A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | S | T | U | V | W | X | Y | Z | 0 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9
Výška je jeden z nejdůležitějších parametrů letu.
Výšky většinou měříme barometrickým výškoměrem. V každé fázi letu je vhodné používat jiné výšky.
- Pokud nastavíme na výškoměru tlak QNH (tlak na daném letišti přepočítaný na hladinu moře), bude ukazovat nadmořskou výšku – altitude (AMSL – above mean sea level). Na letišti ukazuje výškoměr nadmořskou výšku letiště.
- Pokud nastavíme na výškoměru tlak QFE (tlak na daném letišti), bude ukazovat výšku nad letištěm (AAL – above aerodrome level). Toto nastavení se v dnešní době používá jen výjimečně. Na letišti ukazuje výškoměr nulu.
- Pokud nastavíme na výškoměru standardní tlak QNE – 1013,25 hPa (760 mm Hg), bude ukazovat letovou hladinu (FL – flight level). Letové hladiny se udávají ve stovkách stop (př. FL100 = 10 000 ft). Atmosférický tlak (tím i QNH a QFE) se mění s časem a zeměpisnou polohou. Z toho plyne, že letová hladina není „rovná“, na každém místě má jinou nadmořskou výšku.
Při vzletu, přiblížení na přistání a přistání a letech pod převodní výškou je pro pilota důležitá jeho vzdálenost od země. Proto si na výškoměru nastavuje tlak QNH, který mu předá stanoviště ŘLP. Pro činnost v okolí letiště (v CTR, TMA, ATZ) se používá letištní QNH. Pro přelety mezi letišti se používá oblastní QNH.
Při letu ve velkých výškách již nehrozí nebezpečí srážky se zemí, ale je třeba udržovat vertikální rozestupy mezi letadly. Pokud si všechna letadla nastaví na výškoměru stejný tlak (v tomto případě standardní), a budou udržovat přidělené letové hladiny, budou mít sice během letu různou nadmořskou výšku, ale neustále bude zajištěn bezpečný výškový rozestup mezi nimi. Standardní tlak se nastavuje po vzletu při prostoupávání tzv. převodní nadmořské výšky, která je pevně daná. V ČR je 5000 ft AMSL. Zpět na QNH se výškoměr přestavuje při proklesávání tzv. převodní hladiny, což je nejnižší použitelná hladina, která je alespoň 1000 ft a méně než 2000 ft nad převodní nadmořskou výškou. Ta však není pevně stanovena, mění se podle aktuálního QNH. Vrstva mezi převodní výškou a převodní hladinou se nazývá převodní vrstva. Používá se pouze pro přenastavení tlaku, ne pro cestovní let.
Při letech v přízemních výškách se používají výšky nad zemí (AGL – above ground level). Tato výška se nedá měřit barometricky. Měří se radiovýškoměrem nebo pomocí laseru.
Výška se dá měřit také pomocí GPS, tento způsob však není dostatečně přesný.
Jako jednotky výšky se v letectví používají stopy (ft), metry (m) a letové hladiny (FL).
Externí odkazy
- Nastavení výškoměru - Aeroweb.cz
- Obrázky, zvuky či videa k tématu výška letu na Wikimedia Commons
Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok. Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.
Antény
Chemické zdroje elektriny
Chladenie v elektrotechnike
Elektrická sústava automobilu
Elektrická trakcia
Elektrické prístroje
Elektrické súčiastky
Elektrické spotrebiče
Elektrické stroje
Čítanie (elektrotechnika)
Činný výkon
Štatistická dynamika
Živý vodič
Admitancia
Antiparalelné zapojenie
Asynchrónny motor
Blúdivý prúd
Bočník (elektrotechnika)
Diak (polovodičový prvok)
Displej s kvapalnými kryštálmi
Elektrická inštalácia
Elektrická rezonancia
Elektrická sila
Elektrická vodivosť
Elektrické zariadenie
Elektrický obvod
Elektrický zvonec
Elektroenergetika
Elektromer
Elektrometer
Elektromobil
Elektromotor
Elektromotorické napätie
Elektrotechnický náučný slovník
Elektrotechnika
Elektrotechnológia
Fázor
Faradayova klietka
Frekvencia (fyzika)
Graetzov mostík
Impedancia
Indukčnosť
Induktancia
Istič
Izolácia (elektrotechnika)
Izolant
Jadro vodiča
Jednobran
Jednosmerný prúd
Joulovo teplo
Katóda
Koaxiálny kábel
Kompenzácia účinníka
Konduktometria
Konektor (elektrotechnika)
Korónový výboj
Lanko (elektrotechnika)
Leptanie
Logické hradlo
Magnetická susceptibilita
Magnetizácia (veličina)
Merný elektrický odpor
Mobilné zariadenie
Napájací zdroj
Napäťový chránič
Napäťový násobič
Nortonova veta
Odpínač
Odpojovač
OLED
Olovený akumulátor
Paralelné zapojenie
Peltierov článok
Plošná hustota elektrického prúdu
Poistka (elektrotechnika)
Posuvný prúd
Prúdový chránič
Prenosové médium
Prieletový klystrón
Primárny elektrochemický článok
Reaktancia
Rekuperácia (dopravný prostriedok)
Relé
Reproduktorová výhybka
Rezistancia
Rozhranie (interface)
Sériové zapojenie
Seebeckov jav
Sekundárny elektrochemický článok
Settopbox
Skrat
Sonar
Spínač
Spínaný zdroj
Straty v mikropásikových vedeniach
Striedavý prúd
Stupeň ochrany krytom
Svetelná výbojka
Symetrizačný člen
Technická normalizácia
Tepelné relé
Tepelne vodivostný detektor
Termočlánok
Théveninova veta
Transformátor
Transformátor s fázovou reguláciou
Trojfázová sústava
Tuhá fáza (elektronika)
Tyratrón
Usmerňovač (elektrotechnika)
Uzemnenie
Uzol (vodiče)
Vírivý prúd
Výbojka
Varistor
Ventilátor
Vodič (elektrotechnika)
Voltov stĺp
Vstavaný systém
Zásuvka (elektrotechnika)
Zdroj (elektrotechnika)
Zisk antény
Text je dostupný za podmienok Creative
Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších
podmienok.
Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky
použitia.
www.astronomia.sk | www.biologia.sk | www.botanika.sk | www.dejiny.sk | www.economy.sk | www.elektrotechnika.sk | www.estetika.sk | www.farmakologia.sk | www.filozofia.sk | Fyzika | www.futurologia.sk | www.genetika.sk | www.chemia.sk | www.lingvistika.sk | www.politologia.sk | www.psychologia.sk | www.sexuologia.sk | www.sociologia.sk | www.veda.sk I www.zoologia.sk