A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | S | T | U | V | W | X | Y | Z | 0 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9
European Hot 100 Singles představoval singlovou hitparádu s týdenní periodicitou. Vydavatelem byly hudební časopisy Billboard a Music & Media, které ji sestavovaly od března 1984 do prosince 2010. Žebříček odrážel míru prodejnosti singlů v patnácti evropských státech, jimiž byly Rakousko, Belgie (odděleně Vlámsko a Valonsko), Dánsko, Finsko, Francie, Německo, Maďarsko, Irsko, Itálie, Nizozemsko, Norsko, Španělsko, Švédsko, Švýcarsko a Spojené království.
Do 13. listopadu 2010 se do čela propracovalo 400 skladeb jako hitů „číslo jedna“. Poslední vydání se uskutečnilo 11. prosince 2010 s následným uzavřením londýnské pobočky Billboardu a propuštění personálu.[1] Závěrečným singlem na vrcholu žebříčku se stal šlágr „Only Girl (In the World)“ od Rihanny. Jedinými celoevropskými hitparádami, vydávanými Billboardem, tak zůstaly žebříčky Euro Digital Songs a Euro Digital Tracks, založené na datech systému Nielsen SoundScan International.
Historie
Prvním pokusem založit evropskou singlovou hitparádu byla Europarade, spuštěná na začátku roku 1976 dánskou rozhlasovou sítí TROS. Na kompilaci žebříčku se podílelo pouze šest států: Nizozemsko, Spojené království, Francie, Německo, Belgie a Španělsko. Z každé země bylo bodováno prvních patnáct nahrávek, Podle pořadí obdržely odstupňovanou hodnotu bodů od 1. až do 15. místa. Itálie a Dánsko přistoupily v roce 1979. Rakousko a Švýcarsko pak roku 1980. Irsko se stalo členem v říjnu 1983.
V březnu 1984 začal časopis Music & Media v Amsterdamu vydávat vlastní singlovou hitparádu „The Eurochart Hot 100“. Vyjma postavení písní v jednotlivých státech se do výsledného umístění promítal také procentuální podíl prodejnosti nahrávek v každém státu z celkového koláče zainteresovaných zemí. V letech 1986–1987 získal Eurochart televizní podobu na stanici Music Box. Týdenní výsledky uváděl dánský moderátor Erik de Zwart. Na britských ostrovech se hitparáda šířila po radiových vlnách prostřednictvím pořadu moderovaného Patem Sharpem.
Poté, co se do Eurochartu zapojilo více evropských zemí, posílil své postavení. V letech 1982–1986 vycházela Europarade v časopisu Music Week a v dánském Hitkrant. V lednu 1986 se magazín Music & Media stal součástí vydávání Billboardu. V listopadu 1986 se pak žebříček „The Eurochart Hot 100“ sestavovaný Music & Media stal základem pro vznik vlastní hitparády Billboardu nazvané „European Hot 100 Singles“.
Umístění v hitparádě
Umístění podle umělců
Nejvíce singlů na prvním místě
- Madonna (17)
- ABBA (13)
- Michael Jackson (10)
- Eminem (8)
- Anastacia (6)
- Britney Spears (6)
- Boney M. (6)
- Elton John (5)
- Rihanna (5)
- Whitney Houston (5)
První místa více singlů od jednoho interpreta v řadě
- „True Blue“ nahradil → „Papa Don't Preach“ (v říjnu 1986)
- „Bad" nahradil → „I Just Can't Stop Loving You“ (v říjnu 1987)
- „Say You'll Be There“ nahradil → „Wannabe“ (v listopadu 1996)
- „Meet Me Halfway“ nahradil → „I Gotta Feeling“ (v prosinci 2009)
- „Only Girl (In the World)" nahradil → „Love the Way You Lie“ (v listopadu 2010)
Umístění podle písní
Nejvíce týdnů na prvním místě
|
|
První místa bez anglického textu
- „Ein Bißchen Frieden“ – Nicole (němčina – 1982 po 7 týdnů
- „99 Luftballons“ – Nena (němčina – 1983 po 5 týdnů)
- „Rock Me Amadeus“ – Falco (němčina – 1985 po 2 týdny)
- „Yé ké yé ké“ – Mory Kanté (mandinka – 1988 po 3 týdny)
- „Im Nin'Alu“ – Ofra Haza (hebrejština – 1988 po 2 týdny)
- „Lambada“ – Kaoma (portugalština – 1989 po 15 týdnů)
- „Sadeness Part I“ – Enigma (francouzština / latina – 1991 po 9 týdnů)
- „La Copa de la Vida“ – Ricky Martin (španělština – 1998 po 5 týdnů)
- „Dragostea Din Tei“ – O-Zone (rumunština – 2004 po 12 týdnů)
- „Obsesión“ – Aventura (španělština – 2004 po 6 týdnů)
- "Alors on danse“ – Stromae (francouzština – 2010 po 10 týdnů)
Odkazy
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku European Hot 100 Singles) na anglické Wikipedii.
- ↑ Billboard closing London office . CMU . Dostupné online.
Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok. Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.
Antény
Chemické zdroje elektriny
Chladenie v elektrotechnike
Elektrická sústava automobilu
Elektrická trakcia
Elektrické prístroje
Elektrické súčiastky
Elektrické spotrebiče
Elektrické stroje
Čítanie (elektrotechnika)
Činný výkon
Štatistická dynamika
Živý vodič
Admitancia
Antiparalelné zapojenie
Asynchrónny motor
Blúdivý prúd
Bočník (elektrotechnika)
Diak (polovodičový prvok)
Displej s kvapalnými kryštálmi
Elektrická inštalácia
Elektrická rezonancia
Elektrická sila
Elektrická vodivosť
Elektrické zariadenie
Elektrický obvod
Elektrický zvonec
Elektroenergetika
Elektromer
Elektrometer
Elektromobil
Elektromotor
Elektromotorické napätie
Elektrotechnický náučný slovník
Elektrotechnika
Elektrotechnológia
Fázor
Faradayova klietka
Frekvencia (fyzika)
Graetzov mostík
Impedancia
Indukčnosť
Induktancia
Istič
Izolácia (elektrotechnika)
Izolant
Jadro vodiča
Jednobran
Jednosmerný prúd
Joulovo teplo
Katóda
Koaxiálny kábel
Kompenzácia účinníka
Konduktometria
Konektor (elektrotechnika)
Korónový výboj
Lanko (elektrotechnika)
Leptanie
Logické hradlo
Magnetická susceptibilita
Magnetizácia (veličina)
Merný elektrický odpor
Mobilné zariadenie
Napájací zdroj
Napäťový chránič
Napäťový násobič
Nortonova veta
Odpínač
Odpojovač
OLED
Olovený akumulátor
Paralelné zapojenie
Peltierov článok
Plošná hustota elektrického prúdu
Poistka (elektrotechnika)
Posuvný prúd
Prúdový chránič
Prenosové médium
Prieletový klystrón
Primárny elektrochemický článok
Reaktancia
Rekuperácia (dopravný prostriedok)
Relé
Reproduktorová výhybka
Rezistancia
Rozhranie (interface)
Sériové zapojenie
Seebeckov jav
Sekundárny elektrochemický článok
Settopbox
Skrat
Sonar
Spínač
Spínaný zdroj
Straty v mikropásikových vedeniach
Striedavý prúd
Stupeň ochrany krytom
Svetelná výbojka
Symetrizačný člen
Technická normalizácia
Tepelné relé
Tepelne vodivostný detektor
Termočlánok
Théveninova veta
Transformátor
Transformátor s fázovou reguláciou
Trojfázová sústava
Tuhá fáza (elektronika)
Tyratrón
Usmerňovač (elektrotechnika)
Uzemnenie
Uzol (vodiče)
Vírivý prúd
Výbojka
Varistor
Ventilátor
Vodič (elektrotechnika)
Voltov stĺp
Vstavaný systém
Zásuvka (elektrotechnika)
Zdroj (elektrotechnika)
Zisk antény
Text je dostupný za podmienok Creative
Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších
podmienok.
Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky
použitia.
www.astronomia.sk | www.biologia.sk | www.botanika.sk | www.dejiny.sk | www.economy.sk | www.elektrotechnika.sk | www.estetika.sk | www.farmakologia.sk | www.filozofia.sk | Fyzika | www.futurologia.sk | www.genetika.sk | www.chemia.sk | www.lingvistika.sk | www.politologia.sk | www.psychologia.sk | www.sexuologia.sk | www.sociologia.sk | www.veda.sk I www.zoologia.sk