Václav Zítek
Václav Zítek 1987- Dvořák:Armida
Základní informace
Narození	24. března 1932 Tisá
Úmrtí	20. prosince 2011 (ve věku 79 let) Praha
Povolání	operní pěvec a pedagog
Nástroje	hlas
Hlasový obor	basbaryton
Ocenění	národní umělec (1985) Čestné občanství Prahy 10
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Václav Zítek (24. března 1932, Tisá u Ústí nad Labem – 20. prosince 2011, Praha) byl český operní pěvec – barytonista.

Životopis

V roce 1951 maturoval na reálném gymnáziu v Benešově. Začal studovat Vysokou školu chemicko–technologickou, ale po prvním semestru studia zanechal a věnoval se již pouze zpěvu.^[1] Zpěv studoval soukromě u E. Matouškové, M. Linky, D. Levytského a Z.Otavy. V letech 1952 až 1955 účinkoval v Armádním uměleckém souboru Víta Nejedlého, v období 1955 – 1959 byl členem sboru Národního divadla v Praze (zpíval i epizodní role), v sezóně 1959/1960 byl sólistou v ostravské opeře. V letech 1960–1969 byl sólistou opery v Ústí nad Labem. Po pohostinských vystoupeních v opeře Národního divadla v Praze byl angažován v srpnu roku 1969 Jaroslavem Krombholcem jako sólista opery a setrval zde až do roku 1991, kdy ze zdravotních důvodů musel ukončit svoji uměleckou činnost.

Jedná se o jednoho z nejvýznamnějších českých pěvců poválečné generace. Jeho ušlechtile znějící krásný lyrický baryton měl velký tónový rozsah, jeho repertoár obsáhl jak role pro vysoký baryton (např. Figaro - Rossinni: Lazebník sevillský), lyrický baryton (např. Evžen Oněgin, smetanovské postavy) tak i pro dramatický baryton (např. Macbeth, Rigoletto) a zpíval i basový part Borise Godunova. Jeho ztvárnění rolí bylo charakteristické nejen krásným tónem, ale i vynikajícím hereckým projevem.

Disponuje bohatou diskografií, která obsahuje mnoho záznamů z rozhlasu a televize. Často hostoval v Německu, Rusku, Itálii, Francii, Švýcarsku, spolupracoval s mnoha světovými dirigenty (např. C. Abbadem, Sirem Charlesem Mackerrasem). Své bohaté umělecké zkušenosti předával mladé generaci nejprve na Pražské konzervatoři, od roku 1977 pak i na HAMU a Pardubické konzervatoři. Dlouhá léta působil jako hlasový poradce Opery Národního divadla v Praze.

Při výročí 100 let Národního divadla v Praze vystoupil ve slavnostní opeře Libuše Bedřicha Smetany jako Přemysl po boku Gabriely Beňačkové (kněžna Libuše).

Poslední rozloučení s ním proběhlo 27. prosince 2011 v Národním divadle. Byl pohřben na Vyšehradském hřbitově v hrobě nadace Život umělce.^[2]

K výročí jeho nedožitých 80. narozenin se uskutečnil dne 24. března 2012 slavnostní koncert v Sále Martinů Akademie múzických umění v Praze, kde vystoupila řada jeho studentů (Vratislav Kříž, Vanda Šípová, Pavel Klečka, Zdeněk Harvánek, Michal Lieberzeit).

Ocenění

• 1975 titul zasloužilý umělec
• 1981 Státní cena Klementa Gottwalda (nastudování celého barytonového operního repertoáru B. Smetany)
• 1982 mezinárodní cena Grammy Awards
• 1985 titul národní umělec
• 2007 Cena Thálie za celoživotní mistrovství v oboru opera

Role

Národní divadlo v Praze

• Lazebník sevillský premiéra: sezona 1945/1946 - Fiorello
• Z mrtvého domu premiéra: sezona 1957/1958 - Duchovní
• Violetta premiéra: sezona 1958/1959 - Markýz d'Aubigny
• Rusalka premiéra: sezona 1959/1960 - Lovec
• Dalibor premiéra: sezona 1960/1961 - Vladislav
• Lazebník sevillský premiéra: sezona 1963/1964 - Figaro
• Carmen premiéra: sezona 1965/1966 - Escamillo
• Nabucco premiéra: sezona 1965/1966 - Nabuchodonozor
• Madam Butterfly premiéra: sezona 1966/1967 - Sharpless
• Prodaná nevěsta premiéra: sezona 1966/1967 - Mícha
• Don Giovanni premiéra: sezona 1968/1969 - Don Giovanni
• Hry o Marii premiéra: sezona 1968/1969 - Bůh - syn
• Libuše premiéra: sezona 1968/1969 - Radovan, Přemysl
• Eugen Oněgin premiéra: sezona 1969/1970 - Eugen Oněgin
• Kupec benátský premiéra: sezona 1969/1970 - Bassanio
• Figarova svatba premiéra: sezona 1970/1971 - Hrabě Almaviva
• Prodaná nevěsta premiéra: sezona 1970/1971 - Krušina
• Šárka premiéra: sezona 1970/1971 - Kníže Přemysl
• Vojna a mír premiéra: sezona 1970/1971 - Andrej
• Arabella premiéra: sezona 1971/1972 - Mandryka
• Simon Boccanegra premiéra: sezona 1971/1972 - Paolo Albiani
• Hubička premiéra: sezona 1972/1973 - Tomeš
• Piková dáma premiéra: sezona 1972/1973 - Kníže Jelecký
• Tajemství premiéra: sezona 1972/1973 - Kalina
• Bratři Karamazovi premiéra: sezona 1973/1974 - Policejní komisař
• Čertova stěna premiéra: sezona 1973/1974 - Vok Vítkovic
• Rigoletto premiéra: sezona 1973/1974 - Rigoletto
• Ariadna premiéra: sezona 1974/1975 - Théseus
• Don Giovanni premiéra: sezona 1974/1975 - Don Giovanni
• Fidelio premiéra: sezona 1975/1976 - Fernando
• Lazebník sevillský premiéra: sezona 1975/1976 - Figaro
• Piková dáma premiéra: sezona 1976/1977 - Kníže Jelecký
• Z mrtvého domu premiéra: sezona 1976/1977 - Alexandr Petrovič Gorjančikov
• Carmen premiéra: sezona 1977/1978 - Escamillo
• Macbeth premiéra: sezona 1977/1978 - Macbeth
• Faust a Markétka premiéra: sezona 1978/1979 - Valentin
• Figarova svatba premiéra: sezona 1978/1979 - Hrabě Almaviva
• Nevěsta messinská premiéra: sezona 1979/1980 - Don Manuel
• Tajemství premiéra: sezona 1980/1981 - Kalina
• Tosca premiéra: sezona 1980/1981 - Baron Scarpia
• Zuzana Vojířová premiéra: sezona 1980/1981 - Petr Vok
• Dalibor premiéra: sezona 1981/1982 - Vladislav, král český
• Hubička premiéra: sezona 1981/1982 - Tomeš
• Čertova stěna premiéra: sezona 1982/1983 - Vok Vítkovic
• La traviata premiéra: sezona 1982/1983 - Jiří Germont
• Prodaná nevěsta premiéra: sezona 1982/1983 - Krušina
• Libuše premiéra: sezona 1983/1984 - Přemysl ze Stadic
• Don Giovanni premiéra: sezona 1984/1985 - Don Giovanni
• Falstaff premiéra: sezona 1985/1986 - Sir John Falstaff
• Armida premiéra: sezona 1986/1987 - Ismen
• Zásnuby v klášteře premiéra: sezona 1986/1987 - Don Carlos
• Fidelio premiéra: sezona 1988/1989 - Don Fernando
• Hry o Marii premiéra: sezona 1990/1991 - Bůh - syn

Odkazy

Reference

Literatura

• Kdo je kdo : 91/92 : Česká republika, federální orgány ČSFR. Díl 2, N–Ž. Praha: Kdo je kdo, 1991. 637-1298 s. ISBN 80-901103-0-4. S. 1134–1135. 
• Kdo je kdo = Who is who : osobnosti české současnosti : 5000 životopisů / (Michael Třeštík editor). 5. vyd. Praha: Agentura Kdo je kdo, 2005. 775 s. ISBN 80-902586-9-7. S. 764. 
• Kolektiv autorů: Národní divadlo a jeho předchůdci, Academia, Praha, 1988, str. 593–4
• Osobnosti - Česko : Ottův slovník. Praha: Ottovo nakladatelství, 2008. 823 s. ISBN 978-80-7360-796-8. S. 816. 
• TOMEŠ, Josef, a kol. Český biografický slovník XX. století : III. díl : Q–Ž. Praha ; Litomyšl: Paseka ; Petr Meissner, 1999. 587 s. ISBN 80-7185-247-3. S. 570. 

Tento článek potřebuje doplnit či upravit literaturu.

Můžete Wikipedii pomoci tím, že na konec článku přidáte (resp. upravíte) kapitolu Literatura a uvedete vhodné knihy, ze kterých lze o daném tématu čerpat více informací. Knihy by měly být uváděny standardní formou citace.

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Václav Zítek na Wikimedia Commons
• Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Václav Zítek
• Václav Zítek v databázi Archivu Národního divadla

Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.