A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | S | T | U | V | W | X | Y | Z | 0 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9
Česká banka Union | |
---|---|
Základní údaje | |
Datum založení | 1872 |
Datum zániku | 1945 |
Adresa sídla | Praha, Česko |
Charakteristika firmy | |
Oblast činnosti | ostatní peněžní zprostředkování a finanční služby, kromě pojišťovnictví a penzijního financování |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Česká banka Union (německy Böhmische Union-Bank) byla rakouská a posléze československá obchodně podnikatelská banka se sídlem v Praze. Založena byla v roce 1872, její likvidace byla zahájena v roce 1945.
Historie
Za Rakouska-Uherska
Národnostně německý bankovní ústav Böhmische Union-Bank vznikl osamostatněním pražské pobočky vídeňské Union-Bank dne 20. února 1872.[1] Počáteční kapitál byl ve výši 10 milionů zlatých.[2] Samotná Böhmische Union-Bank se ještě na jaře toho roku výrazně podílela na založení hypoteční banky Crédit fonciér für das Königreich Böhmen (zanikla 1874[3]).[4] Naopak v roce 1874 s ní splynuly neúspěšné malé pražské banky Böhmischer Sparverein (Český spořitelní spolek) a Böhmische Handels-, Gewerbe- und Realitätenbank (Česká banka pro obchod, průmysl a nemovitosti),[3] rovněž obě založené počátkem roku 1872.[1] V roce 1888 likvidovala Reichenberger Bank (Libereckou banku), jeden z mála venkovských bankovních ústavů, které v Čechách přežily krizi po roce 1873. Ta zfúzovala s Böhmische Union-Bank jako její pobočka.[5][6] Do roku 1914 měla Böhmische Union-Bank v Předlitavsku 21 poboček a 2 expozitury, z toho v českých zemích 13 poboček (ve velkých městech – Brno (budova současného Českého rozhlasu Brno), Olomouc, Opava, Bílsko – a dále zejména v německojazyčném pohraničí – Žatec, Rumburk, Liberec, Jablonec nad Nisou, Vrchlabí, Dvůr Králové nad Labem, Šumperk, Krnov, Nový Jičín) a 2 expozitury (Broumov, Frýdek), a zbylých 8 poboček v rakouských zemích (Linec, Salcburk, Leoben, Štýrský Hradec, Dornbirn, Celje, Klagenfurt a Villach).[7]
Po první světové válce
Po rozpadu Rakouska-Uherska se Česká banka Union musela vzdát poboček mimo československé území.[8] Přesto však byla největším německým peněžním ústavem v Československu[9] a jejími klienty byly i české firmy.[10] Za první republiky byla Česká banka Union v československých poměrech označována za jednu z velkobank (resp. jeden z bankovních ústavů), neboť její akciový kapitál stabilněji přesahoval 100 milionů korun a obrat 1 miliardu korun; z evropského pohledu se však jednalo o banku střední.[11] V roce 1920 otevřeli novou pobočku v Ostravě v Krausově vile.[12] V roce 1928 byla do ní začleněna malá Varnsdorfská banka ve Varnsdorfu.[13] Roku 1937 měla Česká banka Union v českých zemích 33 filiálek, zejména v německojazyčném pohraničí a velkých průmyslových městech s vysokou koncentrací německojazyčného obyvatelstva, a jednu pobočku na Slovensku (v Bratislavě). Po mnichovské dohodě a odstoupení pohraničí přišla na podzim 1938 o 23 filiálek.[8]
Za druhé světové války
V březnu 1939, po vzniku Protektorátu Čechy a Morava, bylo rozhodnuto, že Česká banka Union přejde do majetku Deutsche Bank. Roku 1943 likvidovala Böhmische Union-Bank společně s Českou eskomptní bankou na příkaz ministra Waltera Bertsche Anglo-Pragobanku.[14] Téhož roku se podílela i na likvidaci Pražské úvěrní banky. Deutsche Bank připravovala již od roku 1942 úplné pohlcení Böhmische Union-Bank, avšak vývojem druhé světové války k tomu již nedošlo.[15] Po skončení války v roce 1945 bylo v srpnu toho roku rozhodnuto Českou banku Union coby německý peněžní ústav likvidovat. Vedení převzal národní správce[16] a na základě dekretu prezidenta republiky č. 108/1945 z října 1945 byla považována za konfiskát.[17] Jako národní podnik v likvidaci existovala Česká banka Union ještě v roce 1969, neboť likvidace nebyla do té doby dokončena.[18][19]
Odkazy
Reference
- ↑ a b VENCOVSKÝ, František, a kol. Dějiny bankovnictví v českých zemích. Praha: Bankovní institut, 1999. Dostupné online. ISBN 80-7265-030-0. S. 120. Dále jen Vencovský a kol.
- ↑ Vencovský a kol., s. 122.
- ↑ a b Vencovský a kol., s. 129.
- ↑ Vencovský a kol., s. 121.
- ↑ Vencovský a kol., s. 125.
- ↑ Vencovský a kol., s. 131.
- ↑ Vencovský a kol., s. 165.
- ↑ a b Vencovský a kol., s. 325.
- ↑ Vencovský a kol., s. 324.
- ↑ Vencovský a kol., s. 263.
- ↑ Vencovský a kol., s. 238.
- ↑ Show Object - Vila dr. Karla Krause / Česká banka Union. www.ostravskepamatky.cz . . Dostupné online.
- ↑ Vencovský a kol., s. 356.
- ↑ Vencovský a kol., s. 262.
- ↑ Vencovský a kol., s. 329.
- ↑ Vencovský a kol., s. 406.
- ↑ Vencovský a kol., s. 410.
- ↑ Vencovský a kol., s. 411.
- ↑ Vencovský a kol., s. 430.
Literatura
- VENCOVSKÝ, František, a kol. Dějiny bankovnictví v českých zemích. Praha: Bankovní institut, 1999. 594 s. Dostupné online. ISBN 80-7265-030-0. S. 324–329.
Související články
Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok. Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.
Antény
Chemické zdroje elektriny
Chladenie v elektrotechnike
Elektrická sústava automobilu
Elektrická trakcia
Elektrické prístroje
Elektrické súčiastky
Elektrické spotrebiče
Elektrické stroje
Čítanie (elektrotechnika)
Činný výkon
Štatistická dynamika
Živý vodič
Admitancia
Antiparalelné zapojenie
Asynchrónny motor
Blúdivý prúd
Bočník (elektrotechnika)
Diak (polovodičový prvok)
Displej s kvapalnými kryštálmi
Elektrická inštalácia
Elektrická rezonancia
Elektrická sila
Elektrická vodivosť
Elektrické zariadenie
Elektrický obvod
Elektrický zvonec
Elektroenergetika
Elektromer
Elektrometer
Elektromobil
Elektromotor
Elektromotorické napätie
Elektrotechnický náučný slovník
Elektrotechnika
Elektrotechnológia
Fázor
Faradayova klietka
Frekvencia (fyzika)
Graetzov mostík
Impedancia
Indukčnosť
Induktancia
Istič
Izolácia (elektrotechnika)
Izolant
Jadro vodiča
Jednobran
Jednosmerný prúd
Joulovo teplo
Katóda
Koaxiálny kábel
Kompenzácia účinníka
Konduktometria
Konektor (elektrotechnika)
Korónový výboj
Lanko (elektrotechnika)
Leptanie
Logické hradlo
Magnetická susceptibilita
Magnetizácia (veličina)
Merný elektrický odpor
Mobilné zariadenie
Napájací zdroj
Napäťový chránič
Napäťový násobič
Nortonova veta
Odpínač
Odpojovač
OLED
Olovený akumulátor
Paralelné zapojenie
Peltierov článok
Plošná hustota elektrického prúdu
Poistka (elektrotechnika)
Posuvný prúd
Prúdový chránič
Prenosové médium
Prieletový klystrón
Primárny elektrochemický článok
Reaktancia
Rekuperácia (dopravný prostriedok)
Relé
Reproduktorová výhybka
Rezistancia
Rozhranie (interface)
Sériové zapojenie
Seebeckov jav
Sekundárny elektrochemický článok
Settopbox
Skrat
Sonar
Spínač
Spínaný zdroj
Straty v mikropásikových vedeniach
Striedavý prúd
Stupeň ochrany krytom
Svetelná výbojka
Symetrizačný člen
Technická normalizácia
Tepelné relé
Tepelne vodivostný detektor
Termočlánok
Théveninova veta
Transformátor
Transformátor s fázovou reguláciou
Trojfázová sústava
Tuhá fáza (elektronika)
Tyratrón
Usmerňovač (elektrotechnika)
Uzemnenie
Uzol (vodiče)
Vírivý prúd
Výbojka
Varistor
Ventilátor
Vodič (elektrotechnika)
Voltov stĺp
Vstavaný systém
Zásuvka (elektrotechnika)
Zdroj (elektrotechnika)
Zisk antény
Text je dostupný za podmienok Creative
Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších
podmienok.
Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky
použitia.
www.astronomia.sk | www.biologia.sk | www.botanika.sk | www.dejiny.sk | www.economy.sk | www.elektrotechnika.sk | www.estetika.sk | www.farmakologia.sk | www.filozofia.sk | Fyzika | www.futurologia.sk | www.genetika.sk | www.chemia.sk | www.lingvistika.sk | www.politologia.sk | www.psychologia.sk | www.sexuologia.sk | www.sociologia.sk | www.veda.sk I www.zoologia.sk