Římskokatolická církev v Chorvatsku
Záhřebská katedrála a arcibiskupský palác
Registrace v ČR
Datum	(pouze v Chorvatsku)
Statutární orgán
Název	Chorvatská biskupská konference
Sídlo	Záhřeb
Člen	kardinál Josip Bozanić OP (arcibiskup záhřebský, od )
Odkazy
multimediální obsah na Commons
Rejstřík církví a náboženských společností Některá data mohou pocházet z datové položky.

Římskokatolická církev v Chorvatsku je nejpočetnější náboženská organizace v zemi. Patronem země je od roku 1687 svatý Josef.

V roce 2011 se k ní přihlásilo 3 697 143 obyvatel Chorvatska, což je více než 86 % populace. Tato konfesní příslušnost se stala identifikačním prvkem Chorvatů ve válkách v bývalé Jugoslávii.

K římskokatolické církvi se zde přihlásilo i 8 521 Čechů, kteří po Italech a Maďarech tvoří největší katolickou komunitu národnostních menšin v zemi.

17. května 1997 zahájilo celostátní vysílání Chorvatské katolické rádio (Hrvatski katolički radio). V záhřebské arcidiecézi je vydáván týdeník Hlas Koncilu (Glas Koncila).

V letech 1994, 1997 a 2003 Chorvatsko navštívil papež Jan Pavel II. a v roce 2011 také papež Benedikt XVI.

V Chorvatsku působí také Chorvatská řeckokatolická církev a Srbská pravoslavná církev.

Struktura

Nejvyšším představitelem římskokatolické církve v zemi je od roku 1997 arcibiskup a kardinál Josip Bozanić (* 1949), který sídlí v Záhřebu. Významnou postavou církve byl biskup a teolog Josip Juraj Strossmayer (1815–1905), který udržoval kontakty s Františkem Palackým. V roce 1925 po něm bylo pojmenováno náměstí v pražských Holešovicích.

Chorvatsko se člení na tři církevní provincie složené celkem z třinácti diecézí. Organizačně mimo provincie stojí arcidiecéze zadarská, podřízená přímo Svatému stolci, a vojenský ordinariát.

• arcidiecéze záhřebská (zal. 1093, arcid. 1852) se sufragánní diecézí:
  • diecéze Varaždin (zal. 1997)

• arcidiecéze đakovsko-osijecká (vznikla 1773 sjednocením dvou diecézí z 4. a 11. stol., arcidiecézí od roku 2008) – sídlo Đakovo – se sufragánními diecézemi:
  • diecéze Požega (zal. 1997)
  • diecéze Srem (zal. 2008) – sídlo Sremska Mitrovica^[1]; biskup není členem chorvatské, nýbrž srbsko-černohorsko-makedonské biskupské konference

• arcidiecéze Split-Makarska (vzn. 1828 sjednocením arcid. Split z 3./5. stol. a diec. Makarska z 6. stol., arcid. 1969) – sídlo Split – se sufragánními diecézemi:
  • diecéze Dubrovnik (zal. 990, 1120–1828 arcidiecéze)
  • diecéze Kotor (zal. 10. stol.)
  • diecéze Šibenik (zal. 1298)
  • diecéze Hvar (vzn. 1889 sjednocením tří starších diecézí)

• arcidiecéze Rijeka (zal. 1925, arcid. 1969) se sufragánními diecézemi:
  • diecéze Krk (zal. 900)
  • diecéze Poreč a Pula (vzn. 1828 sjednocením dvou diecézí z 3. a 6. stol.)
  • diecéze Gospić-Senj (zal. 2000) – sídlo Gospić

• arcidiecéze zadarská (staršího původu, arcid. 1054)
• Vojenský ordinariát Chorvatska

Fotogalerie

• 
  Záhřebská katedrála Panny Marie, sv. Štěpána a Ladislava
• 
  Katedrála sv. Petra v Đakovu
• 
  Požežská katedrála sv. Terezie z Ávily
• 
  Katedrála sv. Domnia ve Splitu
• 
  Stará katedrála sv. Marka v Makarské
• 
  Katedrála Nanebevzetí Panny Marie v Dubrovníku
• 
  Katedrála sv. Tryfona v Kotoru
• 
  Katedrála sv. Jakuba v Šibeniku
• 
  Katedrála v Hvaru
• 
  Krk s katedrálou Nanebevzetí Panny Marie
• 
  Katedrála sv. Eufrasia v Poreči
• 
  Katedrála Nanebevzetí Panny Marie v Pule
• 
  Zadarská katedrála sv. Anastasie

Odkazy

Reference

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Římskokatolická církev v Chorvatsku na Wikimedia Commons
• Hlas Koncilu – týdeník záhřebské arcidiecéze
• Chorvatské katolické rádio
• Stránky Chorvatské biskupské konference
• Stránky diecéze Krk
• ŠIŠKA, Jakub. Zbožní a bezbožní – Náboženská mapa Chorvatska. Český Rozhlas 6 . 2011-05-29 . Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2015-07-05.  – Zvukový záznam z archivu Českého Rozhlasu
• Informace na www.catholic-hierachy.org

Římskokatolická církev v evropských zemích
Země	Albánie • Andorra • Arménie • Ázerbájdžán • Belgie • Bělorusko • Bosna a Hercegovina • Bulharsko • Černá Hora • Česko • Dánsko • Estonsko • Finsko • Francie • Gruzie • Chorvatsko • Irsko • Island • Itálie • Kazachstán • Lichtenštejnsko • Litva • Lotyšsko • Lucembursko • Maďarsko • Malta • Moldavsko • Monako • Německo • Nizozemsko • Norsko • Polsko • Portugalsko • Rakousko • Rumunsko • Rusko • Řecko • San Marino • Severní Makedonie • Slovensko • Slovinsko • Spojené království • Srbsko • Španělsko • Švédsko • Švýcarsko • Turecko • Ukrajina • Vatikán
Území se sporným postavením	Abcházie • Jižní Osetie • Kosovo • Podněstří
Teritoria, kolonie a zámořská území	Faerské ostrovy (Dán.) • Gibraltar (VB) • Guernsey (VB) • Jersey (VB) • Man (VB)