti, je mylné.”
Výzkumy
Diskuse o této teorii se stále vedou. Téma oživili harvardský psycholog Richard J. Herrnstein a politolog z MIT Charles Murray v knize The Bell Curve: Intelligence and Class Structure in American Life (Gaussova křivka: Inteligence a třídní struktura v americkém životě).[9] V níž autoři upozorňují na závažné sociální důsledky faktu, že i nejnovější měření potvrzují, že Afroameričané mají v průměru nižší inteligenci než bílí Američané.[1] Z této diskuse je v českém překladu dostupná práce biologa S. J. Goulda Jak neměřit člověka.
Stoupenci teorie
Stoupencem Jensenových názorů byl významný britský psycholog německého původu Hans Eysenck: „Lidské bytosti mají lidská práva, a to nezávisle na své inteligenci, takže skutečnost, že černoši vykazují určitý stupeň genetické inferiority („podřadnosti“)... neznamená, že to má mít důsledky pro jejich segregované vzdělávání”. [10]
Jensenovu teorii podpořil jiný významný badatel, Anthony Flew, ve své knize Sociologie, rovnost a vzdělávání: Filozofické eseje obhajující rozmanitost diferencí.[11]
Kritika teorie
Britský pedagogický psycholog Fontana uvádí naopak řadu argumentů proti etnické podmíněnosti inteligence s konstatováním, že „neexistuje přesvědčivý základ pro domněnku, že mezi černou a bílou rasou (a také mezi jinými rasami) existují genetické rozdíly v inteligenci“.[12] V praxi vzdělávání (především v USA) a v jiných multietnických zemích vedla reakce na teorie typu Jensenovy až k extrémní tzv. pozitivní diskriminaci.[1]
Například H. Ginsburg, americký vědec, poukazuje na to, že horší výsledky dosahované v inteligenčních testech žáků z nižších sociálních vrstev nejsou odrazem jejich intelektového deficitu, nýbrž rozdílných podmínek kognitivní socializace. V důsledku toho jsou děti z nižších sociálních vrstev v nevýhodě při zacházení s formálními testy a formálními procedurami vůbec, protože se ve svém sociokulturním prostředí s nimi nesetkávají.[13]
Závěr
Horší výsledky dosahované v inteligenčních testech dětmi z nižších sociálních vrstev jsou podmíněny nikoliv tím, že jsou tyto děti jazykově primitivní, nýbrž tím, že je jejich jazykový kód odlišný od jazykového kódu formálních testů.[1]
Reference
- ↑ a b c d e f g h PRŮCHA, JAN, 1934-. Moderní pedagogika. 3., přeprac. a aktualiz. vyd. vyd. Praha: Portál 481 s. Dostupné online. ISBN 80-7367-047-X, ISBN 978-80-7367-047-4. OCLC 50341340
- ↑ FOX, Margalit. Arthur R. Jensen, Who Set Off Debate on I.Q., Dies. The New York Times. 2012-11-01. Dostupné online . ISSN 0362-4331. (anglicky)
- ↑ Wayback Machine. web.archive.org . 2010-04-01 . Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2010-04-01.
- ↑ Intelligence Editorial Board. : Dostupné online.
- ↑ ISSID Pages. Personality and Individual Differences. 2002-04, roč. 32, čís. 6, s. 947–948. Dostupné online . ISSN 0191-8869. DOI 10.1016/s0191-8869(02)00061-2.
- ↑ GIDDENS, ANTHONY, 1938-. Sociologie. Vyd. 1. vyd. Praha: Argo 595 s. Dostupné online. ISBN 80-7203-124-4, ISBN 978-80-7203-124-5. OCLC 45372604
- ↑ JENSEN, ARTHUR ROBERT. Straight talk about mental tests. : Free Press Dostupné online. ISBN 0-02-916460-5, ISBN 978-0-02-916460-0. OCLC 27052684
- ↑ JENSEN, Arthur R. The Current Status of the IQ Controversy*. Australian Psychologist. 1978-03, roč. 13, čís. 1, s. 7–27. Dostupné online . ISSN 0005-0067. DOI 10.1080/00050067808415562.
- ↑ Scholars Defend Bell Curve. Science. 1994-12-16, roč. 266, čís. 5192, s. 1811–1811. Dostupné online . ISSN 0036-8075. DOI 10.1126/science.266.5192.1811-a.
- ↑ EYSENCK, H.J. (HANS JÜRGEN), 1916-1997. The IQ argument : race, intelligence, and education. : Library Press, 1971. Dostupné online. ISBN 0-912050-16-0, ISBN 978-0-912050-16-4. OCLC 780478306
- ↑ HILBERT, Richard A.; FLEW, Anthony. Sociology, Equality, and Education: Philosophical Essays in Defense of a Variety of Differences.. Contemporary Sociology. 1977-11, roč. 6, čís. 6, s. 723. Dostupné online . ISSN 0094-3061. DOI 10.2307/2066387.
- ↑ FONTANA, Mario; BRUNORI, Andrea; COSTA, Mara. Neurochemical Research. 1997, roč. 22, čís. 7, s. 821–824. Dostupné online . ISSN 0364-3190. DOI 10.1023/a:1022083809994.
- ↑ GINSBURG, HERBERT P. The myth of the deprived child : poor children's intellect and education.. : Prentice-Hall Dostupné online. ISBN 0-13-609156-3, ISBN 978-0-13-609156-1. OCLC 964804844
Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok. Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.
Antény
Chemické zdroje elektriny
Chladenie v elektrotechnike
Elektrická sústava automobilu
Elektrická trakcia
Elektrické prístroje
Elektrické súčiastky
Elektrické spotrebiče
Elektrické stroje
Čítanie (elektrotechnika)
Činný výkon
Štatistická dynamika
Živý vodič
Admitancia
Antiparalelné zapojenie
Asynchrónny motor
Blúdivý prúd
Bočník (elektrotechnika)
Diak (polovodičový prvok)
Displej s kvapalnými kryštálmi
Elektrická inštalácia
Elektrická rezonancia
Elektrická sila
Elektrická vodivosť
Elektrické zariadenie
Elektrický obvod
Elektrický zvonec
Elektroenergetika
Elektromer
Elektrometer
Elektromobil
Elektromotor
Elektromotorické napätie
Elektrotechnický náučný slovník
Elektrotechnika
Elektrotechnológia
Fázor
Faradayova klietka
Frekvencia (fyzika)
Graetzov mostík
Impedancia
Indukčnosť
Induktancia
Istič
Izolácia (elektrotechnika)
Izolant
Jadro vodiča
Jednobran
Jednosmerný prúd
Joulovo teplo
Katóda
Koaxiálny kábel
Kompenzácia účinníka
Konduktometria
Konektor (elektrotechnika)
Korónový výboj
Lanko (elektrotechnika)
Leptanie
Logické hradlo
Magnetická susceptibilita
Magnetizácia (veličina)
Merný elektrický odpor
Mobilné zariadenie
Napájací zdroj
Napäťový chránič
Napäťový násobič
Nortonova veta
Odpínač
Odpojovač
OLED
Olovený akumulátor
Paralelné zapojenie
Peltierov článok
Plošná hustota elektrického prúdu
Poistka (elektrotechnika)
Posuvný prúd
Prúdový chránič
Prenosové médium
Prieletový klystrón
Primárny elektrochemický článok
Reaktancia
Rekuperácia (dopravný prostriedok)
Relé
Reproduktorová výhybka
Rezistancia
Rozhranie (interface)
Sériové zapojenie
Seebeckov jav
Sekundárny elektrochemický článok
Settopbox
Skrat
Sonar
Spínač
Spínaný zdroj
Straty v mikropásikových vedeniach
Striedavý prúd
Stupeň ochrany krytom
Svetelná výbojka
Symetrizačný člen
Technická normalizácia
Tepelné relé
Tepelne vodivostný detektor
Termočlánok
Théveninova veta
Transformátor
Transformátor s fázovou reguláciou
Trojfázová sústava
Tuhá fáza (elektronika)
Tyratrón
Usmerňovač (elektrotechnika)
Uzemnenie
Uzol (vodiče)
Vírivý prúd
Výbojka
Varistor
Ventilátor
Vodič (elektrotechnika)
Voltov stĺp
Vstavaný systém
Zásuvka (elektrotechnika)
Zdroj (elektrotechnika)
Zisk antény
Text je dostupný za podmienok Creative
Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších
podmienok.
Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky
použitia.
www.astronomia.sk | www.biologia.sk | www.botanika.sk | www.dejiny.sk | www.economy.sk | www.elektrotechnika.sk | www.estetika.sk | www.farmakologia.sk | www.filozofia.sk | Fyzika | www.futurologia.sk | www.genetika.sk | www.chemia.sk | www.lingvistika.sk | www.politologia.sk | www.psychologia.sk | www.sexuologia.sk | www.sociologia.sk | www.veda.sk I www.zoologia.sk