A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | S | T | U | V | W | X | Y | Z | 0 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9
Železniční trať v Jizre'elském údolí (hebrejsky רכבת העמק, Rakevet ha-emek, doslova Údolní trať, též מסילת העמק, Mesilat ha-emek) je železniční trať v severním Izraeli. Vznikla počátkem 20. století, kdy spojovala Haifu a syrské Dará. V 50. letech 20. století byla zrušena, v roce 2016 byla po rozsáhlých investicích obnovena v úseku mezi Haifou a městem Bejt Še'an.
Původní trať z Haify do Dará
Výstavba
Roku 1900 zahájil Heinrich August Meissner, německý železniční inženýr, který byl znám jako Meissner Paša, výstavbu Hidžázské železniční trati z Damašku ke svatým místům islámu v dnešní Saúdské Arábii. Během výstavby ho napadlo zřídit z ní boční východozápadní spojovací trať, která by měla tu výhodu, že by umožnila obejít oblast Libanonu, kde v té době rostl vliv Francie. Koncem roku 1902 začal plánovat podrobnou podobu této 160 km dlouhé spojovací tratě z Haify do syrského Dará. Brzy začaly stavební práce.[1]
Trať byla v převážné délce na území dnešního Izraele postavena do roku 1904 tedy v době osmanské Palestiny. Vedla z Haify východním směrem podél Jizre'elského údolí a navazujícího Charodského údolí do města Bejt Še'an (tehdy převážně arabské město Bejsan),[2] respektive do lokality Džisr al-Madžama (dnešní vesnice Gešer), kde se nacházela nejníže položená železniční stanice na světě (173 m pod úrovní moře).[3] Do konce roku 1905 byla prodloužena o úsek, jenž sledoval severním směrem údolí řeky Jordán, kterou překročil jižně od Galilejského jezera a pak vedl údolím řeky Jarmuk na území Sýrie k Damašku, kde se napojoval na Hidžázskou železniční trať.[2] 15. října 1905 byla trať slavnostně otevřena.[4]
V roce 1915 za první světové války turecká armáda narychlo postavila provizorní železniční trať, která z této trati odbočovala ve městě Afula k jihu a vedla napříč Palestinou přes města Dženín, Tulkarm, Lod až do Beerševy. Za britského mandátu byla železniční trať v Jizre'elském údolí významnou vnitrostátní i mezistátní dopravní tepnou.[2] Sloužila i rostoucí populaci židovských osadníků, kteří tuto oblast zúrodňovali a zakládali zde vesnice. Koncem 20. let 20. století tu začaly jezdit čtyři motorové lokomotivy.[5]
Seznam stanic
Na železniční trati se nacházely následující stanice:[6]
- železniční stanice Chejfa mizrach
- železniční stanice Balad aš-Šajch (též Tel Chanan)
- železniční stanice Nešer
- železniční stanice Jagur
- železniční stanice Elroj
- železniční stanice Kirjat Charošet
- železniční stanice Kfar Jehošua
- železniční stanice Kfar Baruch
- železniční stanice Afula
- železniční stanice Ejn Charod
- železniční stanice Tel Josef
- železniční stanice Šata
- železniční stanice ha-Sade
- železniční stanice Bejt Še'an
- železniční stanice Bejt Josef
- železniční stanice Gešer
- železniční stanice Naharajim
- železniční stanice al-Dalhamija
- železniční stanice Arlozorov
- železniční stanice Emek ha-Jarden
- železniční stanice Cemach
- železniční stanice al-Hamma
Přerušení provozu v polovině 20. století
Doprava tu byla přerušena během první arabsko-izraelské války v letech 1948–1949.[7] Již předtím během takzvané Noci mostů v roce 1946 byla trať terčem židovského protibritského odboje, který při koordinované akci přerušil železniční spojení mandátní Palestiny s okolními státy a zničil mimo jiné most přes řeku Jarmúk.[8][2] V omezené míře byla trať v provozu do roku 1952 a pak zanikla.[3]
Obnovená trať z Haify do Bejt Še'anu
Plány na obnovu trati
Od počátku 21. století se uvažovalo o obnově trati. V březnu 2010 oznámil ministr dopravy Izraele plán masivních investic do dopravní infrastruktury. V jeho rámci se uvažovalo o výstavbě trati v této historické trase, která by propojila města Haifa, Afula a Bejt Še'an. Předpokládalo se zahájení prací v roce 2011.[9] V březnu 2011 izraelská vláda vypsala výběrové řízení na první fázi stavby. Celkem měla mít 60 km a spojovat Haifu, Nešer, Afulu a Bejt Še'an. Projektovaná byla jako dvoukolejná trať se šesti stanicemi a maximální rychlostí 160 km/h. Další fáze výběrového řízení na tuto trať se plánovala na rok 2012, přičemž dokončení výstavby se odhadovalo na rok 2016. Výhledově se počítalo i s napojením na Jordánsko v prostoru hraničního přechodu Jordán.[10]
Nová, respektive staronová, trať byla uvedena do provozu v říjnu roku 2016. První vlak vyjel z Haify v neděli 16. října 2016 ráno. Trvání jízdy mezi oběma koncovými body bylo okolo 50 minut.[11] Již předtím, koncem srpna 2016, projela po trati první souprava v rámci testovacího provozu. Součástí stavby bylo 26 mostů a 3 tunely. Maximální rychlost dosahuje 160 km/h. Náklady na výstavbu dosáhly jedné miliardy dolarů.[12] Nová trať ale čelila i polemice. Při obsazenosti okolo 6 tisíc pasažérů denně byly masivní finance na její výstavbu označovány ze strany některých kritiků jako neefektivně vynaložené.[13]
Seznam stanic
odbočení z pobřežní železniční trati v Haifě
- železniční stanice Jokne'am – Kfar Jehošua
- železniční stanice Migdal ha-Emek – Kfar Baruch
- železniční stanice Afula
- železniční stanice Bejt Še'an
Linkové vedení
V rámci aktuálního linkového vedení Izraelských drah je trať v Jizre'elském údolí obsluhována spojem, který začíná v stanici Atlit na pobřeží Středozemního moře, jižně od Haify. Vede potom skrz Haifu a následně odbočuje na nově zbudovaný, respektive obnovený, úsek z Haify do Bejt Še'anu.[14]
- Železniční stanice Atlit
- Železniční stanice Chejfa Chof ha-Karmel
- Železniční stanice Chejfa Bat Galim
- Železniční stanice Chejfa Merkaz ha-Šmona
- Železniční stanice Lev ha-Mifrac
- železniční stanice Jokne'am – Kfar Jehošua
- železniční stanice Migdal ha-Emek – Kfar Baruch
- železniční stanice Afula
- železniční stanice Bejt Še'an
Odkazy
Reference
- ↑ NAOR, Mordecai. The 20th Century in Eretz Israel. Kolín n.Rýnem: Könemann, 1998. Dostupné online. ISBN 3-89508-595-2. S. 20. (anglicky) Dále jen: The 20th Century in Eretz Israel.
- ↑ a b c d Historical milestones . Izraelské dráhy . Dostupné online. (anglicky)
- ↑ a b The 20th Century in Eretz Israel. s. 20
- ↑ The 20th Century in Eretz Israel. s. 29
- ↑ The 20th Century in Eretz Israel. s. 150
- ↑ Dera to Haifa Line . nabataea.net . Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Extremely RARE map of Palestine before al-Nakba . Palestine Remembered . Dostupné online. (anglicky)
- ↑ The 20th Century in Eretz Israel. s. 248
- ↑ Netanyahu’s rail expansion plans approved . Railway Gazette . Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-09-18. (anglicky)
- ↑ Tenders called for railway construction . Railway Gazette . Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-09-17. (anglicky)
- ↑ Jezreel Valley Train back on track . Ynetnews . Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Restored northern railway sees historic maiden voyage . The Times of Israel . Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Israel's Valley Railway is a waste of public money online. Globes cit. 2018-07-08. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Lines and Stations online. Izraelské dráhy cit. 2018-07-08. Dostupné online. (anglicky)
Související článkyeditovat | editovat zdroj
Externí odkazyeditovat | editovat zdroj
- Obrázky, zvuky či videa k tématu železniční trať v Jizre'elském údolí na Wikimedia Commons
- Oficiální internetové stránky Izraelských drah (hebrejsky)(anglicky)(arabsky)(rusky)
Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok. Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.
Antény
Chemické zdroje elektriny
Chladenie v elektrotechnike
Elektrická sústava automobilu
Elektrická trakcia
Elektrické prístroje
Elektrické súčiastky
Elektrické spotrebiče
Elektrické stroje
Čítanie (elektrotechnika)
Činný výkon
Štatistická dynamika
Živý vodič
Admitancia
Antiparalelné zapojenie
Asynchrónny motor
Blúdivý prúd
Bočník (elektrotechnika)
Diak (polovodičový prvok)
Displej s kvapalnými kryštálmi
Elektrická inštalácia
Elektrická rezonancia
Elektrická sila
Elektrická vodivosť
Elektrické zariadenie
Elektrický obvod
Elektrický zvonec
Elektroenergetika
Elektromer
Elektrometer
Elektromobil
Elektromotor
Elektromotorické napätie
Elektrotechnický náučný slovník
Elektrotechnika
Elektrotechnológia
Fázor
Faradayova klietka
Frekvencia (fyzika)
Graetzov mostík
Impedancia
Indukčnosť
Induktancia
Istič
Izolácia (elektrotechnika)
Izolant
Jadro vodiča
Jednobran
Jednosmerný prúd
Joulovo teplo
Katóda
Koaxiálny kábel
Kompenzácia účinníka
Konduktometria
Konektor (elektrotechnika)
Korónový výboj
Lanko (elektrotechnika)
Leptanie
Logické hradlo
Magnetická susceptibilita
Magnetizácia (veličina)
Merný elektrický odpor
Mobilné zariadenie
Napájací zdroj
Napäťový chránič
Napäťový násobič
Nortonova veta
Odpínač
Odpojovač
OLED
Olovený akumulátor
Paralelné zapojenie
Peltierov článok
Plošná hustota elektrického prúdu
Poistka (elektrotechnika)
Posuvný prúd
Prúdový chránič
Prenosové médium
Prieletový klystrón
Primárny elektrochemický článok
Reaktancia
Rekuperácia (dopravný prostriedok)
Relé
Reproduktorová výhybka
Rezistancia
Rozhranie (interface)
Sériové zapojenie
Seebeckov jav
Sekundárny elektrochemický článok
Settopbox
Skrat
Sonar
Spínač
Spínaný zdroj
Straty v mikropásikových vedeniach
Striedavý prúd
Stupeň ochrany krytom
Svetelná výbojka
Symetrizačný člen
Technická normalizácia
Tepelné relé
Tepelne vodivostný detektor
Termočlánok
Théveninova veta
Transformátor
Transformátor s fázovou reguláciou
Trojfázová sústava
Tuhá fáza (elektronika)
Tyratrón
Usmerňovač (elektrotechnika)
Uzemnenie
Uzol (vodiče)
Vírivý prúd
Výbojka
Varistor
Ventilátor
Vodič (elektrotechnika)
Voltov stĺp
Vstavaný systém
Zásuvka (elektrotechnika)
Zdroj (elektrotechnika)
Zisk antény
Text je dostupný za podmienok Creative
Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších
podmienok.
Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky
použitia.
www.astronomia.sk | www.biologia.sk | www.botanika.sk | www.dejiny.sk | www.economy.sk | www.elektrotechnika.sk | www.estetika.sk | www.farmakologia.sk | www.filozofia.sk | Fyzika | www.futurologia.sk | www.genetika.sk | www.chemia.sk | www.lingvistika.sk | www.politologia.sk | www.psychologia.sk | www.sexuologia.sk | www.sociologia.sk | www.veda.sk I www.zoologia.sk