A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | S | T | U | V | W | X | Y | Z | 0 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9
Československá trojfederace byl nerealizovaný projekt československého trialismu a koncepce Československé spolkové republiky jako federace tří zemí (Čechy, Morava s československým Slezskem, Slovensko). Vznikla na Moravě a částečně v československém Slezsku v období federalizace Československa koncem 60. let. Byla propagována Společností pro Moravu a Slezsko, založenou v květnu 1968. Po sametové revoluci byla znovu navržena již parlamentním politickým Hnutím za samosprávnou demokracii - Společností pro Moravu a Slezsko (HSD-SMS). Myšlenka československého spolkového státu až do rozpadu Československa v roce 1992 nebyla zrealizována kvůli nesouhlasu ze strany slovenské i české politické reprezentace, zejména představitelů Občanského fóra.
V období Pražského jara 1968
2. dubna 1968 vydali pracovníci Moravského muzea v Brně prohlášení, v němž požadovali obnovu Moravy jakožto autonomního celku v souvislosti s připravovanou federalizací Československa. 16. dubna 1968 podobné prohlášení vydali jihomoravští a severomoravští novináři na sjezdu v Olomouci. 17. dubna 1968 se dokonce ve prospěch obnovení Moravskoslezské země vyjádřil Jihomoravský krajský národní výbor a obdobné názory se objevily i ve vedení druhého moravského kraje, třebaže ten byl zprvu k myšlence Moravskoslezské země spíš chladný. Na Moravě proběhla veřejná diskuse, zda bude lepší moravskoslezská země v rámci budoucí České republiky nebo samostatná republika vedle Čech a Slovenska. Hlavním zastáncem myšlenky trojfederace se stala v květnu 1968 založená Společnost pro Moravu a Slezsko, sdružující zprvu především vědce a umělce (např. rektor Masarykovy univerzity Theodor Martinec, prof. Miroslav Nechleba, prorektor Vysokého učení technického v Brně, nebo prof. Vladimír Kubeš, bývalý děkan Právnické fakulty MU). V čele Společnosti stanul Boleslav Bárta. V srpnu 1968 měla 200 000 registrovaných členů v 600 místních výborech po celé Moravě. Obnovení Moravskoslezské země jako státoprávního celku podpořila i řada významných podniků na jižní i severní Moravě (Vinařské závody Mikulov, Jihomoravské cukrovary Uherské Hradiště, celozávodní výbor KSČ Vítkovických železáren v Ostravě). Po sovětské invazi tyto diskuse utichly a významní politici již tuto myšlenku nezmiňovali.
Návrh na trojdílné uspořádání vznikající československé federace v roce 1968
Tento návrh, na kterém se významně podílel bývalý děkan PrF MU a profesor občanského práva a právní filozofie Vladimír Kubeš, nesouhlasil s tehdy prosazenou koncepcí československé dvojfederace pouze na národním principu, který tehdy v dualistické formě (dva celky Čechů a Slováků) byl z pohledu zastánců trojfederace nedostatečný pro odstranění centralismu a pro rozvoj svébytného a relativně soběstačného celku Moravy a Slezska.[1] Návrh proto prosazoval Československou federativní socialistickou republiku (ČSFSR) národnostně tvořenou dvěma národy (Češi a Slováci) a národnostními skupinami a státoprávně tvořenou třemi republikami: českou, moravskoslezskou a slovenskou.[2] Zdůrazňoval tak i další principy federalizace:
- princip geografický (povodí řek, nížiny, hraniční vrchoviny a hornatiny)
- princip ekonomický – propojenost, oddělenost a svébytnost moravskoslezských aglomerací a infrastruktury
- princip historický – postavení Moravy nebylo náhodné, vyplývalo z reálných životních podmínek a po staletí se dokázalo udržet
- princip kulturní – specifičnost Moravy a Slezska
- princip psychologický a sociologický – identifikace s etnicko-sociální pospolitostí[3]
Správní soustava tří republik (s republikovými vládami a parlamenty, federální vládou a parlamentem) by byla tvořena okresními, městskými a místními národními výbory. Okresy byly v návrhu prosazovány menší než tehdejší okresy z roku 1960, tedy cca 50 000 obyvatel se sídelním městem s 15 000 obyvateli (výjimečně v horských oblastech i 30 000 obyvatel se sídelním městem s 7 500 obyvateli).[4]
Do kompetence federálních orgánů byla navrhována oblast měnová, celní, koncepce hospodářského rozvoje federace, zásady soustavy daní a odvodů, cenové a mzdové politiky, zahraničního obchodu, sociálně-ekonomických informací, sociální a důchodové politiky, federálního rozpočtu, řízení hospodářských organizací přesahujících rámec země a správy státních rezerv.[5]
Po Listopadu 1989
Snaha o trojfederalizaci Československa byla hlavním bodem programu Hnutí za samosprávnou demokracii - Společnost pro Moravu a Slezsko (HSD-SMS). To vzniklo z obnovené Společnosti pro Moravu a Slezsko při příležitosti manifestace a sněmu pod názvem Moravskoslezská neděle 1. dubna 1990 v Kroměříži. K zaregistrování politického hnutí tehdy bylo třeba deset tisíc podpisů. V průběhu několika dní jich však právoplatných bylo na 47 tisíc a další přicházely. Ve volbách v roce 1990 stalo třetí nejúspěšnější stranou. Ve volbách do ČNR dosáhlo 10 %, přestože kandidovalo jen na Moravě, kde získalo v průměru 25 % hlasů.[6]. Již v létě 1990 navrhli poslanci Federálního shromáždění za HSD-SMS během projednávané novely československé ústavy roku 1960 a ústavního zákona o československé federaci z roku 1968, aby byl název Česká republika změněn na Českomoravskou republiku a parlament z České národní rady na „Českomoravskou národní radu (z níž by se na základě dělby zákonodárné moci a dělby práce vydělovaly Sněm Země české a Sněm Země moravskoslezské)“.[7]. Toto zemské uspořádání České republiky mělo být předstupněm k realizaci československé trojfederace. Návrh však nebyl přijat. Předsedkyni ČNR Dagmar Burešové byly předloženy petice občanů požadujících rehabilitaci Země moravskoslezské, které podepsalo více než 630 000 osob, což je v polistopadové historii zatím nepřekonaný počet podpisů pod jednou peticí. K jejich přání nebylo přihlédnuto.[8].
Koncepce Československé spolkové republiky v letech 1990-1992
Československá spolková republika (ČSSR) (po vzoru Německa a Rakouska) měla být podle návrhu HSD-SMS z let 1990-1992 federací tří samosprávných republik zdola, kdy by republiky svěřily určité kompetence do rukou spolku (federace). Východiskem koncepce byly tři podmínky:
- 1. Fyzicko-geografické odlišnosti a svéráznosti geomorfologických celků Čech, země Moravskoslezské a Slovenska.
- 2. Svérázný ekonomicko-geografický charakter těchto tří zemí, které jsou markantně odděleny pásmem nepatrného vlivu svých center.
- 3. Národní a zemská pospolitost, se kterou se občan identifikuje a má pocit sounáležitosti.[9]
Představa fungování Československé spolkové republiky byla na pěti úrovních (obec, okres, oblast, země /republika/ a spolek /federace/). Okres a oblast by byly jen územními jednotkami bez řídícího stupně jen s okresním zastupitelským sborem, okresním správním úřadem a oblastním sdružením okresních zastupitelských rad. Řídící stupeň by byl jen na třech úrovních (obecní, zemská, spolková).[10]
Na zemské (republikové) úrovni by fungovaly jednokomorové parlamenty republik (Český sněm, Moravskoslezský sněm a Slovenská národní rada), zemská (republiková) vláda s ministerstvy a Úřad zemské (republikové) správy.[11]
Na spolkovou úroveň by občané, obce a republiky delegovali pouze oblast zahraniční politiky, obrany, měny, státního občanství, bezpečnosti, dopravy a telekomunikace. Na této úrovni by byl parlament tříkomorový (česká, moravskoslezská a slovenská komora), spolkový prezident volený přímo občany a spolková vláda.[12]
Představa byla údajně velmi úsporná z hlediska počtu úřadů a úředníků, zejména na úrovni spolku (federace). Republiková vláda s úřadem měla mít pouze 1/2 zaměstnanců tehdejšího Krajského národního výboru Jihomoravského kraje.[13]
Postoj Slovenska
Zástupci všech slovenských politických stran, kromě Verejnosti proti násiliu a Komunistické strany Slovenska podepsali 9. března 1991 v Bratislavě společné prohlášení, že Moravany považují "za moderní státotvorný národ, schopný samostatně si hospodařit na svém vlastním území a samostatně si rozhodovat o svém vlastním osudu".[14][chybí lepší zdroj Někteří slovenští politici měli však obavy z možného přehlasování ze strany dvou členů federace – Čech a Moravy se Slezskem.[15] Rozdělením Československa a vytvořením samostatných republik (České a Slovenské) tyto snahy utichly.
Reference
- ↑ Trojdílné uspořádání státu. Návrh na rovnoprávné postavení Moravy a Slezska. Brno: Index, 1968. 31 s. S. 7.
- ↑ Trojdílné uspořádání státu. Návrh na rovnoprávné postavení Moravy a Slezska. Brno: Index, 1968. 31 s. S. 12.
- ↑ Trojdílné uspořádání státu. Návrh na rovnoprávné postavení Moravy a Slezska. Brno: Index, 1968. 31 s. S. 4–7.
- ↑ Trojdílné uspořádání státu. Návrh na rovnoprávné postavení Moravy a Slezska. Brno: Index, 1968. 31 s. S. 26–28.
- ↑ Trojdílné uspořádání státu. Návrh na rovnoprávné postavení Moravy a Slezska. Brno: Index, 1968. 31 s. S. 9.
- ↑ Výsledky voleb do Federálního shromáždění v roce 1992 na stránkách ČSÚ: Sněmovna lidu v Jihomoravském kraji – v Severomoravském kraji; Sněmovna národů v Jihomoravském kraji – v Severomoravském kraji
- ↑ Zápis ze schůze FS 18. 7. 1990
- ↑ Dějiny Moravy v datech 1968-2007. zamoravu.eu . . Dostupné v archivu pořízeném dne 2012-03-20.
- ↑ BÁRTA, Boleslav. Stručný nástin návrhu na demokratické samosprávné spolkové uspořádání československého státu. Informační bulletin HSD-SMS. 1990, roč. 1, čís. 5, s. 1.
- ↑ BÁRTA, Boleslav. Stručný nástin návrhu na demokratické samosprávné spolkové uspořádání československého státu. Informační bulletin HSD-SMS. 1990, roč. 1, čís. 5, s. 2–12.
- ↑ BÁRTA, Boleslav. Stručný nástin návrhu na demokratické samosprávné spolkové uspořádání československého státu. Informační bulletin HSD-SMS. 1990, roč. 1, čís. 5, s. 11.
- ↑ BÁRTA, Boleslav. Stručný nástin návrhu na demokratické samosprávné spolkové uspořádání československého státu. Informační bulletin HSD-SMS. 1990, roč. 1, čís. 5, s. 11–13.
- ↑ BÁRTA, Boleslav. Stručný nástin návrhu na demokratické samosprávné spolkové uspořádání československého státu. Informační bulletin HSD-SMS. 1990, roč. 1, čís. 5, s. 9.
- ↑ Pecl, Josef: Malá vzpomínka na docenta Bártu. priroda.svetu.cz . . Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2012-03-14.
- ↑ Otázka Moravy stále žhavá. Rovnost. 3. 1991, čís. 10.
Literatura
- BÁRTA, Boleslav: Stručný nástin návrhu na demokratické samosprávné spolkové uspořádání československého státu. Informační bulletin HSD-SMS, 1990, čís. 5, 16 s. Dostupné online.
- PERNES, Jiří: Pod moravskou orlicí aneb Dějiny moravanství. Brno : Barriester & Principal, 1996. 288 s. ISBN 80-85947-12-9.
- Trojdílné uspořádání státu. Návrh na rovnoprávné postavení Moravy a Slezska. Brno: Index, 1968. 31 s. Dostupné online.
Související články
Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok. Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.
Antény
Chemické zdroje elektriny
Chladenie v elektrotechnike
Elektrická sústava automobilu
Elektrická trakcia
Elektrické prístroje
Elektrické súčiastky
Elektrické spotrebiče
Elektrické stroje
Čítanie (elektrotechnika)
Činný výkon
Štatistická dynamika
Živý vodič
Admitancia
Antiparalelné zapojenie
Asynchrónny motor
Blúdivý prúd
Bočník (elektrotechnika)
Diak (polovodičový prvok)
Displej s kvapalnými kryštálmi
Elektrická inštalácia
Elektrická rezonancia
Elektrická sila
Elektrická vodivosť
Elektrické zariadenie
Elektrický obvod
Elektrický zvonec
Elektroenergetika
Elektromer
Elektrometer
Elektromobil
Elektromotor
Elektromotorické napätie
Elektrotechnický náučný slovník
Elektrotechnika
Elektrotechnológia
Fázor
Faradayova klietka
Frekvencia (fyzika)
Graetzov mostík
Impedancia
Indukčnosť
Induktancia
Istič
Izolácia (elektrotechnika)
Izolant
Jadro vodiča
Jednobran
Jednosmerný prúd
Joulovo teplo
Katóda
Koaxiálny kábel
Kompenzácia účinníka
Konduktometria
Konektor (elektrotechnika)
Korónový výboj
Lanko (elektrotechnika)
Leptanie
Logické hradlo
Magnetická susceptibilita
Magnetizácia (veličina)
Merný elektrický odpor
Mobilné zariadenie
Napájací zdroj
Napäťový chránič
Napäťový násobič
Nortonova veta
Odpínač
Odpojovač
OLED
Olovený akumulátor
Paralelné zapojenie
Peltierov článok
Plošná hustota elektrického prúdu
Poistka (elektrotechnika)
Posuvný prúd
Prúdový chránič
Prenosové médium
Prieletový klystrón
Primárny elektrochemický článok
Reaktancia
Rekuperácia (dopravný prostriedok)
Relé
Reproduktorová výhybka
Rezistancia
Rozhranie (interface)
Sériové zapojenie
Seebeckov jav
Sekundárny elektrochemický článok
Settopbox
Skrat
Sonar
Spínač
Spínaný zdroj
Straty v mikropásikových vedeniach
Striedavý prúd
Stupeň ochrany krytom
Svetelná výbojka
Symetrizačný člen
Technická normalizácia
Tepelné relé
Tepelne vodivostný detektor
Termočlánok
Théveninova veta
Transformátor
Transformátor s fázovou reguláciou
Trojfázová sústava
Tuhá fáza (elektronika)
Tyratrón
Usmerňovač (elektrotechnika)
Uzemnenie
Uzol (vodiče)
Vírivý prúd
Výbojka
Varistor
Ventilátor
Vodič (elektrotechnika)
Voltov stĺp
Vstavaný systém
Zásuvka (elektrotechnika)
Zdroj (elektrotechnika)
Zisk antény
Text je dostupný za podmienok Creative
Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších
podmienok.
Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky
použitia.
www.astronomia.sk | www.biologia.sk | www.botanika.sk | www.dejiny.sk | www.economy.sk | www.elektrotechnika.sk | www.estetika.sk | www.farmakologia.sk | www.filozofia.sk | Fyzika | www.futurologia.sk | www.genetika.sk | www.chemia.sk | www.lingvistika.sk | www.politologia.sk | www.psychologia.sk | www.sexuologia.sk | www.sociologia.sk | www.veda.sk I www.zoologia.sk