A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | S | T | U | V | W | X | Y | Z | 0 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9
Německá říše Deutsches Reich
| |||||||||||||||||
Hymna Das Lied der Deutschen | |||||||||||||||||
Motto Einigkeit und Recht und Freiheit | |||||||||||||||||
Geografie
| |||||||||||||||||
Rozloha
|
468 787 km²
| ||||||||||||||||
Nejvyšší bod
|
|||||||||||||||||
Obyvatelstvo | |||||||||||||||||
Počet obyvatel
|
62 411 000
| ||||||||||||||||
1925 sčítání lidu:
64,1 % protestantské (luteránské, kalvínské, Pruská unie), 32,4 % římskokatolické, 0,9 % judaistické | |||||||||||||||||
Státní útvar | |||||||||||||||||
Vznik
|
|||||||||||||||||
Zánik
|
|||||||||||||||||
Státní útvary a území | |||||||||||||||||
|
Výmarská republika (německy Weimarer Republik) je označení pro historický stát Německa po pádu monarchií v Německu v roce 1918 až do nástupu nacistů k moci v roce 1933. Přestože oficiální název výmarského Německa i nadále zněl Německá říše (něm. Deutsches Reich), jednalo se o republikový spolkový státní útvar s demokratickou spolkovou ústavou, přijatou v roce 1919 ve Výmaru, kde se poprvé po lednových volbách roku 1919 sešel 6. února demokraticky zvolený parlament (bývá užíváno označení „Německá republika“, německy Deutsche Republik). Od tohoto města je také odvozeno označení pro toto období výmarské Německo, jeho hlavním městem však i nadále zůstával Berlín. Hlavou státu byl říšský prezident, zákonodárným sborem dvoukomorový parlament (Národní shromáždění) skládající se z Říšského sněmu a Říšské rady. V čele exekutivy stála říšská vláda vedená říšským kancléřem, kterého jmenoval říšský prezident.
Důsledky porážky Německa v první světové válce
28. června 1919 podepsali zástupci Výmarské republiky v Paříži Versailleskou mírovou smlouvu. Podle mírové smlouvy bylo Francii navráceno Alsasko-Lotrinsko (14 522 km²); Belgii postoupeno území Moresnetu a po plebiscitu i Eupen a Malmédy (celkem 1036 km²); Polsku většina Poznaňska a Západního Pruska, část Slezska a nepatrná část Východního Pruska (celkem 46 142 km²); Československu Hlučínsko (316 km²); Gdaňsk s okolím (1894 km²) byl přeměněn v nezávislé Svobodné město Gdaňsk pod patronací Společnosti národů; severní část Východního Pruska, Klajpeda s okolím (2 657 km²) se stala autonomní částí Litvy. Později došlo i k úpravě hranic s Dánskem, které získalo po plebiscitu severní část Šlesvicka (moderní dánský okres Jižní Jutsko, celkem 3 938 km²). Sársko o rozloze 1910,49 km² bylo na 15 let předáno do správy Společnosti národů a výnosy jeho dolů postoupeny Francii. Porýní bylo demilitarizováno a dočasně okupováno vítěznými státy. Zároveň Německo ztratilo všechny své kolonie. Území Německa se tak zmenšilo o 70 615 km² na 468 116,13 km² a navíc bylo postiženo válečnými reparacemi.
Politický vývoj
Německá republika byla vyhlášena dne 9. listopadu 1918 z balkónu říšské rady v Berlíně Philippem Scheidemannem. Týž den Karl Liebknecht (za dva měsíce potom zavražděný) vyhlásil před Hohenzollernským palácem v Berlíně "socialistickou republiku".[1] Politická situace byla zprvu značně nestabilní, stát hrozil rozpadem, např. v Bavorsku na krátkou dobu vznikla „republika rad“, než ji potlačily polovojenské jednotky Freikorps. Příčinami byly kromě šoku z válečné porážky a ztrát území zejména poválečná hyperinflace a také nutnost platit reparace, které byly nad německé možnosti, což vedlo až k francouzské okupaci Porýní. Došlo také k několika pokusům o státní převrat, levicovým (povstání spartakovců) i pravicovým (Kappův puč nebo tzv. Pivní puč). V průběhu 20. let se ale situace i díky ekonomickému růstu stabilizovala. Symbolem této éry byl Gustav Stresemann, který jako ministr zahraničí Německo dovedl do Společnosti národů. Po roce 1929 se však začaly projevovat důsledky velké hospodářské krize, která měla za následek vzrůst podpory nejen komunistů, ale také nacistů.
Neschopnost demokratických politických stran utvořit stabilní vládní koalici přiměla prezidenta Hindenburga, který v roce 1925 vystřídal prvního německého prezidenta Eberta, jmenovat v březnu 1930 Heinricha Brüninga kancléřem. Ten nahradil parlamentní demokracii autoritativnější formou vlády, nicméně Brüningova snaha zastavit zostřující se hospodářskou krizi selhala. Kancléřova snaha postavit se nacistům zákazem nošení uniforem se minula účinkem a nový kancléř Franz von Papen již nastoupil kurs sblížení s NSDAP a Brüningův zákaz odvolal. Papenova vláda se však ukázala ještě labilnější než jeho předchůdce, a tak se 2. prosince 1932 stal kancléřem generál Kurt von Schleicher. Generálova snaha rozehnat nacisty pomocí armády za podpory odborů a levicového křídla NSDAP však zkrachovala a za Papenovy zákulisní podpory se novým kancléřem stal 30. ledna 1933 Adolf Hitler. Tím nacisté uchopili moc (Machtergreifung) a vznikla „Třetí říše“.
Územní členění
Území Výmarské republiky bylo spolkovým státem, složeným z počátku ze všech původních spolkových zemí předchozího Německého císařství, které se staly republikami s německým označením Svobodný stát (Freistaat), případně Lidový stát (Volksstaat), či Svobodný lidový stát (Freier Volksstaat). Později došlo ke zmenšení počtu spolkových zemí.
Spolkové země Výmarské republiky v letech 1920–1933
S výjimkou Durynska, které vzniklo až 1. května 1920, Gothy a Koburgu (tyto dva státy existovaly v letech 1918–1920), existovaly všechny tyto státy již před rokem 1918. Údaje v tabulce odpovídají období od 1. května 1929, kdy byl Svobodný stát Waldeck začleněn do Svobodného státu Pruska. Sársko, které vzniklo roku 1919 vyčleněním částí území Bavorska a Pruska, bylo spravováno Společností národů a nemělo postavení spolkové země Německa, i když mělo vlastní zemský sněm (zde nazývaný zemská rada).
Země | Rozloha (km²) | Hlavní město |
Svobodný stát Anhaltsko | 2313,58 | Dessau |
Svobodný stát Bádensko | 15 069,87 | Karlsruhe |
Svobodný stát Bavorsko | 75 996,47 | Mnichov |
Svobodný stát Brunšvicko | 3672,05 | Braunschweig |
Svobodné hanzovní město Brémy | 257,32 | Brémy |
Svobodné a hanzovní město Hamburk | 415,26 | Hamburk |
Lidový stát Hesensko | 7691,93 | Darmstadt |
Svobodný stát Lippe | 1215,16 | Detmold |
Svobodné a hanzovní město Lübeck | 297,71 | Lübeck |
Svobodný stát Meklenbursko-Zvěřínsko | 13 126,92 | Schwerin |
Svobodný stát Meklenbursko-Střelicko | 2929,50 | Neustrelitz |
Svobodný stát Oldenbursko | 6423,98 | Oldenburg |
Svobodný stát Prusko | 292 695,36 | Berlín |
Svobodný stát Sasko | 14 986,31 | Drážďany |
Svobodný stát Schaumburg-Lippe | 340,30 | Bückeburg |
Země Durynsko | 11 176,78 | Výmar |
Svobodný lidový stát Württembersko | 19 507,63 | Stuttgart |
Německá říše | 468 116,13 | Berlín |
Sársko | 1910,49 | Saarbrücken |
Údaje o Svobodném státu Waldecku připojenému k Prusku ve dvou fázích
Tento spolkový stát se stal součástí Pruska 1. května 1929.
Země | Rozloha (km²) | Hlavní město |
Svobodný stát Waldeck (údaje do 29. listopadu 1921) | 1121 | Arolsen |
Svobodný stát Waldeck (údaje do 30. dubna 1929) | 1055 | Arolsen |
Spolkové země Výmarské republiky existující pouze do 3. dubna 1919
Sloučením těchto států vznikl 4. dubna 1919 Lidový stát Reuss.
Země | Rozloha (km²) | Hlavní město |
Svobodný stát Reuss-Greiz | 316 | Greiz |
Svobodný stát Reuss-Gera | 827 | Gera |
Spolkové země Výmarské republiky existující pouze do roku 1920
Sloučením šesti z nich vznikla 1. května 1920 Země Durynsko, zatímco Svobodný stát Koburg se stal 1. července 1920 součástí Bavorska.
Země | Rozloha (km²) | Hlavní město |
Svobodný stát Gotha | 1415 | Gotha |
Svobodný stát Koburg | 562 | Coburg |
Lidový stát Reuss | 1143 | Gera |
Svobodný stát Sasko-Altenburg | 1323 | Altenburg |
Lidový stát Sasko-Meiningensko | 2468 | Meiningen |
Svobodný lidový stát Sasko-Výmarsko-Eisenašsko | 3610 | Výmar |
Svobodný stát Schwarzburg-Rudolstadt | 941 | Darmstadt |
Svobodný stát Schwarzburg-Sondershausen | 862 | Detmold |
Odkazy
Reference
- ↑ FULBROOK, Mary. Dějiny moderního Německa : od roku 1918 po současnost. Praha: Grada, 2010. 304 s. ISBN 978-80-247-3104-9, ISBN 80-247-3104-5. OCLC 505914492 S. 27–29.
Literatura
- Staatz, Peter. Die Reichs- und Landtagswahlen im Kreis Düren während der Weimarer Republik. – Bonn : , 1994. – 448 s. : CV autora, rejstřík, bibliografie, mapy, tabulky. – Inauguraldissertation zur Erlangung der Doktorwürde vorgelegt der Philosophischen Fakultät der Rheinischen Friedrich-Wilhelms-Universität zu Bonn
- STELLNER, František; SOBĚHART, Radek. Ausgewählte Aspekte der deutschen Wirtschaftsentwicklung während der Weltwirtschaftskrise. Prague Papers on the History of International Relations. 2005, roč. 9, s. 135–165. Dostupné online . ISBN 80-7308-118-0.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Výmarská republika na Wikimedia Commons
- Pořad Českého rozhlasu Plus Když monarchista vede republiku, obsahuje řadu informací o působení Paula von Hindenburga v čele Německa.
Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok. Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.
Ústavní soud České republiky
Úzkorozchodná dráha
Časová osa ruské invaze na Ukrajinu (2023)
Česká Wikipedie
Česko
Řeholnice
Špitál
Železniční trať Kostelec u Jihlavy – Slavonice
Ženeva
11. srpen
13. srpen
1523
1553
1873
1898
1923
1963
2. srpen
25. světové skautské jamboree
4. srpen
5. srpen
523
6. srpen
7. srpen
9. srpen
Akutní stav
Alexandr Viktorenko
Antropocén
Berlín
Carl Davis
Chronické onemocnění
Commons:Featured pictures/cs
Dekomunizace Ukrajiny
Donald Trump
Ekvádor
Encyklopedie
Federico Bahamontes
František Valošek
Gerard David
Gustav Stresemann
Havaj
Henri Konan Bédié
Hereze
Hlavní strana
Józef Haller de Hallenburg
Jan I. (papež)
Jižní Korea
Josef Baxa
Joseph Süß Oppenheimer
Kateřina Ronovská
Kosmodrom Vostočnyj
Kyjev
Lahaina
Lukostřelba
Luna 25
Měsíc
Marie Horáčková
Martin Povejšil
Matka vlast
Maui
Michael Servetus
Mistrovství světa ve fotbale žen 2023
Mistrovství světa v lukostřelbě
Mura (přítok Drávy)
Nápověda:Úvod
Nápověda:Úvod pro nováčky
Nápověda:Obsah
Německo
Nadace Wikimedia
Nermin Crnkić
Oddělení (geologie)
Paliativní péče
Parní lokomotiva
Petr Pavel
Plénum (soud)
Plutonium
Podbílek šupinatý
Porodní asistentka
Portál:Aktuality
Portál:Doprava
Portál:Geografie
Portál:Historie
Portál:Kultura
Portál:Lidé
Portál:Náboženství
Portál:Obsah
Portál:Příroda
Portál:Sport
Povodně ve Slovinsku 2023
Praktická sestra
Prezident Spojených států amerických
Quito
Rügensche Kleinbahn
Robbie Robertson
Robert Fremr
Rujána
Ruská invaze na Ukrajinu
Rusko
Rusko vyslalo k Měsíci sondu Luna 25
Saemangeum
Senát Parlamentu České republiky
Severní Dakota
Seznam předsedů Ústavního soudu České republiky
Sixto Rodriguez
Slovinsko
Sojuz 2#Sojuz 2.1b
Soubor:KVLY-TV Mast Tower Wide.jpg
Soubor:Lathraea squamaria kz24.jpg
Soubor:Nursing students.jpg
Soubor:Rügen asv2022-08 img27 Lauterbach Mole Bahnhof.jpg
Speciální:Kategorie
Speciální:Nové stránky
Speciální:Statistika
Special:CentralAutoLogin/start?type=1x1
Spiknutí
Spojené státy americké
Státní znak Sovětského svazu
Státní znak Ukrajiny
Ukrajina
Václav Libenský
Výmarská republika
Všeobecná sestra
Veronika Křesťanová
Volby prezidenta USA 2020
Vysílač KVLY-TV
Wiki
Wikicitáty:Hlavní strana
Wikidata:Hlavní strana
Wikimedia Česká republika
Wikislovník:Hlavní strana
Wikiverzita:Hlavní strana
Wikizprávy:Hlavní strana
William Friedkin
Zdenek Slouka
Zdravotník
Zdravotnictví
Text je dostupný za podmienok Creative
Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších
podmienok.
Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky
použitia.
www.astronomia.sk | www.biologia.sk | www.botanika.sk | www.dejiny.sk | www.economy.sk | www.elektrotechnika.sk | www.estetika.sk | www.farmakologia.sk | www.filozofia.sk | Fyzika | www.futurologia.sk | www.genetika.sk | www.chemia.sk | www.lingvistika.sk | www.politologia.sk | www.psychologia.sk | www.sexuologia.sk | www.sociologia.sk | www.veda.sk I www.zoologia.sk