Vojtěch Šafařík
Vojtěch Šafařík (1882)
Narození	26. října 1829 Novi Sad Rakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí	2. července 1902 (ve věku 72 let) Praha Rakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Místo pohřbení	Olšanské hřbitovy
Povolání	chemik, astronom, přírodovědec a vysokoškolský učitel
Zaměstnavatel	Univerzita Karlova
Choť	Naděžda Vladimirovna Šafaříková (do 1878)[1] Paulina Šafaříková (od 1880)[2][1]
Rodiče	Pavel Josef Šafařík
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Vojtěch Šafařík (26. říjen 1829 Novi Sad – 2. červenec 1902 Praha^[3]) byl český chemik a astronom, podílel se na zkoumání pravosti Rukopisů. Byl synem Pavla Josefa Šafaříka.

Život

Studoval chemii v Praze, Berlíně a v Göttingenu, kde spolupracoval na přípravě diethylmagnesia, první organické sloučeniny hořčíku. V letech 1851-1856 učil na První české reálce v Praze.

V roce 1860 vydal první českou vysokoškolskou učebnici Základové chemie čili lučby a podílel se na vytvoření českého chemického názvosloví. Poopravil tak do té doby používané názvosloví Jana Svatopluka Presla a Josefa Jungmanna.

Zavedl koncovky pojmenování oxidů podle valence příslušného prvku, které byly téměř po 50 letech v roce 1914 pozměněny do podoby, která se dosud používá (-ný, -natý, -itý, -ičitý, -ičný (-ečný), -ový, -istý, -ičelý).

V roce 1869 se stal profesorem chemie na české polytechnice, po rozdělení Karlo-Ferdinandovy univerzity se stal v roce 1882 prvním profesorem chemie její české části. Ke konci života se věnoval výhradně astronomii. Ve své vile na Vinohradech v Koperníkově ulici čp. 422 (vila již neexistuje), postavené roku 1887 nad Gröbovkou, měl zařízenou soukromou hvězdárnu s kopulí a dalekohledem. Zde bydlel až do své smrti.^[4][5][6]

Jeho první manželkou byla Naděžda Vladimírovna, rozená Trofimová, která zemřela roku 1878. Roku 1880 se oženil s překladatelkou Paulinou, rozenou Královou, ve které vzbudil zájem o astronomii.

Zemřel roku 1902 v Praze a byl pohřben na Olšanských hřbitovech, naproti hrobce svého otce a příbuzných.

Na jeho památku byla pojmenována planetka (8336) Šafařík a kráter Šafařík na odvrácené straně Měsíce.^[7]

Odkazy

Reference

Literatura

• Chemické listy 73 (1979), číslo 12, str. 1254 - 1268
• ŠAFAŘÍK, Vojtěch. Počátkové chemie. Praha: vl.n., 1884. Dostupné online. 
• Základové chemie čili lučby./ Částka 1, Lučby / V Praze: Matice česká, 1860. Zdigitalizováno v rámci služby Elektronické knihy na objednávku (EOD) Moravskou zemskou knihovnou v Brně. Dostupné online.
• RUTH, František. Kronika královské Prahy a obcí sousedních. Praha: Pavel Körber, 1903-1904. 1246 s. Dostupné online. Kapitola Koprníkova, s. 594–595. 

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Vojtěch Šafařík na Wikimedia Commons
• Autor Vojtěch Šafařík ve Wikizdrojích
• Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Vojtěch Šafařík
• Digitalizovaná díla Vojtěcha Šafaříka v Národní digitální knihovně.