A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | S | T | U | V | W | X | Y | Z | 0 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9
GBU-15 | |
---|---|
Řízená letecká puma GBU-15 | |
Typ | řízená letecká puma |
Místo původu | Spojené státy americké |
Historie služby | |
Války | Válka v Perském zálivu |
Historie výroby | |
Navrženo | 1974 |
Výrobce | Rockwell International |
Základní údaje | |
Hmotnost | 2 000 liber |
Délka | 3,9 m |
Účinný dostřel | 9 - 28 km |
Průměr | 457 mm (rozpětí křidélek 1,5 m) |
GBU-15 neboli Guided Bomb Unit 15 je řízená klouzavá letecká puma bez vlastního pohonu, která se používá k ničení důležitých nepřátelských cílů. Byla navržena pro použití na letounech F-15E Strike Eagle, F-111 Aardvark a F-4 Phantom II letectva Spojených států (USAF), ale v současnosti se používá jen ve spojení s letouny F-15E. Mimo to se GBU-15 používá jako protilodní zbraň dlouhého dosahu na letounech B-52 Stratofortress.[1] Hlavním výrobcem a dodavatelem tohoto zbraňového systému je společnost Rockwell International.
Vývoj a popis
Zbraň se skládá z modulových komponentů, které mohou být umístěny buď na klasickou leteckou bombu Mk. 84 nebo na průbojnou hlavici BLU-109. Každá zbraň se skládá z pěti komponentů – naváděcího modulu vpředu, upevňovacího adaptéru k bojové hlavici, ovládacího modulu, řídicích křidélek a datového spojení se zbraní.
Naváděcí část se nachází na nosu zbraně a obsahuje buď televizní řídicí systém pro použití za denního světla nebo infračervený řídicí systém pro použití v noci nebo za špatného počasí. Datové spojení v ocasní části zbraně komunikuje s mateřským letounem a umožňuje operátorovi zbraní dálkově řídit bombu až k cíli.
Ovládací sekce v zadní části zbraně se ovládá čtyři křidélka ve tvaru písmene „X“, které slouží pro ovládání dráhy letu. Ovládací modul obsahuje autopilota, který shromažďuje data z naváděcího modulu na přídi a převádí data do signálů, které pak následně pohybují křidélky a upravují tak dráhu letu.
GBU-15 může být jako zbraň použita v přímém nebo nepřímém režimu útoku. V přímém útoku pilot vybere cíl před vypuštěním zbraně, uzamkne cíl v naváděcím systému a vypustí pumu. Zbraň následně automaticky letí k cíli, přičemž umožňuje pilotovi opustit oblast cíle. Během nepřímého útoku je zbraň nejprve vypuštěna v předpokládaném směru cíle a poté je dálkově ovládána pilotem, který vyhledává cíl. Jakmile je cíl nalezen, může být opět uzamčen v řídicím systému nebo je zbraň i nadále ovládána dálkově pomocí zařízení pro datový přenos Hughes Aircraft AN/AXQ-14.
Tyto vysoce obratné zbraně mohou být vypouštěny z malých až středních výšek, přičemž dosahují téměř bodové přesnosti zásahu. Během operace Pouštní bouře byly tyto klouzavé pumy použity i ke zvláštním účelům. Všech 71 použitých pum bylo svrženo z letounů F-111. Za zmínku stojí použití pum proti ropným potrubím od zásobníků ropy, aby se zabránilo vylévání ropy do vod Perského zálivu.
Vývojové zkušební středisko letectva (Air Force Development Test Center) na letecké základně Eglin na Floridě zahájilo vývoj pumy GBU-15 v roce 1974. Letectvo původně dvě verze zbraně značilo AGM-112A a AGM-112B. Toto značení bylo však zamítnuto, protože zbraň byla nepoháněnou klouzavou pumou, a proto bylo zvoleno označení GBU. Z tohoto důvodu zůstává označení M-112 nepřiděleno.[2]
Zbraň byla vlastně vylepšení předchozích klouzavých pum používaných během války ve Vietnamu pod označením GBU-8 HOBOS. Tato zbraň však nemohla být řízena po svém odhození z mateřského letounu. Místo toho musel útočící letoun nalétnout velice blízko cíle, tak aby mohl operátor palubních zbraní zaměřit a uzamknout cíl. Jakmile se to stalo a puma byla odhozena, mohl se letoun vrátit zpět na základnu.
Testování zbraně za letu bylo zahájeno v roce 1975. Kompletní testy zbraně GBU-15 s televizním naváděním bylo dokončeno v listopadu 1983. V únoru 1985 bylo dokončeno i testování zbraně s infračerveným naváděním.
Specifikace
Technické údaje pocházejí ze stránek „www.designation-systems.net“.[2]
- Délka: 3,92 m
- Průměr: 46 cm
- Rozpětí: 1,50 m
- Celková hmotnost: 1 100 kg
- Typ motoru: bez pohonu
- Motor: není
- Bojová hlavice: konvenční
- Hmotnost bojové hlavice: 906 kg (2 000 liber)
- Maximální rychlost: podzvuková
- Dolet: kolem 24 km (údaje z různých zdrojů se liší – závisí na výšce vypuštění)
Odkazy
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku GBU-15 na anglické Wikipedii.
- ↑ Caldwell, Hamlin A., Jr. „Air Force Maritime Missions“ United States Naval Institute Proceedings, říjen 1978, str.31
- ↑ a b PARSCH, Andreas. Rockwell GBU-15(V)/B, Directory of U.S. Military Rockets and Missiles . designation-systems.net, 2004 . Dostupné online. (anglicky)
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu GBU-15 na Wikimedia Commons
- GBU-15 na stránkách military.cz
- GBU-15 CWW – APA (anglicky)
Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok. Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.
Antény
Chemické zdroje elektriny
Chladenie v elektrotechnike
Elektrická sústava automobilu
Elektrická trakcia
Elektrické prístroje
Elektrické súčiastky
Elektrické spotrebiče
Elektrické stroje
Čítanie (elektrotechnika)
Činný výkon
Štatistická dynamika
Živý vodič
Admitancia
Antiparalelné zapojenie
Asynchrónny motor
Blúdivý prúd
Bočník (elektrotechnika)
Diak (polovodičový prvok)
Displej s kvapalnými kryštálmi
Elektrická inštalácia
Elektrická rezonancia
Elektrická sila
Elektrická vodivosť
Elektrické zariadenie
Elektrický obvod
Elektrický zvonec
Elektroenergetika
Elektromer
Elektrometer
Elektromobil
Elektromotor
Elektromotorické napätie
Elektrotechnický náučný slovník
Elektrotechnika
Elektrotechnológia
Fázor
Faradayova klietka
Frekvencia (fyzika)
Graetzov mostík
Impedancia
Indukčnosť
Induktancia
Istič
Izolácia (elektrotechnika)
Izolant
Jadro vodiča
Jednobran
Jednosmerný prúd
Joulovo teplo
Katóda
Koaxiálny kábel
Kompenzácia účinníka
Konduktometria
Konektor (elektrotechnika)
Korónový výboj
Lanko (elektrotechnika)
Leptanie
Logické hradlo
Magnetická susceptibilita
Magnetizácia (veličina)
Merný elektrický odpor
Mobilné zariadenie
Napájací zdroj
Napäťový chránič
Napäťový násobič
Nortonova veta
Odpínač
Odpojovač
OLED
Olovený akumulátor
Paralelné zapojenie
Peltierov článok
Plošná hustota elektrického prúdu
Poistka (elektrotechnika)
Posuvný prúd
Prúdový chránič
Prenosové médium
Prieletový klystrón
Primárny elektrochemický článok
Reaktancia
Rekuperácia (dopravný prostriedok)
Relé
Reproduktorová výhybka
Rezistancia
Rozhranie (interface)
Sériové zapojenie
Seebeckov jav
Sekundárny elektrochemický článok
Settopbox
Skrat
Sonar
Spínač
Spínaný zdroj
Straty v mikropásikových vedeniach
Striedavý prúd
Stupeň ochrany krytom
Svetelná výbojka
Symetrizačný člen
Technická normalizácia
Tepelné relé
Tepelne vodivostný detektor
Termočlánok
Théveninova veta
Transformátor
Transformátor s fázovou reguláciou
Trojfázová sústava
Tuhá fáza (elektronika)
Tyratrón
Usmerňovač (elektrotechnika)
Uzemnenie
Uzol (vodiče)
Vírivý prúd
Výbojka
Varistor
Ventilátor
Vodič (elektrotechnika)
Voltov stĺp
Vstavaný systém
Zásuvka (elektrotechnika)
Zdroj (elektrotechnika)
Zisk antény
Text je dostupný za podmienok Creative
Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších
podmienok.
Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky
použitia.
www.astronomia.sk | www.biologia.sk | www.botanika.sk | www.dejiny.sk | www.economy.sk | www.elektrotechnika.sk | www.estetika.sk | www.farmakologia.sk | www.filozofia.sk | Fyzika | www.futurologia.sk | www.genetika.sk | www.chemia.sk | www.lingvistika.sk | www.politologia.sk | www.psychologia.sk | www.sexuologia.sk | www.sociologia.sk | www.veda.sk I www.zoologia.sk