Šalvěj skvostná
Šalvěj skvostná v květu
Vědecká klasifikace
Říše	rostliny (Plantae)
Podříše	cévnaté rostliny (Tracheobionta)
Oddělení	krytosemenné (Magnoliophyta)
Třída	vyšší dvouděložné (Rosopsida)
Řád	hluchavkotvaré (Lamiales)
Čeleď	hluchavkovité (Lamiaceae)
Podčeleď	Nepetoideae
Rod	šalvěj (Salvia)
Binomické jméno
Salvia elegans Vahl, 1804
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Šalvěj skvostná (Salvia elegans)^[1], nazývaná díky své charakteristické vůni též šalvěj ananasová, melounová či mandarinková, je vytrvalý keř původem z Mexika. Patří k často pěstovaným šalvějím, do zahradní kultury byla zavedena kolem roku 1870.^[2]

Popis

Salvia elegans je v přirozených podmínkách keř dorůstající do výšky až 1–1,5 metru, s kořeny vytvářejícími pod zemí velké trsy. Bledě žlutozelené listy jsou křižmostojné, vejčité, řapíkaté, s vyniklou žilnatinou a pokryté jemnými chlupy. Celá rostlina produkuje silice, jejichž aroma je podobné ananasu či mandarinkám. Začátkem podzimu vytváří četné vzpřímené lodyhy nesoucí květy. Ty jsou šarlatově červeně zbarvené a rostou v lichopřeslenech na dlouhém květenství, které rozkvétá postupně a vydrží kvést po dlouhou dobu. Květy jsou 2–3 cm dlouhé a mají charakteristický tvar s dlouhou korunní trubkou a málo členěným horním i spodním pyskem. Z květů daleko vyčnívá čnělka s dvouklanou bliznou a dvojice fertilních tyčinek.

Květy jsou atraktivní pro opylovače, zejména kolibříky a motýly, kteří v nich nalézají bohatý zdroj nektaru. Ve středním Mexiku bylo zjištěno, že tato šalvěj je jednou ze tří nejnavštěvovanějších druhů rostlin, co se týče kolibříků.^[3]

Ekologie a rozšíření

Roste v podrostu madreanských a mezoamerických lesů v Mexiku, v nadmořských výškách mezi 1800 a 2700 m. Jedná se o světlé, druhově bohaté subtropické lesy, jejichž stromové patro je tvořeno především borovicemi a duby, ve vyšších polohách jedlemi.

Pěstování

Je to rostlina krátkého dne. Období květu začíná v časném podzimu a v oblastech, kde není mráz, může kvést až do jara. Odrůda 'Honeymelon' kvete spíše na začátku léta než na podzim.^[4] Rostlina snáší pokles teplot pouze k −4 až −7 °C, což odpovídá klimatické zóně 9a; v mrazu rostlina odumře až k zemi, na jaře může znovu obrazit. Škodlivá a potenciálně smrtící je pro ni také přílišná zimní vlhkost.^[4][5]

V chladnějších podmínkách včetně ČR je pěstována pouze jako letnička, popřípadě v přenosných nádobách s možností přečkat zimu na chráněném místě. Vyžaduje lehkou, propustnou, ideálně písčitohlinitou, humózní půdu, stálou přiměřenou vlhkost a chráněné slunné či polostinné stanoviště. Množit ji lze semeny nebo řízkováním polovyzrálých výhonů.^[6]

Fytochemie

Účinné látky této šalvěje se skládají především ze silic, z kyseliny kávové a jejích derivátů, jako je kyselina rozmarýnová a kyseliny salvianolové a flavonů.^[7]

Galerie

• 
  Detail květů
• 
  Olistění
• 
  Habitus celé rostliny na záhoně
• 
  V kbelíkové výsadbě

Použití

Listy a květy této šalvěje jsou jedlé, lze je využívat k ochucení nápojů, salátů, likérů, dezertů, džemů apod. Sušené mohou být součástí vonných a čajových směsí a potpourri. Rostlina se používá v mexické tradiční medicíně, zejména při úzkosti a hypertenzi, též při nachlazení, bolestech hlavy, zubů a v krku.^[6]

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Salvia elegans na anglické Wikipedii.

Externí odkazyeditovat | editovat zdroj

• Obrázky, zvuky či videa k tématu šalvěj skvostná na Wikimedia Commons