A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | S | T | U | V | W | X | Y | Z | 0 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9
Zernez | |
---|---|
Pohled na centrum obce | |
Poloha | |
Souřadnice | 46°42′ s. š., 10°6′ v. d. |
Nadmořská výška | 1474 m n. m. |
Stát | Švýcarsko |
Kanton | Graubünden |
Okres | Engiadina Bassa/Val Müstair |
Zernez | |
Rozloha a obyvatelstvo | |
Rozloha | 344,04 km² |
Počet obyvatel | 1 527 (2018)[1] |
Hustota zalidnění | 4,4 obyv./km² |
Správa | |
Oficiální web | www |
PSČ | 7530 Zernez 7542 Susch 7543 Lavin |
Označení vozidel | GR |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Zernez je obec ve švýcarském kantonu Graubünden, okresu Engiadina Bassa/Val Müstair. Nachází se v údolí Engadin, asi 30 kilometrů severovýchodně od Svatého Mořice v nadmořské výšce 1474 metrů. Žije zde přibližně 1 500[1] obyvatel.
K 1. lednu 2015 se Zernez sloučil s dříve samostatnými obcemi Lavin a Susch. Nově vzniklá obec převzala jméno Zernez.
Zernez je sídlem správy jediného národního parku v zemi, Švýcarského národního parku.
Geografie
Obec Zernez leží v nadmořské výšce 1474 metrů v širokém údolí střední části Engadinu na soutoku řek Inn a Spöl. Obec je nejdůležitějším výchozím bodem pro pěší túry ve Švýcarském národním parku; oblíbeným cílem je například turistická chata Chamanna Cluozza.
Kromě hlavní obce Zernez s osadou Brail a vesnicí Carolina patří od začátku roku 2015 k obci jako místní části také bývalé samostatné obce Lavin a Susch.
Historie
Zernez byl osídlen již v pravěku, jak dokazují nálezy z doby železné na Muottas a Muottas da Clüs a také pozůstatky osídlení z doby bronzové v lokalitě Balm Ils cuvels u Ova Spin. V letech 1968 a 1971 bylo na kostelním návrší vykopáno římské sídliště s přepřahací stanicí pro koně.[2]
V roce 1131 je ves v listinách zmiňována jako Gumpo de Ernece, v letech 1161–1164 jako Zarnetz (obě zmínky v kopii z roku 1365). Ve 12. a 13. století probíhalo intenzivní mýcení. Ve 12. století se objevují majetky pánů z Taraspu a pánů z Frickingen, ve 13. století četné statky pánů z Wildenbergu. Ty přešly na biskupa z Churu a ve 14. století na rod Planta ze Zuozu. Ze středověku pochází věž hradu Wildenberg, věž rodu von Mohr a několik obytných věží integrovaných do statků. V roce 1365 se v Zernezu konalo první setkání, které předcházelo založení Gotteshausbundu v roce 1367.
Vesnice byla zničena v letech 1499 a 1622. Po předchozím obrazoborectví se Zernez v roce 1553 připojil k reformaci. V roce 1609 daroval Rudolf von Planta raně barokní farní kostel. Planta-Wildenbergové ovládali politiku Zernezu a Dolního Engadinu až do 19. století. V roce 1652 se Zernez, stejně jako zbytek údolí, vykoupil z područí Rakouska a až do roku 1851 patřil k soudní obci Obtasna.[2]
Po velkém požáru 5. září 1872, při němž zůstalo nepoškozeno pouze 40 ze 157 domů, byla část obce přestavěna v městském stylu a s plochými polovalbovými střechami, které jinak nejsou pro Engadin typické. V oblasti Buffalora a Il Fuorn v průsmyku Ofenpass se od 14. do 17. století (s přestávkami) těžila a tavila železná ruda. Od 15. do konce 19. století se do rakouského Hall im Tirol v údolí Innu vozilo obrovské množství dřeva. Během druhé světové války byly v okolí Zernezu postaveny zátarasy Ova Spin a Crastatscha.[2]
Zernez byl vždy důležitým dopravním uzlem; od roku 1913 tudy vede železniční trať Bever – Scuol-Tarasp Rhétské dráhy. Zernez je stále jednou z nejhustěji zalesněných obcí ve Švýcarsku. Na jeho území se rozkládá 68 % rozlohy Švýcarského národního parku, založeného v roce 1914. Centrum národního parku (muzeum) založené v Zernezu v roce 1968 se v roce 2008 přestěhovalo do nové budovy; v barokním zámku Wildenberg sídlí od roku 2007 správa parku. V Zernezu se nacházejí také elektrárny Engadin. Přečerpávací elektrárna s jezerem Livigno a vyrovnávací nádrž Ova Spin byly otevřeny v roce 1971. V posledních desetiletích 20. století se nejdůležitějšími zaměstnavateli staly stavebnictví a cestovní ruch.[2]
Obyvatelstvo
Vývoj počtu obyvatel (do roku 2000 před sloučením s okolními obcemi)[2] | |||||||||||||
---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
Rok | 1835 | 1850 | 1900 | 1910 | 1950 | 2000 | 2019 | ||||||
Počet obyvatel | 634 | 603 | 596 | 1075 (výstavba trati) | 739 | 959 | 1523 |
Jazyky
V roce 1880 uvedlo 84 %, v roce 1900 79 % a v roce 1941 78 % obyvatel jako svůj mateřský jazyk rétorománštinu (dialekt vallader). V období po druhé světové válce podíl rétorománštiny dále klesal, ale stále je většinovým jazykem. V roce 1990 uvedlo znalost rétorománštiny 81 % a v roce 2000 80 %. Malý podíl obyvatel hovoří primárně také italsky. Následující tabulka ukazuje vývoj v posledních desetiletích (platí pro obec Zernez bez dříve samostatných obcí Lavin a Susch):
Jazyky v Zernezu | |||||||||
Jazyk | Sčítání lidu 1980 | Sčítání lidu 1990 | Sčítání lidu 2000 | ||||||
Počet | Podíl | Počet | Podíl | Počet | Podíl | ||||
Němčina | 207 | 22,50 % | 243 | 27,96 % | 300 | 31,28 % | |||
Rétorománština | 645 | 70,11 % | 571 | 65,71 % | 586 | 61,11 % | |||
Italština | 56 | 6,09 % | 41 | 4,72 % | 42 | 4,38 % | |||
Počet obyvatel | 920 | 100 % | 869 | 100 % | 959 | 100 % |
Doprava
Zernez leží na železniční trati Bever – Scuol-Tarasp, vedoucí údolím Engadin. Trať provozuje Rhétská dráha. Na katastru bývalé obce Lavin se nachází stanice Sagliains s terminálem autovlaků u jižního portálu tunelu Vereina, otevřeného roku 1999 a spojujícího Engadin s údolím Prättigau.
Silniční spojení je zajištěno kantonální hlavní silnicí č. 27 (Svatý Mořic – Scuol), vedoucí přímo centrem Zernezu. Územím obce prochází také silnice č. 28, vedoucí z Davosu přes průsmyk Flüela, Susch a Zernez do údolí Val Müstair.
Fotogalerie
-
Zámeček Wildenberg
-
Evangelický kostel
-
Středověká věž
-
Bývalý zátaras La Serra
-
Železniční stanice
Odkazy
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Zernez na německé Wikipedii.
- ↑ a b Ständige Wohnbevölkerung nach Staatsangehörigkeitskategorie Geschlecht und Gemeinde; Provisorische Jahresergebnisse; 2018. Federal Statistical Office. 9. dubna 2019. Dostupné online. .
- ↑ a b c d e GRIMM, Paul Eugen. Zernez . Historisches Lexikon der Schweiz, 2016-12-14 . Dostupné online. (německy)
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Zernez na Wikimedia Commons
- (německy) Oficiální stránky
Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok. Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.
Antény
Chemické zdroje elektriny
Chladenie v elektrotechnike
Elektrická sústava automobilu
Elektrická trakcia
Elektrické prístroje
Elektrické súčiastky
Elektrické spotrebiče
Elektrické stroje
Čítanie (elektrotechnika)
Činný výkon
Štatistická dynamika
Živý vodič
Admitancia
Antiparalelné zapojenie
Asynchrónny motor
Blúdivý prúd
Bočník (elektrotechnika)
Diak (polovodičový prvok)
Displej s kvapalnými kryštálmi
Elektrická inštalácia
Elektrická rezonancia
Elektrická sila
Elektrická vodivosť
Elektrické zariadenie
Elektrický obvod
Elektrický zvonec
Elektroenergetika
Elektromer
Elektrometer
Elektromobil
Elektromotor
Elektromotorické napätie
Elektrotechnický náučný slovník
Elektrotechnika
Elektrotechnológia
Fázor
Faradayova klietka
Frekvencia (fyzika)
Graetzov mostík
Impedancia
Indukčnosť
Induktancia
Istič
Izolácia (elektrotechnika)
Izolant
Jadro vodiča
Jednobran
Jednosmerný prúd
Joulovo teplo
Katóda
Koaxiálny kábel
Kompenzácia účinníka
Konduktometria
Konektor (elektrotechnika)
Korónový výboj
Lanko (elektrotechnika)
Leptanie
Logické hradlo
Magnetická susceptibilita
Magnetizácia (veličina)
Merný elektrický odpor
Mobilné zariadenie
Napájací zdroj
Napäťový chránič
Napäťový násobič
Nortonova veta
Odpínač
Odpojovač
OLED
Olovený akumulátor
Paralelné zapojenie
Peltierov článok
Plošná hustota elektrického prúdu
Poistka (elektrotechnika)
Posuvný prúd
Prúdový chránič
Prenosové médium
Prieletový klystrón
Primárny elektrochemický článok
Reaktancia
Rekuperácia (dopravný prostriedok)
Relé
Reproduktorová výhybka
Rezistancia
Rozhranie (interface)
Sériové zapojenie
Seebeckov jav
Sekundárny elektrochemický článok
Settopbox
Skrat
Sonar
Spínač
Spínaný zdroj
Straty v mikropásikových vedeniach
Striedavý prúd
Stupeň ochrany krytom
Svetelná výbojka
Symetrizačný člen
Technická normalizácia
Tepelné relé
Tepelne vodivostný detektor
Termočlánok
Théveninova veta
Transformátor
Transformátor s fázovou reguláciou
Trojfázová sústava
Tuhá fáza (elektronika)
Tyratrón
Usmerňovač (elektrotechnika)
Uzemnenie
Uzol (vodiče)
Vírivý prúd
Výbojka
Varistor
Ventilátor
Vodič (elektrotechnika)
Voltov stĺp
Vstavaný systém
Zásuvka (elektrotechnika)
Zdroj (elektrotechnika)
Zisk antény
Text je dostupný za podmienok Creative
Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších
podmienok.
Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky
použitia.
www.astronomia.sk | www.biologia.sk | www.botanika.sk | www.dejiny.sk | www.economy.sk | www.elektrotechnika.sk | www.estetika.sk | www.farmakologia.sk | www.filozofia.sk | Fyzika | www.futurologia.sk | www.genetika.sk | www.chemia.sk | www.lingvistika.sk | www.politologia.sk | www.psychologia.sk | www.sexuologia.sk | www.sociologia.sk | www.veda.sk I www.zoologia.sk