Srbská socialistická republika - Zákldné pojmy z elektrotechniky

; vlajka	; znak
Geografie
Hlavní město	Bělehrad
Rozloha	88 361 km²
	Obyvatelstvo
Počet obyvatel	9 506 174
Jazyky	srbochorvatština
	Státní útvar
Státní zřízení	socialistická republika
Mateřská; země	Socialistická federativní republika Jugoslávie
Měna	jugoslávský dinár
Vznik	1943
Zánik	28. září 1990
	Státní útvary a území
	Království Jugoslávie
	Třetí říše
	Maďarské království
	Italské království
	Albánské království (1943-1944)
	Bulharské carství
	Srbsko (1941-1944)
	Svazová republika Jugoslávie

Socialistická republika Srbsko (zkráceně SR Srbsko; srbochorvatsky Socijalistička Republika Srbija, Социјалистичка Република Србија) byla socialistickou republikou, jež byla součástí Socialistické federativní republiky Jugoslávie. Součástí AVNOJské Jugoslávie se země stala v roce 1943. Socialistická republika Srbsko zanikla přijetím nové ústavy 28. září 1990, která z názvu státu vypustila adjektivum socialistická a která zrušila politickou autonomii Kosova a Vojvodiny.^[1] I Srbsko bez přídomku socialistické zůstalo součástí SFRJ, od dubna 1992 bylo Srbsko součástí Svazové republiky Jugoslávie.

Vývoj názvu

1945–1946: Federální stát Srbsko jako součást Demokratické federativní Jugoslávie
1946–1963: Lidová republika Srbsko jako součást Federativní lidové republiky Jugoslávie
1963–1990: Socialistická republika Srbsko jako součást Socialistické federativní republiky Jugoslávie
1990–1992: Srbská republika (event. Republika Srbsko) jako součást Socialistické federativní republiky Jugoslávie

Historie

V lednu 1946 vznikla Lidová republika Srbsko, po změně federální ústavy v roce 1963 je adjektivum lidová nahrazeno slůvkem socialistická. V druhé Jugoslávii, nejspíše z obavy ze silného Srbska, jsou na severu a jihu jeho území vytvořeny dvě autonomní oblasti – Kosovo a Vojvodina.^[2]

V rámci SFRJ se Srbsko (bez socialistických autonomních oblastí) z ekonomického hlediska řadilo mezi rozvinuté země, spolu se Slovinskem, Chorvatskem a Vojvodinou.^[3]

V září 1986 uveřejnil bělehradský deník Večernije novosti výňatky z nacionalisticky podbarveného Memoranda SANU.^[4]

V lednu 1988 iniciuje Předsednictvo SR Srbsko, jehož vedení opustil po osmém zasedání ústředního výboru republikového Svazu komunistů v září 1987 Ivan Stambolić, přípravu ústavních změn omezující pravomoci socialistických autonomních oblastí.^[4] Ve stejné době probíhá takzvaná Protibyrokratická revoluce, v níž srbské vedení využívá hospodářských těžkostí ve snaze oslabit postavení vedení Vojvodiny a Kosova.^[5]

Ústavní dodatky vedoucí k oslabení pozic autonomních oblastí schválila shromáždění Vojvodiny i Kosova v březnu 1989.^[6] Bělehrad poté nahrazuje delegáty autonomních oblastí v orgánech federace a strany svými lidmi.

Republikové ústavy pocházejí z let 1946, 1963 a 1974. Období od ledna 1988 do března 1989 bývá nazýváno jako období ústavních reforem, při nichž bylo přijato čtyřicet dodatků k ústavě z roku 1974.^[7]

5. července 1990 rozpustil srbský parlament parlament autonomní oblasti Kosovo, neboť ten se o několik dní dříve pokusil vyhlásit samostatnou svazovou republiku.^[8]

V září 1990 schválil srbský parlament novou ústavu, kterou bylo z názvu republiky vyňato slůvko socialistická.^[1] Od tohoto data doposud existuje Republika Srbsko, která až do roku 2006 sdílela své osudy s Černou Horou.

Politika

Politickou hegemonii zde jako ve zbytku federace měla Komunistická strana, respektive Svaz komunistů Srbska. Fakticky byla činnost opozice povolena v únoru 1990.^[9] V červenci 1990 se republikový Svaz komunistů transformoval do Socialistické strany Srbska.^[8]

V čele státu je po roce 1974, po vzoru federálního Předsednictva, Předsednictvo SR Srbsko.

Odkazy

Reference

↑ ^a ^b PELIKÁN, Jan. Srbsko a Černá Hora. Slovanský přehled. 1995, roč. 82, čís. 1, s. 28. ISSN 0037-6922.
↑ DIZDAREVIĆ, Raif. Od smrti Tita do smrti Jugoslávie. 1.. vyd. Praha: Jan Vašut s. r. o., 2002. 351 s. ISBN 80-7236-171-6. S. 13.
↑ DIZDAREVIĆ, Raif. Od smrti Tita do smrti Jugoslávie. 1.. vyd. Praha: Jan Vašut s. r. o., 2002. 351 s. ISBN 80-7236-171-6. S. 62.
↑ ^a ^b PELIKÁN, Jan. Srbsko a Černá Hora. Slovanský přehled. 1995, roč. 82, čís. 1, s. 24. ISSN 0037-6922.
↑ DIZDAREVIĆ, Raif. Od smrti Tita do smrti Jugoslávie. 1.. vyd. Praha: Jan Vašut s. r. o., 2002. 351 s. ISBN 80-7236-171-6. S. 142–154.
↑ PELIKÁN, Jan. Srbsko a Černá Hora. Slovanský přehled. 1995, roč. 82, čís. 1, s. 25. ISSN 0037-6922.
↑ MAJDANAC, Boro. History: After Second World War . . pořízeném dne 2009-06-04. (anglicky)

↑ ^a ^b PELIKÁN, Jan. Srbsko a Černá Hora. Slovanský přehled. 1995, roč. 82, čís. 1, s. 27. ISSN 0037-6922.
↑ PELIKÁN, Jan. Srbsko a Černá Hora. Slovanský přehled. 1995, roč. 82, čís. 1, s. 26. ISSN 0037-6922.

Související články

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Socialistická republika Srbsko na Wikimedia Commons

Zdroj:https://cs.wikipedia.org?pojem=Srbská_socialistická_republika
Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok. Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.

[pelikan28-1] PELIKÁN, Jan. Srbsko a Černá Hora. Slovanský přehled. 1995, roč. 82, čís. 1, s. 28. ISSN 0037-6922.

[2] DIZDAREVIĆ, Raif. Od smrti Tita do smrti Jugoslávie. 1.. vyd. Praha: Jan Vašut s. r. o., 2002. 351 s. ISBN 80-7236-171-6. S. 13.

[3] DIZDAREVIĆ, Raif. Od smrti Tita do smrti Jugoslávie. 1.. vyd. Praha: Jan Vašut s. r. o., 2002. 351 s. ISBN 80-7236-171-6. S. 62.

[pelikan24-4] PELIKÁN, Jan. Srbsko a Černá Hora. Slovanský přehled. 1995, roč. 82, čís. 1, s. 24. ISSN 0037-6922.

[5] DIZDAREVIĆ, Raif. Od smrti Tita do smrti Jugoslávie. 1.. vyd. Praha: Jan Vašut s. r. o., 2002. 351 s. ISBN 80-7236-171-6. S. 142–154.

[pelikan25-6] PELIKÁN, Jan. Srbsko a Černá Hora. Slovanský přehled. 1995, roč. 82, čís. 1, s. 25. ISSN 0037-6922.

[7] MAJDANAC, Boro. History: After Second World War . . pořízeném dne 2009-06-04. (anglicky)

[pelikan27-8] PELIKÁN, Jan. Srbsko a Černá Hora. Slovanský přehled. 1995, roč. 82, čís. 1, s. 27. ISSN 0037-6922.

[pelikan26-9] PELIKÁN, Jan. Srbsko a Černá Hora. Slovanský přehled. 1995, roč. 82, čís. 1, s. 26. ISSN 0037-6922.

[1]

[2]

[3]

[4]

[5]

[6]

[7]

[8]

[9]

Republiky a autonomní oblasti SFRJ (1963–1991)

Bosna a Hercegovina • Černá Hora • Chorvatsko • Makedonie • Slovinsko • Srbsko (Kosovo • Vojvodina)