A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | S | T | U | V | W | X | Y | Z | 0 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9
Český a slovenský exilový skauting | |
---|---|
Letní skautský tábor Velen VI exilového oddílu br.Čapků, Dorna (Rakousko) 1981. Oddíl bratří Čapků sídlil v Bavorsku a byl součástí Českého a slovenského exilového skautingu. Jeho tábory nesly název „Velen“ na počest světového starosty exilového skautingu, Velena Fanderlika. Tábořilo se v dřevěných podsadách pro dva o čtvercovém půdorysu (2,2 m × 2,2 m). Na podsadě vysoké zhruba 0,8 m byl posazen krov z latí a na něm napnuta jehlanová plachta, která vznikla sepnutím 4 trojúhelníkových stanových dílců | |
Vznik | 1975 |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Český a slovenský exilový skauting (zkratka ČSES) byl ustanoven v roce 1975 ve švýcarském Winterthuru jako mezinárodní federace.
Důvod vzniku
Pod nátlakem režimu v ČSSR ukončily skautské organizace na domácí půdě v roce 1970 svoji činnost. Okupace vojsky Varšavského paktu v roce 1968 vyvolala mohutnou vlnu odchodů do exilu, kde se brzy začaly formovat nové osamělé hlídky, družiny, oddíly a nakonec v roce 1975 i velmi schopná mezinárodní federace exilových skautů – ČSES.
Předchůdci
Exilový či zahraniční skauting v duchu českých a slovenských tradic existoval již mnohem dříve, na mnoha místech, kde našli naši krajané nový domov. Například v roce 1949 začali Velen Fanderlik a jeho spolupracovníci v Německu vydávat skautský exilový časopis „Skautskou stopou“ (později „Skautská stopa“ a posléze jen „Stopa“). Stopa vycházela nepravidelně, její vydavatelé se střídali a někdy několik let nevycházela vůbec. V říjnu 1970 převzali vydávání Stopy roveři z Los Angeles.[1] Významně se na exilových aktivitách podíleli zejména již zmíněný Velen Fanderlik a Josef Kratochvil – přezdívkou „Baby“ – oba dali vzniknout celé řadě hodnotných publikací se skautskou tematikou, beletrii, příručkám a časopisům.[2]
Příprava
V roce 1969 bylo založeno Přípravné ústředí čs. exilových skautů. Členy byli Velen Fanderlik, Josef Kratochvil – Baby, Tibor Grandtner – Cipa a MUDr. Lobpreis – Ilek. Souběžně vznikaly v západní Evropě zatím nezávislé oddíly čs. exilových skautů, které rozvíjely pravidelnou činnost.
Vznik
Ve dnech 1. a 2. března 1975 byla ve švýcarském Winterthuru založena organizace Český a slovenský exilový skauting jako mezinárodní federace. Padlo rovněž rozhodnutí zapojit exilové oddíly do skautských organizací v příslušných zemích a tím umožnit např. účast na mezinárodních srazech, kde nebylo možné vystupovat oficiálně pod československou vlajkou.
Nakladatelství Skauted
Od roku 1975 zahájilo činnost také nakladatelství Skautská edice (Skauted).[3] Vydávalo beletrii, příručky a časopisy (Tam-Tam). Největší zásluhu na jeho fungování měl Tibor Grandtner – Cipa.
Organizační výzvy
Exilový skauting se musel vypořádat s faktem, že členové jednotlivých oddílů bydleli poměrně daleko od sebe, většinou desítky i stovky kilometrů. Pravidelné týdenní schůzky byly až na výjimky nemožné a důraz tedy byl kladen na vícedenní srazy, letní tábory a celoevropské srazy „Exiloree“, které byly díky tomu vesměs velmi kvalitní a nabité programem. Důležitou roli hrály také publikace Skautedu, zejména časopisy. Vedle Tam-Tamu vycházely i oddílové časopisy, např. časopis Řetízek (oddíl br. Čapků, Bavorsko).
Kvůli celkově malé členské základně fungovaly oddíly ČSES většinou jako koedukované.
Struktura
Organizace se postupně ustálila na vícestupňovém modelu: (světový) starosta, evropský náčelník, evropský poradní kruh, vůdcové oblastí, vůdcové jednotlivých oddílů. Několikrát také vznikla středisková struktura, kdy v jednom středisku byly organizovány dva oddíly.
Komunikace uvnitř poradního kruhu probíhala na nepravidelně organizovaných velesezeních na různých místech v západní Evropě a pomocí Poradních svitků, kterých bylo vydáno celkem 67.
Exiloree
Celoevropské vícedenní srazy ČSES nesly název Exiloree. Během exilového období byly uspořádány čtyři, pátý již po konci komunistického režimu a šestý v novější době (viz dole).[4]
Typickou náplní Exiloree byly soutěže ve skautských dovednostech, táboráky a sliby nových činovníků. Tábořilo se na louce ve stanech a vařilo se v polní kuchyni.
Činnost po listopadu 1989
V názvu organizace bylo slovo „exilový“ nahrazeno slovem „zahraniční“. Oddíly fungovaly dále, ale postupně docházelo k úbytku členů – děti exulantů z roku 1968 dospívaly a postupně odcházely. Paralelně docházelo k útlumu činnosti poradního kruhu.
V roce 1991 bylo uspořádáno 5. Exiloree v Líbeznicích u Prahy. Jako poslední ukončil pravidelnou činnost s dětmi oddíl bratří Revilliodových / 43.WPuP. ve Vídni, pod vedením Radka Pavlovce – Bleska, letním táborem v roce 2000. K obnově aktivit v duchu bývalého ČSES došlo díky Petru Petrlíkovi – Svišťovi, bývalému činovníkovi oddílu br. Čapků (Bavorsko), který na tábořišti v Rakousku založil po několikaleté přestávce v činnosti novou tradici úspěšných letních táborů, kterých se účastní děti z Česka, Rakouska a Německa.[5] V současnosti (psáno v roce 2018) malý, ale aktivní oddíl pořádá vedle zmíněných letních táborů i víkendové srazy. Táboří se dle prvorepublikové tradice v dřevěných podsadách čtvercového půdorysu pro dva s nasazeným stanem jehlanovitého tvaru, sepnutém ze čtyř trojúhelníkových stanových dílců, z nichž některé pamatují tábory ČSES v 70. letech.
V roce 2017 došlo po dlouhé době k setkání bývalých exilových skautů, které mělo formát víkendového srazu a bylo uvedeno jako šesté Exiloree. V tradici exilových srazů bylo naplněné velmi intenzivním programem.
Reference
- ↑ BŘEČKA, Bruno: Kronika čs.skautského hnutí do roku 1990. Brno: Brněnská rada Junáka, 1999
- ↑ https://skautska-literatura.skauting.cz/literatura/tisk.php?typ=E&razeni=rok&omezeni=vse&detail=A
- ↑ ŠANTORA, Roman; NOSEK, Václav; JANOV, Slavomír; DOSTÁL, Václav: Skautské století. Praha: Junák - svaz skautů a skautek ČR, Tiskové a distribuční centrum, ve spolupráci s vydavatelstvím Mladá Fronta a.s., 2012
- ↑ http://www.exiloree.eu/
- ↑ Archivovaná kopie. www.europeanscouting.de . . Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2018-01-04.
Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok. Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.
Antény
Chemické zdroje elektriny
Chladenie v elektrotechnike
Elektrická sústava automobilu
Elektrická trakcia
Elektrické prístroje
Elektrické súčiastky
Elektrické spotrebiče
Elektrické stroje
Čítanie (elektrotechnika)
Činný výkon
Štatistická dynamika
Živý vodič
Admitancia
Antiparalelné zapojenie
Asynchrónny motor
Blúdivý prúd
Bočník (elektrotechnika)
Diak (polovodičový prvok)
Displej s kvapalnými kryštálmi
Elektrická inštalácia
Elektrická rezonancia
Elektrická sila
Elektrická vodivosť
Elektrické zariadenie
Elektrický obvod
Elektrický zvonec
Elektroenergetika
Elektromer
Elektrometer
Elektromobil
Elektromotor
Elektromotorické napätie
Elektrotechnický náučný slovník
Elektrotechnika
Elektrotechnológia
Fázor
Faradayova klietka
Frekvencia (fyzika)
Graetzov mostík
Impedancia
Indukčnosť
Induktancia
Istič
Izolácia (elektrotechnika)
Izolant
Jadro vodiča
Jednobran
Jednosmerný prúd
Joulovo teplo
Katóda
Koaxiálny kábel
Kompenzácia účinníka
Konduktometria
Konektor (elektrotechnika)
Korónový výboj
Lanko (elektrotechnika)
Leptanie
Logické hradlo
Magnetická susceptibilita
Magnetizácia (veličina)
Merný elektrický odpor
Mobilné zariadenie
Napájací zdroj
Napäťový chránič
Napäťový násobič
Nortonova veta
Odpínač
Odpojovač
OLED
Olovený akumulátor
Paralelné zapojenie
Peltierov článok
Plošná hustota elektrického prúdu
Poistka (elektrotechnika)
Posuvný prúd
Prúdový chránič
Prenosové médium
Prieletový klystrón
Primárny elektrochemický článok
Reaktancia
Rekuperácia (dopravný prostriedok)
Relé
Reproduktorová výhybka
Rezistancia
Rozhranie (interface)
Sériové zapojenie
Seebeckov jav
Sekundárny elektrochemický článok
Settopbox
Skrat
Sonar
Spínač
Spínaný zdroj
Straty v mikropásikových vedeniach
Striedavý prúd
Stupeň ochrany krytom
Svetelná výbojka
Symetrizačný člen
Technická normalizácia
Tepelné relé
Tepelne vodivostný detektor
Termočlánok
Théveninova veta
Transformátor
Transformátor s fázovou reguláciou
Trojfázová sústava
Tuhá fáza (elektronika)
Tyratrón
Usmerňovač (elektrotechnika)
Uzemnenie
Uzol (vodiče)
Vírivý prúd
Výbojka
Varistor
Ventilátor
Vodič (elektrotechnika)
Voltov stĺp
Vstavaný systém
Zásuvka (elektrotechnika)
Zdroj (elektrotechnika)
Zisk antény
Text je dostupný za podmienok Creative
Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších
podmienok.
Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky
použitia.
www.astronomia.sk | www.biologia.sk | www.botanika.sk | www.dejiny.sk | www.economy.sk | www.elektrotechnika.sk | www.estetika.sk | www.farmakologia.sk | www.filozofia.sk | Fyzika | www.futurologia.sk | www.genetika.sk | www.chemia.sk | www.lingvistika.sk | www.politologia.sk | www.psychologia.sk | www.sexuologia.sk | www.sociologia.sk | www.veda.sk I www.zoologia.sk