A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | S | T | U | V | W | X | Y | Z | 0 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9
Vývojář | Phil Zimmermann, Gen Digital a Broadcom Inc. |
---|---|
První vydání | 1991 |
Aktuální verze | 8.0.3 (2003) |
Operační systém | multiplatformní software |
Vyvíjeno v | C |
Typ softwaru | šifrovací software a komerční software |
Web | www |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Pretty Good Privacy (PGP) (z anglického vcelku dobré soukromí) je počítačový program, který umožňuje šifrování a podepisování. Je založeno na algoritmu RSA pro asymetrickou kryptografii. První verze PGP byla uvolněna Philem Zimmermannem v roce 1991. Další verze byly vyvíjeny Philem Zimmermannem i jinými.
PGP mělo takový vliv, že bylo standardizováno, aby byla umožněna spolupráce mezi různými verzemi PGP a podobného software. PGP bylo přijato jako internetový standard pod názvem OpenPGP. Nyní se jedná o otevřený standard dodržovaný PGP, GnuPG (GNU Privacy Guard nebo také GPG), Hushmail, Veridis, Authora a jinými.
Nejčastěji se setkáváme s použitím při šifrování e-mailů. Pro tento účel existuje mnoho pluginů, které umožní práci s PGP většině e-mailových klientů.
Možnosti
PGP umožňuje šifrovat a dešifrovat zprávy, digitálně je podepisovat, ověřovat identitu odesílatele (jen pokud také používá PGP) a spravovat klíče.
Asymetrická kryptografie pracuje tak, že šifra nepoužívá jeden, ale hned dva různé klíče. První slouží k šifrování a jeho výstupem je zašifrovaná zpráva. Tu lze přečíst (dešifrovat) jen a pouze pomocí druhého klíče. Tento způsob má oproti tradičním šifrám, které používají tentýž klíč pro šifrování i dešifrování, jednu velkou výhodu. Svůj šifrovací (veřejný) klíč můžete umístit na veřejném, ale důvěryhodném místě (například osobní WWW stránka nebo klíčový server), kde si ho každý může zkopírovat a zašifrovat s ním utajovanou zprávu. Tu pak může bez obav poslat a bude mít jistotu, že si ji může přečíst pouze adresát, respektive držitel soukromého (dešifrovacího) klíče.
Právě zacházení se soukromým klíčem je bezpečnostně nejkritičtější částí technologie PGP. Pokud privátní klíč používáte jen na svém počítači, ke kterému nikdo kromě vás nemá přístup, je všechno v pořádku. Pokud jej ale máte na počítači, který kromě vás používá více lidí, je nutné si privátní klíč dodatečně chránit dostatečně kvalitním heslem, tzv. passphrase, jehož zadáním bude podmíněna jakákoliv manipulace s klíčem.
Vedle šifrování zpráv řeší PGP i problematiku jejich autenticity. Princip je podobný jako v případě šifrování. Odesílatel připojí ke zprávě zvláštní dodatek, který se jednocestně vygeneruje z textu zprávy pomocí některé z hashovacích funkcí. Tento dodatek, tzv. „message digest“, zašifruje svým soukromým klíčem, čímž vznikne digitální podpis. Příjemce si opatří veřejný klíč odesílatele, dešifruje přiložený podpis a porovná jej s tím, jak by měl vypadat podle jeho výpočtu. Pokud oba výsledky souhlasí, lze zprávu považovat za autentickou.
Různé verze programů PGP jsou k mání pro různé sw. platformy včetně Linuxu, avšak tyto programy obsahují celou řadu patentovaných technologií, které velmi omezují možnosti šíření, zejména ve vztahu k dostupnosti zdrojového kódu, a kromě toho je lze zdarma používat pouze pro osobní potřebu. Zřejmě nejrozšířenější volně šiřitelnou alternativou k PGP je GPG.
OpenPGP
OpenPGP je název standardu, který Philip Zimmermann v roce 1997 navrhl IETF, s čímž IETF souhlasila a ustavila pracovní skupinu. OpenPGP je tak aktivně vyvíjeným internetovým standardem, jehož aktuální specifikace je zveřejněna v RFC 4880 (listopad 2007, nahradilo RFC 2440). Mnoho e-mailových klientů podporuje OpenPGP a umožňuje tak pracovat s digitálními podpisy a šifrovanými zprávami podle specifikace RFC 3156.
Free Software Foundation vyvinula svoji vlastní implementaci, která je s OpenPGP kompatibilní, pod názvem GNU Privacy Guard (program gpg
) a je oddělená od grafického rozhraní. Mnoho různých aplikací využívá externí program gpg
nebo jeho knihovny.
Související články
Externí odkazy
Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok. Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.
Antény
Chemické zdroje elektriny
Chladenie v elektrotechnike
Elektrická sústava automobilu
Elektrická trakcia
Elektrické prístroje
Elektrické súčiastky
Elektrické spotrebiče
Elektrické stroje
Čítanie (elektrotechnika)
Činný výkon
Štatistická dynamika
Živý vodič
Admitancia
Antiparalelné zapojenie
Asynchrónny motor
Blúdivý prúd
Bočník (elektrotechnika)
Diak (polovodičový prvok)
Displej s kvapalnými kryštálmi
Elektrická inštalácia
Elektrická rezonancia
Elektrická sila
Elektrická vodivosť
Elektrické zariadenie
Elektrický obvod
Elektrický zvonec
Elektroenergetika
Elektromer
Elektrometer
Elektromobil
Elektromotor
Elektromotorické napätie
Elektrotechnický náučný slovník
Elektrotechnika
Elektrotechnológia
Fázor
Faradayova klietka
Frekvencia (fyzika)
Graetzov mostík
Impedancia
Indukčnosť
Induktancia
Istič
Izolácia (elektrotechnika)
Izolant
Jadro vodiča
Jednobran
Jednosmerný prúd
Joulovo teplo
Katóda
Koaxiálny kábel
Kompenzácia účinníka
Konduktometria
Konektor (elektrotechnika)
Korónový výboj
Lanko (elektrotechnika)
Leptanie
Logické hradlo
Magnetická susceptibilita
Magnetizácia (veličina)
Merný elektrický odpor
Mobilné zariadenie
Napájací zdroj
Napäťový chránič
Napäťový násobič
Nortonova veta
Odpínač
Odpojovač
OLED
Olovený akumulátor
Paralelné zapojenie
Peltierov článok
Plošná hustota elektrického prúdu
Poistka (elektrotechnika)
Posuvný prúd
Prúdový chránič
Prenosové médium
Prieletový klystrón
Primárny elektrochemický článok
Reaktancia
Rekuperácia (dopravný prostriedok)
Relé
Reproduktorová výhybka
Rezistancia
Rozhranie (interface)
Sériové zapojenie
Seebeckov jav
Sekundárny elektrochemický článok
Settopbox
Skrat
Sonar
Spínač
Spínaný zdroj
Straty v mikropásikových vedeniach
Striedavý prúd
Stupeň ochrany krytom
Svetelná výbojka
Symetrizačný člen
Technická normalizácia
Tepelné relé
Tepelne vodivostný detektor
Termočlánok
Théveninova veta
Transformátor
Transformátor s fázovou reguláciou
Trojfázová sústava
Tuhá fáza (elektronika)
Tyratrón
Usmerňovač (elektrotechnika)
Uzemnenie
Uzol (vodiče)
Vírivý prúd
Výbojka
Varistor
Ventilátor
Vodič (elektrotechnika)
Voltov stĺp
Vstavaný systém
Zásuvka (elektrotechnika)
Zdroj (elektrotechnika)
Zisk antény
Text je dostupný za podmienok Creative
Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších
podmienok.
Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky
použitia.
www.astronomia.sk | www.biologia.sk | www.botanika.sk | www.dejiny.sk | www.economy.sk | www.elektrotechnika.sk | www.estetika.sk | www.farmakologia.sk | www.filozofia.sk | Fyzika | www.futurologia.sk | www.genetika.sk | www.chemia.sk | www.lingvistika.sk | www.politologia.sk | www.psychologia.sk | www.sexuologia.sk | www.sociologia.sk | www.veda.sk I www.zoologia.sk